Bílá kniha o službách obecného zájmu

Tato bílá kniha Evropské komise, předkládaná jako pokračování zelené knihy o službách obecného zájmu, ukazuje přístup přijatý Evropskou unií na podporu rozvoje kvalitních služeb obecného zájmu. Představuje hlavní prvky strategie usilující o to, aby všichni občané a podniky Unie měli přístup ke kvalitním a dostupným službám veřejného zájmu.

AKT

Sdělení Komise určené pro Evropský parlament, Radu, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů ze dne 12. května 2004 s názvem „Bílá kniha o službách veřejného zájmu“ (KOM(2004) 374 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Tato bílá kniha představuje závěry Komise z rozsáhlé veřejné diskuze (DE) (EN) (FR) zahájené na základě zelené knihy. Diskuze poukázala na podstatné rozdíly perspektiv a názorů. Zdá se ovšem, že došlo ke konsenzu v otázce potřeby zajistit harmonické propojení tržních mechanismů a úkolů veřejných služeb. Bílá kniha představuje přístup, který Komise zaujala k rozvoji pozitivní role Evropské unie při podpoře rozvoje kvalitních služeb obecného zájmu; také představuje zásadní prvky strategie, jejímž cílem je, aby všichni občané a podniky Unie měli přístup ke kvalitním a dostupným službám.

Předložením této bílé knihy Komise nehodlá uzavírat diskuzi, která se rozvinula na evropské úrovni. Jejím cílem je přispět k probíhající diskuzi a posunout ji dále tím, že definuje úlohu Unie a stanoví rámec pro řádné fungování těchto služeb.

SLUŽBY OBECNÉHO ZÁJMU: ZÁKLADNÍ PRVEK EVROPSKÉHO MODELU A SPOLEČNÁ ODPOVĚDNOST ORGÁNŮ V EVROPSKÉ UNII

Bílá kniha podtrhuje význam služeb obecného zájmu jako pilíře evropského modelu společnosti a nutnost zajistit poskytování kvalitních a dostupných služeb obecného zájmu pro všechny občany a podniky Evropské unie. Služby obecného zájmu mají v Unii klíčový význam pro sociální a územní soudržnost a pro konkurenceschopnost evropského hospodářství.

Zatímco poskytování služeb obecného zájmu je možné organizovat ve spolupráci se soukromým sektorem nebo jím pověřit soukromé nebo veřejné podniky, stanovení povinností a cílů veřejných služeb je úkolem veřejných orgánů na příslušné úrovni. Dalším úkolem příslušných veřejných orgánů je regulace trhu a dohlédnutí na to, aby provozovatelé plnili cíle veřejných služeb, kterými byli pověřeni.

V tomto kontextu bílá kniha upřesňuje, že odpovědnost za služby veřejného zájmu je rozdělena mezi Evropskou unii a její členské státy. Tato společná odpovědnost vychází ze zásady článku 16 Smlouvy o ES, který Společenství a členské státy pověřuje, aby v rámci svých pravomocí zajistily takovou politiku, která by provozovatelům služeb obecného hospodářského zájmu umožnila plnění jejich cílů. Právo členských států přidělovat hospodářským subjektům konkrétní povinnosti provozovatelů veřejných služeb a zajišťovat jejich dodržování je také nepřímo stanoveno v čl. 86, odst. 2 Smlouvy o ES.

Smlouva o ES poskytuje Společenství celou řadu prostředků k tomu, aby uživatelům mohlo zajistit přístup ke kvalitním a dostupným službám obecného zájmu v rámci Evropské unie. Komise je toho názoru, že její současné pravomoci jsou přiměřené a stačí na zajištění podpory a rozvoje dobře fungujících služeb v rámci Unie. Nicméně soudí, že definování služeb obecného zájmu včetně jejich organizace, financování a kontroly je především úkolem příslušných národních, regionálních a místních orgánů.

