14.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 242/33

(1)

Kontrolní úřad se v létě 2009 prostřednictvím islandských médií dověděl o zásazích islandského státu v pojišťovně Sjóvá-Almennar tryggingar hf. (dále jen „Sjóvá“). Kontrolní úřad poté zařadil tuto věc na pořad jednání každoroční schůzky Kontrolního úřadu a islandských orgánů věnované nevyřízeným věcem v oblasti státních podpor, která se uskutečnila v Reykjavíku dne 5. listopadu 2009. Na této schůzce poskytly islandské orgány stručné informace o souvislostech a historii tohoto případu. Na téže schůzce Kontrolní úřad vzhledem ke složitosti zásahu a jeho okolnostem islandské orgány požádal, aby poskytly podrobné písemné informace.

(2)

Dne 7. června 2010 obdržel Kontrolní úřad stížnost (dokument č. 559496) na údajnou státní podporu, která byla poskytnuta při zásahu islandského státu ve společnosti Sjóvá.

(3)

Po zaslání písemných žádostí o informace a vydání rozhodnutí o příkazu k poskytnutí požadovaných informací o státním zásahu ve společnosti Sjóvá a po následné korespondenci Kontrolní úřad dopisem ze dne 22. září 2010 islandské orgány informoval, že se s ohledem na rekapitalizaci společnosti Sjóvá rozhodl zahájit řízení podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3.

(4)

Rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 373/10/KOL ze dne 22. září 2010 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP (1). Kontrolní úřad vyzval zúčastněné strany k podání připomínek.

(5)

Islandské orgány, společnost Sjóvá a společnost Íslandsbanki podaly připomínky dopisem ze dne 14. ledna 2011 (dokument č. 583507). Kontrolní úřad obdržel rovněž připomínky od dvou konkurentů společnosti Sjóvá. Dopisem ze dne 31. ledna 2011 (dokument č. 584930) předal Kontrolní úřad tyto připomínky islandským orgánům, které měly možnost se k nim vyjádřit. Odpověď byla obdržena dopisem ze dne 25. února 2011 (dokument č. 588606).

(6)

Islandské orgány předložily dne 3. října 2011 první plán restrukturalizace společnosti Sjóvá (dokument č. 610472), který byl dne 13. dubna 2012 (dokument č. 631003) a 28. května 2013 (dokument č. 673746) aktualizován, a dne 6. března 2013 (dokument č. 665021) poskytly rovněž doplňkové informace. Další připomínky byly obdrženy dne 25. června 2012 (dokument č. 641330), 4. října 2012 (dokument č. 648708), 3. května 2013 (dokument č. 671655), 28. května 2013 (dokument č. 673746) a 2. července 2013 (dokument č. 677440).

(7)

V roce 2005 koupila finanční skupina Moderna/Milestone Finance (dále jen „Milestone“) (2) od společnosti Glitnir 66,6 % akcií společnosti Sjóvá a v roce 2006 získala plné vlastnictví. Poté se skupina Milestone rozhodla změnit investiční zaměření společnosti Sjóvá na projekty v oblasti zahraničních nemovitostí využívající ve velké míře páku a povolila swapy aktiv a nezajištěné úvěry pro akcionáře, a to na úkor finanční situace společnosti Sjóvá. Podle zprávy (3) islandského orgánu finančního dohledu (dále jen „FME“) vedly tyto investice k velkým finančním potížím a nebyly v souladu s ustanoveními čl. 34 odst. 2 zákona č. 60/1994 o pojišťovnictví.

(8)

V období od října 2008 do září 2009 podléhala společnost Sjóvá zvláštnímu dohledu ze strany orgánu FME podle článku 90 zákona č. 60/1994 o pojišťovnictví. Od té doby začali společnost Sjóvá spravovat její věřitelé a v březnu 2009 ji nakonec převzala společnost Glitnir – její největší věřitel. Společnost Glitnir získala kontrolu rovněž nad společností Askar Capital, islandskou investiční bankou, kterou původně ovládala skupina Milestone, a rovněž její dceřinou společností Avant hf. (Avant), která působila na trhu pro financování vozidel.

(9)

V dubnu 2009 se společnosti Glitnir a Íslandsbanki, která byla rovněž významným věřitelem společnosti Sjóvá, obrátily na islandský stát a požádaly jej o pomoc při refinancování a restrukturalizaci společnosti Sjóvá poté, co vyčerpaly veškerá možná tržní řešení, aby společnost zachránily.

(10)

Dne 20. června 2009 podepsaly společnost Sjóvá na straně jedné a společnosti Glitnir, Íslandsbanki a SAT Eignarhaldsfélag hf. (holdingová společnost, kterou zcela vlastnila společnost Glitnir, dále jen „SAT Holding“) jménem společnosti SA tryggingar hf. na straně druhé smlouvu o převodu aktiv, podle níž byla všechna aktiva a pasiva společnosti Sjóvá související s činností společnosti v oblasti pojištění, včetně pojistného portfolia, převedena na společnost SA tryggingar hf. v souladu s článkem 86 zákona č. 60/1994 o pojišťovnictví. Zbývající aktiva společnosti Sjóvá byla umístěna v holdingové společnosti SJ Eignarhaldsfélag (dále jen „SJE“). Společnost SJE měla být zlikvidována v rámci řádného insolvenčního řízení.

(11)

Po transakci byla nová společnost, SA tryggingar hf., přejmenována na Sjóvá. Podle jejích stanov ze dne 20. června 2009 měli akcionáři nové společnosti (Glitnir, Íslandsbanki a SAT Holding) vložit nový vlastní kapitál ve výši přibližně 16 miliard ISK, který byl potřebný k zachování činnosti v oblasti pojištění, a to takto (4):

(12)

Téhož dne uzavřeli akcionáři společnosti Sjóvá rovněž smlouvu o prodeji svých podílů ve společnosti do osmnácti měsíců. Výnosy z prodeje měly být použity k převodu aktiv poskytnutých jako základní kapitál zpět akcionářům. Počátkem roku 2010 byl proto zahájen otevřený proces prodeje společnosti Sjóvá, přičemž se předpokládalo, že kupní smlouva bude podepsána do konce března 2010. Snahy o prodej však skončily v listopadu 2010, kdy největší uchazeč svou nabídku stáhl.

(13)

Kontrolní úřad poskytl podrobnější popis událostí, skutečností a hospodářského a politického vývoje v souvislosti s úpadkem a obnovou společnosti Sjóvá v rozhodnutí o zahájení řízení.

(14)

Společnost Sjóvá byla založena v roce 1918 a od té doby je klíčovým hráčem na islandském pojistném trhu. Poskytuje služby jednotlivcům i organizacím všech velikostí a nabízí širokou škálu produktů prostřednictvím rozsáhlé sítě služeb v celé zemi. Společnost Sjóvá je jednou ze tří předních pojišťoven na Islandu poskytující zákazníkům celou škálu produktů v oblasti neživotního i životního pojištění.

