Zvláštní program „Spolupráce“

Tento zvláštní program se zaměřuje hlavně na posílení spolupráce různých aktérů ze světa výzkumu za účelem podpory konkrétního využívání technologií a znalostí v evropské společnosti. To umožní účinněji reagovat na současné i budoucí výzvy v sociální a hospodářské oblasti, v otázkách ochrany životního prostředí i v průmyslu. Tento dokument předkládá charakteristiky, cíle a hlavní pokyny, na kterých program spočívá. Konkrétní cíle, přístupy a činnosti jsou podrobně uvedeny po jednotlivých tématech.

AKT

Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)

PŘEHLED

Jedním z hlavních cílů sedmého rámcového programu je učinit z Evropy vedoucí světové centrum vědy a technologií. Za tím účelem chce zvláštní program „Spolupráce“ podporovat spolupráci mezi vysokými školami, průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a veřejnými orgány jak v Evropské unii (EU), tak ve zbytku světa.

Tento zvláštní program obsahuje devět témat, která odpovídají hlavním oblastem znalostí a technologií, v nichž je třeba podporovat nadnárodní spolupráci s cílem řešit výzvy na poli sociální, hospodářské, environmentální a průmyslové problematiky:

• zdraví;
• potraviny, zemědělství a biotechnologie;
• informační a komunikační technologie;
• nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie;
• energetika;
• životní prostředí (včetně změny klimatu);
• doprava (včetně letectví);
• sociálně-ekonomické a humanitní vědy;
• bezpečnost a vesmír.

Pokud jde o rozpočet, částka potřebná k provádění zvláštního programu na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 se odhaduje na 32 413 milionů EUR.

HLAVNÍ RYSY A OBECNÉ CÍLE

Zvláštní program „Spolupráce“ je určený k uskutečnění různých víceméně dlouhodobých cílů, jejichž naplnění umožní posílit konkurenceschopnost EU v oblastech vědy a technologií.

Smyslem těchto cílů je:

• přispívat k udržitelnému rozvoji v kontextu podpory výzkumu na nejvyšší úrovni excelence;
• podporovat ambiciózní panevropská partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, která umožní rozvoj zásadních technologií spuštěním společných technologických iniciativ;
• zlepšit koordinaci národních výzkumných programů, zvláště posílením projektu ERA-NET a prováděním projektu ERA-NET PLUS;
• uskutečňovat v úzké spolupráci s členskými státy čtyři zvláštní iniciativy, první tři v oblastech asistovaného žití, výzkumu v Baltském moři a metrologii, čtvrtou usilující o spojení národních výzkumných programů zaměřených na MSP;
• lépe zacílit přístup k mezinárodní spolupráci;
• rozvíjet v rámci každého tématu adekvátní reakce na vznikající potřeby a nepředvídané politické potřeby.

Podstatný přínos tohoto zvláštního programu bude spočívat v prvé řadě ve sjednocení zdrojů, oborů a excelence na poli vědy. Mimoto co nejlepší koordinace vnitrostátních politik, šíření výsledků do celé Unie, vytvoření panevropských výzkumných týmů a sítí a uskutečňování společných prací souvisejících s panevropskými výzvami posílí integraci výzkumu a vývoje na evropské úrovni.

K optimalizaci monitorování provádění programu se předpokládá zavedení ukazatelů výkonnosti, a to na třech úrovních:

• kvantitativní a kvalitativní ukazatele pro určování směru vědeckého a technického pokroku (normy, nástroje, postupy, techniky, služby atd.);
• ukazatele řízení pro interní sledování výkonnosti a pro usnadnění rozhodování na úrovni vrcholového vedení (plnění rozpočtu, doba do uzavření smlouvy, doba do platby atd.);
• ukazatele výstupů pro posouzení celkové účinnosti výzkumu ve srovnání s globálními cíli EU (účinek na dosažení cílů z Lisabonu, z Göteborgu, Barcelony a jiných cílů) či posouzení na úrovni zvláštního programu (např. příspěvek k vědecké, technologické a hospodářské výkonnosti EU).

