9.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 67/8

(1)

V rámci scénáře řešení krize je důležité rozlišovat mezi počátečním oceněním, při kterém se posuzuje, zda byly splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů nebo podmínka zahájení řešení krize, na jedné straně, a následným oceňováním, jež vytváří základ pro rozhodnutí o uplatnění jednoho nebo více nástrojů k řešení krize, na straně druhé. V souvislosti s počátečním oceněním je vhodné zajistit, aby bylo při určování, zda jsou splněny podmínky pro zahájení řešení krize nebo pro odpis či konverzi kapitálových nástrojů, provedeno poctivé a realistické ocenění aktiv a závazků daného subjektu. Pro účely následného ocenění za účelem poskytnutí informací pro rozhodnutí o opatřeních k řešení krize je důležité zajistit, aby ocenění aktiv a závazků subjektu, jež určuje volbu opatření k řešení krize a rozsah jakéhokoli případného odpisu nebo konverze kapitálových nástrojů v okamžiku neživotaschopnosti, vycházelo ze spravedlivých, obezřetných a realistických předpokladů.

(2)

Aby se zajistilo, že uvedené ocenění je spravedlivé, obezřetné a realistické, je důležité, aby odhadlo dopad událostí před přijetím jakéhokoli opatření k řešení krize nebo před výkonem pravomoci k odpisu nebo konverzi kapitálových nástrojů v okamžiku neživotaschopnosti, jakož i dopad různých opatření, jež může přijmout orgán příslušný k řešení krize.

(3)

Odhadce by měl mít přístup k veškerým zdrojům důležitých informací a odborných znalostí, např. interním záznamům, systémům a modelům dané instituce. Orgán příslušný k řešení krize by v rámci posouzení způsobilosti podle článku 15 směrnice 2014/59/EU měl posoudit, nakolik je možné vnitřní kapacity a systémy při oceňování v rámci řešení krize využít. Odhadci by rovněž mělo být umožněno uzavírat dohody o poskytování odborných rad nebo odborných znalostí. Dostupnost odborných rad nebo odborných znalostí by mohla mít význam například při vypracování odhadu rozdílu v zacházení podle čl. 36 odst. 8 směrnice 2014/59/EU. Orgán příslušný k řešení krize by se proto měl ujistit o tom, že odhadce má přístup buď k seznamu všech pohledávek včetně podmíněných pohledávek vůči subjektu klasifikovaných podle jejich práv a priority v běžném úpadkovém řízení, anebo k odpovídajícím odborným právním znalostem pro přípravu takového seznamu.

(4)

Určit, zda je subjekt v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, může buď příslušný orgán nebo orgán příslušný k řešení krize v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 32 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/59/EU. Pro účely určení, zda je subjekt v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, by příslušný orgán měl zohlednit ocenění podle kapitoly II tohoto nařízení, pokud je již k dispozici, a měl by zohlednit pokyny vydané Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) podle čl. 32 odst. 6 směrnice 2014/59/EU, jejichž cílem je podpořit sbližování postupů v souvislosti s určováním takových podmínek zahájení řešení krize.

(5)

Oceňování pro účely poskytnutí informací příslušným orgánům nebo orgánům příslušným k řešení krize pro určení, zda jsou splněny podmínky pro zahájení řešení krize nebo podmínky pro odpis nebo konverzi kapitálových nástrojů, by měla být v souladu s použitelným účetním a obezřetnostním právním rámcem. Odhadce by však měl být schopen odchýlit se od předpokladů učiněných vedením daného subjektu, podle nichž se vypracovávají finanční výkazy, v takové míře, v jaké je taková odchylka v souladu s použitelným účetním a obezřetnostním právním rámcem. Při odchýlení se od těchto předpokladů by se ocenění mělo opírat o nejlepší dostupné informace a mělo by být v souladu se stávajícími pokyny pro dohled nebo jinými všeobecně uznávanými zdroji výkladu účetních standardů, aby spravedlivě a realisticky zobrazovalo finanční situaci daného subjektu.

(6)

Je vhodné mít pravidla, která zajistí, aby ocenění pro účely poskytnutí informací pro volbu a podobu opatření k řešení krize nebo pro rozsah odpisů a konverze kapitálových nástrojů v okamžiku neživotaschopnosti byla spravedlivá, obezřetná a realistická, k zajištění toho, aby v okamžiku použití nástrojů k řešení krize byly plně uznány veškeré ztráty nebo byla vykonávána pravomoc k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů. U konkrétních opatření k řešení krize, jež orgán příslušný k řešení krize zvažuje, by měl být zvolen nejvhodnější základ pro měření (hodnota držení nebo hodnota zcizení).

