Rozhodnutí se týká uzavření Úmluvy o ochraně Alp (Alpské úmluvy), která byla následně schválena jménem Evropského společenství.
Cílem Alpské úmluvy je dlouhodobá ochrana přirozeného ekosystému Alp a udržitelný rozvoj v oblasti, jakož i ochrana ekonomických zájmů místních obyvatel. Hlavní zásady úmluvy jsou prevence, „znečišťovatel platí“ a přeshraniční spolupráce.

KLÍČOVÉ BODY

Stranami úmluvy jsou Rakousko, Francie, Německo, Itálie, Lichtenštejnsko, Monako, Slovinsko, Švýcarsko a Evropská unie (EU).
Za účelem efektivního plnění cílů úmluvy spolupracují strany úmluvy v oblastech regionálního plánování, ochrany přírody a krajiny, zemědělství v horských oblastech, horských lesů, ochrany půdy, cestovního ruchu a rekreace, energie, dopravy, předcházení znečišťování ovzduší, hospodaření s vodou, obyvatelstva a kultury a nakládání s odpady.
Úmluva obsahuje ustanovení o přípravě a přijímání prováděcích protokolů pro každou z těchto oblastí, jakož i o řešení sporů mezi stranami.
Strany jsou povinny spolupracovat v oblastech výzkumu a regionálního dohledu a také v právních, vědeckých, ekonomických a technických věcech.
Konference smluvních stran („Alpská konference“) na svých pravidelných schůzkách (v zásadě každé dva roky) řeší otázky společného zájmu pro smluvní strany a vydává rozhodnutí a doporučení.