(15)

Společnost Sjóvá stanovila šest kategorií produktů: majetek, motorová vozidla, úrazy a nemoci, námořní, letecká a nákladní doprava, odpovědnost a život. Společnost se však zaměřuje na poskytování komplexních služeb v oblasti pojištění, a nikoli služeb souvisejících s konkrétními produkty.

(16)

Společnost Sjóvá vlastní jednu dceřinou společnost, Sjóvá Life. Podle článku 12 zákona č. 56/2010 o pojišťovnictví nelze činnost v oblasti životního pojištění provozovat v rámci stejné společnosti jako činnost v oblasti neživotního pojištění. Ačkoli je společnost Sjóvá Life samostatný právní subjekt nezávislý na společnosti Sjóvá s odděleným účetnictvím a rozvahou, zajišťuje společnost Sjóva Life na základě smlouvy u společnosti Sjóvá veškeré každodenní činnosti a přístup k informačním systémům a podpoře. Produkty společnosti Sjóvá Life jsou začleněny do sortimentu produktů společnosti Sjóvá.

(17)

Jak bylo uvedeno výše, společnost Sjóvá působí na islandském trhu neživotního i životního pojištění. V segmentu neživotního pojištění má společnost Sjóvá podíl na trhu ve výši přibližně 28 %, zatímco její hlavní konkurenti mají tyto přibližné podíly na trhu: Vátryggingafélag Íslands hf. (VIS) 35 %, Tryggingamiðstöðin hf. (TM) 26 % a Vörður tryggingar hf. 11 %. V segmentu životního pojištění jsou přibližné podíly tyto: Sjóvá Life 35 %, Okkar (Arion Bank) 27 %, LÍS (součást VIS) 24 %, LM (součást TM) 10 % a Vörður Lif 4 % (5).

(18)

Islandský stát provedl dvě opatření k rekapitalizaci společnosti Sjóvá: přímo přispěl na první rekapitalizaci společnosti Sjóvá v roce 2009 převodem dvou dluhopisů na společnost SAT Holding (viz 19. až 22. bod odůvodnění) a v roce 2010 poskytl na stabilizaci společnosti Sjóvá další částku ve výši 683 až 739 milionů ISK (viz 24. a 29. až 31. bod odůvodnění).

(19)

Státní podpora na první rekapitalizaci společnosti Sjóvá byla poskytnuta na základě smlouvy ze dne 8. července 2009 o převodu dluhopisů (6) („Samningur um kröfukaup“) ve vlastnictví islandského státu na společnost SAT Holding.

(20)

V té době vykazoval vlastní kapitál společnosti Sjóvá zápornou hodnotu ve výši 13,5 miliardy ISK. Podle právních předpisů se vyžadoval minimální kladný vlastní kapitál ve výši 2 miliard ISK. Ke splnění požadavků na minimální vlastní kapitál byla proto nutná kapitálová injekce ve výši nejméně 15,5 miliardy ISK.

(21)

Smlouva mezi státem a společností SAT Holding se vztahuje na tyto dva dluhopisy, které byly ve vlastnictví státu a které dne 16. června 2009 ocenil externí znalec:

(22)

Kupní cena činila 11,6 miliardy ISK a společnost SAT Holding měla dluhopisy zaplatit do osmnácti měsíců, tj. do konce roku 2010, aniž by byly za toto období účtovány úroky. Jako záruka s ohledem na zaplacení kupní ceny dluhopisů byl státu poskytnut kolaterál první v pořadí s ohledem na podíly společnosti SAT Holding ve společnosti Sjóvá.

(23)

Smlouva umožňovala platbu v podobě převedení původního 73,03 % podílu společnosti SAT Holding ve společnosti Sjóvá na stát, což by se pokládalo za platbu v plné výši. Společnost SAT Holding mohla tuto možnost uplatnit bez předchozího souhlasu státu.

(24)

Před založením společnosti SA tryggingar hf. (později přejmenované na Sjóvá) dne 20. června 2009 souhlasil islandský stát se změnou pořadí zajištění společnosti Glitnir u dluhopisu, který vydala společnost Avant, a to ze čtvrtého v pořadí na třetí v pořadí v souladu s přednostním pořadím kolaterálu s ohledem na portfolio společnosti Avant, jenž držel samotný stát. To se považovalo za nezbytné, aby orgán FME souhlasil s příspěvkem společnosti Glitnir k vlastnímu kapitálu společnosti Sjóvá. Na oplátku postoupila společnost Glitnir islandskému státu 12,5 % svých pohledávek vůči společnosti SJE, která držela bývalé investiční portfolio společnosti Sjóvá.

(25)

Orgán FME se domníval, že společnost Glitnir, na niž bylo uvaleno moratorium a byla předmětem likvidačního řízení, nemůže vlastnit kvalifikovanou účast ve společnosti Sjóvá. Dne 16. září 2009 prodala společnost Glitnir svůj 17,67 % podíl ve společnosti Sjóvá společnosti SAT Holding. Po výše uvedené transakci byly akcionáři společnosti Sjóvá tyto společnosti:

(26)

Dne 22. září 2009 vydal orgán FME společnosti Sjóvá povolení k provozování pojišťovací činnosti a zrušil zvláštní dohled, kterému společnost Sjóvá podléhala od října 2008. K převodu portfolia došlo dne 1. října 2009 (7).

(27)

Na konci roku 2009 byla správa pohledávek, které vlastnilo Ministerstvo financí a islandská centrální banka (CBI), spojena a převedena na nový subjekt; CBI Asset Management (ESI). Od té doby převzala správu pohledávek vůči společnosti SAT Holding společnost ESI, kterou zcela ovládá islandský stát.

(28)

Dne 3. května 2010 uplatnila společnostSAT Holding možnost převést na stát 73,03 % podíl ve společnosti Sjóvá místo splacení dluhu. Od té doby byly akcionáři společnosti Sjóvá tyto společnosti:

(29)

Dne 16. června 2010 islandský nejvyšší soud rozhodl, že úvěry poskytnuté v ISK, avšak vázané na koš zahraničních měn, jsou nezákonné. To ovlivnilo hodnotu dluhopisů, které vydaly společnosti Avant a Askar Capital a které byly použity při rekapitalizaci společnosti Sjóvá. S cílem zachovat kapitál společnosti Sjóvá byla dne 28. července 2010 mezi společností Sjóvá na straně jedné a společnostmi SAT Holding, ESI a Íslandsbanki na straně druhé podepsána smlouva o převodu aktiv. Tato smlouva měla za následek, že i) společnost SAT Holding získala dluhopis společnosti Avant za částku ve výši 2,1 miliardy ISK (rozdíl oproti původní hodnotě ve výši 2,8 miliardy ISK uhradila společnost Sjóvá) a ii) společnost ESI převedla na společnost Sjóvá dluhopis společnosti Landsvirkjun, který byl vydán za účelem zajištění dluhopisu vydaného společností Askar Capital.

