EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32016R1799

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1799 ze dne 7. října 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro účely úvěrového rizika dle čl. 136 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Text s významem pro EHP)

C/2016/6365

OJ L 275, 12.10.2016, p. 3–18 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 07/12/2021

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2016/1799/oj

12.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 275/3


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1799

ze dne 7. října 2016,

kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro účely úvěrového rizika dle čl. 136 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (1), a zejména na čl. 136 odst. 1 třetí pododstavec a čl. 136 odst. 3 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení tohoto nařízení jsou úzce provázána, neboť upravují způsob, jakým mají být přiřazována posouzení úvěrového rizika, s výjimkou posouzení přidělených sekuritizovaným pozicím. S cílem zajistit vzájemnou návaznost mezi těmito ustanoveními, jež by měla vstoupit v platnost současně, a s cílem usnadnit, aby povinné subjekty o nich měly komplexní přehled a jednoduchý přístup k nim, je žádoucí, aby byly všechny prováděcí technické normy, jež nařízení (EU) č. 575/2013 vyžaduje v souvislosti s přiřazováním posouzení úvěrového rizika – s výjimkou posouzení přidělených sekuritizovaným pozicím –, upraveny v jediném nařízení.

(2)

Podle ustanovení čl. 136 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 má být pro všechny externí ratingové agentury upřesněno, jaké stupně úvěrové kvality stanovené v oddílu 2 uvedeného nařízení odpovídají příslušným úvěrovým hodnocením externí ratingové agentury („přiřazování“). Externí ratingovou agenturou se rozumí ratingová agentura, která je registrována nebo certifikována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (2), nebo centrální banka vydávající ratingy, jež jsou z působnosti uvedeného nařízení vyňaty.

(3)

Některé podobné pojmy a koncepty, které se používají v nařízení (ES) č. 1060/2009 a nařízení (EU) č. 575/2013, mohou být předmětem nedorozumění. Pojmem „úvěrové hodnocení“ jsou v nařízení (EU) č. 575/2013 označovány jak názvy jednotlivých kategorií ratingů, jež externí ratingové agentury vypracovávají, tak přiřazení takového ratingu konkrétní položce. Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. h) a a) nařízení (ES) č. 1060/2009 však mezi oběma koncepty jednoznačně rozlišují pomocí pojmů „ratingová kategorie“, resp. „rating“. S cílem zamezit nedorozumění při nezbytném používání obou těchto zvláštních konceptů v samostatných kontextech a s ohledem na komplementární povahu obou uvedených nařízení by měla být pro svoji větší konkrétnost používána terminologie nařízení (ES) č. 1060/2009.

(4)

Jelikož čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1060/2009 stanoví, že úvěrové instituce a investiční podniky mohou k regulatorním účelům používat pouze ratingy vydané ratingovými agenturami, které jsou usazeny v Unii a registrovány nebo certifikovány v souladu s uvedeným nařízením, mělo by se přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur týkat úvěrových hodnocení, jež naplňují definiční znaky „ratingu“ v čl. 3 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Na základě článku 136 nařízení (EU) č. 575/2013 je přiřazování úvěrových hodnocení vyžadováno u všech externích ratingových agentur, jejichž definice zahrnuje na základě čl. 4 odst. 1 bodu 98 uvedeného nařízení rovněž ratingy vydané centrálními bankami a vyňaté z působnosti nařízení (ES) č. 1060/2009, a tudíž by se přiřazování ratingových kategorií externích ratingových agentur mělo týkat i uvedených ratingů. Nařízení (EU) č. 575/2013 zakazuje používat v rámci standardizovaného přístupu ratingy pro určité kategorie aktiv (např. akcie). Pokud jde o hodnocení subjektů kolektivního investování s pevným výnosem, měla by být předmětem přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur tedy pouze ona hodnocení, jež záleží výlučně na úvěrové kvalitě podkladových aktiv.

(5)

Přiřazování úvěrových hodnocení má za cíl přiřadit ratingovým kategoriím určité externí ratingové agentury náležité rizikové váhy upravené nařízením (EU) č. 575/2013. S jeho pomocí by tak mělo být možné určit nejen relativní rozdíly v riziku, nýbrž i absolutní výši rizika, která je s jednotlivými ratingovými kategoriemi spojena, a zajistit tak náležitou výši kapitálu v rámci standardizovaného přístupu.

(6)

Vzhledem k širokému spektru metodik, jež externí ratingové agentury používají, jsou objektivita a konzistentnost metodiky přiřazování úvěrových hodnocení zásadní z hlediska rovnosti podmínek mezi institucemi a spravedlivého zacházení s uvedenými agenturami. Při vypracovávání pravidel, jimiž se má řídit používání kvantitativních i kvalitativních faktorů a jejich porovnávání s referenčními hodnotami, je tedy nutno vycházet z předchozího regulatorního rámce, jmenovitě z části 3 „Revidovaných pokynů pro uznávání externích ratingových agentur“ ze dne 30. listopadu 2010, s cílem zajistit hladký přechod k přiřazování úvěrových hodnocení podle tohoto nařízení. Byl by tak zajištěn i soulad s mezinárodními standardy v této oblasti, které se promítají v příloze 2 dokumentu „Basel II: International Convergence of Capital Measurement and Capital Standards: A Revised Framework – Comprehensive Version“ („Basel II: Mezinárodní konvergence měření kapitálu a kapitálových standardů: revidovaný rámec – konsolidovaná verze“) z června 2006.

