Το έγγραφο αυτό έχει ληφθεί από τον ιστότοπο EUR-Lex
Specific programme "Cooperation"
Zvláštní program „Spolupráce“
Zvláštní program „Spolupráce“
Η περίληψη αυτή έχει αρχειοθετηθεί και δεν θα επικαιροποιηθεί, διότι το συνοπτικό έγγραφο δεν ισχύει πλέον ή δεν αντικατοπτρίζει την τρέχουσα κατάσταση.
Zvláštní program „Spolupráce“
Tento zvláštní program se zaměřuje hlavně na posílení spolupráce různých aktérů ze světa výzkumu za účelem podpory konkrétního využívání technologií a znalostí v evropské společnosti. To umožní účinněji reagovat na současné i budoucí výzvy v sociální a hospodářské oblasti, v otázkách ochrany životního prostředí i v průmyslu. Tento dokument předkládá charakteristiky, cíle a hlavní pokyny, na kterých program spočívá. Konkrétní cíle, přístupy a činnosti jsou podrobně uvedeny po jednotlivých tématech.
AKT
Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)
PŘEHLED
Jedním z hlavních cílů sedmého rámcového programu je učinit z Evropy vedoucí světové centrum vědy a technologií. Za tím účelem chce zvláštní program „Spolupráce“ podporovat spolupráci mezi vysokými školami, průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a veřejnými orgány jak v Evropské unii (EU), tak ve zbytku světa.
Tento zvláštní program obsahuje devět témat, která odpovídají hlavním oblastem znalostí a technologií, v nichž je třeba podporovat nadnárodní spolupráci s cílem řešit výzvy na poli sociální, hospodářské, environmentální a průmyslové problematiky:
Pokud jde o rozpočet, částka potřebná k provádění zvláštního programu na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 se odhaduje na 32 413 milionů EUR.
HLAVNÍ RYSY A OBECNÉ CÍLE
Zvláštní program „Spolupráce“ je určený k uskutečnění různých víceméně dlouhodobých cílů, jejichž naplnění umožní posílit konkurenceschopnost EU v oblastech vědy a technologií.
Smyslem těchto cílů je:
Podstatný přínos tohoto zvláštního programu bude spočívat v prvé řadě ve sjednocení zdrojů, oborů a excelence na poli vědy. Mimoto co nejlepší koordinace vnitrostátních politik, šíření výsledků do celé Unie, vytvoření panevropských výzkumných týmů a sítí a uskutečňování společných prací souvisejících s panevropskými výzvami posílí integraci výzkumu a vývoje na evropské úrovni.
K optimalizaci monitorování provádění programu se předpokládá zavedení ukazatelů výkonnosti, a to na třech úrovních:
TÉMATA: POKYNY
Provádění devíti témat (viz výše), na něž se činnost EU zaměří, s sebou nese tyto důsledky:
Zdraví
V oblasti zdraví má program dvojí cíl. Spočívá na jedné straně v zlepšení zdravotních podmínek jak na evropské, tak na světové úrovni, a na druhé straně ve zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a podniků působících v této oblasti.
Pokud jde o přístup, bude kladen důraz na:
Toto téma bude zahrnovat tři hlavní oblasti činnosti:
Rozpočet přidělený tomuto tématu dosahuje výše 6 100 milionů EUR.
Potraviny, zemědělství a biotechnologie
V této oblasti je cílem vybudování evropského biohospodářství založeného na znalostech, a to propojením vědecké obce, průmyslu a dalších účastníků. Půjde hlavně o to, přizpůsobení výzkumu vývoji současných problémů v sociálních a hospodářských otázkách (zdravé potraviny, udržitelný rozvoj, výroba a změna klimatu atd.).
Pokud jde o přístup, bude kladen důraz zvláště na:
Budou podniknuty tyto činnosti:
Rozpočet přidělený tomuto tématu dosahuje výše 1 935 milionů EUR.
Informační a komunikační technologie
Cílem tohoto tématu je zlepšit konkurenceschopnost evropského průmyslu a adaptabilitu informačních a komunikačních technologií (IKT) tak, aby bylo možné čelit vývoji potřeb evropské společnosti a hospodářství.
Přijatý přístup vyzdvihuje:
Různé plánované činnosti se zaměří na:
Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 9 050 milionů EUR.
Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie
V této oblasti cíl spočívá v zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zajištění jeho transformace z průmyslu založeného na zdrojích na průmysl založený na znalostech.
Pro uskutečnění tohoto cíle se předpokládají dva druhy přístupu:
Pokud jde o činnosti, přednostně bude prosazován mezioborový vývoj nových produktů a materiálů a nových postupů a technik.
Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 3 475 milionů EUR.
Energetika
Přetvoření stávajícího energetického systému založeného na fosilních palivech na systém, který je udržitelný, různorodý a ekonomicky výnosný, schopný čelit naléhavým výzvám (energetická závislost, změna klimatu, konkurenceschopnost), bude tvořit prvořadý cíl tohoto tématu.