(30)

Společnost ESI poté získala od společnosti SAT Holding dluhopis společnosti Avant za částku ve výši 880 milionů ISK. Tento dluhopis měl nominální hodnotu 2 813 ISK, jeho hodnota však byla nejistá, jelikož držitelé dluhopisu společnosti Avant očekávali, že po likvidaci společnosti Avant získají zpět pouze 5–7 % hodnoty dluhopisu. To by odpovídalo hodnotě dluhopisu, který získala společnost ESI, v rozmezí od 141 milionů ISK do 197 milionů ISK. Společnost ESI proto přispěla na stabilizaci společnosti Sjóvá další částkou ve výši 683 až 739 milionů EUR.

(31)

V prosinci 2010 schválili věřitelé společnosti Avant dohodu o narovnání se společností. V té době bylo portfolio společnosti Avant oceněno přibližně na 13 miliard ISK. Prvořadý nárok na portfolio činil přibližně 15 miliard EUR. Zajištění v rámci portfolia, které měly společně společnosti Glitnir a ESI a které bylo třetí v pořadí, bylo proto bezcenné.

(32)

Dne 18. ledna 2011 souhlasila společnost SF1 slhf (SF1), fond spravovaný společností Stefnir hf., s nabytím 52,4 % podílu ve společnosti Sjóvá od společnosti ESI za částku ve výši 4,9 miliardy ISK. Po schválení regulačním orgánem k transakci došlo dne 1. července 2011.

(33)

Společnost SF1 mimoto získala od společnosti ESI opci na koupi zbývajícího 20,63 % podílu za částku ve výši 2,4 miliardy ISK. Tato opce byla uplatněna v červenci 2012.

(34)

Po této transakci byly podíly ve společnosti Sjóvá tyto:

(35)

Islandským orgánům se proto podařilo odprodat svůj podíl ve společnosti Sjóvá za celkovou částku ve výši 7,3 miliardy ISK. Pro srovnání, původní hodnota dluhopisů, které Island použil jako příspěvek k rekapitalizaci společnosti Sjóvá, činila 11,6 miliardy EUR.

(36)

V rozhodnutí o zahájení řízení dospěl Kontrolní úřad k předběžnému závěru, že účast islandského státu na rekapitalizaci společnosti Sjóvá představuje podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Kontrolní úřad mimoto vyslovil pochybnosti ohledně slučitelnosti těchto opatření s čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP ve spojení s požadavky stanovenými v pokynech Kontrolního úřadu k finanční krizi.

(37)

Kontrolní úřad zejména uvedl, že islandské orgány nepředložily informace, které by prokazovaly, že by systémové dopady vyplývající z úpadku společnosti Sjóvá dosahovaly rozměrů, které by představovaly „vážnou poruchu v hospodářství“ Islandu ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP. Kontrolní úřad rovněž konstatoval, že byly předloženy pouze omezené informace ohledně činnosti společnosti Sjóvá, o příčinách potíží a o samotné restrukturalizaci. Tyto informace nepostačovaly k tomu, aby mohl Kontrolní úřad posoudit opatření podle čl. 61 odst. 3 písm. b), a zejména podle kapitoly o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu v pokynech Kontrolního úřadu ke státní podpoře (dále jen „pokyny k restrukturalizaci“) (8).

(38)

Kontrolní úřad obdržel podání od níže uvedených zúčastněných stran.

(39)

Připomínky Kontrolnímu úřadu podal příjemce podpory, společnost Sjóvá, a rovněž společnost Islandsbanki, jeden z jejích akcionářů.

(40)

Podání společnosti Sjóvá obsahuje především informace o restrukturalizačních opatřeních, která přijalo nové vedení společnosti, a rovněž finanční údaje o její činnosti.

(41)

Společnost Íslandsbanki ve svých připomínkách tvrdí, že islandský stát jednal jako investor v tržním hospodářství, když se podílel na rekapitalizaci společnosti Sjóvá. Pokud by však Kontrolní úřad dospěl k názoru, že transakce zahrnovala státní podporu, společnost Íslandsbanki uvedla, že podporu je nutno považovat za slučitelnou podle čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP. V připomínkách je vyzdvižen zejména význam opatření pro islandský finanční trh, příspěvek soukromých stran (Glitnir a Íslandsbanki) k rekapitalizaci a dosavadní úspěšný průběh restrukturalizace společnosti Sjóvá.

(42)

Kontrolní úřad obdržel rovněž připomínky od společností VIS a TM. Obě tyto společnosti jsou islandskými pojišťovnami a se společností Sjóvá přímo soutěží.

(43)

Společnost VIS ve svých připomínkách tvrdí, že státní zásah s cílem umožnit rekapitalizaci společnosti Sjóvá je nutno považovat za státní podporu. Společnost VIS zejména podotkla, že se vzhledem k ekonomické situaci společnosti Sjóvá a obecně Islandu v té době a rovněž kvůli podmínkám zásahu na dané opatření nevztahuje zásada investora v tržním hospodářství. Žádný soukromý investor by se za těchto okolností na rekapitalizaci nepodílel. Společnost VIS rovněž uvedla, že by podpora neměla být prohlášena za slučitelnou. Ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP není použitelné, jelikož by úpadek společnosti Sjóvá nezpůsobil vážnou poruchu v islandském hospodářství. Podpora nebyla proto nezbytná. Společnost VIS každopádně uvedla, že podpora není v souladu s pokyny k restrukturalizaci, a to kvůli neexistenci plánu restrukturalizace a kvůli narušení hospodářské soutěže, včetně možného agresivního cenového chování společnosti Sjóvá.

(44)

Společnost TM ve svých připomínkách uvedla, že se zásah islandských orgánů při rekapitalizaci společnosti Sjóvá neuskutečnil za tržních podmínek, a měl by se tudíž pokládat za státní podporu. Co se týká slučitelnosti opatření, společnost TM tvrdí, že v daném případě nejsou použitelné výjimky podle čl. 61 odst. 3 písm. b) ani písm. c) Dohody o EHP. Pokud jde o čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP, společnost TM uvedla, že toto ustanovení je nutno uplatňovat restriktivně a nelze je použit k řešení problémů jedné společnosti. Společnost TM mimoto podotkla, že by se pojišťovna neměla považovat za subjekt se systémovým významem, a mohla být proto bezpečně zlikvidována podle stávajícího regulačního rámce. Společnost TM uvedla, že státní podpora pro společnost Sjóvá nebyla každopádně nezbytná, dobře cílená ani přiměřená. Chybí rovněž plán restrukturalizace, který zajišťuje dostatečné sdílení nákladů a opatření k omezení narušení hospodářské soutěže, zejména ve vztahu k cenovému chování společnosti Sjóvá.

(45)

Islandské orgány nezpochybnily předběžná zjištění Kontrolního úřadu, že účast islandského státu na kapitalizaci společnosti Sjóvá představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Islandské orgány zejména nezpochybnily předběžný závěr Kontrolního úřadu, že není použitelná zásada investora v tržním hospodářství. Island rovněž nezpochybnil skutečnost, že odkoupení dluhopisu společnosti Avant společností ESI (prostřednictvím SAT Holding) mohlo zahrnovat prvek státní podpory pro společnost Sjóvá.

