Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014R0600

Nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR)

Nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR)

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Aktualizuje dřívější právní předpisy Evropské unie (EU) o trzích finančních nástrojů1, aby zajistilo, že:

  • budou transparentnější,
  • budou fungovat efektivněji a
  • poskytnou investorům větší ochranu.

Spadají sem:

  • zveřejňování obchodních údajů,
  • vykazování transakcí příslušným orgánům,
  • obchodování s deriváty2 v organizovaným systémech,
  • nediskriminační přístup ke clearingu3 a obchodování s referenčními hodnotami4,
  • pravomoci vnitrostátních orgánů, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropského orgánu pro bankovnictví,
  • investiční služby a činnosti podniků ze zemí mimo EU a
  • a povolování poskytovatelů služeb hlášení údajů a dohled nad nimi (změna zavedená pozměňovacím nařízením (EU) 2019/2175, viz níže).

KLÍČOVÉ BODY

Oblast působnosti

Tento právní předpis se vztahuje na:

  • investiční podniky a úvěrové instituce jako banky,
  • pojišťovny, životní pojišťovny, zajišťovny nebo alternativní investiční fondy (známé jako „finanční protistrany“),
  • podniky ze zemí mimo EU s nezbytným povolením od Evropské komise.

Transparentnost

Pravidla transparentnosti:

  • Pravidla transparentnosti: cílem je zajistit, aby obchodování probíhalo v organizovaných a řádně regulovaných obchodních systémech.5,
  • vyžadují, aby organizátoři trhu a investiční podniky zveřejňovaly informace, jako jsou kupní a prodejní ceny a zahrnuté objemy, před i po obchodování (po něm vzhledem k technickým možnostem v okamžiku co nejbližšímu reálnému času),
  • umožňují omezené výjimky z výše uvedeného požadavku,
  • stanovují, že informace musí být dostupné veřejnosti za přiměřených obchodních podmínek, nediskriminačním způsobem a bezplatně 15 minut po uveřejnění,
  • stanovují zvláštní požadavky na systematické internalizátory6 a investiční podniky, které obchodují mimo burzu bez dohledu burzy.

Transakční pravidla

Transakční pravidla vyžadují následující.

  • Investiční podniky musí:
    • uchovávat všechny podstatné údaje o pokynech a transakcích prováděných pro ně samotné nebo pro klienta po dobu pěti let,
    • předkládat úplné a přesné podrobnosti o všech obchodech příslušnému vnitrostátnímu orgánu co nejrychleji, nejpozději do konce následujícího pracovního dne.
  • Obchodní systémy musí uchovávat všechny údaje o finančních nástrojích inzerovaných prostřednictvím jejich systémů po dobu pěti let.

Obchodování s deriváty se musí řídit následujícími pravidly.

  • Musí probíhat:
    • na regulovaném trhu,
    • v mnohostranném obchodním systému7,
    • v organizovaném obchodním systému8 nebo
    • v obchodním systému ze země mimo EU, který povolila Komise.
  • Musí být zúčtován ústřední protistranou9 co nejrychleji, jak je to technologicky možné.

Ústřední protistrany musí provést clearing finančních transakcí nediskriminačním a transparentním způsobem.

Orgán ESMA:

  • vypracovává jisté technické normy, zejména pro deriváty a ústřední protistrany,
  • monitoruje finanční nástroje na trhu v EU nebo v EU distribuované či prodávané.

ESMA, Evropský orgán pro bankovnictví a vnitrostátní orgány úzce spolupracují a mají pravomoc dočasně zakázat nebo omezit používání finančních nástrojů, které jsou pro investory nebo finanční systém považovány za hrozbu.

Změna právních předpisů

Pozměňující nařízení (EU) 2019/2175 posiluje pravomoci, správu a financování všech evropských orgánů dohledu v návaznosti na přezkum provedený v roce 2017, který dospěl k závěru, že dohled nad některými činnostmi a subjekty se zvláštním významem pro EU jako celek nebo s významným podílem přeshraniční činnosti by měly namísto vnitrostátních orgánů vykonávat evropské orgány dohledu. Konkrétněji, s ohledem na nařízení (EU) č. 600/2014, dosahuje následujících cílů.

