Keywords
Summary

Keywords

1. Řízení – Lhůty k podání žalob – Opravný prostředek – Podmínky doručování pro účely řízení – Chybějící vyrozumění o zaslání kanceláří Soudu – Prekluze založená na čl. 44 odst. 2 třetím pododstavci jednacího řádu Soudu – Neexistence

(Jednací řád Soudu, čl. 44 odst. 2 třetí pododstavec, čl. 100 odst. 2 a čl. 114 odst. 1)

2. Řízení – Organizační procesní opatření – Písemné otázky položené účastníkům řízení – Neexistence automatického důsledku pro řešení sporu – Svrchované posouzení skutkových poznatků a důkazních materiálů Soudem

(Jednací řád Soudu, články 49, 64 a 65)

3. Opravný prostředek – Důvody opravného prostředku – Kontrola posouzení skutkových poznatků a důkazních materiálů Soudním dvorem – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení

(Článek 225 ES; Statut Soudního dvora, článek 58)

4. Řízení – Povinnost Soudu rozhodnout o námitce nepřípustnosti po zahájení ústní části řízení – Neexistence

(Jednací řád Soudu, čl. 114 odst. 1 až 3)

5. Řízení – Lhůty k podání žalob – Prekluze – Omluvitelný omyl – Pojem – Dosah

Summary

1. Z chybějícího vyrozumění kanceláře Soudu telefaxem nebo jiným technickým prostředkem o zaslání rozsudku nebo usnesení provedeném touto kanceláří nelze dovozovat, že žalobci uplynula lhůta k podání opravného prostředku a vztahuje se na něj automaticky případ uvedený v čl. 44 odst. 2 třetím pododstavci jednacího řádu Soudu, podle kterého se za řádné doručení považuje předání doporučené zásilky poště v místě sídla Soudu. Toto posledně uvedené ustanovení je totiž použitelné pouze v případě, že chybí adresa pro účely doručování v Lucemburku nebo souhlas advokáta nebo zmocněnce žalobce s doručováním telefaxem nebo jiným technickým prostředkem.

(viz body 22–23)

2. Rozhodnutí klást písemné otázky účastníkům řízení náleží do oblasti volného uvážení Soudu, který může v každém stadiu řízení stanovit jakékoliv organizační procesní opatření nebo důkazní opatření uvedené v článcích 64 a 65 jednacího řádu Soudu. Výkon tohoto oprávnění s sebou nicméně nenese žádný automatický důsledek pro řešení sporu a Soud má nadále volnost svrchovaně posoudit hodnotu, kterou je třeba přičíst různým skutkovým poznatkům a důkazním materiálům, jež mu byly předloženy nebo jež mohl sám shromáždit.

(viz bod 28)

3. Soudnímu dvoru nepřísluší vyjadřovat se v rámci opravného prostředku k posouzení skutkových poznatků a důkazních materiálů provedenému Soudem, s výhradou případu jejich zjevného zkreslení tímto soudem.

(viz bod 29)

4. Jestliže má Soud věc za dostatečně objasněnou na základě přezkumu spisu, může rozhodnout o námitce nepřípustnosti bez zahájení ústní části řízení, jelikož z čl. 114 odst. 1 až 3 jednacího řádu Soudu nevyplývá žádná povinnost konat jednání.

(viz bod 35)

5. Procesní subjekt se může za výjimečných okolností dovolávat omluvitelného omylu, aby se vyhnul důsledkům nedodržení prekluzivní lhůty, které podléhá podání žaloby na neplatnost, zejména pokud jednání orgánu, autora napadeného aktu, mohlo, samo nebo v rozhodujícím rozsahu, vyvolat  u procesního subjektu, který byl v dobré víře a prokázal veškerou náležitou péči, vyžadovanou od běžně informovaného subjektu, pochopitelný zmatek.

(viz bod 50)