TÉMATA: POKYNY

Provádění devíti témat (viz výše), na něž se činnost EU zaměří, s sebou nese tyto důsledky:

• podporu víceoborovosti společnými přístupy přesahujícími hranice jednotlivých témat k předmětům výzkumu a rozvoje technologií;
• přizpůsobení programu vyvíjejícím se potřebám a příležitostem („vznikající potřeby“ a „nepředvídané politické potřeby“);
• posílení koordinace na úrovni přenosu znalostí a předávání výsledků výzkumu zvláště prostřednictvím financování iniciativ pro vytváření sítí nebo zprostředkování, seminářů a akcí, za pomoci externích odborníků a elektronických informačních služeb;
• usnadnění účasti malých a středních podniků (MSP), mimo jiné díky zdokonalení postupů financování a správních postupů, lepšímu zohlednění jejich potřeb a provádění podpůrných akcí;
• dodržování základních etických zásad, k nimž patří zásady zakotvené v Listině základních práv EU, ale také aspektů sociálních, právních, socioekonomických, kulturních a aspektů rovnosti pohlaví;
• podporu společného výzkumu s cílem zvýšit renomé evropského know-how ve světovém měřítku;
• za určitých podmínek (přidaná hodnota, stupeň závazku, nemožnost dosáhnout cíle pomocí stávajících nástrojů atd.) vytváření společných technologických iniciativ slučováním investic soukromého sektoru a vnitrostátního a evropského veřejného financování;
• koordinaci výzkumných programů, které nejsou programy Společenství (národních a regionálních) prostřednictvím projektu ERA-NET a účasti Společenství;
• podporu mezinárodní politiky v oblasti vědy a technologie prostřednictvím akcí mezinárodní spolupráce, jako jsou strategická výzkumná partnerství se třetími zeměmi nebo řešení problémů v souladu se zásadou společného zájmu a prospěchu.

Zdraví

V oblasti zdraví má program dvojí cíl. Spočívá na jedné straně v zlepšení zdravotních podmínek jak na evropské, tak na světové úrovni, a na druhé straně ve zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a podniků působících v této oblasti.

Pokud jde o přístup, bude kladen důraz na:

• translační výzkum (klinické využití základních objevů);
• vývoj a validaci nových terapií;
• informování o výsledcích výzkumu;
• prosazování metod pro podporu zdraví, prevenci a boj proti šíření nemocí, diagnostických nástrojů a technologií, jakož i udržitelných a účinných systémů zdravotní péče (zdraví dětí a zdravé stárnutí).

Toto téma bude zahrnovat tři hlavní oblasti činnosti:

• rozvoj biotechnologií, generických a technologických nástrojů pro lidské zdraví;
• podporu translačního výzkumu;
• optimalizaci poskytování zdravotní péče.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosahuje výše 6 100 milionů EUR.

Potraviny, zemědělství a biotechnologie

V této oblasti je cílem vybudování evropského biohospodářství založeného na znalostech, a to propojením vědecké obce, průmyslu a dalších účastníků. Půjde hlavně o to, přizpůsobení výzkumu vývoji současných problémů v sociálních a hospodářských otázkách (zdravé potraviny, udržitelný rozvoj, výroba a změna klimatu atd.).

Pokud jde o přístup, bude kladen důraz zvláště na:

• udržitelné řízení, produkci a využívání biologických zdrojů;
• ekologickou efektivnost a konkurenceschopnost MSP (které představují 90 % zemědělsko-potravinářského odvětví).

Budou podniknuty tyto činnosti:

• udržitelná produkce a řízení biologických zdrojů z půdního, lesního a vodního prostředí;
• dosažení optimální rovnováhy mezi potravinami, zdravím a dobrými životními podmínkami;
• využití věd o živé přírodě a biotechnologií pro nepotravinářské účely (energetika, průmysl atd.).

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosahuje výše 1 935 milionů EUR.

Informační a komunikační technologie

Cílem tohoto tématu je zlepšit konkurenceschopnost evropského průmyslu a adaptabilitu informačních a komunikačních technologií (IKT) tak, aby bylo možné čelit vývoji potřeb evropské společnosti a hospodářství.

Přijatý přístup vyzdvihuje:

• posílení vědecké a technologické základny Evropy v oblasti IKT;
• podněcování inovací používáním IKT;
• konkrétní využití pokroku pro evropské občany, podniky, průmyslová odvětví a orgány veřejné moci.

Různé plánované činnosti se zaměří na:

• strategický výzkum inovativních aplikací IKT;
• integraci technologií do všech oblastí společnosti prostřednictvím spolupráce a vytváření sítí, podporou společných technologických iniciativ a koordinací národních programů.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 9 050 milionů EUR.

Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie

V této oblasti cíl spočívá v zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zajištění jeho transformace z průmyslu založeného na zdrojích na průmysl založený na znalostech.

Pro uskutečnění tohoto cíle se předpokládají dva druhy přístupu:

• z hlediska krátkodobého přístupu jde o zaměření se na sblížení znalostí a dovedností;
• dlouhodobě se téma zaměří na využití potenciálu nanověd a nanotechnologií pro vytvoření znalostního průmyslu a hospodářství.

Pokud jde o činnosti, přednostně bude prosazován mezioborový vývoj nových produktů a materiálů a nových postupů a technik.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 3 475 milionů EUR.

Energetika

Přetvoření stávajícího energetického systému založeného na fosilních palivech na systém, který je udržitelný, různorodý a ekonomicky výnosný, schopný čelit naléhavým výzvám (energetická závislost, změna klimatu, konkurenceschopnost), bude tvořit prvořadý cíl tohoto tématu.

Pokud jde o přístup, výzkum se zaměří na vývoj hospodárných technologií, aby se zlepšila rentabilita a konkurenceschopnost energetického hospodářství v Evropě.

Činnosti jsou tyto:

• provádění programu „vodíkové a palivové články“;
• rozvoj technologií umožňujících výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů;
• zavádění technologií na výrobu obnovitelných paliv;
• optimalizace využití obnovitelných zdrojů energie pro ohřev a chlazení;
• rozvoj technologií pro zachycování a skladování CO2;
• rozvoj technologií čistého uhlí;
• zavádění inteligentních energetických sítí (účinnost, pružnost, bezpečnost, spolehlivost);
• zvýšení energetické účinnosti;
• využití znalostí pro vytváření energetické politiky.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 2 350 milionů EUR.

Životní prostředí

Na této úrovni je hlavní výzvou rozvoj potřebných technologií, které umožní nastolit rovnováhu mezi lidskou činností a udržitelným řízením životního prostředí a jeho zdrojů.

Za tím účelem bude kladen důraz na:

• zavádění nástrojů pro prevenci a zmírnění změny klimatu;
• provádění mezinárodních závazků EU a členských států;
• podporu inovativních environmentálních technologií;
• koordinaci národních programů;
• posílení šíření výstupů výzkumu.

Pokud jde o činnosti, které se budou provádět, zvláštní program předpokládá vedení výzkumu v různých oblastech, aby bylo možné adekvátně reagovat na výzvy budoucnosti:

• fungování klimatického a zemského systému;
• vzájemné působení environmentálních rizikových faktorů a lidského zdraví;
• řízení přírodních pohrom;
• zachování a udržitelné řízení přírodních zdrojů a zdrojů vytvořených člověkem;
• řízení mořských prostředí;
• využití environmentálních technologií pro udržitelné řízení a zachování životního prostředí;
• hodnocení, ověřování a zkoušení technologií;
• pozorování Země;
• rozvoj nástrojů pro hodnocení.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 1 890 milionů EUR.

Doprava

V oblasti dopravy je cílem především zavádět konkurenceschopné, bezpečnější a ekologičtější dopravní systémy.

Pokud jde o přístup, bude se upřednostňovat vytvoření a provádění nových politik, které dají technologický pokrok do služeb udržitelné dopravy v Evropě. V tomto ohledu nabízí velký potenciál k využití evropský globální družicový navigační systém zahrnující systémy Galileo a EGNOS.

Jak v oblasti letecké dopravy, tak v oblasti dopravy pozemní (železniční, silniční, vodní) se předpokládají různé činnosti.

Pro leteckou dopravu:

• ekologizace dopravních sítí;
• zvyšování časové efektivity (přesnost, řízení letového provozu atd.);
• zlepšení spokojenosti a bezpečnosti cestujících;
• zvyšování nákladové efektivnosti;
• posílení ochrany letadel a cestujících;
• zkoumání nových technologií.

Pro pozemní dopravu:

• ekologizace dopravních sítí;
• podporování veřejné dopravy a odlehčení dopravních koridorů;
• zajištění udržitelné městské mobility;
• zlepšení bezpečnosti a ochrany;
• posílení konkurenceschopnosti.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosahuje výše 4 160 milionů EUR.

