Keywords
Summary

Keywords

1. Předběžné otázky – Přípustnost – Nezbytnost poskytnout Soudnímu dvoru dostatečně přesné údaje ohledně skutkového a právního rámce

(Článek 234 ES; Statut Soudního dvora, článek 23)

2. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Pravomoc vnitrostátního soudu – Prokázání a posouzení skutkových okolností sporu – Nezbytnost předběžné otázky a relevance vznesených otázek – Posouzení vnitrostátním soudem

(Článek 234 ES)

3. Sociální zabezpečení migrujících pracovníků – Právní úprava Společenství – Působnost – Léčení poskytnuté mimo území Společenství – Nedostatek dopadu – Kritérium použitelnosti – Účast dotčené osoby v systému sociálního zabezpečení některého členského státu

(Nařízení Rady č. 1408/71 a 574/72)

4. Sociální zabezpečení migrujících pracovníků – Zdravotní pojištění – Pracovník pobývající v jiném členském státě, než je příslušný členský stát – Vydání formuláře E 111 nebo formuláře E 112 příslušnou institucí – Povinné uznání příslušnou institucí lékařských nálezů a rozhodnutí lékařů schválených institucí členského státu pobytu týkajících se naléhavého léčení, s výhradou zneužití

[Nařízení Rady č. 1408/71, čl. 22 odst. 1 písm. a) bod i) a písm. c) bod i)]

5. Sociální zabezpečení migrujících pracovníků – Zdravotní pojištění – Pracovník pobývající v jiném členském státě, než je příslušný členský stát – Vydání formuláře E 111 nebo formuláře E 112 příslušnou institucí – Lékařské nálezy lékařů schválených institucí členského státu pobytu, které stanoví nezbytnost léčby v jiném státě – Nárok na věcné dávky poskytované příslušnou institucí – Podmínka – Povinnost příslušné instituce členského státu pobytu poskytovat svým pojištěncům na základě vnitrostátních právních předpisů uvedené dávky

[Nařízení Rady č. 1408/71, čl. 22 odst. 1 písm. c) i)]

6. Sociální zabezpečení migrujících pracovníků – Zdravotní pojištění – Pracovník pobývající v jiném členském státě, než je příslušný členský stát – Vydání formuláře E 111 nebo formuláře E 112 příslušnou institucí – Lékařské nálezy lékařů schválených institucí členského státu pobytu, které stanoví nezbytnost léčby ve třetím státě – Náhrada lékařských nákladů – Uhrazení institucí členského státu pobytu podle právní úpravy tohoto státu, následná náhrada této instituci institucí příslušného členského státu, pokud jde o léčení upravené jeho právními předpisy nebo jestliže léčení nebylo hrazeno institucí členského státu pobytu, přímá náhrada institucí příslušného členského státu jejímu pojištěnci – Prováděcí pravidla

(Nařízení Rady č. 1408/71, čl. 22 odst. 1 písm. a) bod i) a písm. c) bod i) a článek 36)

Summary

1. Potřeba dospět k takovému výkladu práva Společenství, jenž by byl pro vnitrostátního soudce užitečný, vyžaduje, aby tento soudce vymezil skutkový a právní rámec, do něhož jsou začleněny otázky, jež pokládá, nebo aby alespoň vysvětlil skutkové předpoklady, na nichž se tyto otázky zakládají.

Informace poskytnuté v předkládacích rozhodnutích nemají pouze umožnit Soudnímu dvoru, aby podal užitečné odpovědi, ale mají rovněž poskytnout vládám členských států, jakož i ostatním zúčastněným možnost předložit jejich vyjádření v souladu s článkem 23 Statutu Soudního dvora. Je na Soudním dvoru, aby zajistil, že tato možnost bude zachována, s ohledem na to, že na základě uvedeného ustanovení jsou zúčastněným oznamována pouze předkládací rozhodnutí.

(viz body 29–30)

2. V rámci řízení upraveného v článku 234 ES založeného na jasné dělbě činností mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem spadá posouzení skutkových okolností věci do pravomoci vnitrostátního soudu. Stejně tak pouze vnitrostátnímu soudci, který rozhoduje spor a který musí nést odpovědnost za soudní rozhodnutí, které má být přijato, přísluší posoudit s ohledem na zvláštnosti věci jak nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání jeho rozsudku, tak i relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru. V důsledku toho, jestliže se položené otázky týkají výkladu práva Společenství, je Soudní dvůr v zásadě povinen rozhodnout.

