Římská smlouva (EHS)

KLÍČOVÉ BODY

Cíle

• Cílem EHS a společného trhu bylo:
  • transformovat podmínky obchodu a výroby na území jeho šesti členů a
  • sloužit jako krok směrem k těsnějšímu politickému sjednocení Evropy.

Konkrétní cíle

Signatáři sjednali, že:

• položí základy pro „stále užší svazek“ mezi národy Evropy,
• společným postupem zajistí hospodářský a společenský pokrok svých zemí s cílem zrušit obchodní a jiné překážky mezi nimi,
• zlepší životní a pracovní podmínky svých občanů,
• zajistí vyvážený obchod a spravedlivou hospodářskou soutěž,
• zmenší hospodářské a sociální rozdíly mezi různými regiony EHS,
• postupně zruší omezení mezinárodního obchodu prostřednictvím společné obchodní politiky,
• budou se řídit zásadami Charty OSN,
• sdruží své zdroje, aby zachovali a posílili mír a svobodu, a vyzvou ostatní národy Evropy, které tento ideál sdílejí, aby se k nim v tomto úsilí připojily.

Společný trh

Smlouva:

• zakládá společný trh, na němž signatářské země souhlasí s tím, že budou postupně slaďovat své hospodářské politiky,
• vytváří jednotný hospodářský prostor s volnou hospodářskou soutěží mezi podniky. Stanoví základ pro přibližování podmínek upravujících obchodování s výrobky a službami vedle podmínek zahrnutých již do ostatních smluv (Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) a Euratom),
• všeobecně zakazuje restriktivní dohody a vládní subvence, které mohou ovlivnit obchod mezi těmito šesti zeměmi,
• do těchto ujednání a celní unie zahrnuje zámořské země a území svých šesti členů za účelem jejich hospodářského a sociálního rozvoje.

Celní unie

• Smlouva zrušila kvóty (tj. stropy na dovoz) a cla mezi svými šesti signatáři.
• Zavedla společné vnější clo pro dovozy ze zemí mimo EHS a nahradila tak předchozí cla jednotlivých států.
• Celní unie byla spojena se společnou obchodní politikou. Tato politika, řízená na úrovni EHS, a již nikoli na vnitrostátní úrovni, odlišuje celní unii od pouhého sdružení volného obchodu.

Společné politiky

• Smlouva vytvořila některé politiky od začátku jako společné politiky členských zemí, včetně:
  • společné zemědělské politiky (články 38 až 47),
  • společné obchodní politiky (články 110 až 116),
  • dopravní politiky (články 74 až 84).
• Umožnila pro případ potřeby tvorbu dalších společných politik. Po roce 1972 vytvořilo EHS společnou akci v oblasti politiky životního prostředí, regionální, sociální a průmyslové politiky.
• Tyto politiky jsou spojeny se vznikem:
  • Evropského sociálního fondu za účelem zlepšení pracovních příležitostí pro pracovníky a zvýšení jejich životní úrovně,
  • Evropské investiční banky (EIB) s cílem usnadnit hospodářský rozmach EHS prostřednictvím investičního financování.

Orgány

• Smlouva zřídila orgány a rozhodovací mechanismy, které umožňují vyjadřovat vnitrostátní zájmy i společnou vizi.
• Hlavní orgány jsou tyto:
  • Rada ministrů,
  • Komise,
  • Parlamentní shromáždění (později se z něj stal Evropský parlament),
  • Soudní dvůr.
• Prvním třem radí v procesu rozhodování Evropský a sociální výbor.