Sdělení určuje výzvy, jimž čelí školy a výuka v EU, a nastiňuje způsoby, jak může EU podpořit země EU při reformě jejich systémů školství s cílem těmto výzvám čelit.

KLÍČOVÉ BODY

Školy hrají ústřední úlohu v celoživotním učení, a proto je třeba přijmout opatření pro zlepšení kvality a výkonnosti školního vzdělávání. Prakticky všechny členské státy čelí několika zásadním problémům.

Nedostatky v rozvoji kompetencí:
- každý pátý žák má vážné problémy v oblasti čtení, matematiky a přírodních věd, je tedy pravděpodobné, že se budou potýkat s významnými celoživotními překážkami v oblasti sociálního začlenění a zaměstnatelnosti,
- relativně nízký podíl žáků dosahuje velmi dobrých výsledků,
- řadě mladých lidí chybí odpovídající digitální dovednosti,
- navzdory pokroku při plnění cíle strategie Evropa 2020 v oblasti snižování podílu osob, které předčasně opouštějí školu, na úroveň méně než 10 %, vzdělávání nebo odbornou přípravu předčasně opouští stále příliš mnoho mladých lidí.
Školní vzdělávání ne vždy zcela plní svou úlohu při prosazování rovnosti a sociální spravedlnosti:
- rozdíly mezi pohlavími v matematice a přírodních vědách se zmenšují, avšak stereotypy stále ztěžují dosažení výsledků, pokud jde o zapojení;
- mladí lidé ze znevýhodněného prostředí mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít nízkou úroveň výsledků, než jejich vrstevníci pocházející ze zvýhodněnějšího prostředí,
- žáci pocházející z rodin migrantů nebo z romských rodin čelí zvláštním problémům,
- Estonsko a Finsko prokázaly, že systémy školního vzdělávání mohou současně přinášet vysokou úroveň výsledků i spravedlnosti.
Dopad tempa technologických a digitálních změn na naše hospodářství a společnosti:
- školy musí na tuto novou realitu lépe reagovat – již nestačí vybavit mladé lidi stanoveným souborem dovedností nebo znalostí, které nemusí být v budoucnu důležité,
- školy si musí rozvinout odolnost a schopnost přizpůsobit se změnám, které přinášejí nové způsoby učení ve stále více mobilním a digitálním světě,
- vzdělávací systémy je třeba modernizovat, aby podporovaly tvořivost, kritické myšlení a podnikatelský přístup.

Existují tři oblasti, kde může podpora EU pomoci při řešení uvedených problémů.

rozvoj lepších a inkluzivnějších škol, včetně:
- podpory všech studentů a rozvoje jejich schopností,
- lepšího učení pomocí otevření se novým formám spolupráce s místními službami, komunitními organizacemi, podniky a univerzitami, což mladým lidé pomůže se připravit na budoucí zaměstnání a studium,
- zlepšení přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči a zvýšení jejich kvality;
podpora učitelů a vedení škol v zájmu vynikající úrovně výuky a učení, včetně:
- zatraktivnění profesní dráhy učitele,
- pohlížení na učitelství jako na profesi pro osoby, které se po celou profesní dráhu vzdělávají a pracují společně,
- podpory vedení školy;
větší účinnosti, spravedlnosti a účelnosti při správě školních vzdělávacích systémů:
- přiměřeného a účinného investování do zdrojů na školství,
- kombinace autonomie a zajišťování kvality.

Evropská komise rovněž usiluje o:

zvýšení spolupráce mezi školami prostřednictvím programu Erasmus+ a účasti v eTwinningu,
vyvinutí nástroje pro hodnocení vlastních digitálních schopností školy,
podporu zlepšení vzdělávání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), a to pomocí vazeb a spolupráce mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem a podniky na jedné straně a školami na straně druhé,
prosazování a podporu experimentování v oblasti politiky pro rozvoj vícejazyčných pedagogických postupů a výuky v rozmanitých třídách jako součást pracovního programu Erasmus+ pro rok 2018,
následování připomínek Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením tím, že podpoří spolupráci mezi Evropskou agenturou pro speciální a inkluzivní vzdělávání a zeměmi EU,
podporu vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče o děti a sdílení osvědčených postupů,
nabízení politického vedení v oblasti profesních drah a profesního rozvoje učitelů a vedení škol,
zjednodušení přístupu a prosazení možnosti, aby budoucí učitelé za podpory programu Erasmus+ získali praktické pedagogické zkušenosti v zahraničí,
vyvíjení on-line komunity a zdrojů pro pracovníky ve školství,
další rozvíjení součinnosti s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za účelem vytvoření společných srovnatelných údajů o zaměstnancích škol,
zavádění opatření technické podpory ve spolupráci s OECD, které zemím EU, jež potřebují pomoc s prováděním zásadních reforem školního vzdělávání,
podávání společné zprávy o účinnosti a účelnosti výdajů v oblasti školního vzdělávání a
o vyvíjení politického vedení v oblasti zajišťování kvality, a to spolu se zeměmi EU a se zúčastněnými stranami.

Cesta vpřed

Reforma školních vzdělávacích systémů je úkolem zemí EU, ale Komise je připravena je podpořit použitím řady nástrojů a procesů EU. Evropský semestr je vyzkoušenou a ověřenou hybnou silou reforem a na podporu zemí EU by se pak měla dále rozvíjet dobrovolná spolupráce v rámci ET 2020. Zejména by měl být plně využit Monitor vzdělávání a odborné přípravy, což by zemím EU pomohlo činit informovaná a empiricky podložená politická rozhodnutí.

KONTEXT

Viz také:

Evropský pilíř sociálních práv (Evropská komise)
Nová agenda dovedností pro Evropu (Evropská komise)
Cíl udržitelného rozvoje č. 4: vzdělávání (Organizace spojených národů).

HLAVNÍ DOKUMENT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života (COM(2017) 248 final, 30.5.2017)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o vzácných onemocněních – Investice do evropské mládeže (COM(2016) 940 final, 7.12.2016)

Poslední aktualizace 10.08.2017

Top