  • Do oblasti působnosti původního nařízení přidává povolování poskytovatelů služeb hlášení údajů a dohled nad nimi, jakož i pravomoci k přímému shromažďování údajů pro účely vykazování a výpočtů transparentnosti.
  • Do definic v nařízení doplňuje tři různé typy poskytovatelů služeb hlášení údajů, kteří podléhají předchozímu povolení ESMA:
    • schválený systém pro uveřejňování informací10,
    • poskytovatel konsolidovaných obchodních informací11 a
    • schválený mechanismus pro hlášení obchodů12.
  • Pověřuje orgán ESMA, aby si vyžádal informace, které potřebuje pro své úkoly v oblasti dohledu.
  • Zřizuje orgán ESMA jako orgán dohledu nad poskytovateli služeb hlášení údajů.
  • Vymezuje pravomoci a kompetence, které by orgán ESMA měl mít při plnění své role příslušného orgánu.
  • Ukládá Komisi povinnost podávat zprávy o fungování služby konsolidovaných obchodních informací.
  • Upřesňuje přenos pravomocí z vnitrostátních orgánů na ESMA.

V zájmu posílení digitální provozní odolnosti finančního sektoru EU se mění nařízení (EU) 2022/2554 (viz shrnutí), zákon EU o digitální provozní odolnosti (známý jako DORA), který stanoví požadavky na odolnost síťových a informačních systémů podniků působících ve finančním sektoru a podrobuje kritické třetí strany, které jim poskytují služby související s IKT, rámci dohledu. Vytváří regulační rámec pro digitální provozní odolnost, podle kterého musí všechny podniky působící ve finančním sektoru zajistit, aby byly schopny odolávat všem typům narušení a hrozeb souvisejících s IKT, reagovat na ně a zotavit se z nich.

Prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci

Komise přijala řadu prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci.

Prováděcí akty

  • Rozhodnutí (EU) 2017/2238 o rovnocennosti právního a dohledového rámce platného pro určené smluvní trhy a systémy obchodování se swapy ve Spojených státech amerických.
  • Rozhodnutí (EU) 2019/541 o rovnocennosti právního a dohledového rámce platného pro schválené burzy a uznané organizátory trhu v Singapuru ve znění rozhodnutí (EU) 2020/2127.

Akty v přenesené pravomoci

  • Regulační technické normy
    • Nařízení (EU) 2016/2020 o kritériích k určení toho, zda by deriváty podléhající povinnosti clearingu měly podléhat obchodní povinnosti.
    • Nařízení (EU) 2016/2021 o přístupu ve vztahu k referenčním hodnotám.
    • Nařízení (EU) 2016/2022 o informacích v souvislosti s registrací podniků ze třetích zemí a formátu informací, které mají být poskytnuty zákazníkům.
    • Nařízení (EU) 2017/572 o specifikaci nabídky předobchodních a poobchodních údajů a o úrovni členění údajů.
    • Nařízení (EU) 2017/583, ve znění nařízení (EU) 2021/529 a (EU) 2022/629, o požadavcích na transparentnost pro obchodní systémy a investiční podniky, pokud jde o dluhopisy, strukturované finanční produkty, emisní povolenky a deriváty.
    • Nařízení (EU) 2017/590 o hlášení obchodů příslušným orgánům.
    • Nařízení (EU) 2017/582 o povinnosti provádět clearing derivátů obchodovaných na regulovaných trzích a lhůtách k přijímání obchodů ke clearingu.
    • Nařízení (EU) 2017/579 o derivátových smlouvách s přímým, podstatným a předvídatelným dopadem v EU a předcházení vyhýbání se pravidlům a povinnostem.
    • Nařízení (EU) 2017/587 ve znění nařízení (EU) 2019/442 o požadavcích na transparentnost pro obchodní systémy a investiční podniky v souvislosti s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji a povinnosti provádět obchody s určitými akciemi v obchodním systému nebo prostřednictvím systematického internalizátora.
    • Nařízení (EU) 2017/577 o mechanismu objemového stropu a poskytování informací pro účely transparentnosti a jiných výpočtů.
    • Nařízení (EU) 2017/580 o uchovávání příslušných údajů o pokynech týkajících se finančních nástrojů.
    • Nařízení (EU) 2017/585 o datových standardech a formátech pro referenční údaje o finančních nástrojích a o technických opatřeních týkajících se opatření, která má ESMA a příslušné orgány přijmout.
    • Nařízení (EU) 2017/581 o přístupu ke clearingu ve vztahu k obchodním systémům a ústředním protistranám.
    • Nařízení (EU) 2017/2154 o ujednáních o nepřímém clearingu.
    • Nařízení (EU) 2017/2417, ve znění nařízení (EU) 2022/749, o povinnosti obchodovat s některými deriváty.
    • Nařízení (EU) 2017/567 o definicích, transparentnosti, kompresi portfolia a dohledových opatřeních v oblasti zásahů u produktů a pozic.
    • Nařízení (EU) 2022/466 o kritériích pro výjimku ze zásady, že dohled nad schválenými mechanismy uveřejňování informací a schválenými mechanismy podávání zpráv vykonává orgán ESMA.
    • Nařízení (EU) 2022/803 o jednacím řádu pro výkon pravomoci orgánu ESMA ukládat pokuty nebo penále poskytovatelům služeb hlášení údajů.
    • Nařízení (EU) 2022/930, kterým se stanoví poplatky za dohled orgánu ESMA nad poskytovateli služeb hlášení údajů.
  • Jiné aspekty
    • Nařízení (EU) 2017/1799, ve znění nařízení (EU) 2019/1000, o vynětí centrálních bank některých zemí mimo EU při provádění měnové politiky, devizové politiky a politiky finanční stability z požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost.
    • Nařízení (EU) 2017/2194 o souborných pokynech.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

