Zvláštní program „Kapacity“

Cílem tohoto zvláštního programu je posílení výzkumných infrastruktur v Evropě. Provedená opatření budou směřovat ke sblížení malých a středních podniků (MSP), regionů, občanské společnosti i třetích zemí s vědeckou obcí, ale i k posílení výzkumného potenciálu těchto různých aktérů a k souladu mezi jednotlivými politikami. Tento dokument nabízí podrobný popis zvláštního programu (zvláštní cíle, charakteristiky, přístupy, oblasti činností apod.)

AKT

Rozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Kapacity, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013).

PŘEHLED

Zvláštní program „Kapacity“ navazuje na předchozí opatření a zaměřuje se především na vytváření nových výzkumných a inovačních infrastruktur v celé Evropě.

K tomuto účelu program využívá strategického přístupu rozděleného do dvou fází: přípravné fáze a realizační fáze. Zvolený přístup se týká následujících oblastí:

• výzkumných infrastruktur;
• výzkumu ve prospěch MSP;
• regionů znalostí;
• výzkumného potenciálu;
• vědy ve společnosti;
• „horizontálních“ činností v rámci mezinárodní spolupráce.

Pokud jde o rozpočet, částka potřebná k provádění zvláštního programu v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 se odhaduje na 4 097 milionů EUR.

CHARAKTERISTIKY A OBECNÉ CÍLE

Všechny prostředky uvolněné programem odpovídají zvláštním cílům jednotlivých oblastí:

• optimalizaci využití a rozvoje výzkumných infrastruktur;
• posílení inovačních kapacit MSP a jejich schopností k užitečnému využívání výzkumu;
• prosazování a podpora vývoje regionálních uskupení zaměřených na výzkum;
• uvolnění výzkumného potenciálu v regionech Evropské unie, jichž se týká konvergenční cíl, a nejvzdálenějších regionech;
• sblížení vědy a společnosti;
• povzbuzování mezinárodní spolupráce;
• podpoře soudržnosti politik výzkumu i součinnosti s dalšími politikami a programy Společenství.

Je třeba si uvědomit, že při provádění 7. rámcového programu včetně různých zvláštních programů a všech s nimi spojených výzkumných činností je nutné brát ohled na základní etické principy i na společenské, právní, sociálně-ekonomické a kulturní aspekty a na rovnost žen a mužů.

TÉMATA: CÍLE, PŘÍSTUPY, OPATŘENÍ

Pro každé téma zvláštního programu se určuje:

• zvláštní cíl;
• odpovídající přístup;
• konkrétní opatření.

Výzkumné infrastruktury

V této oblasti se zvláštní program snaží o optimalizaci využití a rozvoje evropských výzkumných infrastruktur *, ale i o podporu při jejich vytváření a modernizaci. Kromě toho lze zvážit také podpůrná opatření, která by reagovala na případné nově vznikající potřeby. Na obecnější úrovni jde o posílení technologického know-how v zájmu konkurenceschopnější a dynamičtější znalostní ekonomiky.

Opatření týkající se výzkumných infrastruktur (stávajících nebo nově vytvořených) i nových požadavků jsou následující:

• podpora nadnárodního přístupu ke stávajícím strukturám;
• zlepšení koordinace díky ucelené modernizaci;
• rozvoj elektronických infrastruktur založených na IKT;
• podpora koncepce, například budováním nových infrastruktur;
• podpora spolupráce v rámci evropského prostoru i na mezinárodní úrovni.

Rozpočet přidělený této výzkumné oblasti dosahuje výše 1 715 milionů EUR.

Výzkum ve prospěch malých a středních podniků

Na podporu MSP a sdružení MSP v lepším využívání výzkumných poznatků ve prospěch jejich růstu, know-how a inovační kapacity jsou naplánovány dva zvláštní režimy:

• jeden je určen na pomoc malým sdružením podniků při rychlém řešení společných nebo doplňkových technologických problémů;
• druhý by měl umožnit technická řešení problémů společných pro velký počet MSP v dlouhodobějším měřítku (např. dodržování evropských norem nebo předpisů v oblastech jako je zdraví, bezpečnost a ochrana životního prostředí).

