EU čelí řadě důležitých výzev, jako je imigrace, vnitřní a vnější bezpečnost a obrana, ale také snaha o udržení své úlohy na světové scéně jako hlavní dárce humanitární a rozvojové pomoci a jako čelný subjekt bojující proti změně klimatu. Aby v těchto výzvách obstála, musí zvažovat své budoucí financování a najít způsoby, jak dosáhnout každým eurem maxima možného. Na tyto soupeřící požadavky je rovněž nutno nahlížet v souvislosti se snížením rozpočtu v návaznosti na brexit.

Tento diskusní dokument Evropské komise zveřejněný v polovině období provádění současného víceletého finančního rámce, které potrvá až do roku 2020, představuje poslední ze série pěti dokumentů týkající se témat, jež jsou středobodem diskuse zahájené dne 1. března 2017 bílou knihou o budoucnosti Evropy.

KLÍČOVÉ BODY

Struktura

Dokument má pět kapitol.

1.
Financování evropské integrace: vývoj financí EU – v této kapitole sledují autoři vývoj rozpočtu v průběhu let, jak se oblast spadající do působnosti EU rozšiřovala a rostl počet členských zemí. Poukazuje se zde na to, že rozpočet EU tvoří i nadále jen malou část celkových veřejných výdajů EU, jelikož představuje méně než 1 % příjmů EU a jen asi 2 % jejích veřejných výdajů. Tento podíl postupem času klesl, čímž se zvyšuje tlak na to, aby byl rozpočet EU efektivnější, zaměřoval se na oblasti, kde může dosáhnout největšího dopadu, a zajistilo se, že pravidla rozpočtu nejsou překážkou pro dosažení výsledků.
2.
Přidaná hodnota financování z prostředků EU: Podstatou evropské přidané hodnoty je dosahování cílů stanovených ve Smlouvách, ale též rozpočet, který poskytuje veřejné statky evropského rozměru nebo pomáhá prosazovat naše základní svobody, jednotný trh nebo hospodářskou a měnovou unii. Evropská přidaná hodnota je rovněž v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionalty a činnost EU musí být vzhledem k úsilí států nebo regionů přídatné nebo doplňkové povahy, neměla by však být náhradou za nedostatky vnitrostátní politiky.
3.
Trendy a výzvy: mezi současné trendy, jejichž význam bude přetrvávat i v budoucnu, patří digitální revoluce, globalizace, demografické změny, hospodářská konvergence a změna klimatu. Zároveň hledají občané v rychle se měnícím světě prosperitu, stabilitu a bezpečnost a nelze vyloučit, že se mohou objevit i další neočekávané výzvy. Tato kapitola se zabývá tím, jak výdaje EU odpovídají jejím prioritám a jaký by mohl být v této oblasti prostor pro zlepšení.
4.
Možnosti pro budoucnost financí EU: koncepce budoucího rozpočtu se musí opírat o jasnou vizi priorit EU. Dosud byly nové priority začleněny do stávajícího finančního rámce zejména díky maximálnímu využití stávající flexibility až na samou hranici. To v budoucnu nebude možné. Objem, struktura a obsah budoucího rozpočtu budou muset odpovídat politickým ambicím EU. Tato kapitola se zabývá otázkami:
- jaké výdaje by měly být hrazeny z rozpočtu EU,
- jak by měl být rozpočet financován,
- jak by měly být některé klíčové politiky reformovány a
- jak by měl být rozpočet strukturován a organizován.
5.
Možné scénáře pro EU-27: tato kapitola pohlíží z rozpočtového hlediska na pět scénářů pro budoucí model EU, které byly představeny v bílé knize:
- pokračování v dosavadní praxi,
- dělat méně společně – soustředit se hlavně na jednotný trh,
- některé země EU dělají více – varianta „vícerychlostní“ Evropy,
- zásadní přepracování – méně politických oblastí, ale hlubší a účinnější integrace,
- dělat mnohem více společně.