(46)

Islandské orgány však tvrdí, že státní podpora je slučitelná s fungováním Dohody o EHP na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP, jelikož zásah byl nezbytný k nápravě vážné poruchy v hospodářství smluvní strany. Islandské orgány vysvětlily složitou ekonomickou situaci Islandu v době provedení opatření. Po vážném znehodnocení islandské koruny (króna) počátkem září 2008 a úpadku tří velkých bank v říjnu 2008 čelil Island nejhorší hospodářské krizi ve své novodobé historii. Islandská vláda musela podniknout odvážné kroky, aby finanční systém země ochránila před úplným zhroucením s nepředvídatelnými důsledky pro islandskou společnost. V době provedení opatření se finanční systém Islandu nacházel ve stavu neklidu a byl postižen obecnou nedůvěrou ve finanční instituce.

(47)

Společnost Sjóvá, jako jedna ze tří velkých pojišťoven na Islandu, má pro islandský finanční systém systémový význam. Úpadek společnosti Sjóvá by znamenal nejen to, že by velká část islandského obyvatelstva zůstala bez pojistného krytí a přišla by o své nároky v situaci, kdy islandská společnost již čelila vážným sociálním problémům. Úpadek by rovněž dále narušil důvěru v instituce finančního systému a rozšířil by finanční krizi do pojišťovnictví. Důvěra veřejnosti v pojišťovnictví byla na Islandu již vážně narušena na počátku roku 2009, kdy nejenže společnost Sjóvá, nýbrž i vlastníci dalších dvou velkých pojišťoven byli převzati věřiteli příslušných mateřských společností. Úpadek společnosti Sjóvá by proto s největší pravděpodobností vedl k rozšíření krize na finančním trhu z bankovnictví do pojišťovnictví.

(48)

Tuto analýzu podpořil orgán FME, který uvedl, že by úpadek společnosti Sjóvá měl vážné důsledky pro hospodářství země. Věrohodnost finančního trhu a hospodářství obecně byla při úpadku islandských bank v říjnu 2008 vážně poškozena. Situace ostatních institucí byla nestabilní stejně jako důvěra ve finanční instituce. Další existence společnosti Sjóvá byla důležitá pro fungování islandského finančního trhu. Úpadek by měl vedlejší účinky na trh neživotního a životního pojištění. Překazil by probíhající práci islandských orgánů na obnově finančních trhů.

(49)

Co se týká rozsahu potřebné restrukturalizace, islandské orgány tvrdí, že by Kontrolní úřad měl vzít v úvahu skutečnost, že finanční potíže společnosti Sjóvá byly způsobeny výhradně nesrovnalostmi v oblasti investic a transakcemi s bývalým vlastníkem, skupinou Milestone. Tyto transakce umožnila neexistence řádné kontroly rizik a správy a řízení společnosti. Tyto transakce neměly souvislost s každodenní činností dnešní společnosti Sjóvá v oblasti pojištění. Životaschopnost činnosti společnosti Sjóvá v oblasti pojištění prokazují nejen finanční výhledy uvedené v plánu restrukturalizace, nýbrž ji potvrdil i orgán FME. Ochota soukromého třetího investora získat většinový podíl od státu dokládá, že trh považuje společnost Sjóvá za životaschopnou. Tato transakce vedla rovněž k tomu, že Island získal zpět většinu podpory.

(50)

Islandské orgány zdůraznily, že bývalí vlastníci společnosti Sjóvá přišli o veškeré své investice a že se na rekapitalizaci podílely i společnosti Glitnir a Íslandsbanki. Společnost Sjóvá mimoto přispívá k restrukturalizaci snižováním nákladů a vytvářením kapitálu z nerozděleného zisku. Existuje proto významné sdílení nákladů ze strany akcionářů společnosti Sjóvá i samotné společnosti.

(51)

Co se týká potřeby kompenzačních opatření, islandské orgány tvrdí, že by se další strukturální opatření neměla vyžadovat, jelikož restrukturalizace již vedla k snížení bilanční sumy společnosti Sjóvá přibližně o 70 % a případný odprodej v hlavních obchodních segmentech by ohrozil životaschopnost. Islandské orgány rovněž uvedly, že se společnost Sjóvá řadí mezi malé a střední podniky, což potřebu kompenzačních opatření dále snižuje. Islandské orgány taktéž tvrdily, že navrhované závazky, co se týká chování společnosti Sjóvá i regulačních změn, jsou vhodné k tomu, aby bylo případné narušení hospodářské soutěže omezeno na minimum.

(52)

V reakci na připomínky třetích stran, společností VIS a TM, islandské orgány odkázaly především na předchozí podání a předložily další ekonomické údaje.

(53)

Dne 3. října 2011 předložily islandské orgány první plán restrukturalizace společnosti Sjóvá. Tento plán byl dne 13. dubna 2012 a 28. května 2013 aktualizován.

(54)

Plán restrukturalizace se zabývá podstatnými otázkami týkajícími se životaschopnosti, sdílení nákladů a omezení narušení hospodářské soutěže. Podle plánu restrukturalizace sníží společnost Sjóvá celkový rizikový profil svého investičního portfolia, zdokonalí své postupy v oblasti řízení investic a rizik, zlepší správu a řízení společnosti a zvýší ziskovost.

(55)

Islandské orgány předložily pro společnost Sjóvá podrobné finanční údaje a finanční výhledy do roku 2016, včetně základního scénáře a tří scénářů nepříznivého vývoje. Ačkoli období restrukturalizace potrvá pouze do konce roku 2014, islandské orgány poskytly dodatečné plánované údaje pro rok 2015 a 2016. To Kontrolnímu orgánu pomohlo posoudit zejména scénáře nepříznivého vývoje, které přihlížejí k nepříznivým událostem, jež jsou specifické pro islandský trh a jejichž dopady přesahují období restrukturalizace.

(56)

V rámci všech čtyř scénářů byly předloženy předpoklady pro období 2013–2016, pokud jde o růst hrubého domácího produktu (HDP), inflaci, vývoj podílu na trhu, výnosy indexovaných státních dluhopisů, výnosy hotovosti, akciovou prémii a rozdělení vlastního kapitálu a rovněž poměr mezi vyplaceným plněním a zaplaceným pojistným a poměr mezi náklady a zaplaceným pojistným ve společnosti Sjóvá.

(57)

Podle základního scénáře byly finanční odhady založeny na pětileté prognóze růstu HDP a inflace v islandském hospodářství, kterou islandský statistický úřad zveřejnil dne 30. března 2012, a dne 28. května 2013 byly aktualizovány podle skutečných výsledků společnosti Sjóvá a skutečných údajů o islandském hospodářství v roce 2012. Základní scénář předpokládá zejména mírný hospodářský růst, snížení inflace a mírné zvýšení úrokových sazeb a rovněž stálé podíly společnosti Sjóvá na trhu.

Základní scénář: předpoklady

(58)

Předpokládaná výsledovka a rovněž rozvaha v případě základního scénáře jsou uvedeny v následující tabulce.

Základní scénář: výsledovka (v milionech ISK)

Základní scénář: rozvaha (v milionech ISK)

(59)

V následující tabulce jsou uvedeny hlavní finanční ukazatele předpokládané v základním scénáři.

