Intervence v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení Rady (EU) 2022/1854 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Nařízení zavádí opatření ke snížení poptávky po elektřině a přerozdělování přebytků příjmů a zisků energetického sektoru mezi domácnosti a podniky s cílem zmírnit dopady rostoucích cen energie.

KLÍČOVÉ BODY

Snížení poptávky po elektřině

Nařízení stanovuje:

• dobrovolný cíl snížit měsíční spotřebu elektřiny o 10 %,
• povinný cíl snížit spotřebu elektřiny ve špičkách o 5 %.

Základem pro srovnání je průměrná spotřeba elektřiny v odpovídajících měsících období od listopadu do března v předchozích pěti letech.

Členské státy Evropské unie (EU) jsou odpovědné za následující.

• Určení špičkových hodin odpovídajících minimálně 10 % všech hodin v období od 1. prosince 2022 do 31. března 2023, během nichž sníží poptávku.
• Volba opatření, která přijmou ke snížení spotřeby a která:
  • musí být jasně definovaná, transparentní, přiměřená, cílená, nediskriminační a ověřitelná,
  • nesmí narušovat hospodářskou soutěž nebo řádné fungování trhu s elektřinou a
  • nesmí bránit procesu nahrazování technologií využívajících fosilní paliva technologiemi využívajícími elektřinu.

Povinné omezení příjmů na trhu s energií

Tržní příjmy výrobců elektřiny s nízkými mezními náklady jsou omezeny na 180 EUR/MWh, aby se v případě extrémně vysokých cen plynu, které zvyšují náklady plynových elektráren, dočasně omezily mimořádné tržní příjmy výrobců elektřiny s nižšími mezními náklady. Tato úroveň má zachovat ziskovost provozovatelů a nebránit investicím do obnovitelných zdrojů energie. Vztahuje se na elektřinu vyrobenou z:

• větru,
• solární energie (tepelné a fotovoltaické),
• geotermální energie,
• vodní energie bez využití nádrží,
• biomasy (kromě biometanu),
• odpadu,
• jaderné energie,
• hnědého uhlí,
• surových ropných produktů nebo
• rašeliny.

Členské státy musí:

• zajistit, aby se strop vztahoval na všechny příjmy, včetně příjmů zprostředkovatelů pracujících jménem výrobců,
• zavést účinná opatření, která zabrání výrobcům obcházet tyto povinnosti, zejména pokud jsou kontrolováni nebo částečně vlastněni jinými podniky.

Za určitých okolností by se mohly uplatnit výjimky z uplatnění limitu, včetně:

• demonstračních projektů,
• výrobců s kapacitou nižší než 1 MW, u nichž by omezení mohlo vést ke značné administrativní zátěži,
• elektřiny vyráběné v hybridních elektrárnách, které využívají i konvenční zdroje energie, kde hrozí zvýšení emisí CO₂ a snížení výroby energie z obnovitelných zdrojů.

Vnitrostátní krizová opatření

Členské státy mohou stanovit různé limity příjmů za účelem:

• rozlišení mezi technologiemi,
• uplatnění dalších omezení pro obchodníky s elektřinou,
• uplatnění vyšších limitů na výrobce s investicemi a provozními náklady vyššími než 180 EUR/MWh nebo
• zachování nebo zavedení vnitrostátních opatření k omezení příjmů výrobců vyrábějících elektřinu ze zdrojů, které nejsou uvedeny výše.

Členské státy mohou rovněž stanovit zvláštní strop pro tržní výnosy z prodeje elektřiny vyrobené z uhlí nebo z některých vodních elektráren, na které se nevztahuje výše uvedený seznam. Opatření:

• musí být přiměřená a nediskriminační,
• nesmí ohrozit investiční signály,
• musí zajistit pokrytí investic a provozních nákladů,
• nesmí narušovat fungování velkoobchodních trhů s elektřinou.

Členské státy musí zajistit, aby veškeré přebytečné příjmy plynoucí z omezení byly použity na financování cílené podpory konečných zákazníků elektřiny s cílem zmírnit dopad vysokých cen elektřiny. To může zahrnovat:

• podporu snižování spotřeby elektřiny,
• přímé převody na zákazníky, včetně snížení síťových tarifů,
• kompenzace dodavatelům, kteří dodávají elektřinu zákazníkům pod úrovní nákladů, v návaznosti na vnitrostátní stanovení cen,
• snížení cen elektřiny pro koncové zákazníky,
• podporu investic zákazníků do dekarbonizačních technologií, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

Členské státy s čistou závislostí na dovozu energie vyšší než 100 % musí do 1. prosince 2022 uzavřít dohodu o přiměřeném sdílení přebytečných příjmů s vyvážejícím členským státem. Podobné dohody mohou uzavírat všechny členské státy dovážející energii.

Maloobchodní opatření

Členské státy mohou za určitých okolností dočasně:

• zasáhnout stanovením cen za dodávky elektřiny malým a středním podnikům,
• výjimečně stanovit ceny pod úrovní nákladů.

Solidární příspěvek odvětví ropy, plynu, uhlí a rafinerií

Nařízení stanovuje povinný dočasný solidární příspěvek z přebytku zisku podniků v odvětvích ropy, zemního plynu, uhlí a rafinerií, který se vypočítá ze zdanitelného zisku ve fiskálním roce začínajícím v roce 2022 a/nebo v roce 2023, který je vyšší než 20% nárůst průměrného ročního zdanitelného zisku v letech 2018 až 2021.

Členské státy by měly výnosy použít na cílenou finanční podporu:

• zákazníků, zejména zranitelných domácností, a podniků, aby zmírnily dopady vysokých maloobchodních cen elektřiny,
• snižování spotřeby energie prostřednictvím různých programů,
• na podporu domácích investic do obnovitelných zdrojů energie, strukturální energetické účinnosti a dalších dekarbonizačních technologií,
• podniků v energeticky náročných odvětvích pod podmínkou, že budou investovat do obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti nebo jiných dekarbonizačních technologií,
• rozvoje energetické autonomie, zejména investic v souladu s cíli programu REPowerEU,
• společného financování opatření členských států na ochranu zaměstnanosti a rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovní síly.

Přezkum

Evropská komise přezkoumá opatření na snížení poptávky a omezení cen do 30. dubna 2023. Opatření týkající se solidárního příspěvku bude přezkoumáno do 15. října 2023.

NA JAKÉ OBDOBÍ SE NAŘÍZENÍ VZTAHUJE?

Uplatňuje se ode dne 8. října 2022. Nařízení představuje dočasné mimořádné opatření; platnost většiny jeho pravidel skončí 31. prosince 2023.

KONTEXT

Další informace:

• Energetická bezpečnost (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. L 261 I, 7.10.2022, s. 1–21).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Rady (EU) 2022/1369 ze dne 5. srpna 2022 o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu (Úř. věst. L 206, 8.8.2022, s. 1–10).

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Plán REPowerEU (COM(2022) 230 final, 18.5.2022).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54–124).

Následné změny nařízení (EU) 2019/943 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění) (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125–199).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění) (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 22–53).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (Úř. věst. L 280, 28.10.2017, s. 1–56).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 20.10.2022