(viz bod 33)

3. Pouhá okolnost, že lékařská péče byla poskytnuta mimo území Společenství, nestačí k tomu, aby bylo vyloučeno použití nařízení č. 408/71 a 574/72, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 2001/83, přičemž určujícím kritériem pro jejich použití je účast dotyčného pojištěnce v systému sociálního zabezpečení některého členského státu.

(viz bod 38)

4. Článek 22 odst. 1 písm. a) bod i) a písm. c) bod i) nařízení č. 1408/71 a čl. 22 odst. 1 a 3 nařízení č. 574/72, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 2001/83, musejí být vykládány tak, že příslušná instituce, která vydáním formuláře E 111 nebo E 112 souhlasila s tím, aby byl jeden z jejích pojištěnců léčen v jiném členském státě, než je příslušný členský stát, je, s výhradou případné existence zneužívajícího jednání, vázána nálezy o nezbytnosti naléhavé léčby životní důležitosti, provedenými v průběhu platnosti formuláře lékaři schválenými institucí členského státu pobytu, jakož i rozhodnutím těchto lékařů, přijatým během této doby na základě uvedených nálezů a stavu lékařských poznatků v daném okamžiku, o převozu dotčené osoby do jiného státu, byť by se jednalo o stát, který není členem Evropské unie.

Za těchto okolností není příslušná instituce oprávněna požadovat návrat dotčené osoby do příslušného členského státu k tomu, aby tam tato osoba podstoupila lékařské vyšetření, ani ji nechat vyšetřit v členském státě pobytu, ani podmínit uvedené nálezy a rozhodnutí svým schválením.

(viz body 50, 53–54, 56–57, 63, výrok 1)

5. Jestliže se ukáže během léčení, kterému se pojištěnec podrobil na území jiného členského státu, než je příslušný členský stát, kam byl na základě povolení příslušné instituce oprávněn kvůli léčení vycestovat, že onemocnění diagnostikované u dotčené osoby vyžaduje naléhavé léčení životní důležitosti, o němž se lékaři schválení institucí státu pobytu domnívají, že může být vzhledem ke stavu lékařských poznatků v daném okamžiku poskytnuto pouze v zařízení, jež se nachází na území jiného státu, musejí být čl. 22 odst. 1 písm. c) bod i) nařízení č. 1408/71 a čl. 22 odst. 1 a 3 nařízení č. 574/72, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 2001/83, vykládány tak, že nárok pojištěnce na věcné dávky poskytované na účet příslušné instituce podléhá podmínce, že instituce členského státu pobytu je podle jí uplatňovaných právních předpisů povinna poskytovat osobě, která je u ní pojištěna, věcné dávky odpovídající takovému léčení.

(viz body 60, 63, výrok 1)

6. V případě, že lékaři schválení institucí členského státu pobytu zvolili z důvodu životně důležité naléhavosti a vzhledem k lékařským poznatkům v daném okamžiku převoz pojištěnce do nemocničního zařízení na území třetího státu, musí být čl. 22 odst. 1 písm. a) bod i) a písm. c) bod i) nařízení č. 1408/71, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 2001/83, vykládán tak, že znamená, že pokud instituce členského státu pobytu nemá žádný důvod vážně pochybovat o opodstatněnosti tohoto lékařského rozhodnutí, uhradí tato instituce léčení poskytnuté v posledně uvedeném státě podle jí uplatňovaných právních předpisů za stejných podmínek, které se vztahují na pojištěnce podléhající těmto právním předpisům. Pokud jde o léčení patřící mezi dávky upravené právními předpisy příslušného členského státu, nese pak náklady takto poskytnutých dávek příslušná instituce, přičemž náhradu nákladů členského státu pobytu provede za podmínek stanovených v článku 36 nařízení č. 1408/71.

Jestliže léčebná péče poskytnutá v zařízení nacházejícím se ve třetím státě nebyla hrazena institucí členského státu pobytu, ale je prokázáno, že dotyčná osoba měla nárok na to, aby instituce členského státu pobytu uhradila náklady lékařské péče poskytnuté ve třetím státě, a uvedená poskytnutá péče patří mezi dávky upravené právními předpisy příslušného členského státu, je povinností příslušné instituce nahradit přímo této osobě nebo jejím právním nástupcům náklady na toto léčení tak, aby byla zaručena úroveň hrazení nákladů rovnocenná té, kterou by uvedená osoba získala, pokud by se uplatnila ustanovení čl. 22 odst. 1 nařízení č. 1408/71.

(viz body 67, 69–70, výrok 2)