Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 32009R1165

Nařízení Komise (ES) č. 1165/2009 ze dne 27. listopadu 2009 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 4 a IFRS 7 (Text s významem pro EHP)

OJ L 314, 1.12.2009, p. 21–26 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 13 Volume 064 P. 192 - 197

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 15/10/2023; Implicitně zrušeno 32023R1803

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1165/oj

1.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 314/21

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1165/2009

ze dne 27. listopadu 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 4 a IFRS 7

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 5. března 2009 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) změny mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 4 Pojistné smlouvy a IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování, dále jen „změny IFRS 4 a 7“. Cílem změn IFRS 4 a IFRS 7 je požadavek na rozšířené zveřejňování oceňování reálnou hodnotou a rizika likvidity v souvislosti s finančními nástroji.

(3)

Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG) potvrzují, že změny IFRS 4 a IFRS 7 splňují technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) (3), posoudila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů stanovisko EFRAG týkající se schválení a sdělila Komisi, že je vyvážené a objektivní.

(4)

Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:

1)

Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 4 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

2)

Standard IFRS 7 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Jednotlivé společnosti začnou uplatňovat změny IFRS 4 a IFRS 7 uvedené v příloze tohoto nařízení nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni 31. prosince 2008.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. listopadu 2009.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise

(1)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.

PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IFRS 4

Změna mezinárodního standardu účetního výkaznictví 4 Pojistné smlouvy

IFRS 7

Změna mezinárodního standardu účetního výkaznictví 7 Finanční nástroje: zveřejňování

Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci pro osobní potřebu nebo jiné poctivé využití (‚fair dealing‘). Další informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org

Změny Mezinárodního standardu účetního výkaznictví 7

Finanční nástroje: zveřejňování

Mění se odstavec 27. Vkládají se nové odstavce 27A a 27B.

VÝZNAM FINANČNÍCH NÁSTROJŮ PRO FINANČNÍ POZICI A FINANČNÍ VÝKONNOST

Další zveřejnění

Reálná hodnota

27

Účetní jednotka zveřejní u každé skupiny finančních nástrojů metody, a pokud byly použity oceňovací techniky, rovněž předpoklady, z nichž se vycházelo při určení reálných hodnot jednotlivých skupin finančních aktiv nebo finančních závazků. Bude-li to například přicházet v úvahu, účetní jednotka zveřejní informace o předpokladech týkajících se rozsahu předčasného splácení, míry odhadovaných ztrát z úvěrů, úrokových sazeb nebo diskontních sazeb. V případě, že došlo ke změně oceňovací techniky, účetní jednotka tuto změnu zveřejní spolu s důvody, které k této změně vedly.

27A

Aby bylo možné zveřejnit informace požadované v odstavci 27B, provede účetní jednotka klasifikaci určení reálné hodnoty za použití hierarchie reálné hodnoty, která odráží význam vstupních údajů použitých při oceňování. Hierarchie reálné hodnoty má tyto úrovně:

(a)

kótované ceny (neupravené) na aktivních trzích pro identická aktiva nebo závazky (úroveň 1);

(b)

vstupní údaje jiné než kótované ceny obsažené v úrovni 1, které je možné zjistit u aktiva nebo závazku, a to buď přímo (např. jako ceny), nebo nepřímo (např. odvozením od cen) (úroveň 2); a

(c)

vstupní údaje pro aktivum nebo závazek, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (nezjistitelné údaje) (úroveň 3).

Úroveň hierarchie reálné hodnoty, do níž je celkové ocenění reálnou hodnotou zařazeno, se stanovuje na základě vstupních údajů s nejnižší úrovní, které jsou významné pro celkové ocenění reálnou hodnotou. K tomuto účelu se význam vstupních údajů stanovuje v porovnání s celkovým oceněním reálnou hodnotou. Pokud ocenění reálnou hodnotou používá zjistitelné vstupní údaje, které vyžadují významnou úpravu založenou na nezjistitelných údajích, jedná se o ocenění úrovně 3. Stanovení významu konkrétního vstupního údaje ve vztahu k celkovému ocenění reálnou hodnotou vyžaduje úsudek a zvážení faktorů specifických pro dané aktivum nebo závazek.