Základní scénář: hlavní finanční ukazatele

(60)

Na konci období restrukturalizace dosáhne předpokládaná návratnost vlastního kapitálu společnosti Sjóvá podle základního scénáře přibližně […] %.

(61)

Islandské orgány předložily simulaci scénáře nepříznivého vývoje zahrnujícího „dvojitý propad“. Odhady HDP na období 2013–2016 simulují další recesi a vyšší inflaci. Jako další zátěžový faktor se rovněž předpokládá, že se úrokové sazby nezmění a že akciová prémie bude záporná. Scénář zahrnující „dvojitý propad“ tudíž simuluje hlubokou recesi ve spojení s dalšími zátěžovými faktory.

Scénář nepříznivého vývoje zahrnující „dvojitý propad“: předpoklady

Scénáře nepříznivého vývoje zahrnující „dvojitý propad“: finanční ukazatele (v milionech ISK, není-li stanoveno jinak)

(62)

Islandské orgány předložily simulaci scénáře nepříznivého vývoje zahrnujícího „kontroly kapitálu“. V tomto scénáři nepříznivého vývoje se předpokládá, že v roce 2014 budou kontroly kapitálu na Islandu zrušeny. V důsledku toho dojde k devalvaci ISK na její současnou zahraniční hodnotu, která je přibližně o 30 % nižší než oficiální směnný kurz. To se projeví ve zvýšení míry inflace. Vyšší míra inflace zvýší škodný poměr. Skutečné úrokové sazby se podle očekávání zvýší na 6,5 % a akciová prémie dosáhne kvůli odlivu kapitálu –50 %.

Scénář nepříznivého vývoje zahrnující „kontroly kapitálu“: předpoklady

Scénář nepříznivého vývoje zahrnující „kontroly kapitálu“: finanční ukazatele (v milionech ISK, není-li stanoveno jinak)

(63)

Islandské orgány předložily simulaci scénáře nepříznivého vývoje zahrnujícího „dvě studené zimy“. Tento scénář nepříznivého vývoje mění základní scénář v důsledku výskytu dvou mimořádně studených zim. To má za následek významné zvýšení počtu pojistných událostí (zejména dopravních nehod) s relativně malou škodou, na něž se proto nevztahuje zajištění. Výše škod se předpokládá v plné výši pojistného.

Scénář nepříznivého vývoje zahrnující „dvě studené zimy“: předpoklady

Scénář nepříznivého vývoje zahrnující „dvě studené zimy“: finanční ukazatele (v milionech ISK, není-li stanoveno jinak)

(64)

Ve všech třech scénářích nepříznivého vývoje je ukazatel likvidity během celého období restrukturalizace dostatečný a společnost Sjóvá by byla zisková s výjimkou zvláštních nepříznivých událostí v určitých letech. Podle dodatečných plánovaných údajů pro roky 2015 a 2016 by se však společnosti Sjóvá podařilo i za těchto okolností rychle vrátit k ziskovosti.

(65)

Restrukturalizace společnosti Sjóvá zahrnovala řadu strukturálních opatření a opatření týkajících se změn v jednání, která jsou popsána níže.

(66)

Jak bylo uvedeno výše, hlavní problémy, které vedly k finančním potížím společnosti Sjóvá, vyplývaly z investičních rozhodnutí a poskytování vnitroskupinových úvěrů ze strany jejího bývalého vlastníka, skupiny Milestone. Společnost Sjóvá proto měla s ohledem na své investiční portfolio vážné potíže. Hlavním krokem při restrukturalizaci společnosti Sjóvá bylo proto převedení její činnosti v oblasti pojištění v létě 2009 na novou společnost (posléze přejmenovanou a Sjóvá) a likvidace původního investičního portfolia.

(67)

V roce 2010 vstoupil v platnost nový islandský zákon o pojišťovnictví. Tento zákon obsahuje přísnější pravidla týkající se správy a řízení společnosti a jiných kontrolních mechanismů v pojišťovnách.

(68)

Jednalo se o tyto změny:

(69)

Společnost Sjóvá provedla příslušné změny podle právních předpisů. V souladu s novými regulatorními požadavky správní rada společnosti Sjóvá rozhodla o pravidlech týkajících se investic; veškeré změny těchto pravidel musí schválit orgán FME. Dne 4. dubna 2011 správní rada společnosti Sjóvá stanovila a podepsala pravidla týkající se správy a řízení společnosti a předložila je orgánu FME. Generální ředitel rovněž stanovil a podepsal pravidla, která vymezují a určují minimální kvalifikaci klíčových zaměstnanců.

(70)

V dubnu 2010 byla ve společnosti Sjóvá založena nová divize „Risk & Analysis“. Tato divize odpovídá přímo generálnímu řediteli, v jejím čele stojí kvalifikovaný pojistný matematik a pracuje v ní dalších šest zaměstnanců. Tato divize:

(71)

Správní rada zřídila v souladu se zákonnými požadavky rovněž výbor pro interní audit.

(72)

Společnost Sjóvá provedla opatření k zvýšení rozpětí u své činnosti v oblasti pojištění a k snížení nákladů. K těmto opatřením patří krácení mezd, snížení nákladů na marketing a jiných provozních nákladů a rovněž zavedení přísných pravidel pro předkládání cenových nabídek pojištění. V současnosti neexistují žádné kompenzační systémy prémií pro zaměstnance. Společnost Sjóvá ukončila své činnosti v oblasti zajištění, jejichž prostřednictvím v minulosti získala mezinárodní portfolio pojistných rizik.

(73)

Tato opatření mají zejména zajistit, aby byl kombinovaný poměr nižší než 100 %, tj. aby pojištění bylo samo o sobě udržitelné bez přejímání nepřiměřených rizik při investování. V důsledku těchto opatření se společnosti Sjóvá podařilo zlepšit kombinovaný poměr z 114,4 % v roce 2005 na 95,6 % v roce 2010. Podle odhadů v základním scénáři bude tento poměr až do roku 2016 nižší než 100 %.

(74)

Jak je uvedeno v příloze, islandská vláda a společnost Sjóvá se zavázaly k omezením týkajícím se stanovení ceny nabídky pojištění pro určité firemní zákazníky a rovněž k dodržování zákazů týkajících se určitých akvizic a reklamních činností.

(75)

Islandské orgány se rovněž zavázaly k provedení určitých regulačních změn ve fungování pojistného trhu, jak je uvedeno v příloze.

(76)

V čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP se uvádí:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

(77)

Kontrolní úřad posoudí tato opatření, jak byla uvedena v 18. bodě odůvodnění:

(78)

Na tato opatření se dále odkazuje jako na „rekapitalizační opatření“.

(79)

Jak již Kontrolní úřad předběžně vyvodil v rozhodnutí o zahájení řízení, je zřejmé, že první rekapitalizační opatření bylo financováno ze státních prostředků, které poskytl islandský stát.

