EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32012D0602

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 602/2012/EU ze dne 4. července 2012 o změnách Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), které rozšiřují zeměpisný rozsah operací EBRD o jižní a východní Středomoří

OJ L 177, 7.7.2012, p. 1–4 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 01 Volume 009 P. 149 - 152

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2012/602(2)/oj

7.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 177/1


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 602/2012/EU

ze dne 4. července 2012

o změnách Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), které rozšiřují zeměpisný rozsah operací EBRD o jižní a východní Středomoří

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem, (1)

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Od svého založení v roce 1991 pomáhá Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zemím střední a východní Evropy při jejich přechodu k otevřeným tržním ekonomikám a při podpoře soukromých a podnikatelských iniciativ. Zeměpisný rozsah operací EBRD by měl být rozšířen o země jižního a východního Středomoří za účelem podpory obdobných cílů. V reakci na hospodářskou a politickou situaci v zemích jižního a východního Středomoří vypracovala EBRD za účelem zahájení svých činností etapový přístup, který zohlední zvláštnosti tohoto regionu.

(2)

Podle zprávy rady ředitelů určené radě guvernérů o zeměpisném rozšíření operací banky o jižní a východní Středomoří zahrnuje region jižního a východního Středomoří země, které leží na pobřeží Středozemního moře, a dále Jordánsko, které je do tohoto regionu úzce začleněno.

(3)

V reakci na události v jižním a východním Středomoří v roce 2011 předložily Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 8. března 2011 společné sdělení nazvané „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím“, které naznačilo silnou politickou a hospodářskou podporu Unie tomuto regionu. Společné sdělení zahrnovalo možnost rozšíření mandátu EBRD o země jižního sousedství, a to v návaznosti na její zkušenosti za posledních dvacet let. Obsah uvedeného společného sdělení obecně potvrdila Evropská rada na zasedání ve dnech 24. a 25. března 2011. Ve svém usnesení ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – jižním rozměru vyzval Evropský parlament EBRD, aby změnila své stanovy za účelem účasti na procesu poskytování finanční pomoci.

(4)

V květnu 2011 vedoucí představitelé zemí G8 zahájili deauvillské partnerství, které má zemím jižního a východního Středomoří pomoci při přechodu ke svobodným, demokratickým a tolerantním společnostem, a vyzvali EBRD, aby rozšířila svou zeměpisnou působnost tak, aby se využily její zkušenosti a podpořil se přechod těchto zemí k přijetí zásad parlamentní demokracie, pluralismu a tržního hospodářství.

(5)

Rozšíření operací EBRD o jižní a východní Středomoří odráží podporu, kterou Unie a mezinárodní společenství poskytují nadějím na přechod k tržní ekonomice a pluralitní demokratické společnosti, které podnítilo arabské jaro.

(6)

S ohledem na křehkost ekonomik v zemích, v nichž má EBRD nově působit, a na sociální nerovnosti, jež byly jedním ze základních příčin nepokojů při arabském jaru, by měli zástupci Unie v řídících orgánech EBRD podporovat rozšíření jejího zaměření na rozvoj soukromého sektoru s cílem přispívat v souladu s čl. 3 odst. 5 a článkem 21 Smlouvy o Evropské unii financováním také k vytvoření společností, jež budou udržitelné sociálně i z hlediska životního prostředí, jak stanoví příslušné rozvojové cíle tisíciletí. Zástupci Unie v řídících orgánech EBRD by zejména měli EBRD vybízet k tomu, aby přispívala k přechodu k energeticky účinným otevřeným tržním ekonomikám, jež podporují začlenění všech společenských skupin a současně zohledňují sociální hledisko a otázky chudoby a občanských a lidských práv.

(7)

Usneseními č. 137 a č. 138, která byla přijata dne 30. září 2011, hlasovala rada guvernérů EBRD pro potřebné změny Dohody o založení EBRD (dále jen „dohoda“), které umožní rozšířit zeměpisný rozsah operací EBRD o jižní a východní Středomoří a zároveň zachovají její závazek k zemím, v nichž působí již v současnosti. Pro tyto změny hlasovali všichni guvernéři EBRD zastupující členské státy EU včetně guvernéra zastupujícího Unii.

(8)

Usnesením č. 134, které bylo přijato dne 21. května 2011, zdůraznila rada guvernérů EBRD, že plánovaného rozšíření mandátu EBRD by mělo být dosaženo, aniž by byly od jejích akcionářů požadovány další kapitálové příspěvky.

(9)

Podle článku 56 dohody se má rada guvernérů EBRD všech členů dotázat, zda s navrhovanými změnami souhlasí.

(10)

Zástupci Unie v řídících orgánech EBRD by měli EBRD co nejusilovněji vybízet k tomu, aby pečlivě sledovala své operace, a to zejména v zemích, kde neexistuje dostatečná politická odpovědnost, kde jsou porušována občanská a lidská práva či přetrvává vysoká míra korupce. Dále by zástupci Unie v řídících orgánech EBRD měli v maximální míře usilovat o zajištění toho, že při činnostech EBRD v nových zemích působnosti budou zohledněny zásady obezřetného bankovnictví, transparentnosti a boje proti podvodům, jak je uvedeno v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1219/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011 o upisování dodatečných akcií kapitálu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Evropskou unií v důsledku rozhodnutí o navýšení tohoto kapitálu (2).

(11)

Zástupci Unie v řídících orgánech EBRD by měli EBRD vybízet, aby při provádění činností v oblasti jižního a východního Středomoří pokračovala v těsné spolupráci s Unií a ve spolupráci s občanskou společností a dále rozvíjela úzkou spolupráci s Evropskou investiční bankou a ostatními evropskými a mezinárodními veřejnými finančními institucemi s cílem plně využít komparativních výhod. EBRD by také neměla zdvojovat činnosti těchto ostatních veřejných finančních institucí.