27B

V případě ocenění reálnou hodnotou, které bude vykázáno ve výkazu o finanční pozici, zveřejní účetní závěrka u každé skupiny finančních nástrojů:

(a)

úroveň v hierarchii ocenění reálnou hodnotou, do níž je celkové ocenění reálnou hodnotou zařazeno, přičemž ocenění reálnou hodnotou bude rozděleno v souladu s úrovněmi definovanými v odstavci 27A;

(b)

veškeré významné převody mezi úrovní 1 a úrovní 2 hierarchie reálné hodnoty a důvody, které k nim vedly. Převody do každé úrovně se musí zveřejnit a vysvětlit odděleně od převodů směrem ven z jednotlivých úrovní. Pro tento účel se význam posuzuje s ohledem na výsledek a celková aktiva nebo celkové závazky;

(c)

u ocenění reálnou hodnotou na úrovni 3 hierarchie reálné hodnoty se zveřejní sesouhlasení počátečních zůstatků s konečnými zůstatky, přičemž zvlášť se zveřejní změny nastalé v průběhu období, které se týkají:

(i)

celkových zisků nebo ztrát za dané období, které jsou vykázány ve výsledku, a vysvětlení, kde jsou ve výkazu o úplném výsledku nebo v samostatné výsledovce uvedeny (za předpokladu, že tam uvedeny jsou);

(ii)

celkových zisků nebo ztrát vykázaných v ostatním úplném výsledku;

(iii)

nákupů, prodejů, emisí a úhrad (každý druh pohybu se zveřejňuje zvlášť); a

(iv)

převodů do úrovně 3 a ven z této úrovně (např. převody vzniklé v důsledku změn ve zjistitelnosti tržních údajů) a důvody vedoucí k těmto převodům. U významných převodů budou převody do úrovně 3 zveřejněny a vysvětleny odděleně od převodů z úrovně 3 ven;

(d)

celkovou výši zisků nebo ztrát za dané období uvedenou v (c)(i) výše, která je obsažena ve výsledku a která vznikla v důsledku zisků nebo ztrát týkajících se těch aktiv a závazků, které má účetní jednotka v držení na konci účetního období a vysvětlení, kde jsou tyto zisky a ztráty uvedeny ve výkazu o úplném výsledku nebo v samostatné výsledovce (za předpokladu, že tam uvedeny jsou);

(e)

v případě ocenění reálnou hodnotou na úrovni 3 se stanovuje, že pokud by změna jednoho nebo více vstupních údajů použitých u přiměřeně možných alternativních předpokladů významně změnila reálnou hodnotu, zveřejní účetní jednotka tuto skutečnost společně s informací o vlivu těchto změn. Účetní jednotka zveřejní, jak vliv změny na přiměřeně možné alternativní předpoklady vypočítala. Pro tento účel se význam posuzuje s ohledem na výsledek a celková aktiva nebo celkové závazky nebo, jsou-li změny reálné hodnoty vykázány v ostatním úplném výsledku, s ohledem na celkový vlastní kapitál.

Účetní jednotka zveřejní kvantitativní zveřejňované informace požadované v tomto odstavci v tabulce, nebo v jiném formátu, bude-li jiný formát vhodnější.

Mění se odstavec 39. Vkládá se nový odstavec 44G.

Riziko likvidity

39

Účetní jednotka zveřejní:

(a)

analýzu splatnosti nederivátových finančních závazků (včetně smluv o vydaných finančních zárukách), včetně informace o zbytkové smluvní splatnosti;

(b)

analýzu splatnosti derivátových finančních závazků. Analýza splatnosti má obsahovat informace o zbytkové smluvní splatnosti u těch derivátových finančních závazků, u nichž je smluvní splatnost důležitá pro pochopení načasování peněžních toků (viz odstavec B11B);

(c)

popis řízení rizika likvidity obsaženého v bodě (a) a (b).

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

44G

Zdokonalení zveřejňovaných údajů o finančních nástrojích (úpravy IFRS 7), vydané v březnu 2009, změnilo odstavce 27, 39 a B11 a vložilo nové odstavce 27A, 27B, B10A a B11A–B11F. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající 1. lednem 2009 nebo později. V prvním roce používání nemusí účetní jednotka poskytovat srovnatelné údaje požadované těmito změnami. Dřívější použití je povoleno. V případě, že účetní jednotka použije změny pro dřívější období, zveřejní tuto skutečnost.