HLAVNÍ ZÁSADY PŘÍSTUPU KOMISE

Přístup Komise je založen na množství zásad, které se objevují v sektorální politice Společenství a je možné je objasnit na základě výsledků diskuze o zelené knize:

• umožnit veřejným orgánům, aby měly blíž k občanům:Komise respektuje hlavní úlohu členských států a regionálních a místních orgánů v oblasti služeb obecného zájmu. Politiky Společenství týkající se služeb obecného zájmu jsou založeny na různých stupních akčního plánu a používání různých nástrojů společně se zásadou podřízenosti;
• dosáhnout cílů sektoru veřejných služeb na volných konkurenčních trzích:cíle otevřeného a konkurenčního vnitřního trhu a rozvoje kvalitních a dostupných služeb obecného zájmu jsou navzájem slučitelné;
• zajistit soudržnost a univerzální přístup:přístup všech občanů a podniků k dostupným a vysoce kvalitním službám obecného zájmu na celém území členských států je základem podpory sociální a územní soudržnosti v Evropské unii, včetně snižování nevýhod způsobených špatnou dostupností nejvzdálenějších regionů;
• udržovat vysokou úroveň jakosti, bezpečnosti a ochrany: kromě zajištění dostupných vysoce jakostních služeb obecného zájmu chce Komise zaručit fyzickou bezpečnost spotřebitelů a uživatelů, všech osob, které se podílí na výrobě a poskytování těchto služeb, široké veřejnosti, a zejména zajistit ochranu proti možnému ohrožení jako například teroristickými útoky či ekologickými katastrofami;
• zajistit práva spotřebitelů a uživatelů: tato práva se týkají zejména přístupu ke službám, zejména přeshraničním, na celém území Unie pro všechny skupiny obyvatelstva, dostupnosti služeb včetně speciální podpory pro osoby s nízkými příjmy, fyzické bezpečnosti a spolehlivosti, kontinuity, vysoké jakosti, výběru, transparentnosti a přístupu k informacím poskytovatelů a regulačních orgánů;
• kontrolovat a hodnotit výkonnost služeb: podle Komise jsou systematické hodnocení a kontrola důležitým nástrojem udržování a rozvoje vysoce kvalitních, dostupných a efektivních služeb obecného zájmu v Evropské unii. Hodnocení by mělo mít více rozměrů a mělo by zahrnovat všechny příslušné právní, ekonomické, sociální a environmentální aspekty. Také by mělo brát ohled na specifika hodnoceného sektoru a vlastní situaci v jednotlivých členských státech a jejich regionech;
• respektovat rozmanitost služeb a situací: protože existují rozdíly mezi různými službami obecného zájmu a různými potřebami a preferencemi uživatelů a spotřebitelů, které vyplývají z rozdílné hospodářské, sociální, zeměpisné nebo kulturní situace, musí být zachována různorodost služeb. To se týká hlavně sociálních a zdravotnických služeb nebo rozhlasového vysílání;
• zvyšovat transparentnost: zásada transparentnosti je klíčovým pojmem rozvoje a realizace veřejné politiky ve smyslu služeb obecného zájmu. Zajišťuje veřejným orgánům možnost vykonávat povinnosti a zaručuje možnost demokratické volby a její respektování. Tato zásada by měla platit pro všechny aspekty dodávky a měla by zahrnovat definici cílů veřejných služeb, organizaci, financování a regulaci služeb a stejně tak jejich výrobu a hodnocení včetně mechanismů vyřizování reklamací;
• zajistit právní jistotu: Komise si je vědoma toho, že by uplatňování práva Společenství na služby obecného zájmu mohlo vyvolat diskuzi o komplexních problémech. Proto se bude trvale snažit o zvýšení právní jistoty v otázce uplatňování práva Společenství na poskytování služeb obecného zájmu. Komise již dokončila modernizaci stávajících pravidel týkající se veřejných zakázek a zahájila iniciativy v oblasti státní podpory a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

NOVÁ ORIENTACE NA SOUDRŽNOU POLITIKU

Jedna z klíčových otázek, o které se začalo veřejně diskutovat, se týkala potřeby existence rámcové směrnice pro služby obecného zájmu. Názory vyjádřené ve veřejné diskuzi na toto téma zůstaly rozdělené a některé členské státy a Evropský parlament byly v této otázce skeptické.

