Vízový kodex

KLÍČOVÉ BODY

Postupy a podmínky pro udělování víz

Členský stát Evropské unie (EU), jehož území představuje jediný nebo hlavní cíl návštěvy, je zodpovědný za posouzení žádosti o vízum. Pokud hlavní cíl nelze určit, stává se odpovědnou země prvního vstupu do schengenského prostoru.

Žádosti

• Žádost o vízum může podat žadatel, akreditovaný obchodní zprostředkovatel nebo profesní, kulturní, sportovní nebo vzdělávací svaz či instituce jménem svých členů.
• Obecně musí být žádosti podány v šesti měsících do patnácti dní před předpokládaným pobytem (devět měsíců pro námořníky).

Jednotné vízum (platné pro celý schengenský prostor) může být vydáno pro více vstupů s platností nejvýše 5 let.

Vízum s omezenou územní platností (omezené na konkrétní členské státy) může být výjimečně vydáno v případech, kdy žadatel nesplňuje všechny podmínky pro vstup, na základě humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu, vzhledem k mezinárodním závazkům či v situaci, kdy jiné země Schengenu věc konzultovaly se zemí udělující vízum.

Přípustnost

Po ověření přípustnosti žádosti (tzn. podání podle pravidel) musí příslušný orgán:

• vytvořit záznam ve Vízovém informačním systému (VIS) podle nařízení (ES) č. 767/2008,
• provést další posouzení žádosti, aby zkontroloval, že žadatel:
  • splňuje podmínky pro vstup stanovené v nařízení (EU) 2016/399, kterým se stanoví Schengenský hraniční kodex (viz shrnutí),
  • nepředstavuje riziko nelegální imigrace nebo ohrožení bezpečnosti země a
  • zamýšlí zemi opustit před vypršením víza.

Podle pozměňovacího nařízení (EU) 2021/1134 budou prověrky žadatelů zpřísněny před rozhodnutím o udělení víza. Jsou stanovena pravidla a postupy pro vyhledávání v citlivých a jiných než citlivých databázích EU obsahujících bezpečnostní informace a informace o migraci. Jakmile vstoupí v platnost, členské státy budou muset sbírat biometrické identifikační prvky žadatele, kam patří snímek obličeje a deset otisků prstů (pro uložení do systému VIS), a při podání první žádosti a následně nejméně jednou za 59 měsíců se žadatel bude muset dostavit osobně.

Pokud je žádost nepřípustná, orgán musí:

• vrátit formulář žádosti a podpůrné dokumenty, aniž je dále zkoumal,
• zničit veškeré shromážděné biometrické údaje a
• vrátit vízový poplatek.

Letištní průjezdní víza

• Státní příslušníci zemí mimo EU uvedení v příloze IV potřebují letištní průjezdní vízum pro průjezd přes tranzitní mezinárodní prostory letišť v schengenském prostoru. V naléhavých případech hromadného přílivu nelegálních přistěhovalců mohou členské státy uložit takovou povinnost i státním příslušníkům jiných zemí mimo EU.
• Při podání žádosti o udělení letištního průjezdního víza žadatel musí předložit doklad o místu odjezdu a destinaci, ucelenosti cestovního plánu a doklad prokazující pokračování cesty do konečného místa určení.

Víza pro více vstupů

Víza pro více vstupů s dlouhou platností mohou být vydána na jeden, dva či více vstupů. Vízový kodex stanovuje pravidla o vydávání víz pro více vstupů s postupně prodlouženou délkou platnosti:

• 1 rok, pokud žadatel využil tři víza v předchozích dvou letech,
• 2 roky, pokud již žadatel využil vízum pro více vstupů s platností na jeden rok v rámci předchozích dvou let,
• 5 let, pokud již žadatel využil vízum pro více vstupů s platností na 2 roky v rámci předchozích 3 let.

Letištní průjezdní víza a víza omezená na konkrétní země se neberou v potaz při rozhodování o vydání víz pro více vstupů s dlouhou platností.

Víza udělená na vnějších hranicích

• Výjimečně může být žádáno o víza na maximální dobu pobytu 15 dní nebo na dobu potřebnou pro průjezd na vnějších hranicích cílové země v schengenském prostoru.
• Státním příslušníkům třetích zemí, u nichž nebylo dokončeno ověření shod na základě automatizovaných kontrol v databázích EU, se na vnější hranici vízum v zásadě nevydává. Ve výjimečných případech však může být těmto osobám uděleno vízum s omezenou územní platností pro území vydávajícího členského státu.

Rozhodnutí o žádostech o víza

• Orgán posoudí, zda jsou splněny podmínky pro vstup stanovené v Schengenském hraničním kodexu.
• Udělení víza se zamítne, pokud žadatel:
  • předloží padělaný cestovní doklad;
  • podá nedostačující odůvodnění předpokládaného pobytu,
  • poskytne nedostatečný doklad o prostředcích na pobyt nebo na návrat domů,
  • je předmětem záznamu v Schengenském informačním systému zřízeném podle nařízení (EU) 2018/1860 (viz přehled dokumentu) pro účely odepření vstupu,
  • je považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví nebo vnitřní vztahy zemí EU,
  • předloží nedostatečné cestovní zdravotní pojištění.
• Obecná lhůta pro rozhodnutí je nejvýše 15 dnů a může být prodloužena nejvýše na dobu 45 dnů v jednotlivých případech, a to zejména pokud je zapotřebí dalšího posouzení.
• Rozhodnutí o zamítnutí a důvody, na nichž se zakládá, se oznámí žadateli s pomocí standardního formuláře uvedeného v příloze VI.
• Žadatelé, kterým byla žádost o udělení víza zamítnuta, mají právo na odvolání.

Spolupráce ohledně zpětného přebírání

• Evropská komise posoudí spolupráci zemí mimo EU na zpětném přebírání nelegálních migrantů, přičemž vezme v potaz správu hranic, předcházení převaděčství migrantů a kontrolu nad ním i průjezd nelegálních migrantů.
• Pokud země mimo EU nespolupracuje, Komise může podat návrh na rozhodnutí Rady o dočasném uplatňování jistých pravidel omezujícím způsobem. Stejně tak pokud země spolupracuje v dostatečné míře, mohou se jistá pravidla uplatňovat velkorysejším způsobem.

Dodržování lidské důstojnosti a základních práv

Pozměňovací nařízení (EU) 2021/1134 též zavádí ustanovení, že pracovníci konzulárních a ústředních orgánů členských států musí při plnění svých povinností plně dodržovat lidskou důstojnost a základní práva a zásady uznávané Listinou základních práv EU. Nediskriminují osoby na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání, přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

Změny a zrušení

• Pozměňovací nařízení (EU) 2021/1134 mění nařízení o systému VIS vytvořené podle nařízení (ES) č. 767/2008 (viz přehled dokumentu) a Schengenského hraničního kodexu, jakož i články 9 až 17 úmluvy k provedení Schengenské dohody a Společnou konzulární instrukci.
• Toto nařízení bylo následně změněno nařízeními (EU) č. 977/2011, (EU) č. 154/2012, (EU) č. 610/2013, (EU) 2016/399, (EU) 2019/1155 a (EU) 2021/1134.