  • Nařízení (EU) č. 600/2014 se používá ode dne .
  • Změny zavedené pozměňovacím nařízením (EU) 2019/2175 se uplatňují od .
  • Změny, které byly zavedeny nařízením (EU) 2022/2554, platí ode dne .

KONTEXT

KLÍČOVÉ POJMY

  1. Finanční nástroj. Aktivum nebo důkaz o vlastnictví aktiva nebo smluvní dohoda mezi dvěma stranami o přijetí nebo dodání jiného finančního nástroje.
  2. Derivát. Finanční nástroj, jehož hodnota je odvozena od změny hodnoty podkladového aktiva.
  3. Clearing. Proces, který se používá k řízení rizika otevřených pozic prostřednictvím kontrolování, že jsou cenné papíry, hotovost nebo obojí k dispozici.
  4. Referenční hodnoty. Jakákoli veřejně přístupná hodnota, index nebo údaj určený vzorcem nebo hodnotou podkladového aktiva.
  5. Obchodní systém. Oficiální systém, jako jsou mnohostranné obchodní systémy, organizované obchodní systémy nebo regulované trhy, kde jsou směňovány cenné papíry.
  6. Systematický internalizátor. Investiční podnik, který obchoduje na vlastní účet mimo regulovaný trh organizovaně, často, systematicky a ve značném množství.
  7. Mnohostranný obchodní systém. Mnohostranný systém provozovaný investičním podnikem nebo organizátorem trhu, který sdružuje nákupní a prodejní zájmy více třetích stran na finančních nástrojích – v systému a v souladu se závaznými pravidly – způsobem, jehož výsledkem je smlouva v souladu s hlavou II směrnice MiFID II.
  8. Organizovaný obchodní systém. Mnohostranný systém, který není regulovaným trhem ani mnohostranným obchodním systémem a v němž může více třetích stran kupovat a prodávat podíly na dluhopisech, strukturovaných finančních produktech, emisních povolenkách nebo derivátech v systému způsobem, jehož výsledkem je smlouva v souladu s hlavou II směrnice MiFID II.
  9. Ústřední protistrana. Subjekt, který vystupuje jako prostředník mezi obchodujícími protistranami a vstřebává jisté riziko z vypořádání.
  10. Schválený systém pro uveřejňování informací. Systém, který vyžaduje, aby podniky provádějící transakce zveřejňovaly zprávy o obchodu prostřednictvím subjektu, který zajišťuje včasnou a bezpečnou konsolidaci a zveřejňování těchto údajů.
  11. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací. Osoba oprávněná podle směrnice MiFID II poskytovat službu shromažďování zpráv o obchodech s finančními nástroji z regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů, organizovaných obchodních systémů a schválených systémů uveřejňování informací a jejich konsolidace do nepřetržitého elektronického živého datového toku poskytujícího údaje o cenách a objemech jednotlivých finančních nástrojů.
  12. Schválený mechanismus pro hlášení obchodů. Platforma, která podává zprávy o obchodech jménem podniků. Toho lze dosáhnout rovněž prostřednictvím mnohostranného obchodního systému nebo regulovaného trhu, na němž byla transakce provedena.

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, , s. 84–148).

Postupné změny nařízení (EU) č. 600/2014 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Poslední aktualizace

Nahoru