(7)

Definice selhání, s nimiž externí ratingové agentury pracují, se mohou lišit od definice v článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013 a tuto skutečnost reflektují nařízení (ES) č. 1060/2009 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2 (3). Nicméně má-li být zajištěno, aby se celková výše kapitálu požadovaná k externě hodnoceným expozicím neměnila, měly by být jakožto definice selhání pro účely tohoto nařízení používány typy případů selhání, které se používají při kalibraci referenční hodnoty uvedené v čl. 136 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013.

(8)

Přiřazování úvěrových hodnocení by mělo být chápáno jako vztah ekvivalence mezi ratingovými kategoriemi určité externí ratingové agentury a regulatorní stupnicí, která je definována pro obezřetnostní účely. Toto přiřazování by tedy mělo být považováno za koncept odlišný od konceptu, který je na základě čl. 21 odst. 4b nařízení (ES) č. 1060/2009 předmětem zprávy Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a jehož cílem je umožnit investorům snadno porovnávat všechny ratingy, které se váží k jedné konkrétní hodnocené osobě. „Přiřazování“ úvěrových hodnocení pro účely tohoto nařízení neoznačuje ani další způsoby přiřazování („mapping“), které jsou vypracovány podle jiných rámců, např. Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, neboť tyto rámce mohou používat odlišné metodiky a definice.

(9)

Pro každý relevantní soubor ratingových kategorií („ratingovou stupnici“) by mělo být provedeno samostatné přiřazení úvěrových hodnocení. Platí-li ratingová stupnice určité externí ratingové agentury pro všechny kategorie expozic, nemělo by se přiřazení úvěrových hodnocení lišit, tak aby byla zaručena diferenciace rizikových vah mezi třídami expozic, které zavádí nařízení (EU) č. 575/2013. Používá-li určitá externí ratingová agentura několik ratingových stupnic, měl by být při přiřazování úvěrových hodnocení zvážen vztah, který mezi těmito stupnicemi daná agentura zavedla.

(10)

Nevyžádané ratingy uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. x) nařízení (ES) č. 1060/2009 by měly být do přiřazování úvěrových hodnocení dané externí ratingové agentury zahrnovány v případě, že je lze použít pro regulatorní účely v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení a že Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v souladu s článkem 138 nařízení (EU) č. 575/2013 potvrdil, že kvalita nevyžádaných úvěrových hodnocení externí ratingové agentury se od vyžádaných úvěrových hodnocení této externí ratingové agentury neliší.

(11)

Při přiřazování úvěrových hodnocení by měly být používány kvantitativní i kvalitativní faktory, s tím, že kvalitativní faktory by měly být uvažovány až v druhé fázi, nakolik to bude nezbytné, a zejména v případech, kdy faktory kvantitativní nebudou dostatečné. Kvalitativní faktory by tedy měly pomáhat při přezkumu, opravách a vylepšování výsledku počátečního přiřazení úvěrových hodnocení, jež bylo provedeno na základě faktorů kvantitativních, je-li takový přezkum opodstatněný a nezbytný. Tento dvoufázový přístup je nutným příspěvkem k objektivitě přiřazování úvěrových hodnocení a k zajištění toho, aby výsledkem tohoto přiřazování byl skutečný vztah ekvivalence mezi ratingovými kategoriemi určité externí ratingové agentury a regulatorní stupnice, jež byla definována pro obezřetnostní účely.

(12)

S cílem vyvážit obezřetnostní a tržní hledisko je nezbytné vyhnout se tomu, aby byly nepřípustným způsobem a významnou měrou znevýhodňovány externí ratingové agentury, jež v důsledku svého pozdějšího vstupu na trh předkládají jen omezené kvantitativní informace. Relevance kvantitativních faktorů, z nichž je přiřazování úvěrových hodnocení odvozováno, by tedy měla být snížena. Přiřazování úvěrových hodnocení by mělo být aktualizováno, kdykoli bude nutno zohlednit kvantitativní informace shromážděné poté, co toto nařízení vstoupí v platnost.

(13)

Za nejvíce reprezentativní kvantitativní faktor by měl být pokládán poměr selhání položek zařazených do téže ratingové kategorie, který by měl být počítán z údajů o selhání těchto položek. I v případě, že k těmto položkám nejsou k dispozici dostatečné údaje o selhání, měl by být výpočtem proveden odhad poměru selhání, a to na základě názoru příslušné externí ratingové agentury a dokladů o selhání položek zařazených do téže ratingové kategorie, pro niž je přiřazování úvěrových hodnocení prováděno.

(14)

Výpočet poměru selhání by měl splňovat určité požadavky, tak aby byl mezi externími ratingovými agenturami srovnatelný. Například by měl být měřen za časový horizont tří let, tak aby bylo možno v případě velmi nízkého rizika pozorovat významný počet selhání, a měl by zohledňovat případy stažení položek, aby nedocházelo k podceňování rizika. Dále by neměl zohledňovat ratingy veřejného sektoru ani ratingy emisí, neboť v případě veřejného sektoru jsou selhání vzácná a v případě emisí je nutno zamezit zkreslení poměrů selhání u emitentů s vyšším počtem emisí, jež by z používání ratingů emisí plynulo.