Sociálně-ekonomické a humanitní vědy

Zlepšení znalostí o různých socioekonomických problémech, před nimiž Evropa stojí (růst, zaměstnanost, konkurenceschopnost atd.), se jeví jako cíl, kterého je třeba dosáhnout k prosazení politik v této oblasti.

Proto kromě socioekonomického výzkumu a výzkumu v oblasti humanitních věd bude práce vycházet rovněž z příslušných národních výzkumných programů. Výzkum bude usnadněn zaváděním vhodných výzkumných infrastruktur. Budou prováděny specifické akce v oblasti šíření informací, zaměřené na konkrétní skupiny (zvláště tvůrce politiky) a širokou veřejnost (semináře, konference, média atd.).

Hlavní činnosti budou spočívat ve vedení výzkumu v otázkách:

• problematiky růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti;
• kompromisů nebo součinností mezi hospodářskými, sociálními a environmentálními cíli v celosvětové souvislosti;
• udržitelného rozvoje;
• hlavních trendů ve společnosti a jejich důsledků;
• Evropy ve světě;
• občanů v Evropské unii;
• využití socioekonomických a vědeckých ukazatelů v provádění politik;
• včasného určení dlouhodobých výzev a oblastí společného zájmu.

Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 623 milionů EUR.

Bezpečnost a vesmír

V těchto dvou oblastech se sleduje několik různých cílů:

• rozvíjet technologie a znalosti zaměřené na civilní využití s cílem zajistit bezpečnost občanů před hrozbami (terorismus, trestná činnost, přírodní pohromy, průmyslové nehody atd.);
• umožnit optimální a koordinované využívání dostupných a vyvíjených technologií ve prospěch bezpečnosti a dodržování základních lidských práv;
• podněcovat spolupráci poskytovatelů a uživatelů řešení v oblasti bezpečnosti;
• zlepšovat technologickou základnu a konkurenceschopnost evropského bezpečnostního průmyslu;
• podporovat evropský kosmický program se zaměřením na aplikace, jako je systém GMES, s přínosem pro občany a pro konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu.

Pokud jde o bezpečnost, prioritou bude bezpečnost civilní. Výzkum bude víceoborový. Bude spočívat na dvojím přístupu: rozvoj metodik a integrace, demonstrace a ověřování technologií. Činnosti se zaměří na čtyři oblasti úkolů v rámci bezpečnosti, které představují evropskou přidanou hodnotu (ochrana před terorismem a trestnou činností, bezpečnost infrastruktur a veřejných služeb, bezpečnost hranic, obnovení bezpečnosti v případě krize) a na tři oblasti průřezového zájmu (integrace a interoperabilita bezpečnostních systémů, bezpečnost a společnost, koordinace a strukturování výzkumu).

V oblasti vesmíru půjde o to, dát satelitní technologie do služeb evropské společnosti (bezpečnost, životní prostředí, komunikace), ale také podporovat činnosti v oblasti průzkumu vesmíru.

Tématům vesmíru a bezpečnosti bude přidělen rozpočet ve výši 1 430 a 1 400 milionů EUR.

Kontext

Od roku 1984 provádí EU v oblasti výzkumu a technologického rozvoje politiku založenou na víceletých rámcových programech. Sedmý rámcový program je už druhý od vytvoření Lisabonské strategie v roce 2000 a má v příštích letech sehrát rozhodující roli při růstu a zaměstnanosti v Evropě. Přáním Komise je rozvíjet „trojúhelník znalostí“ tvořený politikami výzkumu, vzdělávání a inovace, který umožní předat vědění do služeb hospodářského rozvoje a sociálního a environmentálního pokroku.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o pokroku dosaženém v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum ze dne 29. dubna 2009 (KOM(2009) 209 – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku). Nástroje společného výzkumu programu „Spolupráce“ umožňují podnikům a vysokým školám spolupracovat v prostředí „otevřené inovace“ a podporují volný pohyb znalostí a technologií. Rozhodujícími kritérii výběru prioritních témat je evropská přidaná hodnota a strukturální účinky s ohledem na Evropský výzkumný prostor (EVP) nezávisle na velikosti a rozsahu působnosti nástroje.

See also

• Výzkum a inovace ve službách růstu a zaměstnanosti
• Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (CIP) (2007–2013)

Poslední aktualizace: 15.01.2010