EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity

Požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity

CO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?

Toto nařízení v přenesené pravomoci stanoví podrobně, jak uplatňovat obecnou zásadu zavedenou v nařízení (EU) č. 575/2013, tj. nařízení o kapitálových požadavcích, že úvěrové instituce musí mít dostatek financí pro splnění žádostí o výběr po dobu 30 dnů.

Nařízení, známé jako nařízení v přenesené pravomoci o LCR (ukazateli krytí likvidity), upřesňuje, která aktiva mají být považována za likvidní aktiva*. Stanoví, jak by se měl vypočítat peněžní přítok a odtok po dobu 30 dnů.

KLÍČOVÉ BODY

Úvěrové instituce musí udržovat ukazatel krytí likvidity nejméně ve výši 100 %. Rovná se poměru jeho rezervy v oblasti likvidity* a čistým odtokem likvidity* po dobu 30 dnů.

Úvěrová instituce je v krizi* v následujících situacích (nevyčerpávající seznam):

  • výběr významné části jejích retailových vkladů,
  • částečná nebo úplná ztráta schopnosti nezajištěné velké komerční kapacity nebo jejího zajištěného krátkodobého financování,
  • další odtok likvidity v důsledku snížení úvěrového ratingu,
  • dopad zvýšené volatility trhu na hodnotu jejího kolaterálu,
  • neplánované čerpání likvidity a úvěrových příslibů,
  • potenciální závazek zpětně odkoupit dluh nebo dodržet mimosmluvní závazky.

Likvidní aktiva:

  • musí být majetkem, právem, nárokem nebo podílem drženým úvěrovou institucí, které mohou po dobu 30 dnů poskytovat hotovost,
  • nesmí emitovat samotná úvěrová instituce nebo jiné subjekty, jako jsou investiční podniky, pojišťovny nebo finanční holdingové společnosti,
  • musí mít snadno určitelnou hodnotu na základě snadno dostupných tržních cen,
  • musí být kotována na uznané burze nebo být obchodovatelná v přímém prodeji nebo prostřednictvím prostého repa*;

likvidní aktiva jsou rozdělena do několika kategorií:

  • úroveň 1 (nejlikvidnější), jako jsou mince a bankovky nebo aktiva, za která ručí Evropská centrální banka, národní centrální banky nebo regionální vlády a místní orgány,
  • úroveň 2A, jako jsou aktiva, za která ručí regionální vlády, místní orgány nebo veřejné subjekty v EU s váženým rizikem ve výši 20 %,
  • úroveň 2B, jako jsou cenné papíry zajištěné aktivy, korporátní dluhové cenné papíry, akcie za předpokladu, že splňují určité požadavky, a některé sekuritizace*, které musí pro to, aby byly akceptovány jako aktivum úrovně 2B, splnit řadu přísných podmínek.

Úvěrové instituce musí zajistit, aby:

  • aktiva v jejich rezervě v oblasti likvidity byla vždy dostatečně diverzifikována, snadno dostupná a mohla být na hotovost přeměněna do 30 dnů,
  • držely minimálně 60 % rezervy v aktivech úrovně 1 a maximálně 15 % aktiv úrovně 2B,
  • do 30 dnů nenakládaly jako s likvidními aktivy s těmi aktivy, která kritéria již nesplňují.

Podrobná pravidla a výpočty se používají k určení a měření odtoku a přítoku likvidity a postupů, které je třeba zvolit.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1620 provedlo s cílem zlepšit uplatňování v praxi určité změny právního předpisu z roku 2015. K těm nejdůležitějším patří tyto:

  • plné sladění výpočtu očekávaného odtoku a přítoku likvidity u repa, reverzního repa* a kolaterálových swapů* s mezinárodním standardem pro likviditu stanoveným Basilejským výborem pro bankovní dohled,
  • upřesnění zacházení s rezervami centrálních bank, které drží dceřiné podniky nebo pobočky,
  • úprava upuštění od požadavku na minimální velikost emise u některých aktiv nečlenských zemí,
  • zlepšení anulačního mechanismu* pro výpočet rezervy v oblasti likvidity,
  • začlenění nových jednoduchých, transparentních a standardizovaných kritérií pro sekuritizaci.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1620 platí ode dne 30. dubna 2020.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Platí ode dne 1. října 2015.

KONTEXT

Další informace získáte zde:

KLÍČOVÉ POJMY

Likvidní aktivum: aktivum, které lze snadno přeměnit na hotovost.
Rezerva v oblasti likvidity: výše likvidních aktiv, kterou úvěrová instituce drží.
Čistý odtok likvidity: částka, která zůstane po odečtení přítoku od odtoku hotovosti.
Krize: náhlé nebo prudké zhoršení solventnosti nebo likvidity úvěrové instituce.
Repo: krátkodobá půjčka, kterou prodávající cenného papíru vyjadřuje svůj souhlas s jeho odkoupením zpět za stanovenou cenu a ve stanovený čas.
Sekuritizace: postup, při němž různá finanční aktiva nebo smluvní dluhy, jako jsou půjčky na automobily nebo hypotéky, jsou transformována a prodána investorům.
Reverzní repo: nákup cenných papírů s dohodou o jejich prodeji za vyšší cenu v konkrétní budoucí datum.
Kolaterálové swapy: půjčka likvidních aktiv maximálně za likvidní kolaterál. Dlužník platí poplatek věřiteli za související rizika.
Anulační mechanismus: ukončení transakcí (jako jsou repa nebo reverzní repa), které budou splatné v příštích 30 dnech.

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1–36)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1620 ze dne 13. července 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 271, 30.10.2018, s. 10–24)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1–1861)

Následné změny nařízení (EU) č. 680/2014 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149–178)

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34–85)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1–337)

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338–436)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1–59)

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 135, 31.5.1994, s. 5–14)

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 16.01.2019

Top