(15)

Poměry selhání by měly být u každé ratingové kategorie počítány v rámci možností za dlouhé i krátké období pozorování. Z pozorování za dlouhé období by mělo vycházet přiřazení úvěrových hodnocení, z pozorování za krátké období pak včasné varování o potenciálním nárůstu či poklesu rizika v dané ratingové kategorii. Není-li k dispozici dostatečný počet ratingů, měl by být počítán poměr selhání pouze za dlouhé období, neboť výpočet krátkodobých poměrů selhání by byl stižen vysokým stupněm nejistoty. V takovém případě by varování o potenciálním nárůstu rizika v dané ratingové kategorii mělo vzejít z kvalitativních faktorů.

(16)

Zásadní význam při přiřazování úvěrových hodnocení má definice selhání, kterou externí ratingová agentura používá při výpočtu poměru selhání u položek zařazených do téže ratingové kategorie. V případě přísnější definice selhání může být poměr selhání vyšší než v případě definic, které jsou méně přísné. Z tohoto důvodu by měl být za účelem přesného přiřazení úvěrových hodnocení odhadnut dopad, jejž definice selhání na výpočet poměru selhání má.

(17)

Je-li o selhání k dispozici jen málo údajů, měl by být při přiřazování úvěrových hodnocení brán v úvahu časový horizont, který je u dané ratingové kategorie uvažován, tak aby byla mezi externími ratingovými agenturami zajištěna konzistentnost. Je-li tedy zvoleno krátké období, je možné, že některé položky budou spojeny s obzvláštní mírou rizika. Tytéž položky však mohou představovat míru rizika podstatně odlišnou, jsou-li hodnoceny za časový horizont tří let zvolený k výpočtu poměru selhání. Tento faktor by měl být při přiřazování úvěrových hodnocení uznán a náležitě zohledněn.

(18)

Význam určité ratingové kategorie a její relativní umístění na ratingové stupnici by mělo být obzvláště užitečné v případě, kdy chybí kvantitativní faktory a kdy je známo přiřazení sousední ratingové kategorie. Za tímto účelem by měly být stupně úvěrové kvality charakterizovány např. schopností emitenta plnit finanční závazky, jeho citlivostí na hospodářskou situaci nebo jeho blízkostí ke stavu selhání.

(19)

U položek zařazených do určité ratingové kategorie by měly být zohledněny i rizikové faktory obecné povahy. U takovýchto položek by měly být za relevantní ukazatele profilu jejich podkladového rizika považovány objem a míra diverzifikace činností. Mělo by být rovněž možné, aby byla jakožto kvalitativní faktor zvážena odlišná vyjádření úvěruschopnosti, která jsou položkám v téže ratingové kategorii přiřazena, tak aby byly podány doplňující informace o chování dané ratingové kategorie z hlediska selhání. Předtím, než budou tato odlišná vyjádření úvěruschopnosti použita k přiřazování úvěrových hodnocení, měla by být pečlivě analyzována jejich relevantnost, objektivita a spolehlivost.

(20)

S cílem zajistit soulad s mezinárodními standardy by měly být k přiřazování úvěrových hodnocení použity referenční hodnoty dlouhodobého a krátkodobého poměru selhání, které jsou uvedeny v dokumentu „Basel II: International Convergence of Capital Measurement and Capital Standards: A Revised Framework – Comprehensive Version“ z června 2006. Měla by však být vypracována podrobnější úprava, která zohlední různorodost externích ratingových agentur, jež v současnosti na trhu EU působí a jejichž poměry selhání se mohou významně odchylovat od vzorce mezinárodních externích ratingových agentur, podle něhož byla stávající referenční hodnota sestavena. Konkrétněji to znamená, že by měla být dlouhodobá referenční hodnota definována v podobě intervalů, tak aby se zohlednila skutečnost, že s jednotlivými stupni úvěrové kvality může být slučitelný i určitý interval hodnot.

(21)

Ratingové kategorie by měly být k určitému stupni úvěrové kvality přiřazeny nejprve na základě srovnání jejich dlouhodobého poměru selhání s dlouhodobou referenční hodnotou a informací, jež vyplynou z kvalitativních faktorů.

(22)

Na základě čl. 136 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 by měla být adekvátnost přiřazení úvěrových hodnocení často přezkoumávána, neboť dlouhodobý poměr selhání by se mohl změnit a stát reprezentativním pro jiný stupeň úvěrové kvality. Za tímto účelem by krátkodobé poměry selhání z nedávné doby, jež byly zaznamenány v určité ratingové kategorii, měly být pravidelně porovnávány se svými příslušnými krátkodobými referenčními hodnotami („monitorovací“ a „aktivační“ hodnotou). Jsou-li krátkodobé referenční hodnoty porušovány po dobu dvou let po sobě, mohlo by se jednat o signál oslabení standardů hodnocení a naznačovat, že je nový podkladový dlouhodobý poměr selhání reprezentativní pro méně příznivý stupeň úvěrové kvality. Tento signál by byl relevantnější v případě, že by byla porušena aktivační hodnota namísto hodnoty monitorovací. Zejména pokud by byla v selhání jedna položka zařazená do nejvyšších ratingových kategorií, mohl by být zvažován přezkum přiřazení provedeného u dané externí ratingové agentury, která tuto položku hodnotila.

