Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA)

Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA)

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

Cílem této směrnice, známé jako směrnice EIA, je zajistit:

  • vysokou úroveň ochrany životního prostředí,
  • začlenění aspektů ochrany životního prostředí do přípravy a schvalování záměrů.

Tohoto úkolu je dosahováno zajištěním, že bude provedeno posouzení některých veřejných a soukromých záměrů uvedených v přílohách I a II směrnice z hlediska životního prostředí (letiště, jaderná zařízení, železnice, silnice, zařízení ke zneškodňování odpadu, čistírny odpadních vod apod.).

Směrnice EIA se uplatňuje na širokou škálu veřejných a soukromých záměrů.

KLÍČOVÉ BODY

Směrnice 2011/92/EU definuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), který zajišťuje, že záměry, které budou pravděpodobně mít významný dopad na životní prostředí, budou před schválením posouzeny.

V roce 2014 byl přijat pozměňovací právní předpis (směrnice 2014/52/EU). V souladu s úsilím o inteligentnější regulaci:

  • pomáhá snížit administrativní zátěž,
  • zlepšuje úroveň ochrany životního prostředí s cílem povolit vhodnější, předvídatelnější a udržitelná obchodní rozhodnutí o veřejných a soukromých investicích,
  • bere v úvahu hrozby a výzvy, které se objevily od doby, kdy před třiceti lety vstoupila v platnost původní pravidla. To znamená věnovat větší pozornost takovým aspektům, jako je efektivnost zdrojů, změna klimatu a předcházení katastrofám, které se v procesu posuzování nyní odrážejí lépe.

Hlavní změny jsou tyto:

  • Země EU mohou zjednodušit své různé postupy posuzování vlivů na životní prostředí.
  • Pro jednotlivá stadia posuzování vlivů na životní prostředí jsou zavedeny časové rámce.
  • Postup screeningu, určující, zda je posouzení EIA vyžadováno, je zjednodušen.
  • Rozhodnutí musí být řádně odůvodněna s ohledem na aktualizovaná screeningová kritéria.
  • Zprávy EIA musí být pro veřejnost srozumitelnější, zejména pokud jde o posouzení současného stavu životního prostředí a alternativ pro daný záměr.
  • Je vylepšena kvalita a obsah zpráv. Příslušné orgány musí též doložit svou objektivitu, aby se předešlo střetům zájmů.
  • Důvody pro rozhodnutí o povolení* musí být pro veřejnost jasné a transparentnější.
  • Pokud má záměr významné negativní vlivy na životní prostředí, jsou oznamovatelé povinni se těchto vlivů vyvarovat, předcházet jim nebo je snížit. Tyto záměry musí být monitorovány.

Proces EIA

Proces EIA funguje takto:

  • oznamovatel záměru může požádat příslušný orgán o upřesnění, čeho by se informace v posouzení EIA, které má poskytnout, měly týkat (stadium stanovení oblasti působnosti),
  • oznamovatel musí poskytnout informace o vlivu na životní prostředí (ve formě zprávy EIA vypracované v souladu s přílohou IV směrnice),
  • musí být informovány orgány pro ochranu životního prostředí a veřejnost, stejně jako místní a regionální orgány (jakož i všechny země EU, které jsou záměrem dotčeny) a musí proběhnout konzultace s nimi,
  • příslušný orgán rozhodne s ohledem na výsledky konzultací; součástí tohoto rozhodnutí je i odůvodněný závěr o významných vlivech záměru,
  • orgán informuje veřejnost o svém rozhodnutí,
  • veřejnost může rozhodnutí napadnout u soudu.

Veřejné konzultace

Klíčovým prvkem procesu EIA je konzultace s veřejností. Pro zajištění účinné účasti veřejnosti musí být zpráva EIA a další informace předloženy co nejdříve. To probíhá elektronicky, veřejným oznámením nebo formou vývěsek nebo oznámeními v místním tisku.

Odpovědnost vnitrostátních orgánů

Orgány musí v přiměřené lhůtě rozhodnout, zda záměr schválí či nikoli. Obsah kladného rozhodnutí, včetně hlavních důvodů pro schválení a podmínek týkajících se životního prostředí nebo jiných podmínek, jimiž záměr podmiňují, musí zpřístupnit veřejnosti, jakož i orgánům pro ochranu životního prostředí a místním a regionálním orgánům. Odmítnou-li povolení udělit, měly by vysvětlit proč.

Země EU mohou stanovit přísnější podmínky a určit pokuty za jakékoli porušení.

ODKDY SMĚRNICE PLATÍ?

Směrnice 2011/92/EU se používá ode dne 17. února 2012. Kodifikuje čtyři starší směrnice (85/337/EHS, 97/11/ES, 2003/35/ES a 2009/31/ES), z nichž první se stala zákonem v zemích EU dne 3. července 1988.

Pozměňující směrnice 2014/52/EU je v platnosti ode dne 25. dubna 2014 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 16. května 2017.

KONTEXT

Další informace získáte zde:

KLÍČOVÉ POJMY

Rozhodnutí o povolení: rozhodnutí příslušných orgánů o schválení projektu.

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (kodifikované znění) (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1–21)

Postupné změny směrnice 2011/92/EU byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Poslední aktualizace 23.07.2018

Top