Dodatek A

Definice pojmů

Mění se níže uvedený pojem.

Riziko likvidity

Riziko, že účetní jednotka bude mít problémy splnit své povinnosti související s finančními závazky, které se hradí poskytnutím hotovosti nebo jiného finančního aktiva.

Dodatek B

Aplikační příručka

Měni se nadpis a odstavec B11. Vkládají se nové odstavce B10A a B11A–B11F a zrušují se odstavce B12–B16. Odstavce B12 a B13 se nahrazují odstavcem B11C(a) a (b). Odstavce B14 a B16 se nahrazují odstavcem B11D.

Povaha a míra rizik vyplývajících z finančních nástrojů (odstavce 31–42)

Kvantitativní zveřejňované údaje u rizika likvidity (odstavce 34(a) a 39(a) a (b))

B10A

Podle odstavce 34(a) se vyžaduje zveřejnění souhrnných kvantitativních údajů o angažovanosti vůči riziku likvidity na základě informací, jež interně dostávají klíčoví řídící pracovníci. Účetní jednotka vysvětlí, jak se tyto údaje stanovují. V případě, že úbytky peněžních prostředků (nebo jiného finančního aktiva) obsažené v těchto údajích:

a)

se buď mohou vyskytnout výrazně dříve, než je uvedeno v těchto údajích, nebo

b)

se mohou týkat výrazně jiných částek, než jaké jsou v těchto údajích uvedeny (např. u derivátu, který je obsažený v těchto údajích na základě čistého vypořádání, ale u kterého má protistrana možnost vyžádat si hrubé plnění),

účetní jednotka tuto skutečnost zveřejní spolu s kvantitativními informacemi, které umožní uživatelům účetní závěrky vyhodnotit rozsah tohoto rizika, za předpokladu, že tyto informace nejsou obsaženy v analýze smluvních splatností, kterou vyžaduje odstavec 39(a) nebo (b).

B11

Při zpracování analýzy splatnosti, kterou vyžaduje odstavec 39(a) a (b), použije účetní jednotka pro určení vhodného počtu časových pásem vlastní úsudek. Účetní jednotka může například stanovit, že tato časová pásma jsou vhodná:

a)

do jednoho měsíce;

b)

od jednoho do tří měsíců;

c)

od tří měsíců do jednoho roku a

d)

od jednoho roku do pěti let.

B11A

Při plnění požadavků uvedených v odstavci 39(a) a (b), nebude účetní jednotka oddělovat vložený derivát od hybridního (kombinovaného) nástroje. V případě tohoto nástroje uplatní účetní jednotka odstavec 39(a).

B11B

Odstavec 39(b) vyžaduje, aby účetní jednotka zveřejnila u derivátových finančních závazků kvantitativní analýzu splatnosti, která obsahuje zbývající smluvní splatnosti za předpokladu, že smluvní splatnosti jsou důležité pro pochopení načasování peněžních toků. Například by se jednalo o:

a)

úrokový swap se zbývající splatností pět let v rámci zajištění peněžních toků finančního aktiva nebo závazku s variabilní sazbou;

b)

veškeré úvěrové přísliby.

B11C

Odstavec 39(a) a (b) vyžaduje, aby účetní jednotka zveřejnila u finančních závazků analýzu splatnosti, která obsahuje zbývající smluvní splatnosti pro některé finanční závazky. U tohoto zveřejnění platí, že:

a)

pokud si protistrana může vybrat, kdy se má částka uhradit, závazek se alokuje do nejčasnějšího termínu, kdy může účetní jednotce vzniknout povinnost plnění. Finanční závazky, které musí účetní jednotka uhradit na požádání (např. netermínové vklady), se zahrnují do nejčasnějšího časového pásma.

b)

pokud se účetní jednotka zavázala splácet závazek ve splátkách, alokují se jednotlivé splátky do nejčasnějšího období, v němž může účetní jednotce nastat povinnost jejich plnění. Nevyčerpaný úvěrový příslib se např. alokuje do časového pásma, v němž se nachází nejčasnější datum, kdy lze úvěr čerpat.

c)

u smluv o vydaných finančních zárukách se nejvyšší možná částka záruky alokuje do nejčasnějšího termínu, v němž může být záruka uplatněna.