(7)

Je vhodné, aby ocenění pro účely poskytnutí informací pro volbu a podobu opatření k řešení krize nebo rozsah odpisů a konverze kapitálových nástrojů v okamžiku neživotaschopnosti posuzovala ekonomickou hodnotu, a nikoli účetní hodnotu. Uvedená ocenění by měla zohlednit současnou hodnotu peněžních toků, kterou může daný subjekt důvodně očekávat, a to i v případě, že to vyžaduje odchýlení se od účetního rámce nebo od obezřetnostního rámce pro oceňování.

(8)

Ocenění pro účely poskytnutí informací pro volbu a podobu opatření k řešení krize by měla zohlednit, že z pokračujícího držení aktiv mohou vzniknout peněžní toky, avšak měla by vzít v úvahu potenciální účinky řešení krize na budoucí peněžní toky a spravedlivé, obezřetné a realistické předpoklady, pokud jde o poměry selhání a závažnost ztrát. K určení kapitálové hodnoty akcií po konverzi by odhadce dále měl být schopen zohlednit rozumná očekávání ohledně franšízové hodnoty.

(9)

Případně – pokud subjekt není schopen držet aktiva nebo je k dosažení cílů řešení krize považováno za nezbytné nebo vhodné jejich zcizení – by ocenění mělo zohlednit, že tyto peněžní toky mohou vzniknout ze zcizení aktiv, závazků nebo linií podnikání posuzovaných během určitého období zcizení.

(10)

Hodnota zcizení by měla být obecně chápána jako odpovídající dostupné tržní ceně, kterou by bylo možné získat na trhu za konkrétní aktivum nebo skupinu aktiv, a může zohlednit slevu, která je přiměřená s ohledem na objem převáděných aktiv. Odhadce by však měl být schopen tam, kde je to vhodné vzhledem k opatřením, jež mají být přijata v rámci plánu řešení krize, určit hodnotu odprodeje pomocí snížení takové dostupné tržní ceny o případnou slevu při urychleném odprodeji. Pokud aktiva nemají likvidní trh, měla by se hodnota odprodeje určit na základě dostupných cen na trzích, na kterých se obchoduje s obdobnými aktivy, nebo na základě modelových výpočtů provedených s použitím dostupných tržních parametrů s případným zohledněním slev pro nelikviditu. Pokud se předpokládá nástroj převodu činností nebo použití nástroje překlenovací instituce, lze při určení hodnoty zcizení zohlednit rozumná očekávání ohledně franšízové hodnoty.

(11)

Pro účely zajištění soudržnosti mezi výpočtem odhadu zacházení, jakého by se podle očekávání akcionářům a každé třídě věřitelů dostalo, kdyby daná instituce nebo subjekt byly likvidovány v běžném úpadkovém řízení, který vyžaduje čl. 36 odst. 8 směrnice 2014/59/EU, a oceněním prováděným po vyřešení krize podle článku 74 uvedené směrnice je důležité, aby odhadce podle potřeby používal kritéria stanovená pro toto ocenění.

(12)

Prozatímní ocenění podle čl. 36 odst. 9 směrnice 2014/59/EU, jež vytváří základ pro rozhodování o přijetí vhodných opatření k řešení krize, by mělo obsahovat rezervu, jejímž cílem je odhadnout výši dodatečných ztrát. Tato rezerva by měla vycházet ze spravedlivého, obezřetného a realistického posouzení těchto dodatečných ztrát. Rozhodnutí a předpoklady, o něž se opírá výpočet rezervy, by měly být náležitě vysvětleny a odůvodněny ve zprávě o ocenění.

(13)

Při ocenění podle čl. 36 odst. 15 písm. a) a c) směrnice 2014/59/EU by odhadce měl vysvětlit a odůvodnit hlavní předpoklady, nejistoty a citlivost ocenění vůči těmto hlavním předpokladům a nejistotám. Ve zprávě o ocenění by měly být uvedeny významné rozdíly mezi předpoklady použitými při ocenění a předpoklady, ze kterých vycházejí účetní nebo regulační informace, jsou-li tyto rozdíly odhadci známy. V uvedené zprávě by odhadce měl rovněž zaznamenat jakékoli další související informace, jež by podle jeho názoru byly nápomocné orgánu příslušnému k řešení krize.

(14)

Kritéria uvedená v tomto nařízení by měla být stanovena výlučně pro provádění ocenění podle článku 36 směrnice 2014/59/EU. Neměla by nahrazovat nebo pozměňovat účetní zásady a normy ani obezřetnostní právní rámec, který platí pro subjekty v jiných souvislostech než při řešení krize. Mělo by však být umožněno informace vyplývající z ocenění použít ke zjištění případného nesprávného uplatňování účetních norem nebo obezřetnostního právního rámce daným subjektem nebo k určení změn účetních pravidel daného subjektu nebo pro předpoklady nebo úsudky, z nichž vychází měření aktiv a závazků. Tyto okolnosti by měly být zohledněny například při vypracování aktuální rozvahy podle čl. 36 odst. 6 směrnice 2014/59/EU. Za tímto účelem by odhadce měl poskytnout náležité vysvětlení rozdílů mezi stávající a aktuální rozvahou.

