Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (také známá jako rozpočtový pakt)

Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (také známá jako rozpočtový pakt)

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii

CO JE CÍLEM TÉTO SMLOUVY?

Cílem této mezivládní smlouvy je posílit rozpočtovou kázeň vlád zemí eurozóny po dluhové krizi, která začala v roce 2010.

KLÍČOVÉ BODY

Tento „rozpočtový pakt“ klade na země eurozóny požadavky týkající se jejich rozpočtových politik. Zapojit se mohou i další země EU, pokud chtějí. Z 28 zemí EU (1) dohodu nepodepsaly pouze Česká republika, Chorvatsko a Spojené království (1). Tato smlouva posiluje reformovaný Pakt o stabilitě a růstu, podle něhož:

  • schodky jednotlivých států nesmí překročit 3 % hrubého domácího produktu (HDP),
  • veřejný dluh jednotlivých států musí zůstat pod 60 % HDP.

Tato mezivládní smlouva má 3 hlavní cíle.

 

  • 1.
    Zajistit, aby rozpočty jednotlivých států byly vyrovnané nebo v přebytku

    Toto „pravidlo vyrovnaného rozpočtu“ vyžaduje, aby země udržely svůj roční strukturální schodek na úrovni 0,5 % HDP nebo nižší. Strukturální schodek je celkový schodek bez dopadu hospodářského cyklu na státní výdaje a příjmy (např. vyšší výdaje na dávky v nezaměstnanosti během recese).

    Vlády musí zavést automatický nápravný mechanismus, který se aktivuje při odchýlení od pravidla vyrovnaného rozpočtu. To znamená, že pokud se rozpočtová vyrovnanost odchýlí od vytyčeného cíle, jsou automaticky přijata nápravná opatření.

    Za mimořádných okolností, například při vážném hospodářském poklesu, mohou země dočasně obdržet výjimku z pravidla vyrovnaného rozpočtu. Navíc pokud je veřejný dluh státu výrazně pod referenční hodnotou Paktu o stabilitě a růstu (60% HDP), může být udělen vyšší strukturální schodek až ve výši 1% HDP.

    Pokud by země EU tyto požadavky nedodržely, mohou se dostat před Soudní dvůr Evropské unie. Zemím, které nevyhoví rozsudku, může Soud uložit finanční sankce.

     

  • 2.
    Urychlit dopad doporučení Evropské komise, když je veřejný schodek zemí eurozóny příliš velký

    Tato mezivládní smlouva zavazuje země EU při hlasování v Radě EU, aby přijímaly návrhy a doporučení Komise ohledně postupu při nadměrném schodku beze změny – pokud mezi nimi není kvalifikovaná většina, která je proti takovému rozhodnutí.

     

  • 3.
    Zlepšit koordinaci hospodářských politik jednotlivých států

    Tato mezivládní smlouva požaduje, aby vlády předem ohlašovaly Komisi a Radě EU plánované emise dluhopisů (získávání finančních prostředků od držitelů dluhopisů). Musí také zajistit, aby mezi sebou předem prodiskutovávaly či koordinovaly své plány na zásadní reformy hospodářských politik. Smlouva se také zabývá správou eurozóny. Například vrcholné schůzky hlav států nebo předsedů vlád členských států eurozóny by se měly konat nejméně dvakrát za rok (eurosummity).

     

ODKDY TATO SMLOUVA PLATÍ?

Smlouva vstoupila v platnost dne 1. ledna 2013.

Kontext

Další informace získáte zde:

HLAVNÍ DOKUMENT

Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii ze dne 2. března 2012 – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku.

Poslední aktualizace 10.03.2014



(1) Spojené království vystupuje z Evropské unie a od 1. února 2020 se stane tzv. třetí zemí (státem mimo EU).

Top