7.1.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 4/1

(1)

Nařízením (EU) č. 513/2013 (3) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů (dále jen „moduly“) a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) do Evropské unie (dále jen „Unie“).

(2)

Skupina vyvážejících výrobců pověřila čínskou obchodní komoru pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, dále jen „CCCME“), aby jejich jménem předložila Komisi cenový závazek, což CCCME učinila. Ze stanovených podmínek tohoto cenového závazku jasně vyplývá, že jej tvoří soubor individuálních cenových závazků každého vyvážejícího výrobce, který je z praktických administrativních důvodů koordinován CCCME.

(3)

Komise přijala uvedený cenový závazek v souvislosti s prozatímním antidumpingovým clem rozhodnutím 2013/423/EU (4). Nařízením (EU) č. 748/2013 (5) Komise změnila nařízení (EU) č. 513/2013 za účelem zavedení technických změn potřebných v souvislosti s přijetím závazku, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 (6) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz modulů a článků pocházejících nebo odesílaných z Číny („dotčený výrobek“) do Unie. Prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 (7) uložila Rada na dovoz dotčeného výrobku do Unie rovněž konečné vyrovnávací clo.

(5)

Na základě oznámení o pozměněné verzi cenového závazku předloženého skupinou vyvážejících výrobců (dále jen „vyvážející výrobci“) a CCCME potvrdila Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU (8), že přijímá cenový závazek v pozměněné podobě (dále jen „závazek“), a to po dobu uplatňování konečných opatření.

(6)

Prováděcím rozhodnutím 2014/657/EU (9) Komise přijala návrh skupiny vyvážejících výrobců a CCCME, jenž se týkal upřesnění ohledně plnění závazku pro dotčené výrobky, na které se závazek vztahuje, tj. moduly a články pocházející nebo odesílané z Číny, v současnosti kódů KN ex 8541 40 90 (kódy TARIC 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039), vyráběné vyvážejícími výrobci (dále jen „výrobek, na nějž se vztahuje závazek“).

(7)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/866 (10) Komise odvolala přijetí závazku tří vyvážejících výrobců. Prováděcím nařízením (EU) 2015/1403 (11) Komise odvolala přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(8)

Na antidumpingová a vyrovnávací opatření uvedená ve 4. bodě odůvodnění výše se společně se závazkem a souvisejícími rozhodnutími uvedenými v 3., 5. a 6. bodě odůvodnění výše odkazuje jako na „platná opatření“.

(9)

V rámci cenového závazku přijatého Komisí je minimální dovozní cena výrobku, na nějž se vztahuje závazek, upravována čtvrtletně na základě mezinárodních spotových cen modulů včetně čínských cen podle databáze společnosti Bloomberg (dále jen „stávající referenční hodnota“).

(10)

V závazku se rovněž uvádí, že jako „referenční hodnotu lze použít spotové ceny bez čínských cen, pakliže budou zpřístupněny databází společnosti Bloomberg“.

(11)

Dne 29. ledna 2015 obdržela Komise žádost o částečný prozatímní přezkum od společnosti EU ProSun (dále jen „žadatel“), sdružení výrobců modulů a článků v Unii. Žádost se svým rozsahem omezila na referenční hodnotu používanou pro mechanismus úpravy minimální dovozní ceny, který je stanoven v závazku.

(12)

Žádost byla odůvodněna tím, že stávající referenční hodnota již není z hlediska vývoje cen modulů reprezentativní. Žadatel poskytl následující dostatečné důkazy potvrzující, že okolnosti, na jejichž základě byla přijata stávající referenční hodnota, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy:

(13)

Podle žadatele byla tímto důkazem nepochybně potvrzena skutečnost, že stávající referenční hodnota již není z hlediska vývoje cen modulů reprezentativní. Žadatel tudíž navrhl, aby byla stávající referenční hodnota pro mechanismus úpravy minimální dovozní ceny nahrazena dílčí cenovou řadou „mezinárodního průměru“ (International Average) zveřejněnou společností Bloomberg, v níž nejsou začleněny ceny hlášené čínskými respondenty.

