Rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti – příslušnost, uznávání a výkon

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2019/1111 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

• Zrušuje nařízení (ES) č. 2201/2003 známé jako „nařízení Brusel IIa“, aby zavedlo efektivnější pravidla pro ochranu dětí a jejich rodičů, kteří se ocitnou v přeshraničních sporech ve věcech rodičovské odpovědnosti týkajících se například péče o dítě, práva na styk s dítětem a únosu dítěte.
• Má za cíl urychlit postupy kvůli potřebě jednat rychle pro ochranu nejlepších zájmů dítěte v mnohých z těchto situací.

KLÍČOVÉ BODY

Nařízení se vztahuje na občanské věci*, týkající se:

• rozvodu,
• rozluky,
• prohlášení manželství za neplatné,
• rodičovské zodpovědnosti (přiznání, výkonu, převedení a omezení nebo zbavení), zejména jde o:
  • péči o dítě a styk s dítětem,
  • poručnictví, opatrovnictví* a podobné instituty,
  • děti v ústavní výchově nebo pěstounské péči,
  • ochranu dětí v souvislosti s jejich jměním.

Vyživovací povinnosti jsou z působnosti nařízení vyloučeny.

U přeshraničních záležitostí upravuje nařízení:

• harmonizovaná pravidla o příslušnosti ve věcech rozvodu, rozluky a prohlášení manželství za neplatné,
• harmonizovaná pravidla o příslušnosti ve sporech ve věcech rodičovské odpovědnosti, jako je péče o dítě, styk s dítětem nebo umístění dítěte do jiné země EU,
• lepší postup pro navrácení v případech únosu dítěte zavedením jasných lhůt, aby mohly být případy vyřešeny rychle – soudy prvního a druhého stupně budou muset vydat svá rozhodnutí do 6 týdnů,
• podporu mediace,
• poskytnutí příležitosti dítěti být vyslechnuto při řízeních, která se ho týkají,
• odstranění potřeby zprostředkujícího řízení („doložka o vykonatelnosti“) u rozhodnutí ve věcech rodičovské odpovědnosti, šetří čas a náklady jednotlivcům,
• jasnější pravidla pro umístění dětí do jiné země EU včetně potřeby souhlasu ve všech situacích kromě těch, kdy je dítě umístěno do péče rodiče,
• efektivnější provedení rozhodnutí, zavádí možné důvody pro přerušení nebo odmítnutí vykonávání,
• zjednodušení pohybu rozhodnutí, veřejných listin* a některých dohod v rámci EU prostřednictvím pravidel pro uznání a vykonatelnost v jiných zemích EU,
• lepší spolupráci mezi ústředními orgány různých zemí EU a mezi soudy a respektování práv stran a důvěrnosti informací.

Nejlepší zájmy dítěte zůstávají prvořadým hlediskem v souladu s článkem 24 Listiny základních práv Evropské unie a Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, jak jsou provedeny vnitrostátním právem a postupy.

Nařízení doplňuje Haagskou úmluvu z roku 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, která řeší rozhodnutí nařizující navrácení dítěte do země původu.

Zrušení

Nařízení (EU) 2019/1111 ruší s účinností od 1. srpna 2022 nařízení (ES) č. 2201/2003.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Je platné ode dne 1. srpna 2022. Některá pravidla týkající se aktů v přenesené pravomoci a požadavek na země EU o podání informací Evropské komisi jsou platná ode dne 22. července 2019.

KONTEXT

Další informace získáte zde:

• Přijetí nových pravidel pro lepší ochranu dětí, které se ocitnou v přeshraničních sporech ve věci rodičovské odpovědnosti — tisková zpráva (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění) (Úř. věst. L 178, 2.7.2019, s. 1–115)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1–29)

Postupné změny nařízení (ES) č. 2201/2003 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 7, 10.1.2009, s. 1–79)

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 13.11.2019