(80)

Co se týká druhého rekapitalizačního opatření, platba za následné získání dluhopisu společnosti Avant od společnosti SAT Holding byla rovněž provedena islandským státem ze státních prostředků. Lepší zajištění společnosti Glitnir u dluhopisu společnosti Avant mimoto snížilo pravděpodobnost, že stát obdrží na tohoto základě dluhopisu platbu, a snížilo tudíž hodnotu jeho pohledávky. Toto snížení hodnoty se rovněž dotklo státních prostředků.

(81)

Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že se na obou rekapitalizačních opatřeních ve prospěch společnosti Sjóvá podílely státní prostředky.

(82)

Aby opatření představovalo státní podporu, musí poskytovat selektivní výhodu určitým podnikům nebo určitým odvětvím výroby.

(83)

Cílem rekapitalizačních opatření bylo zajistit, aby mohla společnost Sjóvá splnit regulatorní požadavky na minimální kapitál, a tím umožnit společnosti další působení v oblasti pojištění.

(84)

Islandské orgány potvrdily, že se stát podílel na rekapitalizaci pojišťovny Sjóvá, jelikož společnosti Glitnir a Íslandsbanki neměly finanční prostředky, aby samy poskytly potřebný kapitál, a nebylo možné najít jiného soukromého investora, který by byl ochoten kapitál poskytnout. To potvrzuje názor Kontrolního úřadu uvedený v rozhodnutí o zahájení řízení, že islandský stát nejednal jako investor v tržním hospodářství, když se účastnil rekapitalizace společnosti Sjóvá.

(85)

Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že rekapitalizační opatření poskytla společnosti Sjóvá výhodu. Tato výhoda je jednoznačně selektivní, jelikož opatření byla určena pouze ve prospěch společnosti Sjóvá.

(86)

Prvek státní podpory odpovídá vlastnímu kapitálu, který by společnost Sjóvá bez účasti státu nezískala, tj. počáteční částce ve výši 11,6 miliardy EUR, kterou poskytl islandský stát, a rovněž dalšímu příspěvku společnosti ESI podle smlouvy o převodu aktiv ze dne 28. července 2010 v rozmezí od 683 do 739 milionů ISK. Kontrolní úřad má tudíž za to, že prvek podpory činí přibližně 12,3 miliardy ISK.

(87)

Rekapitalizační opatření posilují postavení společnosti Sjóvá v porovnání s jejími konkurenty (nebo možnými konkurenty) na Islandu a v ostatních státech EHP. Společnost Sjóvá je podnik, který působí (jak bylo popsáno výše) na pojistném trhu, jenž je v EHP otevřený mezinárodní hospodářské soutěži. Ačkoli islandské finanční trhy jsou v současnosti, zejména kvůli kontrolám kapitálu, poměrně izolované, přeshraniční obchod v oblasti pojišťovacích služeb přesto existuje a zvýší se, jakmile budou kontroly kapitálu zrušeny. Rekapitalizační opatření proto narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž způsobem, který ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(88)

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Kontrolní úřad k závěru, že rekapitalizační opatření zahrnují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(89)

V čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 je stanoveno, že „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření (…). Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí.“

(90)

Islandské orgány neoznámily Kontrolnímu úřadu rekapitalizační opatření před jejich provedením. Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že islandské orgány nedodržely své povinnosti v tomto ohledu stanovené v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3. Provedení těchto opatření podpory bylo proto protiprávní.

(91)

Kontrolní úřad na úvod podotýká, že je nesporné, že bez státního zásahu by společnost Sjóvá čelila úpadku, jelikož by nebyla schopna dodržet regulatorní požadavky na kapitál. Společnost Sjóvá byla proto v době provedení prvního rekapitalizačního opatření podnikem v obtížích.

(92)

Kontrolní úřad bere rovněž na vědomí, že islandské orgány tvrdí, že rekapitalizační opatření ve prospěch společnosti Sjóvá spadají do oblasti působnosti výjimky stanovené v čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP a splňují požadavky pokynů Kontrolního úřadu k restrukturalizaci.

(93)

Ačkoli se státní podpora pro podniky v obtížích jako společnost Sjóvá obvykle posuzuje podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP povoluje státní podpory, které mají „napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu ES nebo státu ESVO“.

(94)

Jak bylo uvedeno výše, islandské orgány poskytly počáteční finanční prostředky nezbytné k rekapitalizaci společnosti Sjóvá formou dohody o převodu dluhopisů ze dne 8. července 2009.

(95)

K tomuto dni bylo islandské hospodářství dosud silně postiženo finanční krizí. Na velké komerční banky byla uvalena nucená správa, vláda zavedla kontroly kapitálu, inflace dramaticky rostla a Island musel jako součást podmínek dohody o pohotovostním úvěru a půjčky MMF zavést program úsporných opatření. S ohledem na tuto zvláštní situaci upozornil orgán FME na závažné důsledky úpadku společnosti Sjóvá pro islandské hospodářství a společnost, včetně systémových dopadů na finanční trhy (9).

(96)

Kontrolní úřad podotýká, že v porovnání s bankovním sektorem vede v pojišťovnictví úpadek jedné společnosti obvykle s menší pravděpodobností k systémovým dopadům. V daném případě je však třeba dopad úpadku společnosti Sjóvá posoudit v kontextu vážné finanční a hospodářské krize, jíž Island čelil v letech 2008–2009.

(97)

Kontrolní úřad souhlasí s analýzou islandských orgánů, podle níž by do doby obnovení důvěry ve finanční systém nemusel být případný dopad této krize omezen pouze na společnost Sjóvá, a dokonce ani pouze na finanční systém.

(98)

Kontrolní úřad se proto domnívá, že účast státu na rekapitalizaci v červenci 2009 lze považovat za nápravu vážné poruchy v islandském hospodářství.

(99)

Pokyny Kontrolního úřadu k restrukturalizaci stanoví pravidla státní podpory, která jsou použitelná na restrukturalizaci finančních institucí v současné krizi.

(100)

Aby byla restrukturalizace finanční instituce v současné finanční krizi slučitelná s čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP, musí podle pokynů k restrukturalizaci:

(101)

Kontrolní úřad proto na základě plánu restrukturalizace, který byl předložen pro společnost Sjóvá, posoudí, zda jsou tato kritéria splněna a zda výše popsaná opatření podpory představují slučitelnou podporu na restrukturalizaci.

(102)

Kontrolní úřad určil tyto příčiny potíží společnosti Sjóvá, které vedly k státnímu zásahu: i) nevhodné investiční praktiky; ii) nedostatečná správa a řízení společnosti a řízení rizik a iii) nedostatečná ziskovost pojistných produktů.

(103)

Plán restrukturalizace se zabývá příčinami potíží a rovněž jinými rizikovými faktory společnosti.

(104)

Převedení činnosti společnosti Sjóvá v oblasti pojištění na novou společnost zbavilo tuto činnost rizik vyplývajících z původního investičního portfolia. Toto opatření společnosti Sjóvá po rekapitalizaci umožnilo zaměřit se znovu na pojišťovací činnost.

(105)

Kontrolní úřad se domnívá, že po tomto převodu již společnost Sjóvá nečelí nadměrnému riziku vyplývajícímu z původního investičního portfolia, které je předmětem likvidace v rámci samostatného subjektu.