(14)

Poté, co Komise informovala členské státy, dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu omezeného na referenční hodnotu používanou pro mechanismus úpravy minimální dovozní ceny.

(15)

Cílem tohoto přezkumu je zjistit, zda je stávající referenční hodnota z hlediska vývoje cen modulu stále reprezentativní, a zda tedy nadále plní svůj cíl, jak je stanoveno v platných opatřeních.

(16)

Před zahájením přezkumu byla ke konzultacím vyzvána vláda Číny v souladu se základním antisubvenčním nařízením a tyto konzultace se uskutečnily.

(17)

Dne 5. května 2015 Komise tento částečný prozatímní přezkum platných opatření zahájila podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení a čl. 19 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie  (12).

(18)

Komise zaslala dotazník společnosti Bloomberg New Energy Finance (dále jen „Bloomberg“) s cílem získat informace nezbytné pro šetření.

(19)

Komise rovněž vyzvala k přihlášení ty respondenty, kteří společnosti Bloomberg ceny modulů nahlásili; požádala je, aby Komisi poskytli údaje nahlášené společnosti Bloomberg a aby v souvislosti s přezkumem oznámili svá stanoviska.

(20)

Zúčastněné strany měly možnost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(21)

Komise od společnosti Bloomberg obdržela odpověď na svůj dotazník. Komise rovněž obdržela podání řady respondentů, kteří společnosti Bloomberg nahlásili ceny modulů, a vyjádření zájmu o provedení přezkumu od různých stran v Unii i mimo ni.

(22)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro přezkum. Inspekce na místě byly provedeny v prostorách společnosti Bloomberg v Curychu (Švýcarsko) a Hong Kongu (Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Hongkong).

(23)

Komise provedla šetření, jehož cílem bylo zjistit, zda je stávající referenční hodnota z hlediska vývoje ceny modulů stále reprezentativní, a zda tedy nadále plní své cíle, jak je stanoveno v platných opatřeních.

(24)

Stávající referenční hodnotou se rozumí cenová řada „celkového průměru“ (Average all), která je složena z celosvětově nahlášených spotových cen modulů. Vedle cenové řady „celkového průměru“ společnost Bloomberg zveřejňuje také dvě dílčí řady pro spotové ceny modulů, které jsou pro toto šetření relevantní, a sice:

(25)

Údaje o těchto cenových řadách a dílčích cenových řadách jsou zpravidla shromažďovány a zveřejňovány každý týden. Všechny řady jsou zveřejňovány v amerických dolarech (USD). Veškeré stanovené ceny jsou pravidelně kontrolovány odborníky společnosti Bloomberg v oblasti solární energie, kteří mohou jakéhokoli respondenta kontaktovat a požádat ho, aby danou cenu objasnil v případě, že často předkládá údaje pohybující se mimo stanovená rozmezí, nebo se zdánlivě pokouší ovlivnit konečné výsledky.

(26)

Společnost Bloomberg vypočítá průměrnou cenu za týden, pokud dostane přinejmenším tři stanovené ceny. Pokud respondent předloží několik stanovených cen, Bloomberg vypočítá jejich průměr a počítá je jako jednu stanovenou cenu.

(27)

Aby stanovené ceny nebyly neobvykle vysoké či nízké, Bloomberg automaticky upozorní analytiky na všechny stanovené ceny, které jsou o 20 % vyšší či nižší než průměr za zvolené období, a ti poté daného účastníka požádají o objasnění. Analytici rozhodnou, zda danou stanovenou cenu do výpočtu zařadí či nikoliv. Ze zbývajících stanovených cen se poté vypočte průměr.

(28)

Všichni respondenti se musejí podílet na výrobě modulů nebo si je nakupovat a svými stanovenými cenami mohou přispívat až poté, co Bloomberg manuálně schválí jejich účast.

