16.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/155

(1)

Instituce musí splňovat kapitálové požadavky, které náležitě odrážejí rizika, jež tyto instituce podstupují (včetně úvěrového rizika), s ohledem na odlišný zeměpisný kontext, ve kterém působí. Úvěrové riziko, které instituce podstupují v souvislosti expozicemi vůči subjektům sídlícím mimo Unii, určuje u jinak stejných ostatních faktorů kvalita příslušného regulačního rámce a dohledu, který se v příslušné třetí zemi provádí.

(2)

Podle čl. 107 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 mohou instituce zacházet s expozicemi vůči investičním podnikům, úvěrovým institucím a burzám z třetích zemí jako s expozicemi vůči institucím pouze v případě, že třetí země uplatňuje na uvedený subjekt požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii.

(3)

Ustanovení čl. 114 odst. 7, čl. 115 odst. 4 a čl. 116 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví specifické rizikové váhy pro expozice vůči ústředním vládám, centrálním bankám, regionálním vládám, místním orgánům a subjektům veřejného sektoru se sídlem ve třetích zemích, které uplatňují režimy dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii.

(4)

Článek 153 nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví vzorec pro výpočet objemu rizikově vážených expozic (podle přístupu založeného na interním ratingu („přístup IRB“)) pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a konkrétně uvádí parametry, které mají být pro výpočet použity, včetně koeficientu korelace. Ustanovení čl. 153 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví koeficient korelace pro velké subjekty finančního sektoru. Podle čl. 142 odst. 1 bodu 4 písm. b) uvedeného nařízení je definice „velkého subjektu finančního sektoru“ splněna tehdy, pokud daný subjekt finančního sektoru nebo některá z jeho dceřiných společností podléhají právním předpisům třetí země, která uplatňuje požadavky na dohled a regulaci, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům na dohled a regulaci uplatňovaným v Unii.

(5)

Komise posoudila rovnocennost režimů dohledu a regulace ve třetích zemích s odpovídajícími režimy dohledu a regulace v Unii, aby mohla určit odpovídající hodnoty rizikově vážené expozice pro výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku souvisejícímu s expozicemi vůči určitým kategoriím subjektů sídlících ve třetích zemích.

(6)

Rovnocennost byla zjišťována na základě analýzy zaměřené na výsledky režimů dohledu a regulace třetí země, která testuje schopnost třetí země plnit stejné obecné cíle jako režimy dohledu a regulace v Unii. Cíli jsou zejména stabilita a integrita domácího i globálního finančního systému jako celku; účinná a přiměřená ochrana vkladatelů a jiných zákazníků finančních služeb; spolupráce mezi různými aktéry finančního systému, včetně regulačních orgánů a orgánů dohledu; nezávislost a účinnost dohledu a účinné provádění a prosazování příslušných mezinárodně dohodnutých standardů. Aby mohly režimy dohledu a regulace třetí země dosáhnout stejných obecných cílů jako režimy dohledu a regulace Unie, měly by splňovat řadu operativních, organizačních a kontrolních standardů, které odpovídají základním prvkům režimu dohledu a regulace Unie, jež platí pro příslušné kategorie finančních institucí. Komise posoudila režimy dohledu a regulace některých třetích zemí vztahující se na úvěrové instituce, investiční podniky a burzy, přičemž vzala v úvahu nezávislé hodnocení mezinárodních organizací, například Basilejského výboru pro bankovní dohled, Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry. Díky této analýze mohla Komise vyhodnotit rovnocennost režimů třetích zemí pro účely zacházení s příslušnými kategoriemi expozic uvedenými v článcích 107, 114, 115, 116 a 142 nařízení (EU) č. 575/2013.

(7)

Pro účely článků 114, 115 a 116 nařízení (EU) č. 575/2013 by měla rovnocennost být určena na základě režimů dohledu a regulace vztahujících se na úvěrové instituce, jelikož tyto režimy obvykle stanoví rizikovou váhu pro výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku.

(8)

Pro účely čl. 142 odst. 1 bodu 4 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 se posouzení rovnocennosti omezuje na režimy dohledu a regulace vztahující se na podniky třetí země, jejichž hlavní činnost je srovnatelná s činností úvěrové instituce nebo investičního podniku v souladu s definicí uvedenou v čl. 4 odst. 1 bodem 27 uvedeného nařízení.