Výsledkem bylo, že převážily pochybnosti v otázce, zda by rámcová směrnice byla v tomto okamžiku tou nejvhodnější cestou vpřed a přinášela dostatečnou přidanou hodnotu. Komise proto považuje za vhodné v tomto okamžiku nepřikročit k předložení návrhu. Komise bude, obecně řečeno, sledovat a rozvíjet svůj sektorální přístup navrhováním, kde to bude potřebné a vhodné, pravidel pro jednotlivé sektory, která umožní vzít v úvahu specifické požadavky a situaci v jednotlivých sektorech.

Po vstupu Ústavní smlouvy v platnost Komise přezkoumá přiměřenost potřeby rámcového práva pro služby obecného zájmu a konkrétně nový právní základ, který uvádí článek III-6, v němž stojí: „Bez vlivu na výklad článků III-55, III-56 a III-136 a na základě významu služeb obecného hospodářského zájmu jako služeb, kterým celá Unie přisuzuje hodnotu včetně jejich úlohy při podpoře sociální a územní soudržnosti, musí Unie a její členské státy na základě svých vlastních pravomocí a v rámci rozsahu platnosti Ústavy dbát na to, aby tyto služby byly provozovány podle zásad a podmínek, zejména ekonomických a finančních, které umožní naplnění cílů těchto služeb. Tyto zásady a podmínky stanoví evropské právo“. Komise dále v roce 2005 posoudí situaci ve sféře služeb obecného zájmu v Evropské unii a potřebu případných horizontálních opatření. Do konce roku 2005 hodlá předložit zprávu o svých zjištěních.

Vzhledem k výsledkům veřejné diskuze Komise také považuje za nutné pokračovat v objasnění a zjednodušení právního rámce pro kompenzace závazků sektoru veřejných služeb. V tomto ohledu má v úmyslu přijmout řadu opatření nejpozději do července 2005. Většina prvků tohoto balíku už byla předložena k rozpravě ve formě návrhů.

Mimoto veřejná rozprava prokázala potřebu vytvoření jasného a transparentního rámce pro výběr podniků pověřených poskytováním služby obecného zájmu. Komise hodlá přezkoumat právo Společenství zaručující transparentní přidělování koncesí na poskytování služeb. Proto zahájila diskuzi o aspektech partnerství veřejného a soukromého sektoru, které se týkají veřejných zakázek.

Zelená kniha také vyvolala značný zájem stran působících v oblasti sociálních služeb a zdraví, které vyjádřily potřebu větší srozumitelnosti a předvídatelnosti, jež je nutná pro zajištění hladkého vývoje těchto služeb. Komise je toho názoru, že je užitečné rozvíjet systematický přístup k identifikaci a rozpoznání specifických vlastností sociálních a zdravotnických služeb obecného zájmu a objasnění rámce, v němž jsou provozovány a v němž je možná jejich modernizace. Tento přístup bude popsán ve sdělení o sociálních službách obecného zájmu včetně zdravotnických služeb, které má být přijato v průběhu roku 2005.

Hodnocení fungování služeb na úrovni Společenství i na národní úrovni je rozhodující pro zajištění rozvoje vysoce kvalitních a dostupných služeb obecného zájmu ve stále se měnícím prostředí. Komise se zavazuje zvýšit a zlepšit své úsilí při hodnocení služeb obecného zájmu.

Na interní úrovni regulace jednotlivých sektorů na úrovni Společenství zahrnuje převážně významná odvětví infrastruktury. Podle názoru Komise veřejná diskuze o zelené knize tento přístup potvrzuje. Komise zohlední výsledky této diskuze při předpokládaných sektorálních posudcích.