(29)

Žadatel uvedl, že počet čínských respondentů zahrnutých do stávající referenční hodnoty se od přijetí závazku, a zejména od počátku roku 2014, značně zvýšil.

(30)

Žadatel dále podotkl, že „čínská účast se v souvislosti s celkovou účastí na hlášení cen společnosti Bloomberg od roku 2013 zhruba ztrojnásobila a tato zvýšená účast v roce 2014 silně ovlivnila vývoj [stávající referenční hodnoty].“

(31)

Zatímco žadatel v žádosti uvedl kompletní informace za rok 2013 a 2014, jeho argumenty byly založeny výhradně na srovnání dvou samostatných tříměsíčních období, konkrétně období od května do července 2013 a od října do prosince 2014.

(32)

Komise použila veškeré týdenní údaje o účasti za léta 2013 a 2014, které žadatel předložil, a podrobila je analýze tak, že sloučila počet účastníků za kalendářní čtvrtletí. Zjistila tím následující:

(33)

Nárůst podílu čínských respondentů ve stávající referenční hodnotě byl proto způsoben jak klesajícím počtem jiných než čínských respondentů, tak i rostoucím počtem čínských respondentů.

(34)

Podíl čínských respondentů se dále zvýšil tak, že se dostal ze spíše nízké úrovně na úroveň, která lépe odráží podíl Číny na celosvětovém trhu se solární energií. Podle informací společnosti Bloomberg z roku 2014 představovala čínská výroba fotovoltaických článků a modulů podle odhadů 78 % světové produkce.

(35)

Graf č. 1 níže znázorňuje celkovou účast respondentů ve stávající referenční hodnotě a její dvě dílčí řady za čtvrtletí.

Zdroj: Žádost o přezkum.

(36)

Žadatel uvedl, že dílčí cenová řada „čínského průměru“ byla historicky nižší než dílčí cenová řada „mezinárodního průměru“. Komise konstatuje, že dílčí cenová řada „čínského průměru“ je skutečně historicky nižší než dílčí cenová řada „mezinárodního průměru“.

(37)

Žadatel dále namítal, že dílčí cenová řada „mezinárodního průměru“„[…] zůstala od přijetí [závazku] v zásadě stabilní“.

(38)

Šetření ukázalo, že dílčí cenová řada „mezinárodního průměru“ nezůstala od přijetí závazku stabilní, což je v rozporu s tvrzením žadatele. V letech 2013 a 2014 byla v dílčí cenové řadě „mezinárodního průměru“ a dílčí cenové řadě „čínského průměru“ ve skutečnosti zaznamenána obdobná tendence (obvykle v rozmezí +/– 0,01 USD). Graf č. 2 níže znázorňuje dvě dílčí řady ve srovnání s cenovou řadou „celkového průměru“ od začátku roku 2013 do konce roku 2014.

Zdroj: Bloomberg, šetření.

(39)

Z argumentů žadatele stanovených v bodech 7.2 a 7.3 výše vyplynulo, že nárůst počtu čínských respondentů a nárůst jejich podílu v cenové řadě „celkového průměru“„výrazně ovlivnil“ stávající referenční hodnotu „směrem dolů“. Doposud provedené úpravy minimálních dovozních cen na základě stávající referenční hodnoty proto v zásadě odrážely zvýšený počet čínských respondentů, kteří společnosti Bloomberg hlásili nižší ceny.

(40)

Komise ověřila všechny relevantní a řádně doložené důkazy shromážděné během šetření. Závěry šetření uvedené v bodech 7.2 a 7.3 výše jsou následující:

(41)

Komise dospěla k tomuto závěru:

(42)

Komise proto dospěla k závěru, že tento přezkum ukončí.

(43)

Závěry tohoto šetření byly sděleny zúčastněným stranám. V souladu s článkem 20 základního antidumpingového nařízení a článkem 30 základního antisubvenčního nařízení jim byla poskytnuta možnost slyšení a předložení připomínek. Připomínky předložili žadatel a vláda Čínské lidové republiky.