(23)

V případě potřeby by měly být předloženy revidované návrhy prováděcích technických norem, tak aby byly do přiřazování úvěrových hodnocení zahrnuty i nově vzniklé externí ratingové agentury.

(24)

Vzhledem k tomu, že je nutno zajistit trvalý soulad s nařízením (EU) č. 575/2013, je nutno průběžně monitorovat, jak přiřazování úvěrových hodnocení funguje.

(25)

Toto nařízení vychází z návrhů prováděcích technických norem, jež Komisi předložily společně orgány EBA, ESMA a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) („evropské orgány dohledu“).

(26)

Dne 29. března 2016 Komise společnému výboru evropských orgánů dohledu oznámila svůj úmysl přijmout uvedené návrhy prováděcích technických norem se změnami, tak aby byl vyvážen důsledný obezřetnostní přístup na straně jedné a potřeba vyhnout se další koncentraci na již tak značně koncentrovaném trhu ratingů, jemuž dominují tři velké externí ratingové agentury s kombinovaným podílem na trhu ve výši zhruba 90 %, na straně druhé. Ve svém oznámení Komise zdůraznila zejména potřebu vyhnout se tomu, aby se pravidlo, podle něhož musí být úvěrová hodnocení přiřazována konzervativnějším způsobem, uplatnilo po třech letech automaticky na všechny externí ratingové agentury, jež nepředložily dostatečný počet ratingů, a bez ohledu na kvalitu těchto ratingů, neboť by hrozilo, že by takovýto přístup vytvářel regulatorní překážku vstupu na trh a oslaboval soutěžní postavení menších/mladších externích ratingových agentur pouze proto, že nepředkládají tolik ratingů jako velké a již zavedené společnosti. Společný výbor evropských orgánů dohledu ve svém oficiálním stanovisku ze dne 12. května 2016 potvrdil svůj původní postoj a nepředložil prováděcí technické normy znovu ve znění pozměněném způsobem, který by odpovídal změnám navrženým Komisí.

(27)

Za účelem vyvážení důsledného obezřetnostního přístupu na straně jedné a hospodářské soutěže na trhu ratingů na straně druhé by měly být návrhy prováděcích technických norem změněny v oněch ustanoveních, jež mohou způsobovat nepřípustné významné znevýhodnění menších/mladších externích ratingových agentur v důsledku jejich pozdějšího vstupu na trh, a zejména pak v ustanoveních, jež upravují uplatnění konzervativnějšího přístupu v případě omezených dat, automatický vstup v platnost nového přiřazování úvěrových hodnocení v roce 2019 a přezkum přiřazení úvěrových hodnocení a příslušných tabulek s použitelností od roku 2019.

(28)

O návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, uskutečnily orgány EBA, ESMA a EIOPA otevřené veřejné konzultace, analyzovaly potenciální související náklady a přínosy a vyžádaly si stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4), stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) a stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (6),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

KVANTITATIVNÍ FAKTORY, KVALITATIVNÍ FAKTORY A REFERENČNÍ HODNOTA

KAPITOLA 1

Kvantitativní faktory

Článek 1

Kvantitativní faktory přiřazování ratingové kategorie

Kvantitativními faktory uvedenými v čl. 136 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 se rozumí krátkodobé a dlouhodobé poměry selhání položek, které jsou zařazeny do téže ratingové kategorie, podle článků 2 až 6.

Článek 2

Položky sloužící k výpočtu kvantitativních faktorů

Poměry selhání uvedené v článku 1 jsou za jednotlivé ratingové kategorie počítány výhradně z položek, jež externí ratingové agentury, v jejichž případě je přiřazování úvěrových hodnocení prováděno, zařadily do téže ratingové kategorie, pokud tyto položky splňují všechny tyto požadavky:

a)

patří k „ratingům podniků“ uvedeným v čl. 3 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2 a jsou přidělovány podle emitenta;

b)

jsou přidělovány jako

i)

vyžádaný rating nebo

ii)

nevyžádaný rating, který splňuje požadavky článku 138 nařízení (EU) č. 575/2013.

Oddíl 1

Výpočet kvantitativních faktorů ratingové kategorie při dostatečném počtu ratingů

Článek 3

Určení, je-li dán dostatečný počet ratingů

1.   Pro účely výpočtu krátkodobého poměru selhání je počet položek zařazených do téže ratingové kategorie externí ratingovou agenturou, v jejímž případě je přiřazování úvěrových hodnocení prováděno, považován za dostatečný v případě, že tyto položky splňují všechny tyto požadavky:

a)

jsou dostatečné, pokud jde o vnímaný rizikový profil dané ratingové kategorie, přičemž jako ukazatel je uvažován počet položek představující inverzní hodnotu referenční hodnoty dlouhodobého poměru selhání dané ratingové kategorie podle čl. 14 písm. a);

b)

jsou reprezentativní pro nejaktuálnější seskupení položek zařazených do téže ratingové kategorie.

2.   Pro účely výpočtu dlouhodobého poměru selhání je počet položek zařazených do téže ratingové kategorie externí ratingovou agenturou, v jejímž případě je přiřazování úvěrových hodnocení prováděno, považován za dostatečný v případě, že je k dispozici alespoň 10 nejaktuálnějších krátkodobých poměrů selhání vymezených v odstavci 1.