Na mezinárodním poli je Komise rozhodnuta zajišťovat soudržnost mezi vnitřním regulačním rámcem Společenství a závazky přijatými Společenstvím a jeho členskými státy na základě mezinárodních obchodních dohod. Také hodlá podporovat služby obecného zájmu v rozvojové spolupráci.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. ledna 2004 o zelené knize o službách obecného zájmu (A5-0484/2003). Evropský parlament vítá zelenou knihu Komise a vyzývá Komisi, aby nejpozději do dubna 2004 předložila zprávu o jejím provádění. Je toho názoru, že některé služby obecného zájmu by měly být vyňaty z oblasti působnosti předpisů o hospodářské soutěži, například zdravotnictví a školství, sociální bydlení, ale také ty služby obecného zájmu, jejichž cílem je udržet nebo posílit pluralitu informací a kulturní rozmanitost. Navíc Parlament žádá Komisi, aby tuto pozici hájila při jednáních se Světovou obchodní organizací a při jednáních o Všeobecné dohodě o obchodu službami. Soudí, že není ani možné, ani vhodné vytvářet společné definice služeb obecného zájmu a závazky veřejné služby, které z nich vyplývají, ale že Evropská unie musí stanovit obecné zásady, jako jsou: všestrannost a rovnost přístupu, kontinuita, bezpečnost, přizpůsobivost, jakost, účinnost, dostupnost, průhlednost, ochrana znevýhodněných sociálních skupin, ochrana uživatelů, spotřebitelů a životního prostředí a účast občanů, a že je třeba brát přitom v úvahu specifika jednotlivých odvětví. Parlament také klade důraz na slučitelnost pravidel v oblasti hospodářské soutěže se závazky veřejné služby a také se jasně vyslovuje proti liberalizaci vodohospodářských služeb. Parlament soudí, že služby v sektoru vodohospodářství a nakládání s odpady nesmí podléhat odvětvovým směrnicím Evropské unie, ale zdůrazňuje, že Unie si musí udržet plnou odpovědnost, co se týká standardů na ochranu jakosti a životního prostředí v těchto odvětvích.

(Green paper on services of general interest (COM(2003) 270 final – Official Journal C 76 of 25.3.2004)) (Zelená kniha Komise ze dne 21. května 2003 o službách obecného zájmu). Komise se v této zelené knize zavazuje úplně přezkoumat své politiky v oblasti služeb obecného zájmu. Jejím cílem je uspořádat otevřenou diskuzi o globální roli Unie při definování cílů obecného zájmu, které tyto služby naplňují, a o způsobu, jakým jsou organizovány, financovány a hodnoceny. Zároveň zelená kniha potvrzuje významný přínos vnitřního trhu a pravidel hospodářské soutěže pro modernizaci a zlepšení jakosti a účinnosti mnohých veřejných služeb k prospěchu občanů a podniků v Evropě. V tomto kontextu také zelená kniha bere v úvahu globalizaci a liberalizaci a klade otázku, jestli je vhodné pro služby obecného zájmu zřídit obecný právní rámec na úrovni Společenství. Při hledání odpovědi zkoumá dopad případných dalších iniciativ Společenství k provádění smlouvy v souladu se zásadou subsidiarity; zásady, které by mohly být začleněny do případného právního rámce pro služby obecného zájmu, a konkrétní přidanou hodnotu takových právních předpisů; definici řádné správy v oblasti organizace, regulace, financování a hodnocení služeb obecného zájmu; zkoumání všech nových opatření na posílení právní jistoty a soudržné a harmonické koordinace mezi cílem udržet kvalitní služby veřejného zájmu a striktním prosazováním předpisů týkajících se hospodářské soutěže a vnitřního trhu.

Poslední aktualizace: 07.06.2007