Ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran

KLÍČOVÉ BODY

Každý členský stát Evropské unie (EU) má následující povinnosti.

• Jmenování jednoho nebo více orgánů příslušných k řešení krize. Tyto plány
  • mohou být národní centrální banky, ministerstva nebo orgány veřejné správy se správními pravomocemi,
  • disponují odbornými znalostmi, zdroji, operační kapacitou a rozsáhlými pravomocemi k tomu, aby mohly jednat rychle a pružně,
  • odpovídají za plánování řešení problémů, včetně posouzení způsobilosti k řešení problémů, a v případě potřeby vykonávají pravomoci k řešení problémů.
• Určení jednoho ministerstva s celkovou odpovědností za výkon funkcí svěřených ministerstvům podle těchto právních předpisů.
• Uplatňování sankcí za porušení nařízení.

Orgány příslušné k řešení krize zřizují a řídí kolegium k řešení krize a předsedají mu. To zahrnuje příslušné orgány a poskytuje rámec pro:

• sdílení informací,
• vypracování plánů řešení krize,
• posouzení způsobilosti ústředních protistran k řešení krize a možných překážek,
• koordinaci zveřejňování plánů a strategií řešení krize.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA):

• vypracoval různé regulační technické normy, které přijala Evropská komise,
• zřídila výbor ESMA pro řešení problémů, který podporuje vypracování a koordinaci plánů řešení problémů a vypracovává metody řešení problémů ústředních protistran,
• spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění,
• vede centrální databázi vnitrostátních sankcí uložených za porušení právních předpisů.

Příslušné orgány, orgány příslušné k řešení krize a ESMA:

• úzce spolupracují při plnění úkolů stanovených v nařízení,
• zakládají rozhodnutí na zásadách, jako jsou:
  • proporcionalita s ohledem na právní formu, velikost, složitost a likviditu ústřední protistrany,
  • potřeba účinnosti a včasnosti, potřeba udržet náklady na nízké úrovni a potřeba co nejvíce se vyhnout použití veřejných financí.

Plánování ozdravných postupů vyžaduje, aby ústřední protistrany vypracovaly a udržovaly ozdravný plán, který

• stanoví opatření k obnovení finančního zdraví, ať už se selháním, nebo bez něj,
• zahrnuje opatření k řešení všech možných rizik, absorpci ztrát a doplnění finančních zdrojů,
• obsahuje ukazatele založené na rizikovém profilu ústřední protistrany,
• nepředpokládá přístup k veřejným financím nebo likviditě centrální banky,
• zohledňuje zájmy všech zúčastněných stran,
• zajistí, aby členové clearingového systému neměli neomezené expozice vůči ústřední protistraně.

Vyžaduje také, aby příslušný orgán, kolegium dohledu a orgán příslušný k řešení krize posoudily ozdravný plán a zvážily případné změny.

Plánování ozdravných postupů vyžaduje následující.

• Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany musí vypracovat plán řešení krize, který:
  • stanoví, jak by využila své pravomoci k řešení krize, aby absorbovala ztráty a zajistila kontinuitu zásadních funkcí ústřední protistrany,
  • zohledňuje dopad plánu na členy clearingového systému, finanční trhy a finanční systém,
  • nepředpokládá přístup k veřejným financím nebo pomoci centrální banky,
  • je založen na obezřetných předpokladech týkajících se financí, které jsou k dispozici.
• Ústřední protistrany v režimu řešení krize musí spolupracovat s orgánem příslušným k řešení krize a poskytovat všechny potřebné informace.
• Kolegium k řešení krize musí plán včetně případných změn schválit do čtyř měsíců od jeho obdržení.

Posouzení způsobilosti k řešení krize vyžaduje, aby orgán příslušný k řešení krize v koordinaci s kolegiem k řešení krize:

• posoudil, zda je ústřední protistrana způsobilá k řešení krize, aby mohla nadále vykonávat své zásadní funkce,
• identifikoval případné překážky způsobilosti k řešení krize a dal pokyn ústřední protistraně, aby přijala opatření k jejich odstranění.

Opatření včasného zásahu umožňují příslušnému orgánu dát ústřední protistraně, o níž se domnívá, že by mohla mít finanční problémy, pokyn, aby:

• přijala nápravná opatření,
• odvolala některé nebo všechny členy vrcholného vedení nebo představenstva.

Orgány příslušné k řešení krize při realizaci svých plánů berou v úvahu zejména následující skutečnosti.

• Cíle:
  • kontinuita kritických funkcí ústřední protistrany a jejích klíčových vazeb na ostatní infrastruktury finančních trhů,
  • zamezení škodám na finančním systému,
  • ochrana veřejných finančních prostředků.
• Podmínky:
  • skutečné nebo pravděpodobné selhání ústřední protistrany,
  • neexistence alternativního řešení v soukromém sektoru,
  • usnesení je ve veřejném zájmu.
• Oceňování:
  • dvě hodnocení s cílem zajistit spravedlivé, obezřetné a realistické ocenění aktiv, závazků, práv a povinností ústřední protistrany.
• Ochranná opatření:
  • akcionáři, členové clearingového systému a ostatní věřitelé by neměli přijít o více, než kdyby orgán příslušný k řešení krize nezasáhl (zásada, že „žádný věřitel se nesmí dostat do méně výhodného postavení“),
  • klienti a nepřímí klienti, na které jejich členové clearingového systému přenesli ztráty, mají právo na poměrný podíl na náhradě, kterou tito členové clearingového systému mohou obdržet,
  • každý, koho se týká příkaz k přijetí opatření k předcházení krizím nebo opatření k řešení krize, má právo na odvolání.