(106)

Kontrolní úřad podotýká, že společnost Sjóvá zavedla požadavky stanovené v islandském zákoně o pojišťovnictví, který vstoupil v platnost v roce 2010 a jenž obsahuje přísnější pravidla týkající se správy a řízení společností a jiných kontrolních mechanismů. Tyto změny zlepšují správu a řízení společnosti Sjóvá a předpokládají komplexní dohled ze strany orgánu FME, včetně dohledu nad investičními politikami.

(107)

Společnost Sjóvá mimoto založila divizi "Risk & Analysis" disponující značnými zdroji v zájmu lepšího řízení rizik a provozního dohledu a výbor pro interní audit. Společnost rovněž formalizovala základní politiky, například politiku týkající se stanovení cen nabídek pojištění a investiční politiku. Dodržování těchto politik ze strany zaměstnanců je pravidelně sledováno, aby byl zajištěn soulad s požadavky.

(108)

Kontrolní úřad rovněž bere na vědomí, že v roce 2009 byl vyměněn generální ředitel a členové správní rady, které jmenoval bývalý akcionář, skupina Milestone.

(109)

Kontrolní úřad se domnívá, že výše uvedená opatření jsou vhodná k odstranění nedostatků v oblasti správy a řízení společnosti a řízení rizik, které přispěly k finančním potížím společnosti Sjóvá.

(110)

Kontrolní úřad bere na vědomí opatření, která společnost Sjóvá provedla s cílem zlepšit ziskovost, a to jak s ohledem na zvýšení rozpětí, tak i snižování nákladů. V důsledku těchto opatření se společnosti Sjóvá podařilo významně zlepšit kombinovaný poměr a vykonávat pojišťovací činnost se ziskem. Plán restrukturalizace předpokládá další zvýšení ziskovosti.

(111)

Kontrolní úřad se domnívá, že by tato opatření měla umožnit, aby byla činnost společnosti Sjóvá v oblasti pojištění zisková a aby se omezilo spoléhání se na návratnost investic, což společnosti Sjóvá umožní uplatňovat obezřetnější investiční politiku. Tato opatření by současně měla společnosti Sjóvá pomoci posílit její vlastní kapitál, zejména v případě nepříznivého vývoje, včetně událostí, které byly simulovány v předložených scénářích nepříznivého vývoje.

(112)

Jak se vyžaduje v bodě 13 pokynů k restrukturalizaci, islandské orgány poskytly finanční výhledy, a to pro základní scénář i tři scénáře nepříznivého vývoje.

(113)

Finanční výhledy uvedené v plánu restrukturalizace vycházejí v případě základního scénáře z předpokladů, které jsou dostatečně obezřetné a konzervativní. Podle základního scénáře bude společnost Sjóvá během období, jehož se plán týká, zisková a upevní svůj vlastní kapitál. Podle základního scénáře činí odhadovaná návratnost vlastního kapitálu společnosti Sjóvá na konci období restrukturalizace přibližně […] %, což se jeví v souladu se stávajícími tržními požadavky vztahujícími se na odvětví. Odhadovaný kombinovaný poměr společnosti Sjóvá bude nižší než 100 %, což prokazuje, že činnost v oblasti pojištění bude zisková a společnost Sjóvá se nemusí spoléhat na nepřiměřeně rizikovou investiční strategii, aby dosáhla dostatečných výnosů.

(114)

Kontrolní úřad nepochybuje, že předpoklady ve scénářích nepříznivého vývoje obsahují dostatečnou úroveň zátěže, aby bylo možno posoudit, zda společnost Sjóvá zůstane solventní. Podle výsledných finančních výhledů by společnost Sjóvá byla v rámci všech tří scénářů nepříznivého vývoje solventní během celého období, jehož se plán týká. Kontrolní úřad se domnívá, že spolehlivost zátěžových testů posiluje předložení tří různých scénářů nepříznivého vývoje, které přesahují období restrukturalizace. Scénáře zahrnují zejména pokračující hospodářskou recesi a rovněž jiné zátěžové faktory, které jsou specifické pro situaci na Islandu (např. kontroly kapitálu). V žádném ze tří scénářů nepříznivého vývoje by během celého období, jehož se plán týká, nebyly porušeny regulatorní požadavky na platební schopnost.

(115)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že finanční výhledy společnosti Sjóvá prokazují obnovení životaschopnosti společnosti, jak se vyžaduje v pokynech k restrukturalizaci. Kontrolní úřad bere rovněž na vědomí, že společnost SF1, soukromý investor, souhlasila s odkoupením kontrolního podílu ve společnosti Sjóvá od islandského státu. Ochota soukromého účastníka na trhu uskutečnit významnou investici do společnosti toto zjištění dále podporuje.

(116)

V pokynech k restrukturalizaci se uvádí, že je nezbytný přiměřený příspěvek příjemce, aby byla podpora omezena na nezbytné minimum a aby se omezilo narušení hospodářské soutěže a morální hazard. Za tímto účelem by měly být za prvé omezeny restrukturalizační náklady a za druhé by se měla v důsledku významného vlastního příspěvku snížit výše podpory.

(117)

Co se týká omezení restrukturalizačních nákladů, v bodě 23 pokynů k restrukturalizaci je uvedeno, že by pomoc na restrukturalizaci měla být omezena na pokrytí nákladů nutných k obnovení životaschopnosti. V zájmu omezení výše podpory na nezbytné minimum by finanční instituce k financování restrukturalizace měly nejdříve použít své vlastní zdroje. Náklady spojené s restrukturalizací by proto neměl nést jen stát, ale i ti, kteří do instituce investovali, a to prostřednictvím absorbování ztrát dostupným kapitálem a vyplacení odpovídajícího protiplnění za státní intervence.

(118)

Rekapitalizace společnosti Sjóvá byla omezena na to, co bylo nezbytné k splnění regulatorních požadavků na minimální kapitál, a islandský stát přispěl pouze částkou, kterou nebyli schopni poskytnout hlavní věřitelé společnosti Sjóvá, tj. společnosti Glitnir a Íslandsbanki.

(119)

Převedení činnosti v oblasti pojištění na nový subjekt zajistilo, aby byla rekapitalizace omezena na to, co bylo nezbytné pro fungující pojišťovnu, a nepokrývala ztráty z původního investičního portfolia.

(120)

Omezení rekapitalizace na nezbytné minimum omezilo schopnost společnosti Sjóvá soutěžit na trhu. Náklady uvedené v plánu restrukturalizace nemají mimoto umožnit vstup na nové trhy ani jiné rozšiřování činnosti společnosti Sjóvá.

(121)

Z těchto důvodů se Kontrolní úřad domnívá, že byly podniknuty vhodné kroky k omezení výše podpory na restrukturalizaci.

(122)

Jak je uvedeno v bodě 24 pokynů k restrukturalizaci, společnosti by měly k financování restrukturalizace použít své vlastní zdroje. Kontrolní úřad mimoto posoudí, zda v důsledku kapitálové injekce došlo k úplnému nebo částečnému oslabení finanční pozice stávajících akcionářů.