(15)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi orgánem EBA.

(16)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

a)

„oceněním“ buď posouzení aktiv a závazků určitého subjektu, které provádí odhadce podle čl. 36 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, nebo prozatímní ocenění, které provádí podle situace buď orgán příslušný k řešení krize, nebo odhadce, podle čl. 36 odst. 2, respektive odst. 9 uvedené směrnice;

b)

„odhadcem“ buď nezávislý odhadce ve smyslu článku 38 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 (3), nebo orgán příslušný k řešení krize při provádění prozatímního ocenění podle čl. 36 odst. 2 a 9 směrnice 2014/59/EU;

c)

„subjektem“ instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU;

d)

„reálnou hodnotou“ cena, která by byla získána za prodej aktiva nebo zaplacena za převod závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu v den ocenění, dle vymezení v příslušném účetním rámci;

e)

„hodnotou držení“ současná hodnota peněžních toků, diskontovaná s použitím odpovídající sazby, kterou může subjekt na základě spravedlivých, obezřetných a realistických předpokladů důvodně očekávat, ponechá-li si určitá aktiva a závazky, s ohledem na faktory ovlivňující chování zákazníka nebo protistrany nebo na jiné parametry oceňování v souvislosti s řešením krize;

f)

„hodnotou zcizení“ základ pro měření podle čl. 12 odst. 5;

g)

„franšízovou hodnotou“ čistá současná hodnota peněžních toků, jež podle důvodných předpokladů vyplyne z údržby a obnovy aktiv a závazků nebo činností, a která zahrnuje dopad jakýchkoli případných obchodních příležitostí, včetně příležitostí vyplývajících z různých opatření k řešení krize posuzovaných odhadcem. Franšízová hodnota může být vyšší nebo nižší než hodnota vyplývající ze smluvních podmínek aktiv a závazků existujících ke dni ocenění;

h)

„kapitálovou hodnotou“ odhadovaná tržní cena převedených nebo vydaných akcií, jež vyplývá z použití obecně uznávaných metod oceňování. V závislosti na povaze aktiv nebo činnosti může kapitálová hodnota zahrnovat franšízovou hodnotu;

i)

„základem pro měření“ přístup k určování peněžních částek, v nichž odhadce vyjadřuje aktiva nebo závazky;

j)

„dnem zahájení řešení krize“ den, kdy bylo přijato rozhodnutí o řešení krize daného subjektu podle článku 82 směrnice 2014/59/EU.

a)

hodnoty pohledávek v každé třídě podle použitelného insolvenčního práva a, je-li to případné a proveditelné, podle smluvních práv přiznaných věřitelům;

b)

výnosů, jež by každá třída získala, kdyby byl daný subjekt likvidován v běžném úpadkovém řízení.

Při výpočtu odhadů podle prvního pododstavce písm. a) a b) může odhadce případně použít kritéria uvedená v článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/344 ze dne 14. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky oceňování rozdílu v zacházení v rámci řešení krize.

a)

referenční den určený odhadcem na základě dne pokud možno co nejblíže před předpokládaným dnem rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize zahájit řešení krize daného subjektu nebo vykonat pravomoc k odpisu nebo konverzi kapitálových nástrojů;

b)

pokud se provádí konečné následné ocenění, jež vyžaduje čl. 36 odst. 10 směrnice 2014/59/EU, den zahájení řešení krize;

c)

v souvislosti se závazky vzniklými z derivátových smluv okamžik určený podle článku 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 (4).

a)

aktualizované finanční a regulační výkazy vypracované subjektem co nejblíže ke dni ocenění;

b)

vysvětlení hlavních metodik, předpokladů a úsudků, které subjekt používá za účelem vypracování finančních a regulačních výkazů;

c)

údaje obsažené v záznamech subjektu;

d)

relevantní tržní údaje;

e)

závěry vyvozené odhadcem z rozhovorů s vedením a auditory;

f)

jsou-li dispozici, posouzení finanční situace subjektu v rámci dohledu, včetně informací získaných podle čl. 27 odst. 1 písm. h) směrnice 2014/59/EU;

g)

celoodvětvová posouzení kvality aktiv, pokud jsou relevantní pro aktiva daného subjektu, a výsledky zátěžových testů;

h)

ocenění provedená u jiných subjektů, patřičně upravená, aby odrážela konkrétní situaci daného subjektu;

i)

historické informace, patřičně upravené s cílem vyloučit faktory, které již nejsou relevantní, a začlenit jiné faktory, které neměly vliv na tyto historické informace, nebo

j)

analýzy trendů, patřičně upravené, aby odrážely konkrétní situaci daného subjektu.