Na oba režimy budou přiděleny finanční prostředky v celkové výši 1 336 milionů EUR.

Regiony znalostí

Prvotním cílem tohoto zvláštního programu je posílení výzkumného potenciálu evropských regionů. V celé Evropě se proto bude přednostně podporovat rozvoj „regionálních uskupení“, jejichž členy budou regionální orgány, vysoké školy, výzkumná střediska, podniky a další zúčastněné strany. K prioritám programu patří i lepší koordinace mezi regionální politikou a politikami zaměřenými na výzkum.

Různé projekty této tematické oblasti budou zahrnovat následující činnosti:

• analýzu, vypracování a provádění výzkumných plánů regionálních uskupení (plán kapacit a priorit v oblasti výzkumu a vývoje);
• „instruktáž“ regionů s méně rozvinutým výzkumným profilem prostřednictvím regionů, kde je výzkum na vysoké úrovni, zejména prostřednictvím regionálních konsorcií s nadnárodním dosahem;
• iniciativy určené k výraznějšímu zapojení výzkumných subjektů a institucí do regionální ekonomiky (např.: nadnárodní opatření organizovaná v rámci regionálních uskupení);
• opatření směřující k podpoře systematické výměny informací a spolupráce mezi podobnými projekty (např.: analytické a syntetické pracovní semináře, kulaté stoly, publikace).

Rozpočet přidělený regionům znalostí bude činit 126 milionů EUR.

Výzkumný potenciál

Program by se měl zaměřit na nejméně rozvinuté a nejvzdálenější regiony Evropské unie (EU) a pomoci jim v plném využití jejich kapacit v oblasti výzkumu. To by pak mělo vést k výraznému zvýšení výzkumného potenciálu (posílení znalostí, rozvoj nových schopností, větší zviditelnění) rozšířené Unie.

Pokud jde o konkrétní činnosti, příslušná opatření se zaměří zejména na strategická partnerství včetně twinningu mezi výzkumnými skupinami (z veřejného i soukromého sektoru) z těchto regionů a špičkovými výzkumnými skupinami z jiných regionů Evropy. Tato partnerství i twinning poskytnou výzkumným skupinám z nejméně rozvinutých regionů, vybraným na základě jejich kvality a potenciálu, možnost:

• výměny znalostí a zkušeností;
• náboru zkušených výzkumných pracovníků pro předávání znalostí a odbornou přípravu;
• získávání a rozvoje určitého vybavení pro výzkum;
• organizování seminářů a konferencí;
• realizace činností směřujících k šíření informací a propagaci s cílem zajistit lepší zviditelnění vybraných středisek.

Na rozvoj výzkumného potenciálu je určena částka 340 milionů EUR.

Věda ve společnosti

Budování efektivní a demokratické evropské znalostní společnosti je nevyhnutelně spojeno se zařazením tématu vědy do evropské sociální sítě.

I když je vědecký výzkum motorem inovace a tedy růstu, blahobytu a udržitelného rozvoje, stále ještě není společností přijímán zcela bez výhrad. Může to mít několik příčin:

• nedostatečné zapojení veřejnosti do diskuzí týkajících se priorit a směrů vědecké politiky;
• poměrně negativní obraz některých směrů vědeckého vývoje (nedostatečná kontrola, zpochybňování základních hodnot apod.);
• dojem odtrženosti vědy od každodenní reality hospodářského a sociálního života;
• zpochybňování objektivity vědeckých poznatků zpřístupněných tvůrcům veřejné politiky.

Ve společnosti navíc existuje určitý rozpor. Na jedné straně je stále rostoucí snaha o posunutí hranic vědy jako odpovědi na velké společenské problémy (nemoci, znečištění životního prostředí, epidemie, nezaměstnanost, klimatické změny, stárnutí obyvatelstva apod.), na straně druhé stojí stále rostoucí obavy z možného zneužití vědy.

