Dette dokument er et uddrag fra EUR-Lex
Enhanced cooperation on matrimonial and registered partnership property issues
Posílená spolupráce ve věcech majetkových poměrů v manželství a registrovaném partnerství
Posílená spolupráce ve věcech majetkových poměrů v manželství a registrovaném partnerství
Obě nařízení určují pravidla použitelná na majetek manželských párů nebo registrovaných partnerů, kdy páry mají rozdílnou státní příslušnost EU nebo mají vlastní majetek v jiné zemi EU.
Nastiňují revidovaná pravidla, schválená osmnácti zeměmi EU, týkající se příslušnosti, právních předpisů, které by měly být uplatňovány, a uznávání a výkonu rozhodnutí o majetkových poměrech v manželství1 nebo majetkových důsledcích3 registrovaného partnerství2 vznikajících při rozpadu manželství nebo registrovaného partnerství nebo při úmrtí jednoho z partnerů.
V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2016/954 se posílené spolupráce účastní těchto osmnáct zemí EU: Belgie, Bulharsko, Česko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko. Kdykoli po přijetí nařízení se mohou připojit další země. V tomto ohledu svůj zájem a to, že po přijetí nařízení zváží spolupráci, oznámilo Estonsko.
Nařízení se nevztahuje na otázky právní způsobilosti manželů, uznávání nebo platnost sňatku, vyživovací povinnosti a dědictví. Nařízení nemění vnitrostátní právní předpisy o manželství nebo registrovaném partnerství a stanoví, že rozhodné právo se vztahuje na veškerý majetek bez ohledu na to, kde se tento majetek nachází, a bude se uplatňovat bez ohledu na to, zda to je či není právo země EU.
Cílem nařízení je umožnit občanům, aby se jejich případem zabývaly soudy téže země EU. Manželé a partneři se mohou dohodnout na tom, ze které země budou právní předpisy, které se budou uplatňovat na majetek jejich manželství nebo registrovaného partnerství, a to buď:
Pokud si pár z těchto možností nevybere, bude v případě manželského majetku příslušnost stanovena na základě (bráno v pořadí):
Pokud manželství není pro účely manželského majetku uznáváno ve vnitrostátním právu, může soud příslušnost odmítnout. Podobně to platí i pro registrované partnerství. Nařízení nebrání stranám ve smírném vypořádání věcí mimo soud, například u notáře, v zemi EU dle jejich výběru.
Nařízení o registrovaném partnerství stanoví otázky týkající se majetkových důsledků registrovaných partnerství, zejména likvidace majetku a účinků majetkových důsledků registrovaného partnerství na právní vztah mezi partnerem a třetími stranami.
Nařízení obsahuje pravidla o uznávání, vykonatelnosti a výkonu rozhodnutí podobná jiným pravidlům EU týkajícím se soudní spolupráce v občanských věcech. Mezi důvody pro neuznání rozhodnutí patří okolnosti, kdy je takové uznání zjevně v rozporu s veřejnou politikou v zemi EU, v níž je o uznání žádáno.
Kromě některých přípravných správních záležitostí se nařízení uplatňují od .
Nařízení Rady (EU) 2016/1103 ze dne provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství (Úř. věst. L 183, , s. 1–29)
Následné změny nařízení (EU) 2016/1103 byly začleněny do základního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
Nařízení Rady (EU) 2016/1104 ze dne provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství (Úř. věst. L 183, , s. 30–56)
Viz konsolidované znění.
Poslední aktualizace