(12)

Než EBRD schválí své případné působení v nové zemi, měla by provést podrobné technické posouzení hospodářských a politických podmínek v dotčené zemi, včetně: posouzení závazku dané země dodržovat zásady parlamentní demokracie, pluralismu a tržního hospodářství, jak stanoví článek 1 dohody, posouzení nedostatků při procesu přechodu a vyhodnocení činností, které v dané zemi vyvíjejí jiné mezinárodní finanční instituce, a priorit, u nichž by EBRD nejlépe mohla využít svých jedinečných znalostí a dovedností. Při projednávání těchto posouzení by zástupci Unie v řídících orgánech EBRD měli EBRD vybízet, aby plně zohlednila stanoviska Unie.

(13)

Komise by ve zprávě, kterou v souladu s rozhodnutím 1219/2011/EU předloží před skončením období čtvrtého přezkumu kapitálových zdrojů 2011–2015, měla zohlednit rozšíření činností EBRD o jižní a východní Středomoří.

(14)

Pokud jde o příspěvek EBRD k přechodu zemí v jižním a východním Středomoří, v nichž může působit, k dobře fungujícím, udržitelným a moderním tržním ekonomikám, zástupci Unie v řídících orgánech EBRD by měli EBRD vyzvat, aby každý rok podávala zprávu o činnosti a aby před pětiletým přezkumem kapitálových zdrojů prováděla komplexní posouzení vlivu svých činností na budování těchto ekonomik.

(15)

Změny dohody by proto měly být schváleny jménem Unie,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Změny článků 1 a 18 Dohody o založení EBRD, které rozšiřují zeměpisný rozsah operací EBRD, se schvalují jménem Unie.

Znění těchto změn je pro informaci obsažen v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Guvernér EBRD zastupující Unii doručí EBRD jménem Unie prohlášení o přijetí změn.

Článek 3

V rámci výroční zprávy Evropskému parlamentu podá guvernér EBRD zastupující Unii rovněž zprávu o činnostech a operacích EBRD v jižním a východním Středomoří.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 4. července 2012.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

A. D. MAVROYIANNIS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 26. června 2012.

(2)  Úř. věst. L 313, 26.11.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

ZMĚNY DOHODY O ZALOŽENÍ EVROPSKÉ BANKY PRO OBNOVU A ROZVOJ

Článek 1 dohody o založení banky se mění takto (nový text v kurzívě):

„Článek 1

Cíl

V rámci podpory hospodářského pokroku a rekonstrukce je cílem banky podpora přechodu k otevřeným tržně orientovaným ekonomikám a podpora soukromé a podnikatelské iniciativy v zemích střední a východní Evropy, které se přihlásily k principům parlamentní demokracie, pluralismu a tržní ekonomiky a které tyto principy používají v praxi. Za stejných podmínek může být cíl banky dosahován i v Mongolsku a v členských zemích jižního a východního Středomoří, a to na základě rozhodnutí banky, které schválí minimálně dvě třetiny guvernérů zastupujících alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů. Proto se jakýkoliv odkaz na „země střední a východní Evropy“, „země ve střední a východní Evropě“, „přijímající zemi (nebo země)“ nebo „přijímající členskou zemi (nebo členské země)“ v této dohodě a jejích přílohách vztahuje i na Mongolsko a takovou zemi jižního a východního Středomoří.“

Článek 18 dohody o založení banky se mění takto (nový text v kurzívě):

„Článek 18

Zvláštní fondy

i)

Banka může přijmout správu zvláštních fondů, které jsou určeny, aby sloužily účelu a v rámci funkcí banky ve svých přijímajících zemích a potenciálních přijímajících zemích. Plné náklady na správu jakéhokoliv zvláštního fondu budou účtovány k tíži tohoto zvláštního fondu.

ii)

Pro účely pododstavce i) může rada guvernérů na žádost člena, který není přijímající zemí, rozhodnout, že takový člen splňuje podmínky pro získání postavení potenciální přijímající země po takové omezené období a za takových podmínek, jaké budou vhodné. Uvedené rozhodnutí musí schválit minimálně dvě třetiny guvernérů zastupujících alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů.

iii)

Rozhodnutí umožnit členovi získat postavení potenciální přijímající země lze učinit pouze za předpokladu, že takový člen dokáže splnit požadavky na to, aby se stal přijímající zemí. Jde o požadavky stanovené v článku 1 této dohody, ve znění k datu takového rozhodnutí, případně ve znění k datu, kdy vstoupí v platnost změna, kterou rada guvernérů schválila již v době takového rozhodnutí.

iv)

Pokud se potenciální přijímající země nestala přijímající zemí na konci období uvedeného v pododstavci ii), banka okamžitě zastaví veškerou zvláštní činnost v této zemi s výjimkou činností směřujících k řádné realizaci, ochraně a zachování aktiv zvláštního fondu a k úhradě závazků, které v této souvislosti vznikly.

2.   Zvláštní fondy přijaté bankou smějí být použity v jejích přijímajících zemích a potenciálních přijímajících zemích jakýmkoliv způsobem a za jakýchkoliv podmínek, které odpovídají účelu a funkcím banky a které jsou ve shodě s ostatními příslušnými ustanoveními této dohody a s dohodou nebo dohodami, které se vztahují k těmto fondům.

3.   Banka přijme taková pravidla, jaká mohou být požadována pro zřízení, správu a užití každého zvláštního fondu. Taková pravidla musí být v souladu s ustanoveními této dohody, s výjimkou těch ustanovení, která jsou jednoznačně příslušná pouze pro běžné operace banky.“


Top