Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Stanovuje postupy a podmínky pro udělování krátkodobých víz pro návštěvy schengenského prostoru na dobu 90 dní nebo kratší v jakémkoli období dlouhém 180 dní.
Také stanovuje pravidla pro letištní průjezdní víza.
KLÍČOVÉ BODY
Postupy a podmínky pro udělování víz
Členský státEvropské unie (EU), jehož území představuje jediný nebo hlavní cíl návštěvy, je zodpovědný za posouzení žádosti o vízum. Pokud hlavní cíl nelze určit, stává se odpovědnou země prvního vstupu do schengenského prostoru.
Žádosti
Žádost o vízum může podat žadatel, akreditovaný obchodní zprostředkovatel nebo profesní, kulturní, sportovní nebo vzdělávací svaz či instituce jménem svých členů.
Obecně musí být žádosti podány v šesti měsících do patnácti dní před předpokládaným pobytem (devět měsíců pro námořníky).
Jednotné vízum (platné pro celý schengenský prostor) může být vydáno pro více vstupů s platností nejvýše 5 let.
Vízum s omezenou územní platností (omezené na konkrétní členské státy) může být výjimečně vydáno v případech, kdy žadatel nesplňuje všechny podmínky pro vstup, na základě humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu, vzhledem k mezinárodním závazkům či v situaci, kdy jiné země Schengenu věc konzultovaly se zemí udělující vízum.
Přípustnost
Po ověření přípustnosti žádosti (tzn. podání podle pravidel) musí příslušný orgán:
provést další posouzení žádosti, aby zkontroloval, že žadatel:
splňuje podmínky pro vstup stanovené v nařízení (EU) 2016/399, kterým se stanoví Schengenský hraniční kodex (viz shrnutí),
nepředstavuje riziko nelegální imigrace nebo ohrožení bezpečnosti země a
zamýšlí zemi opustit před vypršením víza.
Podle pozměňovacího nařízení (EU) 2021/1134 budou prověrky žadatelů zpřísněny před rozhodnutím o udělení víza. Jsou stanovena pravidla a postupy pro vyhledávání v citlivých a jiných než citlivých databázích EU obsahujících bezpečnostní informace a informace o migraci. Jakmile vstoupí v platnost, členské státy budou muset sbírat biometrické identifikační prvky žadatele, kam patří snímek obličeje a deset otisků prstů (pro uložení do systému VIS), a při podání první žádosti a následně nejméně jednou za 59 měsíců se žadatel bude muset dostavit osobně.
Pokud je žádost nepřípustná, orgán musí:
vrátit formulář žádosti a podpůrné dokumenty, aniž je dále zkoumal,
zničit veškeré shromážděné biometrické údaje a
vrátit vízový poplatek.
Letištní průjezdní víza
Státní příslušníci zemí mimo EU uvedení v příloze IV potřebují letištní průjezdní vízum pro průjezd přes tranzitní mezinárodní prostory letišť v schengenském prostoru. V naléhavých případech hromadného přílivu nelegálních přistěhovalců mohou členské státy uložit takovou povinnost i státním příslušníkům jiných zemí mimo EU.
Při podání žádosti o udělení letištního průjezdního víza žadatel musí předložit doklad o místu odjezdu a destinaci, ucelenosti cestovního plánu a doklad prokazující pokračování cesty do konečného místa určení.
Víza pro více vstupů
Víza pro více vstupů s dlouhou platností mohou být vydána na jeden, dva či více vstupů. Vízový kodex stanovuje pravidla o vydávání víz pro více vstupů s postupně prodlouženou délkou platnosti:
1 rok, pokud žadatel využil tři víza v předchozích dvou letech,
2 roky, pokud již žadatel využil vízum pro více vstupů s platností na jeden rok v rámci předchozích dvou let,
5 let, pokud již žadatel využil vízum pro více vstupů s platností na 2 roky v rámci předchozích 3 let.
Letištní průjezdní víza a víza omezená na konkrétní země se neberou v potaz při rozhodování o vydání víz pro více vstupů s dlouhou platností.
Víza udělená na vnějších hranicích
Výjimečně může být žádáno o víza na maximální dobu pobytu 15 dní nebo na dobu potřebnou pro průjezd na vnějších hranicích cílové země v schengenském prostoru.
Státním příslušníkům třetích zemí, u nichž nebylo dokončeno ověření shod na základě automatizovaných kontrol v databázích EU, se na vnější hranici vízum v zásadě nevydává. Ve výjimečných případech však může být těmto osobám uděleno vízum s omezenou územní platností pro území vydávajícího členského státu.
Rozhodnutí o žádostech o víza
Orgán posoudí, zda jsou splněny podmínky pro vstup stanovené v Schengenském hraničním kodexu.
poskytne nedostatečný doklad o prostředcích na pobyt nebo na návrat domů,
je předmětem záznamu v Schengenském informačním systému zřízeném podle nařízení (EU) 2018/1860 (viz přehled dokumentu) pro účely odepření vstupu,
je považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví nebo vnitřní vztahy zemí EU,
předloží nedostatečné cestovní zdravotní pojištění.
Obecná lhůta pro rozhodnutí je nejvýše 15 dnů a může být prodloužena nejvýše na dobu 45 dnů v jednotlivých případech, a to zejména pokud je zapotřebí dalšího posouzení.
Rozhodnutí o zamítnutí a důvody, na nichž se zakládá, se oznámí žadateli s pomocí standardního formuláře uvedeného v příloze VI.
Žadatelé, kterým byla žádost o udělení víza zamítnuta, mají právo na odvolání.
Spolupráce ohledně zpětného přebírání
Evropská komise posoudí spolupráci zemí mimo EU na zpětném přebírání nelegálních migrantů, přičemž vezme v potaz správu hranic, předcházení převaděčství migrantů a kontrolu nad ním i průjezd nelegálních migrantů.
Pokud země mimo EU nespolupracuje, Komise může podat návrh na rozhodnutí Rady o dočasném uplatňování jistých pravidel omezujícím způsobem. Stejně tak pokud země spolupracuje v dostatečné míře, mohou se jistá pravidla uplatňovat velkorysejším způsobem.
Dodržování lidské důstojnosti a základních práv
Pozměňovací nařízení (EU) 2021/1134 též zavádí ustanovení, že pracovníci konzulárních a ústředních orgánů členských států musí při plnění svých povinností plně dodržovat lidskou důstojnost a základní práva a zásady uznávané Listinou základních práv EU. Nediskriminují osoby na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání, přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.
Změny a zrušení
Pozměňovací nařízení (EU) 2021/1134 mění nařízení o systému VIS vytvořené podle nařízení (ES) č. 767/2008 (viz přehled dokumentu) a Schengenského hraničního kodexu, jakož i články 9 až 17 úmluvy k provedení Schengenské dohody a Společnou konzulární instrukci.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, , s. 1–58)
Postupné změny nařízení (ES) č. 810/2009 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1134 ze dne , kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861, (EU) 2019/817 a (EU) 2019/1896 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV za účelem reformy Vízového informačního systému (Úř. věst. L 248, , s. 11–87)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, , s. 1–13)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, , s. 14–55)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne , kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 303, , s. 39–58)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne , kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, , s. 1–71)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1953 ze dne , kterým se zavádí evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a zrušuje doporučení Rady ze dne (Úř. věst. L 311, , s. 13–19)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne , kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, , s. 1–52)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, , s. 60–81)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, , s. 4–23)