Autorské právo a práva s ním související v informační společnosti

KLÍČOVÉ BODY

Směrnice harmonizuje klíčová práva udělená autorům a jiným nositelům práv (právo na rozmnožování, právo na sdělování veřejnosti a právo na rozšiřování) a v menší míře výjimky a omezení těchto práv. Také harmonizuje ochranu technologických prostředků a informací o správě práv, sankce a ochranné prostředky.

Právo na rozmnožování

Členské státy EU musí stanovit výlučné právo udělit svolení nebo zakázat přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, vcelku nebo po částech:

• pro autory v případě originálu a rozmnoženin jejich děl,
• pro výkonné umělce v případě záznamů¹ jejich výkonů,
• pro výrobce zvukových záznamů v případě jejich zvukových záznamů,
• pro výrobce prvotních záznamů filmů ve vztahu k originálům a rozmnoženinám jejich filmů,
• pro vysílací organizace v případě záznamu jejich vysílání, ať už po drátě nebo bezdrátově, včetně vysílání pomocí kabelu, nebo družice.

Právo na sdělování děl veřejnosti

Členské státy musí poskytnout autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakékoliv sdělení jejich děl veřejnosti. To zahrnuje zpřístupnění jejich děl veřejnosti tak, aby každý jednotlivec ze strany veřejnosti mohl mít k nim přístup z místa a v době, které si zvolí.

Členské státy musí také poskytnout výlučné právo udělit svolení nebo zakázat zpřístupnění veřejnosti:

• pro výkonné umělce v případě záznamů jejich výkonů,
• pro výrobce zvukových záznamů v případě jejich zvukových záznamů,
• pro výrobce prvotních záznamů filmů ve vztahu k originálům a rozmnoženinám jejich filmů,
• pro vysílací organizace v případě záznamů jejich vysílání, bez ohledu na způsob přenosu.

Právo na rozšiřování

• Členské státy musí poskytnout autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakékoliv veřejné rozšiřování jejich děl nebo rozmnoženin.
• Právo na rozšiřování se v EU vyčerpá v případě uskutečnění prvního prodeje nebo jiného převodu vlastnictví takového předmětu v EU nositelem práv nebo s jeho souhlasem.

Výjimky a omezení

Směrnice uvádí úplný seznam výjimek a omezení práv s cílem usnadnit užití chráněného obsahu za určitých okolností.

Platí povinná výjimka z práva na rozmnožení pro některé dočasné úkony rozmnožení, které tvoří nedílnou a podstatnou část technologického procesu (dočasné rozmnoženiny) a jejichž účelem je umožnit oprávněné užití nebo přenos díla nebo jiného předmětu ochrany v rámci sítě mezi třetími stranami uskutečněný zprostředkovatelem.

• Veškeré další výjimky a omezení týkající se práva na rozmnožení a sdělování děl veřejnosti jsou volitelné (členské státy se mohou rozhodnout, zda je provedou, či nikoliv) a týkají se zejména „volných“ děl. V případě tří těchto výjimek – reprografie², rozmnožování pro soukromé užití a vysílání uskutečněného sociálními institucemi – musí nositelé práv obdržet spravedlivou náhradu.
• Pokud členské státy stanoví výjimky a omezení týkající se práva na rozmnožení, mohou stanovit podobné výjimky pro právo na rozšiřování.

Právní ochrana

• Členské státy musí poskytnout odpovídající právní ochranu děl nebo jakýchkoliv jiných předmětů ochrany před obcházením jakýchkoliv účinných technologických prostředků.
• Tato právní ochrana se rovněž týká výroby, dovozu, rozšiřování a prodeje zařízení nebo poskytování služeb, které by přispěly k obcházení těchto technologických prostředků.

Ochrana informací o správě práv

Členské státy musí stanovit právní ochranu proti každé osobě, která vědomě bez svolení činí kterýkoliv z těchto úkonů:

• odstraňování nebo pozměňování jakýchkoliv elektronických informací týkajících se správy práv,
• rozšiřování, vysílání, sdělování nebo zpřístupňování veřejnosti děl nebo jiných předmětů ochrany, ze kterých byly odstraněny elektronické informace týkající se správy práv.

Sankce a ochranné prostředky

Členské státy musí stanovit přiměřené sankce a ochranné prostředky proti porušování práv harmonizovaných v této směrnici. Musejí zajistit, aby nositelé práv měli možnost žádat o soudní zákaz ve vztahu ke zprostředkovatelům, jejichž služby jsou třetí stranou využívány k porušování autorského práva nebo práv s ním souvisejících.

Změny směrnice 2001/29/ES

Směrnice 2001/29/ES byla změněna dvakrát, a to prostřednictvím:

• směrnice (EU) 2017/1564, směrnice o povolených způsobech užití některých děl chráněných autorským právem ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení (viz přehled dokumentu) a provádění Marrákešské smlouvy v EU (viz přehled dokumentu). Tato směrnice zavádí povinnou výjimku týkající se práv, která jsou harmonizována právem EU a která jsou relevantní pro užití a díla, na která se vztahuje Marrákešská smlouva. K těmto právům patří zejména práva na rozmnožování, sdělování veřejnosti, zpřístupňování veřejnosti, šíření a půjčování. Změna objasňuje, že se čl. 5 odst. 3 písm. b) směrnice 2001/29/ES umožňující členským státům stanovit výjimky nebo omezení ve prospěch osob se zdravotním postižením týká případů, na které se nevztahuje směrnice 2017/1564,
• směrnice (EU) 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu (viz přehled dokumentu). Článek 24 objasňuje, že se členské státy mohou spolehnout na výjimky a omezení stanovené v čl. 5 odst. 2 písm. c) směrnice 2001/29/ES, které se týkají rozmnožování uskutečněných veřejně přístupnými knihovnami, vzdělávacími zařízeními nebo muzei nebo archivy, a na výjimky a omezení stanovené v čl. 5 odst. 3 písm. a), které se týkají vytěžování výlučně při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, aniž jsou dotčeny výjimky a omezení stanovené ve směrnici 2019/790/EU.