(44)

Za prvé žadatel uvedl, že „zatímco se úroveň čínské účasti v indexu společnosti Bloomberg výrazně zvýšila, […] podíl Číny na celosvětovém trhu se změnil jen nepatrně, pokud se vůbec změnil, což znamená, že vývoj cenového indexu ‚celkového průměru‘ společnosti Bloomberg za uvedené období neodrážel skutečný vývoj podílu na celosvětovém trhu“.

(45)

Komise uznává, že podíl Číny na celosvětovém trhu se v období 2013–2014 skutečně nezměnil nijak výrazně. To však jen potvrzuje závěrečné tvrzení, že je stávající referenční hodnota z důvodů, které již byly uvedeny v 34. bodě odůvodnění výše, reprezentativnější. Navíc samotným účelem této cenové řady je zohlednit vývoj cen, a nikoli vývoj podílů na trhu.

(46)

Za druhé žadatel konstatoval, že „došlo k výraznému poklesu dílčí cenové řady ‚čínského průměru‘, která se již nacházela na podstatně nižší úrovni než úroveň cen dílčí cenové řady ‚mezinárodního průměru‘, a že tento pokles cen byl o více než 5 % větší než pokles cen za stejné období v dílčí cenové řadě ‚mezinárodního průměru‘.“

(47)

Komise podotýká, že tento údaj je věcně nesprávný, vezme-li se v úvahu celé období 2013–2014 (což je období, k němuž se vztahují údaje předložené žadatelem). Žádná ze tří dotčených cenových řad ve skutečnosti v letech 2013 a 2014 nevykazuje jasnou sestupnou tendenci, jak je znázorněno v grafu č. 2 v 38. bodě odůvodnění a v tabulce č. 1 níže.

(48)

Výchozí a koncové body každé ze tří cenových řad jsou na rozdíl od tvrzení žadatele velmi blízko sebe (rozdíl směrem nahoru činí nejvýše 0,01 USD a rozdíl směrem dolů činí nejvýše 0,02 USD) a u všech byly zaznamenány výkyvy směrem nahoru i dolů v tomto rozmezí. Průběh těchto výkyvů je obdobný, přičemž vysoké hodnoty byly zaznamenány ve třetím a čtvrtém čtvrtletí roku 2013. Rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími hodnotami jsou rovněž srovnatelné (0,09 USD pro „celkový průměr“, 0,06 USD pro „mezinárodní průměr“ a 0,08 USD pro „čínský průměr“).

Tabulka č. 1

Údaje o cenových řadách daného průměru v amerických dolarech za watt, 2013–2014

(49)

Z těchto údajů nijak nevyplývá, že by jakákoli manipulace s indexem bývala byla úspěšná. Je pravda, že v důsledku větší účasti čínských společností vykazuje cenová řada „celkového průměru“ o něco výraznější pokles než dílčí cenová řada „mezinárodního průměru“. Toto zjištění však nemůže zpochybnit vhodnost použití cenové řady„celkového průměru“. Jedná se pouze o logický důsledek toho, že vstup do uvedené cenové řady je nyní, pokud jde o podíl Číny na celosvětovém trhu, reprezentativnější, než tomu původně bylo. Jinými slovy: cenová řada „celkového průměru“ nyní svůj účel plní ještě lépe, než tomu bylo v době, kdy byla zavedena.

(50)

Tvrzení, že cenový pokles „čínského průměru“ byl o více než 5 % větší než „mezinárodní průměr“, je nesprávné. „Čínský průměr“ ve skutečnosti klesl o 2,8 %, zatímco „mezinárodní průměr“ se zvýšil o 1,2 %. Z toho vyplývá souhrnný rozdíl ve výši 4 %.

(51)

Komise dále opět uvádí, že argument žadatele je založen výhradně na srovnání dvou izolovaných čtvrtletí, konkrétně 3. čtvrtletí roku 2013 a 4. čtvrtletí roku 2014. Analýza Komise zohledňuje vývoj cenové řady za období 2013 a 2014, tj. za celou dobu, k níž žadatel ve své žádosti poskytl informace.

