Intervence v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie

KLÍČOVÉ BODY

Snížení poptávky po elektřině

Nařízení stanovuje:

• dobrovolný cíl snížit měsíční spotřebu elektřiny o 10 %,
• povinný cíl snížit spotřebu elektřiny ve špičkách o 5 %.

Základem pro srovnání je průměrná spotřeba elektřiny v odpovídajících měsících období od listopadu do března v předchozích pěti letech.

Členské státy Evropské unie (EU) jsou odpovědné za následující.

• Určení špičkových hodin odpovídajících minimálně 10 % všech hodin v období od 1. prosince 2022 do 31. března 2023, během nichž sníží poptávku.
• Volba opatření, která přijmou ke snížení spotřeby a která:
  • musí být jasně definovaná, transparentní, přiměřená, cílená, nediskriminační a ověřitelná,
  • nesmí narušovat hospodářskou soutěž nebo řádné fungování trhu s elektřinou a
  • nesmí bránit procesu nahrazování technologií využívajících fosilní paliva technologiemi využívajícími elektřinu.

Povinné omezení příjmů na trhu s energií

Tržní příjmy výrobců elektřiny s nízkými mezními náklady jsou omezeny na 180 EUR/MWh, aby se v případě extrémně vysokých cen plynu, které zvyšují náklady plynových elektráren, dočasně omezily mimořádné tržní příjmy výrobců elektřiny s nižšími mezními náklady. Tato úroveň má zachovat ziskovost provozovatelů a nebránit investicím do obnovitelných zdrojů energie. Vztahuje se na elektřinu vyrobenou z:

• větru,
• solární energie (tepelné a fotovoltaické),
• geotermální energie,
• vodní energie bez využití nádrží,
• biomasy (kromě biometanu),
• odpadu,
• jaderné energie,
• hnědého uhlí,
• surových ropných produktů nebo
• rašeliny.

Členské státy musí:

• zajistit, aby se strop vztahoval na všechny příjmy, včetně příjmů zprostředkovatelů pracujících jménem výrobců,
• zavést účinná opatření, která zabrání výrobcům obcházet tyto povinnosti, zejména pokud jsou kontrolováni nebo částečně vlastněni jinými podniky.

Za určitých okolností by se mohly uplatnit výjimky z uplatnění limitu, včetně:

• demonstračních projektů,
• výrobců s kapacitou nižší než 1 MW, u nichž by omezení mohlo vést ke značné administrativní zátěži,
• elektřiny vyráběné v hybridních elektrárnách, které využívají i konvenční zdroje energie, kde hrozí zvýšení emisí CO₂ a snížení výroby energie z obnovitelných zdrojů.

Vnitrostátní krizová opatření

Členské státy mohou stanovit různé limity příjmů za účelem:

• rozlišení mezi technologiemi,
• uplatnění dalších omezení pro obchodníky s elektřinou,
• uplatnění vyšších limitů na výrobce s investicemi a provozními náklady vyššími než 180 EUR/MWh nebo
• zachování nebo zavedení vnitrostátních opatření k omezení příjmů výrobců vyrábějících elektřinu ze zdrojů, které nejsou uvedeny výše.

Členské státy mohou rovněž stanovit zvláštní strop pro tržní výnosy z prodeje elektřiny vyrobené z uhlí nebo z některých vodních elektráren, na které se nevztahuje výše uvedený seznam. Opatření:

• musí být přiměřená a nediskriminační,
• nesmí ohrozit investiční signály,
• musí zajistit pokrytí investic a provozních nákladů,
• nesmí narušovat fungování velkoobchodních trhů s elektřinou.

Členské státy musí zajistit, aby veškeré přebytečné příjmy plynoucí z omezení byly použity na financování cílené podpory konečných zákazníků elektřiny s cílem zmírnit dopad vysokých cen elektřiny. To může zahrnovat:

• podporu snižování spotřeby elektřiny,
• přímé převody na zákazníky, včetně snížení síťových tarifů,
• kompenzace dodavatelům, kteří dodávají elektřinu zákazníkům pod úrovní nákladů, v návaznosti na vnitrostátní stanovení cen,
• snížení cen elektřiny pro koncové zákazníky,
• podporu investic zákazníků do dekarbonizačních technologií, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

Členské státy s čistou závislostí na dovozu energie vyšší než 100 % musí do 1. prosince 2022 uzavřít dohodu o přiměřeném sdílení přebytečných příjmů s vyvážejícím členským státem. Podobné dohody mohou uzavírat všechny členské státy dovážející energii.

Maloobchodní opatření

Členské státy mohou za určitých okolností dočasně:

• zasáhnout stanovením cen za dodávky elektřiny malým a středním podnikům,
• výjimečně stanovit ceny pod úrovní nákladů.

Solidární příspěvek odvětví ropy, plynu, uhlí a rafinerií

Nařízení stanovuje povinný dočasný solidární příspěvek z přebytku zisku podniků v odvětvích ropy, zemního plynu, uhlí a rafinerií, který se vypočítá ze zdanitelného zisku ve fiskálním roce začínajícím v roce 2022 a/nebo v roce 2023, který je vyšší než 20% nárůst průměrného ročního zdanitelného zisku v letech 2018 až 2021.

Členské státy by měly výnosy použít na cílenou finanční podporu:

• zákazníků, zejména zranitelných domácností, a podniků, aby zmírnily dopady vysokých maloobchodních cen elektřiny,
• snižování spotřeby energie prostřednictvím různých programů,
• na podporu domácích investic do obnovitelných zdrojů energie, strukturální energetické účinnosti a dalších dekarbonizačních technologií,
• podniků v energeticky náročných odvětvích pod podmínkou, že budou investovat do obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti nebo jiných dekarbonizačních technologií,
• rozvoje energetické autonomie, zejména investic v souladu s cíli programu REPowerEU,
• společného financování opatření členských států na ochranu zaměstnanosti a rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovní síly.

Přezkum

Evropská komise přezkoumá opatření na snížení poptávky a omezení cen do 30. dubna 2023. Opatření týkající se solidárního příspěvku bude přezkoumáno do 15. října 2023.