a)

s výjimkou případů uvedených v čl. 36 odst. 9 směrnice 2014/59/EU informace uvedené v čl. 36 odst. 6 písm. a) až c) uvedené směrnice;

b)

s výjimkou případů uvedených v čl. 36 odst. 9 směrnice 2014/59/EU informace uvedené v čl. 36 odst. 8 směrnice 2014/59/EU;

c)

ocenění závazků vzniklých z derivátů provedené podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401;

d)

shrnutí ocenění včetně vysvětlení nejpřesnějšího bodového odhadu, rozpětí hodnot a zdrojů nejistoty ocenění;

e)

vysvětlení hlavních metodik a předpokladů, které odhadce při provádění ocenění použil, jak citlivé je ocenění na volbu metodik a předpokladů, a – je-li to proveditelné – vysvětlení, jak se tyto metodiky a předpoklady liší od metodik a předpokladů použitých při jiných relevantních oceněních včetně jakýchkoli případných předběžných ocenění v rámci řešení krize;

f)

jakékoli další informace, které by podle názoru odhadce byly užitečné pro orgán příslušný k řešení krize nebo příslušný orgán pro účely čl. 36 odst. 1 až 11 směrnice 2014/59/EU.

a)

úvěry nebo úvěrová portfolia, u nichž očekávané peněžní toky závisí na schopnosti, ochotě nebo motivaci protistrany plnit své závazky, pokud tato očekávání vycházejí z předpokladů spojených s mírami prodlení, pravděpodobností selhání, se ztrátovostí ze selhání nebo s vlastnostmi nástrojů, zejména nasvědčují-li tomu modely ztrát pro určité portfolio úvěrů;

b)

zpětně nabytá aktiva, u nichž má na peněžní toky vliv jak reálná hodnota daného aktiva v době, kdy daný subjekt přistoupí k výkonu zadržovacího práva na příslušný cenný papír nebo zástavu, tak očekávaný vývoj takové hodnoty po výkonu zadržovacího práva;

c)

nástroje měřené reálnou hodnotou, pokud určení této reálné hodnoty v souladu s účetními nebo obezřetnostními požadavky na jejich tržní ocenění nebo ocenění podle modelu již není vzhledem k okolnostem použitelné nebo platné;

d)

goodwill a nehmotná aktiva, pokud test snížení jejich hodnoty může záviset na subjektivním úsudku, a to i pokud jde o rozumně dosažitelné peněžní toky, diskontní sazby a okruh penězotvorných jednotek;

e)

právní spory a regulační opatření, u nichž mohou očekávané peněžní toky, podléhat různé míře nejistoty ohledně jejich výše a/nebo načasování;

f)

položky zahrnující penzijní aktiva a závazky a položky odložené daňové povinnosti.

a)

hospodářská situace a situace v příslušném odvětví, jež mají vliv na daný subjekt, včetně příslušných tržních trendů;

b)

obchodní model subjektu a změny v jeho strategii;

c)

kritéria výběru aktiv daného subjektu, včetně politiky upisování úvěrů;

d)

okolnosti a postupy, které pravděpodobně povedou k platebním otřesům;

e)

okolnosti ovlivňující parametry používané k určení rizikově vážených aktiv pro výpočet minimálních kapitálových požadavků;

f)

dopad finanční struktury subjektu na jeho schopnost ponechat si aktiva po očekávanou dobu držení a na jeho schopnost vytvářet předvídatelné peněžní toky;

g)

obavy týkající se likvidity nebo financování obecně nebo likvidity a financování daného subjektu.

a)

změn předpokladů nebo očekávání v porovnání s předpoklady a očekáváními, jež převažovaly v den ocenění, odpovídajících dlouhodobým historickým trendům a přiměřenému časovému horizontu odpovídajícímu předpokládanému období držení aktiv nebo ozdravení subjektu, nebo

b)

dalších nebo alternativních základů nebo metodik pro oceňování, které odhadce považuje za vhodné a jsou v souladu s tímto nařízením, a to i v souvislosti s posouzením kapitálové hodnoty akcií po konverzi.

a)

hodnot zcizení a období zcizení zjištěných u podobných transakcí, náležitě upravených s ohledem na rozdíly v obchodním modelu a ve finanční struktuře stran těchto transakcí;

b)

výhod nebo nevýhod konkrétní transakce, které jsou specifické pro zúčastněné strany nebo pro podmnožinu účastníků trhu;

c)

jednotlivých atributů aktiva nebo činnosti, které mohou být relevantní pouze pro potenciálního kupujícího nebo pro podmnožinu účastníků trhu;

d)

pravděpodobného dopadu očekávaných prodejů na franšízovou hodnotu subjektu.