Metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu některých kontaminujících látek v potravinách

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Nařízení (EU) 2017/644, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách

Nařízení (EU) 2015/705, kterým se stanoví metody odběru vzorků a pracovní charakteristiky metod analýzy pro úřední kontrolu obsahu kyseliny erukové v potravinách

Nařízení (ES) č. 333/2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a benzo[a]pyrenu v potravinách

Nařízení (ES) č. 401/2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách

CO JE CÍLEM TĚCHTO NAŘÍZENÍ?

Stanovují metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu kontaminujících látek v potravinách.

KLÍČOVÉ BODY

• Kontaminující látky jsou látky přítomné v potravinách, které vznikají v různých fázích jejich výroby, balení, přepravy a skladování nebo pocházejí ze životního prostředí. Protože má kontaminace obecně nepříznivý dopad na kvalitu potravin a představuje ohrožení lidského zdraví, přijala Evropská unie (EU) opatření s cílem minimalizovat obsah kontaminujících látek v potravinách. Pro látky kontaminující potraviny, které nejvíce znepokojují spotřebitele v EU, jsou stanoveny maximální limity.
• Tato 4 nařízení se odkazují na nařízení (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách, jehož čl. 11 odst. 4 stanovuje metody odběru vzorků a analýzy. Toto nařízení již mezitím bylo zrušeno a nahrazeno nařízením (EU) 2017/625 (viz přehled dokumentu), jehož článek 34 se zabývá metodami odběru vzorků a analýzy.

Nařízení (EU) 2017/644

Dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem jsou látky vytrvale znečišťující životní prostředí, především vedlejší produkty průmyslových procesů. PCB se používaly při výrobě elektrických zařízení, barviv, lepidel, retardérů hoření a barev. Jsou velmi vytrvalé a velmi dobře rozpustné v tucích, což vysvětluje, proč jsou PCB stále přítomné a mohou se shromažďovat v živočišných tucích a v celém potravinovém řetězci.

• Oddíl 5 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 stanovuje maximální povolené limity (viz přehled dokumentu).
• Metody odběru vzorků jsou popsány v příloze II nařízení (EU) 2017/644.
• Příprava vzorků a analýza se provádí za použití metod a s uplatněním pracovních charakteristik v přílohách III a IV nařízení (EU) 2017/644.
• Nařízení (EU) č. 589/2014 se zrušuje a jakékoliv odkazy na něj jsou přesměrovány na nařízení (EU) 2017/644.

Nařízení (EU) 2015/705

Kyselina eruková je běžnou složkou některých olejů ze semen, u níž byly při konzumaci velkého množství prokázány škodlivé účinky na zdraví.

• Oddíl 8 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 stanovuje maximální povolené limity.
• Odběr vzorků a analýzy se provádějí za použití metod a s uplatněním pracovních charakteristik popsaných v příloze nařízení (EU) 2015/705.
• Směrnice 80/891/EHS se zrušuje a jakékoliv odkazy na ni jsou přesměrovány k nařízení (EU) 2015/705.

Nařízení (ES) č. 333/2007

Nařízení (ES) č. 333/2007 stanovuje metody odběru vzorků a metody analýzy pro kontrolu obsahu stopových prvků a zpracovatelských kontaminujících látek v potravinách.

