Nařízení o digitálních službách

KLÍČOVÉ BODY

Nařízení zavádí povinnosti a systém odpovědnosti a transparentnosti pro poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jako jsou:

• poskytovatelé přístupu k internetu,
• hostingové služby, jako je cloud computing a webhostingové služby,
• registrátoři doménových jmen,
• online trhy,
• obchody s aplikacemi,
• platformy kolaborativní ekonomiky,
• sociální sítě,
• platformy pro sdílení obsahu,
• online platformy pro cestování a ubytování.

Nařízení obsahuje také zvláštní pravidla týkající se těchto oblastí:

• velmi velké online platformy (VLOP), které využívá více než 10 % ze 450 milionů spotřebitelů v EU, a
• velmi velké online vyhledávače (VLOSE), které používá více než 10 % ze 450 milionů spotřebitelů v EU.

Nařízení o digitálních službách chrání práva a zájmy všech zúčastněných stran, zejména občanů EU, tím, že:

• bojuje proti nelegálnímu obsahu online, včetně zboží a služeb, zejména prostřednictvím:
  • větší kontroly nad tím, co uživatelé vidí online, a lepší informovanosti o zobrazovaných reklamách,
  • možnosti snadno označit nelegální obsah nebo produkty, nenávistné projevy a dezinformace,
  • poskytování prostředků pro spolupráci platforem s „důvěryhodnými oznamovateli“ a
  • ukládání povinností týkajících se sledovatelnosti obchodníků na internetových trzích,
• posílení postavení uživatelů a občanské společnosti, včetně:
  • možnosti napadnout rozhodnutí o úpravě obsahu a domáhat se nápravy prostřednictvím mechanismu pro řešení sporů nebo soudní ochrany,
  • přístupu úřadů a výzkumných pracovníků ke klíčovým údajům generovaným velmi velkými platformami, aby bylo možné posoudit online rizika, a
  • transparentnosti v řadě otázek, včetně algoritmů používaných při doporučování obsahu nebo produktů,
• vyhodnocování a zmírňování rizik, včetně:
  • povinnosti poskytovatelů VLOP a VLOSE zabránit zneužití jejich systémů a povinnosti podrobit jejich systémy řízení rizik nezávislým auditům,
  • systémů, které umožňují rychle a účinně reagovat na krize ovlivňující veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví,
  • záruk pro děti a omezení používání citlivých osobních údajů pro cílenou reklamu,
• posílení dohledu a vymáhání práva ve vztahu ke všem poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, přičemž důležitou roli hrají nezávislí koordinátoři digitálních služeb v každém členském státě EU a Evropský sbor pro digitální služby – Evropská komise má navíc další dozorové pravomoci ve vztahu k VLOP a VLOSE.

Mechanismus reakce na krize

V případě vzniku krize, kdy mimořádné okolnosti vedou k vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví v EU nebo v jejích významných částech, může Komise požadovat, aby poskytovatelé VLOP a VLOSE:

• posoudili, zda fungování a využívání jejich služeb významně přispívá nebo pravděpodobně významně přispívá k závažné hrozbě,
• zajistili a přijali rozumná, přiměřená a účinná opatření ke zmírnění rizik (uvedená v nařízení) s cílem předcházet závažné hrozbě,
• podali Komisi zprávu se svým hodnocením a reakcí.

Pozměněná směrnice

Nařízení pozměňuje směrnici 2000/31/ES o elektronickém obchodu.