Zásada subsidiarity

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Článek 5 Smlouvy o Evropské unii – společná ustanovení – zásady subsidiarity a proporcionality

Protokol (č. 2) ke Smlouvě o fungování Evropské unie o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality

Protokol (č. 1) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii

CO JE CÍLEM TOHOTO ČLÁNKU A TĚCHTO PROTOKOLŮ?

• Čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii stanovuje zásadu subsidiarity. Tato zásada je základní zásadou pro fungování Evropské unie (EU), přesněji pro rozhodování o záležitostech EU. Zejména určuje, kdy má EU pravomoc přijímat právní předpisy. Stojí vedle dalších dvou zásad, které jsou spolu s ní považovány za základní pilíře rozhodování o evropských záležitostech: zásady svěření pravomocí a zásady proporcionality.
• Lisabonská smlouva revidovala zásadu subsidiarity (která byla původně zavedena Maastrichtskou smlouvou) zavedením kontrolních mechanismů za účelem kontroly jejího uplatňování:
  • Protokol (č. 2) o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality, který rovněž definuje provádění zásady subsidiarity;
  • Protokol (č. 1) o úloze vnitrostátních parlamentů při rozhodování v EU.

KLÍČOVÉ BODY

Definice subsidiarity

• Zásada subsidiarity stanovuje nejvhodnější míru intervence v oblastech pravomocí sdílených mezi EU a členskými státy EU. Může se jednat o činnost v rámci celé EU nebo ve vnitrostátním nebo místním měřítku. Ve všech případech smí EU zasáhnout jen tehdy, když je schopná jednat účinněji než členské státy na své příslušné vnitrostátní nebo místní úrovni.
• Protokol (č. 2) o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality uvádí tři kritéria, na jejichž základě se posuzuje vhodnost intervence na úrovni EU.
  • Má činnost nadnárodní aspekty, které členské státy nemohou uspokojivě vyřešit?
  • Byla by činnost nebo nečinnost členského státu v rozporu s cíli Smlouvy?
  • Přináší činnost na úrovni EU zjevné výhody?
• Zásada subsidiarity napomáhá sbližování EU a jejích občanů, protože zaručuje, že se v případě nutnosti bude jednat na místní úrovni.

Propojení se zásadou svěření pravomocí a zásadou proporcionality

• Článek 5 Smlouvy o EU vymezuje rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy. V prvé řadě se odvolává na zásadu svěření pravomocí, podle které EU jedná pouze v mezích pravomocí svěřených jí smlouvami.
• Subsidiarita a proporcionalita jsou zásady vycházející v důsledku ze zásady svěření pravomocí. Určují, do jaké míry může EU vykonávat pravomoci, které jsou jí svěřeny smlouvami.
• Podle zásady proporcionality nepřekročí obsah ani forma činnosti EU rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů smluv.
• EU tedy může jednat v nějaké oblasti politik, pouze pokud:
  • je tato činnost součástí pravomocí svěřených EU smlouvami (zásada svěření pravomocí);
  • je v rámci pravomocí sdílených se členskými státy měřítko EU nejvhodnější k dosažení cílů stanovených smlouvami (zásada subsidiarity);
  • obsah ani forma činnosti nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů smluv (zásada proporcionality).

Kontrola dodržování zásady subsidiarity

Lisabonská smlouva protokol přeformulovala, aby tuto kontrolu zlepšila a posílila.

• Mechanismy kontroly dodržování zásady subsidiarity byly zavedeny v Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality a v Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v EU.
• Protokol č. 2, který původně zavedla Amsterodamská smlouva, předpokládá dodržování některých povinností už v průběhu vypracování legislativních návrhů. Proto musí Evropská komise před navržením legislativních aktů, s výjimkou mimořádně naléhavých případů, vést rozsáhlé konzultace a případně zohlednit regionální a místní rozměr zamýšlených opatření. Tato konzultace Komisi umožňuje shromažďovat stanoviska vnitrostátních a místních orgánů a občanské společnosti k legislativnímu návrhu, zvláště s ohledem na zásadu subsidiarity.
• Tento protokol mimo jiné zavádí povinnost Komise doprovodit návrhy legislativních aktů podrobnými informacemi umožňujícími posoudit soulad se zásadami subsidiarity a proporcionality.

Lisabonská smlouva v rámci protokolu č. 1 přidává další reformu tím, že vnitrostátní parlamenty úzce spojuje s kontrolou dodržování zásady subsidiarity. Vnitrostátní parlamenty totiž vykonávají dvojí kontrolu.

• Mají právo podat námitku proti vypracovaným legislativním návrhům. Mají tedy možnost vrátit legislativní návrh Komisi, pokud usoudí, že zásada subsidiarity nebyla dodržena.
• Prostřednictvím svého členského státu mohou napadnout legislativní akt u Soudního dvora Evropské unie, pokud usoudí, že zásada subsidiarity nebyla dodržena.

Lisabonská smlouva do kontroly zásady subsidiarity zapojuje také Evropský výbor regionů. Stejně jako vnitrostátní parlamenty může i Výbor regionů napadnout u Soudního dvora legislativní akt, který podle jeho názoru nedodržuje zásadu subsidiarity.

Komise každoročně vypracovává výroční zprávu o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality a o vztazích s vnitrostátními parlamenty a v rámci provádění iniciativy pro zlepšování právní úpravy zveřejňuje výroční zprávy o subsidiaritě a proporcionalitě.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii – Hlava I – Společná ustanovení – Článek 5 (bývalý článek 5 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 18).

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 206–209).

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Protokol (č. 1) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 203–205).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Zpráva Komise: Výroční zpráva za rok 2020 o používání zásad subsidiarity a proporcionality a o vztazích s vnitrostátními parlamenty (COM(2021) 417 final, 23.7.2021).

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU“ (COM(2015) 215 final, 19.5.2015).

Poslední aktualizace 17.05.2024