Vzhledem k nebezpečí vzniku vědecké propasti uvnitř jednotlivých společností je nejdůležitější:

• zajistit větší otevřenost, transparentnost a etiku vědeckého výzkumu;
• umožnit, aby Evropa hrála na světové úrovni aktivnější roli v diskuzích o sdílených hodnotách, rovných příležitostech a společenském dialogu;
• překlenout propast mezi těmi, kdo mají vědecké vzdělání, a těmi, kdo je nemají;
• podporovat zájem o vědeckou kulturu;
• podnítit společenský dialog o politice výzkumu;
• zpřístupnit svět vědy tak, aby byl srozumitelný všem;
• dát větší prostor ženám, které se věnují vědecké kariéře;
• přizpůsobit vědeckou komunikaci současnosti (využít nových komunikačních prostředků, které osloví větší počet lidí).

Při provádění této části se budou sledovat tři hlavní směry činnosti:

• řízení vztahů mezi vědou a společností: posílení a zlepšení evropského systému vědy, předvídání a řešení politických, etických a společenských problémů, lepší pochopení místa vědy a technologií ve společnosti, rozvoj poslání vysokých škol;
• potenciál a budoucnost vědeckého světa: upevnění úlohy žen a mladých lidí;
• vědecká komunikace: obnovení vztahu mezi vědou a společností.

Pokud jde o evropský systém vědy, má program tři úkoly:

• větší zohlednění vědeckých názorů a posudků při vytváření různých evropských politik a hodnocení jejich dopadu;
• podpora důvěry a samoregulace v rámci vědecké obce;
• podpora diskuze o šíření informací.

Na úrovni předvídání a řešení politických, etických a společenských problémů hrají důležitou roli dva následující faktory:

• širší zapojení v otázkách souvisejících s vědou;
• zahájení fundované diskuze o etice a vědě.

Za účelem lepšího pochopení místa vědy a technologií ve společnosti plánuje program vytváření speciálních vysokoškolských sítí. Jejich úkolem by bylo jasně ukázat skutečný přínos vědy pro budování evropské společnosti a identity. K tomu je třeba zdůraznit následující aspekty:

• vztahy mezi vědou, demokracií a právem;
• výzkum etiky ve vědě a technologiích;
• vzájemný vliv vědy a kultury;
• úloha a obraz vědců.

Pokud jde o měnící se úlohu vysokých škol, program zdůrazňuje zejména:

• vymezení lepších rámcových podmínek pro efektivnější vysokoškolský výzkum;
• podporu strukturovaných partnerství s podnikovou sférou;
• větší sdílení znalostí mezi vysokými školami a společností obecně.

Kromě toho budou přijata opatření, jejichž cílem bude posílení úlohy žen, stejně jako zohlednění rovnosti žen a mužů ve vědeckém výzkumu.

Opatření určená mladým lidem se soustředí na:

• pomoc při vědeckém vzdělávání ve školách;
• posílení vazeb mezi vědeckým vzděláváním a vědeckou profesní dráhou;
• výzkum a koordinaci nových metod ve vzdělávání v oblasti vědy.

V oblasti vědecké komunikace se úsilí zaměří na následující hlediska:

• spolehlivost informací vědeckého tisku;
• vytvoření evropského informačního střediska;
• školení a výměnu osvědčených postupů pro sblížení médií a vědecké obce;
• posílení evropského rozměru vědeckých akcí určených veřejnosti;
• lepší zviditelnění vědy pomocí audiovizuálních prostředků;
• podporu nadnárodní komunikace (např. udělování cen známých široké veřejnosti);
• hledání nových metod a produktů vědecké komunikace.

Rozpočet přidělený této oblasti dosahuje výše 330 milionů EUR.

Mezinárodní spolupráce

Rozvojem mezinárodní politiky prvořadého významu v oblasti vědy a technologií EU sleduje:

• podporu evropské konkurenceschopnosti uzavíráním strategických partnerství s třetími zeměmi a přijímáním jejich nejlepších vědců;
• vyřešení problémů mezinárodního dosahu, s kterými se potýkají, nebo by se mohly potýkat, třetí země.

