31.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 204/1

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES (3) zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace s různými druhy prováděcích opatření, jež jsou uskutečňována prostřednictvím zvláštních programů, k nimž patří program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií, který podporuje posilování vnitřního trhu pro výrobky a služby informačních a komunikačních technologií a výrobky a služby založené na informačních a komunikačních technologiích a snaží se povzbudit inovace prostřednictvím širšího přijetí informačních a komunikačních technologií a investic do nich.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 (4) stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Unie v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí a vytváří nástroj pro sdílení rizika pod názvem „Nástroj pro úvěrové záruky pro projekty transevropských dopravních sítí“.

(3)

V průběhu následujících deseti let budou podle odhadu Komise zapotřebí nebývale rozsáhlé objemy investic do evropských dopravních a energetických sítí a sítí informačních a komunikačních technologií, které by měly přispět k dosažení politických cílů strategie Evropa 2020, zejména cílů v oblasti klimatu a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdrojů tím, že se s jejich pomocí vybudují inteligentní, modernizované a plně vzájemně propojené infrastruktury, a které by měly podpořit dokončení vnitřního trhu.

(4)

Finanční prostředky získané formou dluhopisů z kapitálových trhů nejsou v Unii pro projekty infrastruktury snadno dostupné. Problémy infrastrukturních projektů při získávání přístupu k dlouhodobým finančním prostředkům ze soukromého sektoru nebo veřejného financování by neměly vést ke zhoršování výkonnosti na straně systémů dopravy, telekomunikací a energetiky, ani ke zpomalení rozšiřování širokopásmových služeb. V důsledku fragmentace trhů s dluhopisy v celé Unii, společně s neznámou poptávkou, ale i velikostí a složitostí infrastrukturních projektů, které vyžadují dlouhé lhůty potřebné pro přípravu, je vhodné řešit tento problém na úrovni Unie.

(5)

Finanční nástroje, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5), mohou v některých případech zlepšit efektivitu rozpočtových výdajů a docílit vysokých multiplikačních účinků z hlediska získání finančních prostředků ze soukromého sektoru. To je důležité zejména v souvislosti s obtížným přístupem k úvěrům, současnou napjatou situací v oblasti veřejných financí a s ohledem na potřebu povzbudit obnovu evropského hospodářství.

(6)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucna: nový víceletý finanční rámec pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu uvítal iniciativu pro projektové dluhopisy Evropa 2020, mechanismus pro sdílení rizika s EIB, který poskytuje omezenou podporu z rozpočtu Unie, jež je určena k efektivnějšímu využívání finančních prostředků Unie a k tomu, aby mezi soukromými investory vzbudila větší zájem o účast na prioritních projektech, které jsou v souladu s cíli strategie Evropa 2020. Rada ve svých závěrech ze dne 12. července 2011 o Aktu o jednotném trhu upozornila na skutečnost, že finanční nástroje je potřeba posuzovat z hlediska pákových efektů v porovnání se stávajícími nástroji, riziky, která by vznikla pro vládní rozvahy, a možným vytěsněním soukromých institucí. V této souvislosti by se mělo posuzovat sdělení Komise, týkající se pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 a posouzení souvisejících dopadů této iniciativy vycházející z veřejných konzultací.

(7)

Měla by být zahájena pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020, jež má za cíl pomoci financovat prioritní projekty s jasnou přidanou hodnotou EU a umožnit větší angažovanost soukromého sektoru na kapitálovém trhu v oblasti dlouhodobého financování ekonomicky životaschopných projektů v oblasti dopravní a energetické infrastruktury a v oblasti informačních a komunikačních technologií. Tento nástroj bude přínosem pro projekty s podobnými finančními potřebami a díky součinnosti mezi odvětvími by měl přinést větší výhody, co se týče dopadu na trh, správní účinnosti a využívání zdrojů. Zúčastněným stranám z oblasti infrastruktury, jako jsou finančníci, veřejné orgány, správci infrastruktury, stavební společnosti a provozovatelé, by měl poskytnout soudržný nástroj a bude se řídit požadavky trhu.

(8)

Během pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 se má použít rozpočet Unie společně s financováním EIB ve formě společného nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, které vydávají projektové společnosti. Tento nástroj usiluje o zmírnění rizika souvisejícího s dluhovou službou projektu a úvěrového rizika držitelů dluhopisů do té míry, aby účastníci kapitálového trhu, jako jsou penzijní fondy, pojišťovací společnosti a jiné zainteresované strany, byli ochotni investovat do většího objemu infrastrukturních projektových dluhopisů, než jak by to bylo možné bez podpory Unie.

(9)

S ohledem na dlouholeté zkušenosti EIB a vzhledem k tomu, že je to hlavní financující subjekt infrastrukturních projektů a na základě Smlouvy také finanční orgán EU, by Komise měla EIB do provádění pilotní fáze zapojit. Hlavní podmínky a postupy pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy by měly být stanoveny tímto nařízením. Podrobnější podmínky, včetně sdílení rizika, odměn, sledování a kontroly, by měly být stanoveny v dohodě o spolupráci mezi Komisí a EIB. Tato dohoda o spolupráci by měla být schválena Komisí a EIB v souladu s příslušným postupem.

(10)

Pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by měla být spuštěna co nejdříve během stávajícího finančního rámce a provedena bez zbytečného odkladu s cílem zjistit, zda a do jaké míry jsou tyto finanční nástroje ke sdílení rizika přínosem v oblasti financování infrastruktury a pro rozvoj financování projektů infrastruktury prostřednictvím dluhopisů z kapitálových trhů.