Orgány příslušné k řešení mohou jednotlivě nebo v kombinaci uplatnit následující opatření.

• Alokace ztrát a pozic. Ukončení smluv, snížení platebních závazků ústřední protistrany vůči členům clearingového systému, kteří neselhali, nebo požadavek, aby tito členové clearingového systému poskytli ústřední protistraně hotovostní příspěvek.
• Odpis a konverze. Snížení nebo konverze velikosti nástrojů vlastnictví, dluhu nebo jiných nezajištěných závazků, což vyžaduje, aby ústřední protistrana předložila a provedla plán reorganizace podniku.
• Převod činnosti. Prodej vlastnictví nebo jakýchkoli aktiv, práv, povinností nebo závazků ústřední protistrany v rámci postupu řešení krize.
• Překlenovací ústřední protistrana. Dočasný převod vlastnictví nebo jakýchkoli aktiv, práv, povinností nebo závazků ústřední protistrany v rámci postupu řešení krize na jinou ústřední protistranu (překlenovací ústřední protistranu).
• Alternativní prostředky. Uzavírání smluv o půjčce nebo získávání jiných forem financování za účelem řešení dočasných problémů s peněžními toky.

Pokud selhání ústřední protistrany hrozí systémovou krizí, mohou členské státy v krajním případě poskytnout peněžní injekci nebo ji převzít do veřejného vlastnictví (vládní stabilizační nástroje), pokud jsou tato opatření dočasná a v souladu s pravidly EU o státní podpoře a pokud má členský stát zajištěno navrácení veřejných prostředků.

Nařízením se mění následující:

• nařízení (EU) č. 1095/2010 (viz shrnutí), (EU) č. 648/2012 (viz shrnutí), (EU) č. 600/2014 (viz shrnutí), (EU) č. 806/2014 (viz shrnutí) a (EU) 2015/2365 (viz shrnutí),
• Směrnice 2002/47/EC (viz shrnutí), 2004/25/EC (viz shrnutí), 2007/36/EC (viz shrnutí), 2014/59/EU (viz shrnutí) a (EU) 2017/1132 (viz shrnutí).

V rámci postupu přezkumu:

• ESMA posoudí své potřeby v oblasti lidských a finančních zdrojů do 12. února 2024,
• Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie do 12. února 2026 zprávu o právních předpisech a do 12. srpna 2027 zprávu o účinnosti opatření pro správu a řízení ozdravných postupů a řešení problémů ústředních protistran v EU.

Akty v přenesené pravomoci

Komise přijala sedm aktů v přenesené pravomoci.

• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/840, kterým se doplňuje nařízení (EU) 2021/23, kterým se stanoví regulační technické normy upřesňující metodiku výpočtu a udržování dodatečné výše předfinancovaných účelových vlastních zdrojů ústřední protistrany (viz článek 9).
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/450, kterým se doplňuje nařízení (EU) 2021/23, kterým se stanoví regulační technické normy upřesňující pořadí, v jakém mají ústřední protistrany vyplácet členům clearingového systému náhrady za ztrátu, kteří nezavinili selhání, maximální počet let, během nichž mají tyto ústřední protistrany použít podíl svých ročních zisků na tyto platby držitelům nástrojů uznávajících nárok na jejich budoucí zisky, a maximální podíl těchto zisků, který má být použit na tyto platby (viz článek 20).
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/451, které stanoví faktory, které má příslušný orgán a kolegium orgánů dohledu zohlednit při posuzování ozdravného plánu ústředních protistran.
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1192, které stanoví regulační technické normy upřesňující obsah písemných ujednání a postupů pro fungování kolegií k řešení krize.
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1193, které stanoví regulační technické normy upřesňující obsah plánu řešení krize.
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1615, které stanoví regulační technické normy upřesňující podmínky, za nichž se náhrada, peněžní ekvivalent této náhrady nebo jakékoli výnosy splatné podle nařízení (EU) 2021/23 přenesou na klienty a nepřímé klienty, a podmínky, za nichž je toto přenesení považováno za přiměřené.
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1616, které stanoví regulační technické normy upřesňující:
  • okolnosti, za nichž je osoba považována za nezávislou na orgánu příslušném k řešení krize a na ústřední protistraně,
  • metodiku pro posouzení hodnoty aktiv a závazků ústřední protistrany,
  • oddělení ocenění,
  • metodiku výpočtu rezervy na dodatečné ztráty, která má být součástí prozatímního ocenění,
  • metodiku oceňování pro použití zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení.
• Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/450, které stanoví regulační technické normy upřesňující minimální prvky, jež má obsahovat plán reorganizace činnosti, a kritéria, která musí být splněna pro jeho schválení orgánem příslušným k řešení krize.