• Stopové prvky a zpracovatelské kontaminující látky mohou být v potravinách přítomny v důsledku kontaminace životního prostředí nebo přesunu z obalů a mohou se také dostat do potravinového řetězce při zpracování a mohou se hromadit v lidských tkáních.
• Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a perchloráty jsou v potravinách přítomny v důsledku kontaminace životního prostředí nebo přesunu z obalů a do potravinového řetězce se mohou dostat také při zpracování.
• Olovo, arsen, kadmium, rtuť a perchlorát jsou v potravinách přítomny především v důsledku kontaminace životního prostředí a průmyslových procesů, ale mohou se do potravin dostat také prostřednictvím některých typů materiálů přicházejících do styku s potravinami. Cín je přítomný v konzervovaných potravinách kvůli přesunu cínu z konzervy do potraviny.
• 3-MCPD s mastnými kyselinami a glycidylestery mastných kyselin se nachází v rafinovaných rostlinných olejích a v potravinách, které tyto oleje obsahují, jako výsledek procesu rafinace olejů.
• Akrylamid se tvoří v potravinách bohatých na uhlovodíky během pečení (i pečení masa), venkovním i vnitřním grilování a smažení. Benzo(a)pyren a další polycyklické aromatické uhlovodíky jsou výsledkem nedokonalého spalování organické hmoty a nachází se ve velkém množství potravin, obzvlášť v grilovaných masech.
• Oddíly 3, 4,6 a 9 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 stanovují maximální povolené limity.
• Odběr vzorků a analýza se provádějí metodami popsanými v příloze nařízení (ES) č. 333/2007.
• Vzhledem k vysokým nákladům na odběr vzorků doplňků stravy, sušeného koření nebo bylin, sušených hub, řas nebo lišejníků, které mají vysoké náklady na jednotku hmotnosti, se prováděcím aktem, prováděcím nařízením (EU) 2021/705, mění nařízení (ES) č. 333/2007 a stanoví zvláštní metody odběru vzorků pro tyto komodity. Platí od 19. května 2021.
• Od 15. prosince 2022 se prováděcím nařízením (EU) 2022/685 mění příloha nařízení (ES) č. 333/2007, pokud jde o požadavky na odběr vzorků ryb a suchozemských živočichů.
• Směrnice 2001/22/ES, 2004/16/ES a 2005/10/ES se zrušují a jakékoliv odkazy na ně jsou přesměrovány na nařízení (ES) č. 333/2007.

Nařízení (ES) č. 401/2006

Mykotoxiny jsou jedovaté látky, které vytváří plísně a mohou potenciálně kontaminovat potraviny a krmiva ve všech fázích potravinového řetězce. Některé mykotoxiny mohou mít karcinogenní účinky na játra a ledviny.

• Oddíl 2 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 stanovuje maximální povolené limity určitých mykotoxinů v určitých potravinách.
• Metody odběru vzorků jsou popsané v příloze I nařízení (ES) č. 401/2006.
• Příprava a analýza vzorků se provádějí za použití metod a použití výkonnostních kritérií uvedených v přílohách III a IV nařízení (ES) č. 401/2006.
• Směrnice 98/53/ES, 2002/26/ES, 2003/78/ES a 2005/38/ES se zrušují a jakékoliv odkazy na ně jsou přesměrovány na nařízení (ES) č. 401/2006.

ODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽÍVAJÍ?

• Nařízení (EU) 2017/644 (o dioxinech a PCB) se používá od 26. dubna 2017.
• Nařízení (EU) 2015/705 (o kyselině erukové) se používá od 21. května 2015.
• Nařízení (ES) č. 333/2007 (stopové prvky a zpracovatelské kontaminující látky) se používá od 1. června 2007.
• Nařízení (ES) č. 401/2006 (mykotoxiny) se používá od 1. července 2006.

KONTEXT

Další informace viz:

• Odběry vzorků a analýzy (Evropská komise)
• Referenční laboratoře a centra (Evropská komise)
• Kontaminující látky (Evropská komise)
• Kontaminující látky v potravinách – informativní přehled (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENTY

Nařízení Komise (EU) 2017/644 ze dne 5. dubna 2017, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 589/2014 (Úř. věst. L 92, 6.4.2017, s. 9–34).

Nařízení Komise (EU) 2015/705 ze dne 30. dubna 2015, kterým se stanoví metody odběru vzorků a pracovní charakteristiky metod analýzy pro úřední kontrolu obsahu kyseliny erukové v potravinách a kterým se zrušuje směrnice Komise 80/891/EHS (Úř. věst. L 113, 1.5.2015, s. 29–37).

Nařízení Komise (ES) č. 333/2007 ze dne 28. března 2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro kontrolu stopových prvků a zpracovatelských kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 88, 29.3.2007, s. 29–38).

Následné změny nařízení (ES) č. 333/2007 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Nařízení Komise (ES) č. 401/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách (Úř. věst. L 70, 9.3.2006, s. 12–34).

Viz konsolidované znění.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/685 ze dne 28. dubna 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 333/2007, pokud jde o požadavky na odběr vzorků ryb a suchozemských živočichů (Úř. věst. L 126, 29.4.2022, s. 14–17).

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2093 ze dne 29. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (ES) č. 333/2007, pokud jde o analýzu esterů 3-monochlorpropan-1,2-diolu (3-MCPD) s mastnými kyselinami, glycidylesterů mastných kyselin, chloristanu a akrylamidu (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 96–101).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1–142).

Viz konsolidované znění.

Nařízení (EU) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5–24).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 16.06.2022