(11)

Pilotní fáze by měla být financována prostřednictvím přesměrování rozpočtu na roky 2012 a 2013 ze stávajících programů pro oblast dopravy, energetiky a telekomunikací. Tak by mělo být možné pro tuto iniciativu přerozdělit až 200 milionů EUR z rozpočtu transevropských dopravních sítí, až 20 milionů EUR z rozpočtu rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci a až 10 milionů EUR z rozpočtu transevropských energetických sítí. Dostupné rozpočtové finanční prostředky omezují jak rozsah této iniciativy, tak počet projektů, které lze podpořit.

(12)

Žádosti o rozpočtové finanční prostředky by měly vycházet od EIB na základě řady projektů, které EIB a Komise považují za vhodné, odpovídající cílům dlouhodobé politiky Unie a za uskutečnitelné. Veškeré žádosti a odpovídající rozpočtové závazky by měly být učiněny nejpozději do 31. prosince 2013. V důsledku složitosti velkých infrastrukturních projektů by k jejich schválení správní radou EIB mohlo dojít později, nejpozději však do 31. prosince 2014.

(13)

Žádosti o podporu a výběr a realizace všech projektů by měly podléhat právním předpisům Unie, zejména s ohledem na státní podporu, a měly by být prováděny takovým způsobem, aby nedocházelo k narušení trhu nebo se k existujícímu narušení nepřidávalo další.

(14)

Kromě požadavků na podávání zpráv podle bodu 49 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (6) by Komise za podpory EIB měla během pilotní fáze podávat Evropskému parlamentu a Radě každých šest měsíců po podepsání dohody o spolupráci zprávu a ve druhé polovině roku 2013 by měly Evropskému parlamentu a Radě předložit průběžnou zprávu. Úplné nezávislé hodnocení by mělo být předloženo v roce 2015.

(15)

Na základě tohoto úplného nezávislého hodnocení by Komise měla vyhodnotit relevanci iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 a rovněž její vliv na zvýšení objemu investic v prioritních projektech a posílení efektivnosti výdajů Unie.

(16)

Pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by měla být zahájena v rámci přípravy nástroje pro propojení Evropy navrhovaného Komisí. Není tím dotčeno žádné rozhodnutí týkající se víceletého finančního rámce Unie po roce 2013 a případného opětovného použití prostředků získaných z dřívějších finančních nástrojů v rámci jednání o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o finančních pravidlech platných pro roční rozpočet Unie.

(17)

Za účelem realizace pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by měla být odpovídajícím způsobem změněna rozhodnutí č. 1639/2006/ES a nařízení (ES) č. 680/2007.

(18)

Aby se zajistila účinnost opatření stanovených v tomto nařízení s ohledem na omezenou dobu trvání pilotní fáze, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení,

1)

V článku 8 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5a.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 5, pro projekty uskutečňované podle nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedené v čl. 31 odst. 2 Komise a Evropská investiční banka (EIB) předloží Evropskému parlamentu a Radě ve druhé polovině roku 2013 průběžnou zprávu. Úplné nezávislé hodnocení bude předloženo v roce 2015.

Na základě tohoto hodnocení Komise vyhodnotí relevanci iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 a její vliv na zvýšení objemu investic v prioritních projektech a posílení efektivnosti výdajů Unie. Na základě tohoto vyhodnocení a se zohledněním všech možností Komise posoudí, zda navrhne vhodné regulační změny, včetně změn legislativních, zejména pokud by se ukázalo, že předpokládané využití na trhu není uspokojivé, nebo pokud by se objevily dostatečné alternativní zdroje dlouhodobého financování dluhu.

Průběžná zpráva uvedená v prvním pododstavci bude zahrnovat seznam projektů, které využily nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedené v čl. 31 odst. 2a až 2e, s informacemi o podmínkách vydaných dluhopisů a typech současných a případných budoucích investorů.“

2)

V čl. 26 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

3)

Článek 31 se mění takto:

4)

Doplňuje se nová příloha, která zní:

1)

V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

2)

V prvním pododstavci článku 4 se doplňují nové věty, které znějí:

„Žádosti o pokrytí v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podle čl. 6 odst. 1 písm. g) se podávají EIB v souladu s obvyklými postupy EIB pro podávání žádostí.“

3)

V článku 6 se odstavec 1 mění takto:

4)

V článku 16 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„2a.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, pro projekty uskutečňované podle nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. g) Komise a EIB předloží ve druhé polovině roku 2013 Evropskému parlamentu a Radě průběžnou zprávu. Úplná nezávislá zpráva bude předložena v roce 2015.

Na základě tohoto hodnocení Komise vyhodnotí relevanci iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 a její vliv na zvýšení objemu investic v prioritních projektech a posílení efektivity výdajů Unie. Na základě tohoto vyhodnocení a se zohledněním všech možností Komise posoudí, zda navrhne vhodné regulační změny, včetně změn legislativních, zejména pokud by se ukázalo, že předpokládané využití na trhu není uspokojivé nebo pokud by se objevily dostatečné alternativní zdroje dlouhodobého financování dluhu“.

5)

V čl. 17 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Průběžná zpráva uvedená v čl. 16 odst. 2a zahrnuje seznam projektů, které využily nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedeného v čl. 6 odst. 1 písm. g), s informacemi o podmínkách vydaných dluhopisů a typech současných a případných budoucích investorů.“

6)

Příloha se označuje jako příloha I a v souladu s tím se v čl. 6 odst. 1 písm. d) slova „v příloze“ nahrazují slovy „v příloze I“.

7)

Doplňuje se nová příloha, která zní: