Požadavky na rozpočtové rámce členských států

KLÍČOVÉ BODY

Směrnice vyžaduje, aby vlády členských států prováděly níže uvedené činnosti.

• Provozovat systémy veřejných účtů, které komplexně a konzistentně pokrývají všechny subsektory sektoru vládních institucí a obsahují informace potřebné k vypracování akruálních údajů pro sestavení údajů založených na Evropském systému národních a regionálních účtů. Tyto systémy musí podléhat vnitřní kontrole a nezávislému auditu.
• Zveřejňovat fiskální údaje a zveřejňovat je před koncem následujícího čtvrtletí nebo po zveřejnění příslušných údajů Eurostatem – statistickým úřadem EU.
• Zajistit, aby fiskální plánování vycházelo z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz za použití nejnovějších informací. Rozpočtové plánování se musí zakládat na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři. Makroekonomické a rozpočtové prognózy musí být srovnávány s nejaktuálnějšími prognózami Evropské komise a v případě potřeby s prognózami jiných nezávislých subjektů. Pokud mezi prognózou členských států a prognózou Komise existují významné rozdíly, musí být vysvětleny.
• Zajistit, aby jejich makroekonomické a rozpočtové prognózy pro roční a víceleté fiskální plánování byly předmětem pravidelného, objektivního a komplexního hodnocení ex post nezávislým subjektem nebo jinými subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států odlišných od toho, který prognózu vypracoval, funkčně samostatné. Výsledek tohoto hodnocení musí být zveřejněn a odpovídajícím způsobem zohledněn při příštích makroekonomických a rozpočtových prognózách.
• Zřídit jednu nebo několik nezávislých fiskálních institucí – veřejné subjekty, jejichž cílem je podporovat udržitelné veřejné finance nezávislým monitorováním souladu vlád s fiskálními pravidly a které jsou složeny ze členů navržených a jmenovaných na základě jejich zkušeností a kompetencí v oblasti veřejných financí, makroekonomiky a rozpočtového řízení a prostřednictvím transparentního postupu. Tyto instituce by měly být schopny komunikovat veřejně, měly by mít přiměřené, stabilní a dostatečné zdroje a vhodný a včasný přístup k informacím. Mezi jejich úkoly bude patřit:
  • provádění, hodnocení nebo schvalování ročních a víceletých makroekonomických prognóz,
  • monitorování souladu s numerickými fiskálními pravidly specifickými pro danou zemi,
  • posuzování souladu, soudržnosti a účinnosti vnitrostátních rozpočtových rámců,
  • na vyzvání účast na pravidelných slyšeních a diskusích ve vnitrostátních parlamentech,
  • nejdříve na vyzvání a později, od 1. května 2032, povinné vydávání stanovisek k makroekonomickým prognózám a předpokladům, a to v souladu s nařízením (EU) 2024/1263 – viz shrnutí, a
  • na vyzvání a v rámci postupu při nadměrném schodku příprava zpráv o dostatečnosti přijatých opatření, která byla oznámena s ohledem na výdajové cíle vládních institucí.
• Vytvořit důvěryhodný a účinný střednědobý rozpočtový rámec², který zahrnuje nejméně tříletý horizont fiskálního plánování. Tyto rámce by měly obsahovat komplexní víceleté rozpočtové cíle, projekce každé hlavní položky výdajů a příjmů, popis střednědobých politik, včetně reforem a investic, a hodnocení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
• V dokumentaci k ročnímu a střednědobému plánování rozpočtu zveřejňovat do maximální možné míry informace o podmíněných závazcích a fiskálních nákladech souvisejících s přírodními katastrofami a klimatickými otřesy. Hodnocení dopadu plánovaných politik na udržitelnost veřejných financí by dále do maximální možné míry mělo zohlednit makrofiskální rizika vyplývající ze změny klimatu. Makrofiskální rizika odkazují na zdroje potenciálních velkých odchylek od makroekonomických prognóz, fiskálních prognóz nebo rozpočtů. Fiskální rizika související s katastrofami a klimatem jsou odchylky vyplývající z katastrof a otřesů související s klimatem.
• Zajistit konzistentnost a koordinaci všech účetních pravidel a postupů ve všech oblastech vládní činnosti a spolehlivost výchozích systémů sběru a zpracování údajů.