Spolupráce s třetími zeměmi bude zaměřena zejména na kandidátské země, partnerské země Středomoří (MPC), západobalkánské země (WBC), jakož i země střední a východní Evropy, oblasti Kavkazu a střední Asie (EECCA), rozvojové země i rozvíjející se ekonomiky.

Tato spolupráce bude probíhat na základě:

• stanovení priorit a vytvoření příslušných politik;
• zlepšení a rozvoje partnerství;
• zlepšení koordinace vnitrostátních politik a činností.

Rozpočet na rozvoj mezinárodní spolupráce činí 180 milionů EUR.

Soudržný rozvoj výzkumných politik

Vedle posílení účinnosti a soudržného rozvoje vnitrostátních politik a politiky Společenství v oblasti výzkumu je cílem EU:

• zdůraznění koordinace s jinými politikami;
• zlepšení vlivu výzkumu z veřejné sféry a jeho vazeb s podniky;
• zvýšení veřejné podpory a jejího pákového efektu na investice ze strany soukromého sektoru.

V této souvislosti budou přijaty dva směry činností:

• průběžná kontrola a analýza veřejných politik a strategií soukromého sektoru v oblasti výzkumu včetně jejich dopadu;
• podpora iniciativ otevřené koordinace a nadnárodní spolupráce.

Tato část programu bude financována 70 miliony EUR.

Kontext

Od roku 1984 provádí EU v oblasti výzkumu a technologického rozvoje politiku založenou na víceletých rámcových programech. Sedmý rámcový program je už druhý od vytvoření Lisabonské strategie v roce 2000 a v příštích letech má sehrát rozhodující roli, pokud jde o růst a zaměstnanost v Evropě.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. dubna 2009 o pokroku dosaženém v rámci sedmého rámcového programu pro evropský výzkum (KOM(2009) 209 – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku). Opatření související s programem „Kapacity“ vzbuzují velký zájem, zejména ta, která podporují výzkum ve prospěch malých a středních podniků a sdružení malých a středních podniků.

Realizaci 44 prioritních infrastrukturních projektů se strategickým významem pro Evropu, které určilo Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), ale zpomaluje nedostatek zdrojů na úrovni Společenství i států. Přijetí nového právního rámce pro evropské výzkumné infrastruktury v roce 2009 by mělo zajistit další rozmach a bezpečnost finančního plánování díky využití dalších finančních zdrojů (EIB, strukturální fondy).

Akce „Výzkumný potenciál“ a „Regiony znalostí“, které sdružují vědecké kapacity jednotlivých regionů, nepřinesly očekávané výsledky (především v konvergenčních regionech), protože i jim chybí potřebné zdroje. Účinnější a přesnější využívání strukturálních fondů by pomohlo zvýšit vědeckou a technickou úroveň v EU.

Nový finanční režim podporuje především vytvoření evropského partnerství mezi výzkumem a společností.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 743/2008/ES ze dne 9. července 2008 o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděném v několika členských státech a zaměřeném na podporu výzkumu a vývoje prováděného malými a středními podniky (Úřední věstník L 201 ze dne 30.7.2008). Program Eurostars podporuje MSP, které se věnují výzkumu a vývoji. Tento program se opírá o článek 169 Smlouvy o EU, který se týká účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděného společně několika členskými státy. Cílem programu Eurostars je sladění a synchronizace vnitrostátních výzkumných a inovativních programů tak, aby vznikl společný program, který bude představovat vědeckou, řídicí a finanční integraci a bude důležitým příspěvkem k vytvoření Evropského výzkumného prostoru.

Eurostars je společným programem mezi programem Eureka a sedmým rámcovým programem pro výzkum a technologický rozvoj (Kapacity).

Spolufinancují ho členské státy, další zúčastněné třetí země a Společenství. Finanční příspěvek Společenství dosahuje 100 milionů EUR, 22 členských států EU a 5 zemí přidružených k 7. rámcovému programu pro výzkum a vývoj poskytne dalších 300 milionů EUR. Soukromé finanční prostředky dosáhnou částky 400 milionů EUR. Evropské MSP tak mají v oblasti výzkumu na období šesti let k dispozici 800 milionů EUR.

Poslední aktualizace: 30.05.2010