(52)

Žadatel uvedl, že „[…] stále více čínských respondentů bylo povinno snížit stávající referenční hodnotu až za úroveň, na které by se nacházela v případě, že by se počet čínských respondentů nezvýšil“.

(53)

Komise tento argument odmítá, neboť žadatel opět neposkytl žádný důkaz, kterým by svá tvrzení podložil.

(54)

Žadatel tvrdil, že Komise neprovedla analýzu „[…] účinku zvýšené účasti čínských respondentů na [stávající] referenční hodnotu […]“, „[…] ani cenového účinku celkové změny poměru, ani cenového účinku dvou uvedených složek jednotlivě […]“, a předmětem analýzy nebylo ani to „[…], zda existovaly jiné faktory než nárůst počtu nahlášených údajů o čínských cenách, čímž by se daný výsledek objasnil“.

(55)

Komise toto tvrzení odmítá, jelikož takovou analýzu provedla, a její závěr je uveden v oddílech 7.2 a 7.3 výše.

(56)

Žadatel dále uvedl, že se Komise ve své analýze nezabývala otázkou „[…], zda by použití dílčí cenové řady ‚mezinárodního průměru‘ jako referenční hodnoty bývalo vedlo v dotčeném období k podstatně rozdílnému výsledku než použití stávající referenční hodnoty“. Žadatel dále požaduje, aby taková analýza byla provedena.

(57)

Komise zamítá jak tento argument, tak následnou žádost, neboť by to přesahovalo rozsah tohoto prozatímního přezkumu, jak byl stanoven v oznámení o zahájení přezkumu a opět uveden v 15. bodě odůvodnění. Na otázku, zda by použití jiných referenčních hodnot v dotčeném období vedlo k podstatně odlišnému výsledku než při použití stávající referenční hodnoty, se tento přezkum se nezaměřuje.

(58)

Komise zdůrazňuje, že vhodná referenční hodnota by měla být objektivní, transparentní a měla by být založena na co největším pokrytí dané oblasti. Vyřazení čínských výrobců, kteří představují 78 % celosvětového trhu se solární energií, v tomto případě nelze odůvodnit.

(59)

Žadatel uvedl, že se ve čtvrtém zjištění 40. bodu odůvodnění výše „nepřímo připouští, že [stávající] index referenční hodnoty na začátku závazku není reprezentativní, což by samo o sobě bylo dostatečným důvodem k tomu, aby se přešlo k jiné referenční hodnotě, neboť základním referenčním obdobím je i nadále čtvrtletí, jež předcházelo okamžiku, kdy závazek nabyl účinku“. Žadatel dále uvedl, že „pouhým zahrnutím cen předložených čínskými respondenty se automaticky nezaručí, že bude stávající referenční hodnota, pokud jde o celosvětové ceny modulů, reprezentativní“.

(60)

Komise tento argument zamítá, neboť zvýšení podílu čínských respondentů ve stávající referenční hodnotě pouze vedlo k tomu, že se stala více reprezentativní, jelikož lépe odráží podíl čínských výrobců na celosvětovém trhu se solární energií.

(61)

Na závěr žadatel požádal Komisi, aby pokračovala v šetření pro účely zjištění dalších skutečností. Žadatel však neposkytl žádné nové skutečnosti nad rámec těch, jež byly uvedeny v žádosti o přezkum zmíněné ve 12. bodě odůvodnění. Komise proto pro pokračování šetření nemá žádné podklady.

(62)

Vláda Čínské lidové republiky předložila připomínky pouze v tom smyslu, že Komisi nadále podporuje v jejím závěrečném rozhodnutí tento přezkum ukončit.

(63)

I přes výše uvedená podání ze strany zúčastněných stran se zjištění Komise v rámci tohoto šetření potvrzují. Komise proto tento přezkum ukončuje.

(64)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009 a čl. 25 odst. 1 nařízení (ES) č. 597/2009,