Článek 4

Krátkodobé poměry selhání ratingové kategorie při dostatečném počtu ratingů

1.   Je-li k dispozici dostatečný počet ratingů ve smyslu čl. 3 odst. 1, počítají se krátkodobé poměry selhání uvedené v článku 1 způsobem popsaným v odstavcích 2 až 5.

2.   Krátkodobé poměry selhání ratingové kategorie jsou počítány za časový horizont 3 let jako poměr, v jehož

a)

jmenovateli je počet položek dle stavu na počátku uvedeného časového horizontu zařazených do téže ratingové kategorie;

b)

čitateli je počet položek uvedených v písmeni a), u nichž došlo před koncem uvedeného časového horizontu k selhání.

3.   Položky stažené před koncem časového horizontu, u nichž nedošlo k selhání, se ve jmenovateli krátkodobých poměrů selhání podle odst. 2 písm. a) zohledňují za použití váhy ve výši 50 %. Položky, u nichž je doloženo, že byly staženy předtím, než došlo k selhání, jsou považovány za položky v selhání.

4.   Za položky v selhání, které se zahrnují do čitatele podle odst. 2 písm. b), se považují položky, u nichž došlo k některé z těchto událostí:

a)

vyhlášení úpadku nebo nucené správy, které pravděpodobně způsobí neprovedení či prodlení budoucích smluvních plateb v rámci dluhové služby;

b)

neprovedení nebo prodlení výplaty smluvních úroků či jistiny, ledaže jsou tyto platby provedeny během smluvně sjednaného období odkladu;

c)

výměna v tísni, pokud z nabídky vyplývá, že investor obdrží nižší hodnotu, než jakou slibovaly původní cenné papíry;

d)

hodnocená osoba podléhá v důsledku své finanční situace významné formě regulatorního dohledu.

5.   Krátkodobé poměry selhání se u jednotlivých seskupení položek zařazených do téže ratingové kategorie počítají za pololetní období, která začínají 1. ledna a 1. července každého roku.

Článek 5

Dlouhodobý poměr selhání ratingové kategorie při dostatečném počtu ratingů

1.   Je-li k dispozici dostatečný počet ratingů ve smyslu článku 3, počítá se dlouhodobý poměr selhání uvedený v článku 1 způsobem popsaným v odstavcích 2 až 4.

2.   Dlouhodobý poměr selhání se počítá jako vážený průměr nejméně 20 nejaktuálnějších krátkodobých poměrů selhání, jež jsou vypočteny postupem podle čl. 4 odst. 1. Jsou-li krátkodobé poměry selhání k dispozici za delší období a jsou-li relevantní, použijí se krátkodobé poměry za toto delší období. Je-li k dispozici méně než 20 krátkodobých poměrů selhání vypočtených postupem podle čl. 4 odst. 1, provede se odhad chybějících krátkodobých poměrů selhání, jež zbývají do počtu 20.

3.   Pro účely výpočtu váženého průměru podle odstavce 2 musí krátkodobé poměry selhání vypočtené postupem podle článku 4 zahrnovat nejaktuálnější období recese. Toto období recese odpovídá nejméně jednomu pololetí, kdy hrubý domácí produkt v hlavních zeměpisných oblastech, k nimž se hodnocené položky pojí, zaznamenal zápornou míru růstu.

4.   Pro účely výpočtu váženého průměru podle odstavce 2 platí tato pravidla:

a)

krátkodobé poměry selhání vypočtené postupem podle čl. 4 odst. 1 jsou váženy počtem položek blíže vymezených v čl. 4 odst. 2 písm. a);

b)

odhadnuté krátkodobé poměry selhání jsou váženy odhadem počtu položek dle stavu na počátku uvedeného časového horizontu zařazených do téže ratingové kategorie.

Tyto váhy musí zajišťovat, aby byly náležitě zastoupeny roky recese a roky mimo recesi v rámci úplného hospodářského cyklu.

Oddíl 2

Výpočet kvantitativních faktorů ratingové kategorie bez dostatečného počtu ratingů

Článek 6

Použité položky a dlouhodobý poměr selhání ratingové kategorie bez dostatečného počtu ratingů

Není-li k dispozici dostatečný počet ratingů ve smyslu článku 3, probíhá výpočet dlouhodobého poměru selhání uvedeného v článku 1 v souladu s oběma těmito pravidly:

a)

výpočet musí vycházet z odhadu, jejž podle čl. 136 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 provede externí ratingová agentura pro dlouhodobý poměr selhání spojený se všemi položkami zařazenými do téže ratingové kategorie;

b)

odhad podle písmene a) musí být doplněn údajem, kolik z položek zařazených do ratingové kategorie externí ratingovou agenturou, pro niž se přiřazování úvěrových hodnocení provádí, je v selhání a kolik mimo selhání.