B11D

Částky, které jsou předmětem smluv zveřejněných v analýze splatnosti podle odstavce 39(a) a (b), představují smluvní nediskontované peněžní toky, jako např.:

a)

hrubé závazky z finančního leasingu (před odečtením finančních poplatků);

b)

ceny uvedené v dohodách o forwardové koupi finančních aktiv za hotovost;

c)

čisté částky za úrokové swapy typu „platba proměnlivé míry a přijetí pevné míry“, za něž se směňují čisté peněžní toky;

d)

smluvní částky, jež se mají směnit za derivátový finanční nástroj (např. měnový swap), za který se směňují hrubé peněžní toky; a

e)

hrubé úvěrové přísliby.

Takové nediskontované peněžní toky se liší od částky zahrnuté do výkazu o finanční pozici, protože částka vykazovaná v tomto výkazu vychází z diskontovaných peněžních toků. Pokud dlužná částka není pevná, zveřejněná částka se stanoví odvolávkou na podmínky existující ke konci účetního období. Pokud např. dlužná částka kolísá tak, jak se mění některý index, zveřejněná částka může vycházet z hodnoty tohoto indexu ke konci účetního období.

B11E

Odstavec 39(c) vyžaduje, aby účetní jednotka vysvětlila, jak řídí riziko likvidity obsažené v položce zveřejněné v rámci kvantitativních zveřejňovaných údajů v odstavci 39(a) a (b). Účetní jednotka zveřejní analýzu splatnosti finančních aktiv, která má v držení, pro účely řízení rizika likvidity (např. finanční aktiva, která jsou ihned prodejná, nebo finanční aktiva, u nichž se očekává, že vytvoří hotovost, která bude schopna vyrovnat úbytky hotovosti vyplývající z finančních závazků), za předpokladu, že tyto informace jsou nezbytné k tomu, aby umožnily uživatelům účetní závěrky vyhodnotit povahu a rozsah rizika likvidity.

B11F

Níže jsou uvedeny další faktory, které účetní jednotka může zvážit při poskytování zveřejňovaných údajů v souladu s odstavcem 39(c), přičemž se nemusí omezovat pouze na tyto faktory. Mezi tyto faktory patří, zda účetní jednotka má:

a)

závazné úvěrové rámce (např. obchodní cenné papíry) nebo jiné úvěrové linky (např. pohotovostní úvěrové rámce), k nimž má přístup za účelem plnění potřeb týkajících se likvidity;

b)

vklady v centrální bance za účelem plnění potřeb týkajících se likvidity;

c)

diverzifikované zdroje financování;

d)

významně soustředěné riziko likvidity buď v aktivech, nebo ve zdrojích financování;

e)

zavedeny vnitřní kontrolní postupy a nouzové plány pro účely řízení rizika likvidity;

f)

nástroje, které obsahují zrychlené podmínky splácení (např. na spodní hranici úvěrového hodnocení účetní jednotky);

g)

nástroj, který by mohl vyžadovat složení jistoty (např. výzva k dodatkové úhradě u derivátů);

h)

nástroje, které umožňují účetní jednotce, aby si zvolila, zda uhradí své finanční závazky poskytnutím hotovosti (nebo jiného finančního aktiva) nebo poskytnutím vlastních akcií; nebo

i)

nástroje, které podléhají smlouvám o celkovém zápočtu.

B12-B16

[zrušují se]

Změna Mezinárodního standardu účetního výkaznictví 4

Pojistné smlouvy

Mění se odstavec 39(d).

ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE

Povaha a rozsah rizik vzniklých z pojistných smluv

39

(d)

informace o úvěrovém riziku, riziku likvidity a tržním riziku, které by odstavce 31–42 standardu IFRS 7 požadovaly, pokud by pojistné smlouvy spadaly pod standard IFRS 7. Platí však, že:

(i)

pojistitel nemusí poskytovat analýzy splatnosti požadované v odstavci 39(a) a (b) standardu IFRS 7 za předpokladu, že místo toho zveřejní informace o odhadovaném načasování čistých peněžních úbytků vzniklých na základě vykázaných pojistných závazků. Tyto informace mohou mít formu analýzy částek vykázaných ve výkazu o finanční pozici, která byla zpracována pomocí odhadovaného načasování.

(ii)

…
Top