(1)

Článek 220 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3) (dále jen „finanční nařízení“) stanoví, že Komise je v příslušném základním právním aktu zmocněna vypůjčit jménem Unie nebo Euratomu odpovídající částky pro přijímající členské státy nebo třetí země, a to za podmínek platných pro výpůjčky. V tomto ohledu jsou peněžní toky mezi vypůjčenými prostředky a úvěry spárovány v poměru jedna k jedné. To znamená, že Unie musí provádět tržní operace na základě potřeby vyplácení pro každý konkrétní případ půjčky, což omezuje možnost soudržně plánovat různé výpůjční operace a strukturovat splatnosti tak, aby bylo dosaženo co nejlepších nákladů.

(2)

Financování jednotlivých programů finanční pomoci prostřednictvím oddělených způsobů financování vytváří náklady a složitosti, protože různé programy finanční pomoci soutěží o omezený počet příležitostí k financování. Dochází tak k roztříštění nabídky dluhových cenných papírů Unie a snížení likvidity a zájmu investorů o jednotlivé programy, přestože všechny dluhové cenné papíry Unie mají stejně vysokou úvěrovou kvalitu. Finanční pomoc by proto měla být organizována v rámci jednotné metody financování, která zvyšuje likviditu dluhopisů Unie a atraktivitu a nákladovou efektivnost jejích emisí.

(3)

Potřeba jednotné metody financování je zdůrazněna zejména v souvislosti s finanční podporou Ukrajiny vzhledem k jejím naléhavým potřebám financování. Nedávné zkušenosti s potřebami financování Ukrajiny ukázaly nevýhody nejednotného přístupu k organizaci dluhu Unie. Pro upevnění pozice Unie jako emitenta dluhu denominovaného v eurech je nesmírně důležité, aby všechny nové emise byly organizovány prostřednictvím jednotné metody financování.

(4)

Model jednotné metody financování a většina prvků infrastruktury potřebných k jejímu provádění již byly stanoveny v podobě diverzifikované strategie financování podle rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (4). Tato strategie umožnila úspěšně mobilizovat finanční prostředky na granty a půjčky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (5) a na řadu dalších programů Unie uvedených v nařízení Rady (EU) 2020/2094 (6). Vzhledem k očekávané složitosti operací potřebných k uspokojení naléhavých potřeb financování Ukrajiny a k předvídání možných budoucích výpůjčních a úvěrových operací je vhodné stanovit diverzifikovanou strategii financování jako jednotnou metodu financování pro provádění výpůjčních operací.

(5)

Použití diverzifikované strategie financování by mělo umožnit pružné provádění programu financování při plném respektování zásady rozpočtové neutrality a vyrovnanosti, jak je stanoveno v čl. 310 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Náklady programu financování by měly být plně hrazeny příjemci na základě jednotné metodiky rozdělování nákladů, která zajišťuje jejich transparentní a proporcionální rozdělení. Povinnost splácet by měla v souladu s čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení zůstat příjemcům finanční pomoci.

(6)

Provádění diverzifikované strategie financování vyžaduje, aby byl dodržován jednotný soubor pravidel pro všechny výpůjční a úvěrové programy, které na ní závisejí. Tato pravidla by proto měla být doplněna k horizontálním finančním pravidlům stanoveným ve finančním nařízení přijatém Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU.

(7)

Diverzifikovaná strategie financování by měla Komisi poskytnout větší flexibilitu, pokud jde o načasování a splatnost jednotlivých finančních transakcí, a umožnit pravidelné a stabilní výplaty různým přijímajícím zemím. Tato strategie by měla být založena na sdružování nástrojů financování. To by Komisi umožnilo flexibilně organizovat platby příjemcům nezávisle na tržních podmínkách v době vyplácení a zároveň snížilo riziko, že by Komise musela zvyšovat pevné částky za nestabilních nebo nepříznivých podmínek.

(8)

Poskytnout Komisi tuto flexibilitu by vyžadovalo vytvoření společného fondu likvidity. Taková centralizovaná funkce likvidity by zvýšila odolnost kapacity financování Unie a umožnila by jí na základě co nejspolehlivějšího předvídání likvidity odolávat dočasným nesouladům mezi celkovými peněžními přítoky a odtoky.

(9)

Komise by měla provést všechny nezbytné transakce, jejichž cílem je pravidelná přítomnost na kapitálovém trhu, dosažení co nejlepších nákladů na financování a usnadnění transakcí s dluhovými cennými papíry Unie a Euratomu.

(10)

Při rozšiřování diverzifikované strategie financování na širší škálu programů je proto vhodné, aby Komise zavedla nezbytná opatření pro její provádění. Ta by měla zahrnovat rámec řízení, postupy řízení rizik a metodiku rozdělování nákladů, které by měly respektovat čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení. Aby byla zajištěna transparentnost, měla by Komise Evropský parlament a Radu pravidelně a komplexně informovat o všech aspektech své strategie výpůjček a řízení dluhu.

(11)

Finanční nařízení by proto mělo být změněno.

(12)

Pokud jde o již poskytnutou finanční pomoc a o finanční pomoc podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… (7), kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +), mělo by se toto nařízení v zájmu právní jistoty a jasnosti vztahovat pouze na programy finanční pomoci, pro něž základní právní akty vstoupí v platnost dne 9. listopadu 2022 nebo později.

(13)

Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válkou Ruska proti Ukrajině je vhodné uplatnit výjimku ze lhůty osmi týdnů stanovenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(14)

S ohledem na situaci na Ukrajině by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,