KAPITOLA 2

Kvalitativní faktory

Článek 7

Kvalitativní faktory přiřazování ratingové kategorie

Kvalitativními faktory uvedenými v čl. 136 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 se rozumí:

a)

definice selhání, s níž externí ratingová agentura pracuje, ve smyslu článku 8;

b)

časový horizont ratingové kategorie, s nímž externí ratingová agentura pracuje, ve smyslu článku 9;

c)

význam ratingové kategorie a její relativní umístění na ratingové stupnici, kterou externí ratingová agentura sestavila, ve smyslu článku 10;

d)

úvěruschopnost položek zařazených do téže ratingové kategorie ve smyslu článku 11;

e)

odhad, jejž podle čl. 136 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 provede externí ratingová agentura pro dlouhodobý poměr selhání spojený se všemi položkami zařazenými do téže ratingové kategorie, ve smyslu článku 12;

f)

vztah, jejž externí ratingová agentura případně zavedla („interní přiřazování úvěrových hodnocení“) mezi ratingovou kategorií, která je předmětem přiřazování, na straně jedné a dalšími ratingovými kategoriemi vytvořenými touže externí ratingovou agenturou na straně druhé, jestliže tyto další kategorie již byly přiřazeny úvěrovým hodnocením podle tohoto nařízení, ve smyslu článku 13;

g)

další relevantní informace, jež dokáží popsat stupeň rizika, které ratingová kategorie vyjadřuje.

Článek 8

Definice selhání, s níž externí ratingová agentura pracuje

Typ událostí, jež externí ratingová agentura posuzuje při zjišťování, zda se určitá položka nachází v situaci selhání, je nutno s využitím všech dostupných informací porovnat s událostmi blíže vymezenými v čl. 4 odst. 4. Pokud z tohoto srovnání vyplývá, že externí ratingová agentura neposoudila všechny takové typy případů selhání, je nutno náležitě upravit kvantitativní faktory uvedené v článku 1.

Článek 9

Časový horizont ratingové kategorie

Časový horizont, jejž externí ratingová agentura uvažuje při zařazování položky do určité ratingové kategorie, musí být relevantním ukazatelem toho, je-li míra rizika této kategorie stabilní za celé období vymezené v čl. 4 odst. 2.

Článek 10

Význam a relativní umístění ratingové kategorie

1.   Význam ratingové kategorie, kterou externí ratingová agentura vytvořila, se stanoví podle toho, jak je charakterizována schopnost plnit finanční závazky obsažené v položkách zařazených do této kategorie, a jmenovitě podle míry její citlivosti vůči ekonomickému prostředí a podle blízkosti k situaci selhání.

2.   Význam ratingové kategorie je nutno porovnat s významem zavedeným pro jednotlivé stupně úvěrové kvality podle článku 15.

3.   Význam ratingové kategorie je nutno posuzovat společně s jejím relativním umístěním na ratingové stupnici, kterou externí ratingová agentura vypracovala.

Článek 11

Úvěruschopnost položek zařazených do téže ratingové kategorie

1.   Úvěruschopnost položek zařazených do téže ratingové kategorie se určí tím způsobem, že se posoudí alespoň jejich objem a míra odvětvové a zeměpisné diverzifikace dané podnikatelské činnosti.

2.   K doplnění informací, jež plynou z kvantitativních faktorů uvedených v článku 1, lze ve vhodné míře použít i odlišná vyjádření úvěruschopnosti, která jsou položkám v téže ratingové kategorii přiřazena, jsou-li tato vyjádření spolehlivá a pro přiřazování úvěrových hodnocení relevantní.

Článek 12

Odhad, jejž provede externí ratingová agentura pro dlouhodobý poměr selhání spojený se všemi položkami zařazenými do téže ratingové kategorie

Odhad, jejž provede externí ratingová agentura pro dlouhodobý poměr selhání spojený se všemi položkami zařazenými do téže ratingové kategorie, se pro účely přiřazování úvěrových hodnocení zohledňuje v případě, že je náležitě podložen.

Článek 13

Interní přiřazování ratingových kategorií externí ratingovou agenturou

Jako relevantní ukazatel míry rizika, která je spojena s přiřazovanou ratingovou kategorií, se použije odpovídající stupeň úvěrové kvality jiných ratingových kategorií, které zavedla tatáž externí ratingová agentura, jestliže v případě této kategorie bylo provedeno interní přiřazení úvěrových hodnocení podle čl. 7 písm. f).

KAPITOLA 3

Referenční hodnota a související odkazy

Článek 14

Referenční hodnota

Referenční hodnota uvedená v čl. 136 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 se rozlišuje na:

a)

referenční hodnotu dlouhodobého poměru selhání pro jednotlivé stupně úvěrové kvality dle tabulky 1 v příloze I;

b)

referenční hodnotu krátkodobého poměru selhání pro jednotlivé stupně úvěrové kvality dle tabulky 2 v příloze I.

Článek 15

Referenční význam ratingových kategorií dle stupňů úvěrové kvality

Referenční význam ratingových kategorií, který odpovídá jednotlivým stupňům úvěrové kvality, je upraven v příloze II.

HLAVA II

TABULKY PŘIŘAZUJÍCÍ ÚVĚROVÁ HODNOCENÍ

Článek 16

Tabulky přiřazující úvěrová hodnocení

Vztahy ekvivalence mezi ratingovými kategoriemi jednotlivých externích ratingových agentur na straně jedné a stupni úvěrové kvality podle části třetí hlavy II kapitoly 2 oddílu 2 nařízení (EU) č. 575/2013 na straně druhé jsou stanoveny v příloze III.