Pokud jde o přístup, výzkum se zaměří na vývoj hospodárných technologií, aby se zlepšila rentabilita a konkurenceschopnost energetického hospodářství v Evropě.
Činnosti jsou tyto:
Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 2 350 milionů EUR.
Životní prostředí
Na této úrovni je hlavní výzvou rozvoj potřebných technologií, které umožní nastolit rovnováhu mezi lidskou činností a udržitelným řízením životního prostředí a jeho zdrojů.
Za tím účelem bude kladen důraz na:
Pokud jde o činnosti, které se budou provádět, zvláštní program předpokládá vedení výzkumu v různých oblastech, aby bylo možné adekvátně reagovat na výzvy budoucnosti:
Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 1 890 milionů EUR.
Doprava
V oblasti dopravy je cílem především zavádět konkurenceschopné, bezpečnější a ekologičtější dopravní systémy.
Pokud jde o přístup, bude se upřednostňovat vytvoření a provádění nových politik, které dají technologický pokrok do služeb udržitelné dopravy v Evropě. V tomto ohledu nabízí velký potenciál k využití evropský globální družicový navigační systém zahrnující systémy Galileo a EGNOS.
Jak v oblasti letecké dopravy, tak v oblasti dopravy pozemní (železniční, silniční, vodní) se předpokládají různé činnosti.
Pro leteckou dopravu:
Pro pozemní dopravu:
Rozpočet přidělený tomuto tématu dosahuje výše 4 160 milionů EUR.
Sociálně-ekonomické a humanitní vědy
Zlepšení znalostí o různých socioekonomických problémech, před nimiž Evropa stojí (růst, zaměstnanost, konkurenceschopnost atd.), se jeví jako cíl, kterého je třeba dosáhnout k prosazení politik v této oblasti.
Proto kromě socioekonomického výzkumu a výzkumu v oblasti humanitních věd bude práce vycházet rovněž z příslušných národních výzkumných programů. Výzkum bude usnadněn zaváděním vhodných výzkumných infrastruktur. Budou prováděny specifické akce v oblasti šíření informací, zaměřené na konkrétní skupiny (zvláště tvůrce politiky) a širokou veřejnost (semináře, konference, média atd.).
Hlavní činnosti budou spočívat ve vedení výzkumu v otázkách:
Rozpočet přidělený tomuto tématu dosáhne výše 623 milionů EUR.
Bezpečnost a vesmír
V těchto dvou oblastech se sleduje několik různých cílů:
Pokud jde o bezpečnost, prioritou bude bezpečnost civilní. Výzkum bude víceoborový. Bude spočívat na dvojím přístupu: rozvoj metodik a integrace, demonstrace a ověřování technologií. Činnosti se zaměří na čtyři oblasti úkolů v rámci bezpečnosti, které představují evropskou přidanou hodnotu (ochrana před terorismem a trestnou činností, bezpečnost infrastruktur a veřejných služeb, bezpečnost hranic, obnovení bezpečnosti v případě krize) a na tři oblasti průřezového zájmu (integrace a interoperabilita bezpečnostních systémů, bezpečnost a společnost, koordinace a strukturování výzkumu).
V oblasti vesmíru půjde o to, dát satelitní technologie do služeb evropské společnosti (bezpečnost, životní prostředí, komunikace), ale také podporovat činnosti v oblasti průzkumu vesmíru.
Tématům vesmíru a bezpečnosti bude přidělen rozpočet ve výši 1 430 a 1 400 milionů EUR.
Kontext
Od roku 1984 provádí EU v oblasti výzkumu a technologického rozvoje politiku založenou na víceletých rámcových programech. Sedmý rámcový program je už druhý od vytvoření Lisabonské strategie v roce 2000 a má v příštích letech sehrát rozhodující roli při růstu a zaměstnanosti v Evropě. Přáním Komise je rozvíjet „trojúhelník znalostí“ tvořený politikami výzkumu, vzdělávání a inovace, který umožní předat vědění do služeb hospodářského rozvoje a sociálního a environmentálního pokroku.
Odkazy
Akt |
Vstup v platnost – Datum ukončení platnosti |
Lhůta pro provedení v členských státech |
Úřední věstník |
Rozhodnutí 2006/971/ES |
1. 1. 2007–31. 12. 2013 |
- |
Úř. věst. L 400 ze dne 30. 12. 2006 |
SOUVISEJÍCÍ AKTY
Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o pokroku dosaženém v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum ze dne 29. dubna 2009 (KOM(2009) 209 – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku). Nástroje společného výzkumu programu „Spolupráce“ umožňují podnikům a vysokým školám spolupracovat v prostředí „otevřené inovace“ a podporují volný pohyb znalostí a technologií. Rozhodujícími kritérii výběru prioritních témat je evropská přidaná hodnota a strukturální účinky s ohledem na Evropský výzkumný prostor (EVP) nezávisle na velikosti a rozsahu působnosti nástroje.
Poslední aktualizace: 15.01.2010