(123)

Kontrolní úřad bere na vědomí, že bývalí vlastníci společnosti Sjóvá přispěli k restrukturalizačním nákladům. Skupina Milestone přišla o celý svůj podíl ve společnosti, aniž by při převzetí společnosti Sjóvá společností Glitnir obdržela jakoukoli náhradu. Likvidace původního investičního portfolia, které nyní drží společnost SJE, bude pro investory znamenat další ztráty. Tato opatření přispějí k sdílení nákladů a sníží morální hazard vyplývající z podpory.

(124)

Co se týká příspěvku na restrukturalizační náklady z vnitřních zdrojů společnosti Sjóvá, Kontrolní úřad bere na vědomí, že společnost Sjóvá provedla opatření k zvýšení ziskovosti a snížení nákladů. Tato opatření zajistí, aby společnost Sjóvá postupem času vytvořila dostatečné zisky k posílení vlastního kapitálu. Kontrolní úřad bere na vědomí, že plán restrukturalizace nepředpokládá do roku 2014 výplatu dividend.

(125)

Islandskému státu se během pouhých tří let podařilo prodat veškeré své podíly ve společnosti Sjóvá soukromému investorovi, a tudíž získat zpět téměř dvě třetiny finančních prostředků poskytnutých jako státní podpora.

(126)

Vzhledem k výše uvedeným opatřením se Kontrolní úřad domnívá, že plán restrukturalizace zajišťuje dostatečné sdílení nákladů a vlastní příspěvek na restrukturalizaci.

(127)

V bodě 31 pokynů k restrukturalizaci je uvedeno, že při posuzování výše podpory a výsledného narušení hospodářské soutěže musí Kontrolní úřad vzít v úvahu výši obdržené státní podpory v absolutním i relativním vyjádření.

(128)

Jak bylo uvedeno výše, společnost Sjóvá obdržela státní podporu v celkové výši přibližně 12,3 miliardy ISK (zhruba 77 milionů EUR). Tato částka představovala přibližně 80 % chybějícího vlastního kapitálu v době první rekapitalizace. To ukazuje, že výše podpory, kterou společnost Sjóvá obdržela, byla poměrně vysoká. Společnost Sjóvá by bez státního zásahu opustila trh.

(129)

Na základě těchto prvků posoudil Kontrolní úřad nejprve strukturální opatření k zmírnění narušení hospodářské soutěže. Kontrolní úřad posoudil zejména možný odprodej činnosti společnosti Sjóvá v oblasti životního pojištění, kterou vykonává dceřiná společnost Sjóvá Life.

(130)

Islandské orgány předložily podrobné informace o významu činnosti v oblasti životního pojištění pro životaschopnost společnosti Sjóvá. Islandské orgány zejména zdůraznily integraci této oblasti činnosti do nabídky produktů společnosti Sjóvá, poptávku zákazníků po balíčcích pojištění, které zahrnují produkty v oblasti neživotního i životního pojištění, a schopnost hlavních konkurentů v oblasti neživotního pojištění uspokojit tuto poptávku. Na tomto základě islandské orgány uvedly, že by Kontrolní úřad měl uplatnit zásadu, že by opatření omezující narušení hospodářské soutěže neměla oslabovat vyhlídky na obnovení životaschopnosti, jak je uvedeno v bodě 32 pokynů k restrukturalizaci.

(131)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že by nebylo vhodné vyžadovat, aby společnost Sjóvá odprodala svou činnost v oblasti životního pojištění.

(132)

Vzhledem k neexistenci strukturálních opatření musí Kontrolní úřad posoudit opatření týkající se změn v jednání.

(133)

Kontrolní úřad bere na vědomí, že se podíl společnosti Sjóvá na trhu od začátku finanční krize významně snížil. Islandské orgány zejména zdůraznily, jaký dopad měla na podíly na trhu 30denní „lhůta pro přechod“ v září 2009, která konkurentům umožnila oslovit všechny zákazníky společnosti Sjóvá v segmentu neživotního pojištění s konkurenčními nabídkami. Islandské orgány tvrdí, že toto regulační opatření odstranilo některá narušení hospodářské soutěže.

(134)

Kontrolní úřad bere na vědomí rovněž skutečnost, že plán restrukturalizace nepředpokládá agresivní růst podílu společnosti Sjóvá na trhu a že nové politiky v oblasti stanovování cen a řízení rizik mají zajistit, aby společnost Sjóvá stanovila pouze takové ceny, které umožňují dostatečně ziskové podnikání.

(135)

Islandské orgány a společnost Sjóvá se mimoto zavázaly k dodržování omezení týkajícího se cen ve vztahu k cenovým nabídkám pro některé firemní zákazníky v období restrukturalizace, jak je uvedeno v příloze. Tento závazek poskytuje další ochranu před možným agresivním chováním společnosti Sjóvá na trhu a případné snížení činnosti v oblasti pojištění v důsledku závazku přinese prospěch konkurentům společnosti Sjóvá.

(136)

Kontrolní úřad bere na vědomí, že se tento závazek týká pouze určitých typů pojištění. Vzhledem k vysokým úrovním koncentrace na islandském pojišťovacím trhu se však Kontrolní úřad domnívá, že by rozsáhlejší omezení týkající se cen mělo za následek omezení účinné hospodářské soutěže, a nebylo by proto vhodné.

(137)

Kontrolní úřad vítá závazek islandských orgánů zavést určité regulační změny ve fungování pojistného trhu, jak je uvedeno v příloze. V souladu s body 44 a 45 pokynů k restrukturalizaci navrhované změny zvýší účinnou hospodářskou soutěž a usnadní otevírání trhu a nový vstup na trh. Tyto změny by měly zejména zákazníkům usnadnit přechod, a tím přispět k větší hospodářské soutěži mezi stávajícími účastníky na trhu.

(138)

Jak se vyžaduje v bodě 40 pokynů k restrukturalizaci, společnost Sjóvá přijala závazek týkající se zákazu akvizic během období restrukturalizace, jak je uvedeno v příloze. Zákaz akvizic zabrání společnosti Sjóvá v získání významného podílu v jiných finančních podnicích, umožní však společnosti Sjóvá uskutečnit v případě potřeby investice v malém měřítku.

(139)

Společnost Sjóvá nepoužije obdrženou podporu ani jiné výhody plynoucí z podpory k reklamním účelům.

(140)

Kontrolní úřad vyvozuje závěr, že restrukturalizace předpokládá dostatečná opatření k zmírnění narušení hospodářské soutěže a k zajištění toho, aby nebyla státní podpora použita na úkor soutěžitelů, jak se vyžaduje v bodě 39 pokynů k restrukturalizaci.

(141)

Kontrolní úřad vyvozuje závěr, že rekapitalizační opatření ve prospěch společnosti Sjóvá jsou slučitelná s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP.

(142)

Kontrolní úřad vyvozuje rovněž závěr, že islandské orgány poskytly dotyčnou státní podporu protiprávně v rozporu s čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3,