HLAVA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. října 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, p. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2 ze dne 30. září 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009, pokud jde o regulační technické normy pro předkládání informací, které ratingové agentury poskytují Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (Úř. věst. L 2, 6.1.2015, s. 24).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).


PŘÍLOHA I

Referenční hodnoty pro účely článku 14

Tabulka č. 1

Dlouhodobá referenční hodnota

(časový horizont 3 let)

Stupeň úvěrové kvality

Dlouhodobá referenční hodnota

Střední hodnota

Dolní hranice

Horní hranice

1

0,10 %

0,00 %

0,16 %

2

0,25 %

0,17 %

0,54 %

3

1,00 %

0,55 %

2,39 %

4

7,50 %

2,40 %

10,99 %

5

20,00 %

11,00 %

26,49 %

6

34,00 %

26,50 %

100,00 %


Tabulka č. 2

Krátkodobé referenční hodnoty

(časový horizont 3 let)

Stupeň úvěrové kvality

Krátkodobé referenční hodnoty

Monitorovací hodnota

Aktivační hodnota

1

0,80 %

1,20 %

2

1,00 %

1,30 %

3

2,40 %

3,00 %

4

11,00 %

12,40 %

5

28,60 %

35,00 %

6

nepoužije se

nepoužije se


PŘÍLOHA II

Referenční význam ratingových kategorií dle stupňů úvěrové kvality pro účely článku 15

Stupeň úvěrové kvality

Význam ratingové kategorie

1

Hodnocená osoba má mimořádně/velmi dobrou schopnost plnit své finanční závazky a je vystavena minimálnímu/velmi nízkému úvěrovému riziku.

2

Hodnocená osoba má dobrou schopnost plnit své finanční závazky a je vystavena nízkému úvěrovému riziku, avšak je poněkud náchylnější vůči nepříznivým dopadům změn okolností a ekonomických podmínek než osoby zařazené do stupně úvěrové kvality 1.

3

Hodnocená osoba má adekvátní schopnost plnit své finanční závazky a je vystavena mírnému úvěrovému riziku.

Je však více pravděpodobné, že nepříznivé ekonomické podmínky či změna okolností tuto její schopnost oslabí.

4

Hodnocená osoba má schopnost plnit své finanční závazky, avšak je vystavena podstatnému úvěrovému riziku.

Aktuálně čelí významné nejistotě a je vystavena nepříznivým podnikatelským, finančním či ekonomickým podmínkám, v jejichž důsledku by se její schopnost plnit své finanční závazky mohla stát neadekvátní.

5

Hodnocená osoba má schopnost plnit své finanční závazky, avšak je vystavena vysokému úvěrovému riziku.

Nepříznivé podnikatelské, finanční či ekonomické podmínky pravděpodobně naruší její schopnost či ochotu plnit své finanční závazky.

6

Hodnocená osoba je v současné době zranitelná, či dokonce velmi zranitelná a je vystavena velmi vysokému úvěrovému riziku, včetně situace selhání či situace selhání velmi blízké.

Plnění jejích finančních závazků závisí na příznivých podnikatelských, finančních a ekonomických podmínkách.


PŘÍLOHA III

Tabulky přiřazující úvěrová hodnocení pro účely článku 16

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

AM Best Europe-Rating Services Ltd.

Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů

aaa, aa+, aa, aa-

a+, a, a-

bbb+, bbb, bbb-

bb+, bb, bb-

b+, b, b-

ccc+, ccc, ccc-, cc, c, rs

Stupnice pro dlouhodobý rating dluhu

aaa, aa+, aa, aa-

a+, a, a-

bbb+, bbb, bbb-

bb+, bb, bb-

b+, b, b-

ccc+, ccc, ccc-, cc, c, d

Stupnice pro rating finanční síly

A++, A+

A, A-

B++, B+

B, B-

C++, C+

C, C-, D, E, F, S

Stupnice pro krátkodobý rating

AMB-1+

AMB-1-

AMB-2, AMB-3

AMB-4

 

 

ARC Ratings S.A.

Stupnice pro středně- a dlouhodobý rating emitentů

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

Stupnice pro středně- a dlouhodobý rating emisí

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

Stupnice pro krátkodobý rating emitentů

A-1+

A-1

A-2, A-3

B, C, D

 

 

Stupnice pro krátkodobý rating emisí

A-1+

A-1

A-2, A-3

B, C, D

 

 

ASSEKURATA Assekuranz Rating-Agentur GmbH

Stupnice pro dlouhodobý rating

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC/C, D

Stupnice pro krátkodobý rating podniků

A++

A

 

B, C, D

 

 

Axesor SA

Stupnice pro globální rating

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D, E

BCRA – Credit Rating Agency AD

Stupnice pro dlouhodobý rating bank

AAA, AA

A

BBB

BB

B

C, D

Stupnice pro dlouhodobý rating pojišťoven

iAAA, iAA

iA

iBBB

iBB

iB

iC, iD

Stupnice pro dlouhodobý rating podniků

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

Stupnice pro dlouhodobý rating obcí

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

Stupnice pro dlouhodobý rating emisí

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

Stupnice pro krátkodobý rating bank

A-1+

A-1

A-2, A-3

B, C, D

 

 

Stupnice pro krátkodobý rating podniků

A-1+

A-1

A-2, A-3

B, C, D

 

 

Stupnice pro krátkodobý rating obcí

A-1+

A-1

A-2, A-3

B, C, D

 