(9)

Na základě posouzení se zdá, že režimy dohledu a regulace, jež splňují řadu operativních, organizačních a kontrolních standardů, které odpovídají základním prvkům režimu dohledu a regulace Unie vztahujícím se na úvěrové instituce, jsou zavedeny v těchto zemích: Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Guernsey, Hongkong, Indie, ostrov Man, Japonsko, Jersey, Mexiko, Monako, Saúdská Arábie, Singapur, Jihoafrická republika, Švýcarsko a USA. Z toho důvodu je vhodné považovat režimy dohledu a regulace vztahující se na úvěrové instituce se sídlem v těchto třetích zemích a územích za přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii pro účely čl. 107 odst. 4 a čl. 142 odst. 1 bodu 4 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013.

(10)

Na základě posouzení se zdá, že režimy dohledu a regulace, jež splňují řadu operativních, organizačních a kontrolních standardů, které odpovídají základním prvkům režimu dohledu a regulace Unie vztahujícím se na investiční podniky, jsou zavedeny v těchto zemích: Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Mexiko, Saúdská Arábie, Singapur, Jihoafrická republika a USA. Z toho důvodu je vhodné považovat režimy dohledu a regulace vztahující se na investiční podniky se sídlem v těchto třetích zemích za přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii pro účely čl. 107 odst. 4 a čl. 142 odst. 1 bodu 4 písm. b).

(11)

Na základě posouzení se zdá, že režimy dohledu a regulace, jež splňují řadu operativních, organizačních a kontrolních standardů, které odpovídají základním prvkům režimu dohledu a regulace Unie vztahujícím se na burzy, jsou zavedeny v těchto zemích: Brazílie, Kanada, Čína, Indie, Japonsko, Mexiko, Saúdská Arábie, Singapur, Jihoafrická republika a USA. Z toho důvodu je vhodné považovat režimy dohledu a regulace těchto třetích zemí vztahující se na burzy, pokud jde o expozice vůči burzám sídlícím v těchto třetích zemích, za přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii pro účely čl. 107 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013.

(12)

Jediným účelem tohoto rozhodnutí je stanovit rovnocennost pro účely přidělování rizikových vah podle článků 107, 114, 115, 116 a 142 nařízení (EU) č. 575/2013.

(13)

Seznam třetích zemí a území, jejichž režimy jsou považovány za rovnocenné pro účely tohoto rozhodnutí, není konečný. Komise bude s pomocí Evropského orgánu pro bankovnictví nadále pravidelně sledovat vývoj režimů dohledu a regulace třetích zemí a území, aby bylo možné seznam třetích zemí a území uvedený v tomto rozhodnutí podle potřeby a alespoň jednou za pět let aktualizovat, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj režimů dohledu a regulace v Unii i v globálním měřítku, přičemž se zohlední nové dostupné zdroje relevantních informací.

(14)

Pravidelným přezkumem požadavků v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, které jsou použitelné ve třetích zemích a územích uvedených na seznamech v přílohách, by neměla být dotčena možnost Komise provádět zvláštní přezkum týkající se konkrétní třetí země nebo území kdykoli jindy mimo období obecného přezkumu, pokud Komise musí z důvodu určitého vývoje přezkoumat uznání udělené tímto rozhodnutím. Takové přezkoumání může vést k odebrání uznání rovnocennosti.

(15)

Ustanovení v tomto rozhodnutí spolu úzce souvisí, jelikož se týkají rovnocennosti požadavků na dohled a regulaci v některých třetích zemích a územích pro účely zacházení s expozicemi podle nařízení (EU) č. 575/2013. Aby se zajistil soulad mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a aby se institucím, na něž se tyto povinnosti vztahují, usnadnil komplexní pohled a ucelený přístup, je žádoucí zařadit určité prováděcí akty, jež vyžaduje nařízení (EU) č. 575/2013, do jediného rozhodnutí.

(16)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského bankovního výboru.

(17)

Aby se zabránilo tomu, že kapitálové požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky v Unii náhle vzrostou, má toto rozhodnutí vstoupit v platnost dne 1. ledna 2015,