 

Stupnice pro krátkodobý rating emisí

A-1+

A-1

A-2, A-3

B, C, D

 

 

Banque de France

Stupnice pro globální dlouhodobý rating emitentů

3++

3+, 3

4+

4, 5+

5, 6

7, 8, 9, P

Capital Intelligence Ltd

Stupnice pro mezinárodní dlouhodobý rating emitentů

AAA, AA

A

BBB

BB

B

C, RS, SD, D

Stupnice pro mezinárodní dlouhodobý rating emisí

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

Stupnice pro mezinárodní krátkodobý rating emitentů

A-1+

A-1

A-2, A-3

B, C, D

 

 

Stupnice pro mezinárodní krátkodobý rating emisí

A-1+

A-1

A-2, A-3

B, C, D

 

 

Cerved Rating Agency S.p.A.

Stupnice pro dlouhodobý rating podniků

A1.1, A1.2, A1.3

A2.1, A2.2, A3.1

B1.1, B1.2

B2.1, B2.2

C1.1

C1.2, C2.1

Creditreform Ratings AG

Stupnice pro dlouhodobý rating

AAA, AA

A

BBB

BB

B

C, D

CRIF S.p.A.

Stupnice pro globální dlouhodobý rating

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, D1, D2

Dagong Europe Credit Rating

Stupnice pro dlouhodobý rating

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

Stupnice pro krátkodobý rating

A-1

 

A-2, A-3

B, C, D

 

 

DBRS Ratings Limited

Stupnice pro dlouhodobý rating obligací

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

Stupnice pro rating komerčních papírů a krátkodobého dluhu

R-1 H, R-1 M

R-1 L

R-2, R-3

R-4, R-5, D

 

 

Stupnice pro rating schopnosti vyplácet pojistné plnění

IC-1

IC-2

IC-3

IC-4

IC-5

D

European Rating Agency, a.s.

Stupnice pro dlouhodobý rating

 

AAA, AA, A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

Stupnice pro krátkodobý rating

 

S1

S2

S3, S4, NS

 

 

EuroRating Sp. z o.o.

Stupnice pro globální dlouhodobý rating

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

Euler Hermes Rating GmbH

Stupnice pro globální dlouhodobý rating

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, SD, D

FERI EuroRating Services AG

Ratingová stupnice FERI EuroRating

AAA, AA

A

 

BBB, BB

B

CCC, CC, D

Fitch Ratings

Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, RD, D

Závazky z financování podniků – Stupnice pro dlouhodobý rating

AAA AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C

Stupnice pro mezinárodní dlouhodobý rating finanční síly pojišťoven

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C

Stupnice pro krátkodobý rating

F1+

F1

F2, F3

B, C, RD, D

 

 

Stupnice pro krátkodobý rating finanční síly pojišťoven

F1+

F1

F2, F3

B, C

 

 

GBB-Rating Gesellschaft für Bonitätsbeurteilung GmbH

Stupnice pro globální dlouhodobý rating

AAA, AA

 

A, BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

ICAP Group S.A

Stupnice pro globální dlouhodobý rating

 

AA, A

BB, B

C, D

E, F

G, H

Japan Credit Rating Agency Ltd

Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, LD, D

Stupnice pro dlouhodobý rating emisí

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

Stupnice pro krátkodobý rating emitentů

J-1+

J-1

J-2

J-3, NJ, LD, D

 

 

Stupnice pro krátkodobý rating emisí

J-1+

J-1

J-2

J-3, NJ, D

 

 

Kroll Bond Rating Agency

Stupnice pro dlouhodobý rating

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

Stupnice pro krátkodobý rating

K1+

K1

K2, K3

B, C, D

 

 

Moody's Investors Service

Stupnice pro globální dlouhodobý rating

Aaa, Aa

A

Baa

Ba

B

Caa, Ca, C

Stupnice pro rating dluhopisových fondů

Aaa-bf, Aa-bf

A-bf

Baa-bf

Ba-bf

B-bf

Caa-bf, Ca-bf, C-bf

Stupnice pro globální krátkodobý rating

P-1

P-2

P-3

NP

 

 

Standard & Poor's Ratings Services

Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, R, SD/D

Stupnice pro dlouhodobý rating emisí

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

Stupnice pro rating finanční síly pojišťoven

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, SD/D, R

Stupnice pro rating úvěrové kvality fondů

AAAf, AAf

Af

BBBf

BBf

Bf

CCCf

Stupnice pro rating hodnocení společností na středním trhu (MME)

 

MM1

MM2

MM3, MM4

MM5, MM6

MM7, MM8, MMD

Stupnice pro krátkodobý rating emitentů

A-1+

A-1

A-2, A-3

B, C, R, SD/D

 

 

Stupnice pro krátkodobý rating emisí

A-1+

A-1

A-2, A-3

B, C, D

 

 

Scope Ratings AG

Stupnice pro globální dlouhodobý rating

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC,C, D

Stupnice pro globální krátkodobý rating

S-1+

S-1

S-2

S-3, S-4

 

 

Spread Research

Stupnice pro mezinárodní dlouhodobý rating

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D

The Economist Intelligence Unit Ltd

Stupnice pro rating států

AAA, AA

A

BBB

BB

B

CCC, CC, C, D


Top