EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 42008X1230(01)

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 97 – Jednotná ustanovení pro schvalování poplašných systémů vozidel a motorových vozidel, pokud jde o jejich poplašné systémy

OJ L 351, 30.12.2008, p. 1–43 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 11 Volume 078 P. 41 - 83

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/97(2)/oj

30.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 351/1


 

Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese: http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html.

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 97 – Jednotná ustanovení pro schvalování poplašných systémů vozidel a motorových vozidel, pokud jde o jejich poplašné systémy

Revize 1 – změna 1

Zahrnující veškerá platná znění až po:

doplněk 5 k sérii změn 01 – datum vstupu v platnost: 18. června 2007

OBSAH

PŘEDPIS

1.

Oblast působnosti

ČÁST I –   Schvalování poplašných systémů vozidel

2.

Definice

3.

Žádost o schválení poplašných systémů vozidel

4.

Schválení

5.

Obecné požadavky

6.

Zvláštní požadavky

7.

Provozní parametry a zkušební podmínky

8.

Návody

9.

Změna typu poplašných systémů vozidel a rozšíření schválení

10.

Shodnost výroby

11.

Postihy za neshodnost výroby

12.

Definitivní ukončení výroby

13.

Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy správních orgánů

ČÁST II –   Schvalování vozidel, pokud jde o jejich poplašný systém

14.

Definice

15.

Žádost o schválení

16.

Schválení

17.

Obecné požadavky

18.

Zvláštní požadavky

19.

Zkušební podmínky

20.

Návody

21.

Změna typu vozidla a rozšíření schválení

22.

Shodnost výroby

23.

Postihy za neshodnost výroby

24.

Definitivní ukončení výroby

25.

Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy správních orgánů

ČÁST III –   Schvalování imobilizérů a schvalování vozidel, pokud jde o jejich imobilizér

26.

Definice

27.

Žádost o schválení imobilizéru

28.

Žádost o schválení vozidla

29.

Schválení imobilizéru

30.

Schválení vozidla

31.

Obecné požadavky

32.

Zvláštní požadavky

33.

Provozní parametry a zkušební podmínky

34.

Návody

35.

Změny typu imobilizéru nebo typu vozidla a rozšíření schválení

36.

Shodnost výroby

37.

Postihy za neshodnost výroby

38.

Definitivní ukončení výroby

39.

Přechodná ustanovení

40.

Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy správních orgánů

PŘÍLOHY

Příloha I –

Sdělení o udělení, rozšíření, zamítnutí či odejmutí schválení nebo o definitivním ukončení výroby typu poplašného systému vozidel podle části I předpisu č. 97

Příloha II –

Sdělení o udělení, rozšíření, zamítnutí či odejmutí schválení nebo o definitivním ukončení výroby typu vozidla, pokud jde o jeho poplašný systém, podle části II předpisu č. 97

Příloha III –

Sdělení o udělení, rozšíření, zamítnutí či odejmutí schválení nebo o definitivním ukončení výroby typu imobilizéru podle části III předpisu č. 97

Příloha IV –

Sdělení o udělení, rozšíření, zamítnutí či odejmutí schválení nebo o definitivním ukončení výroby typu vozidla, pokud jde o jeho imobilizér, podle části III předpisu č. 97

Příloha V –

Uspořádání značek schválení

Příloha VI –

Vzor prohlášení o shodě

Příloha VII –

Vzor prohlášení o instalaci

Příloha VIII –

Zkouška systémů pro ochranu prostoru pro cestující

Příloha IX –

Elektromagnetická kompatibilita

Příloha X –

Specifikace týkající se spínačů ovládaných mechanickým klíčem

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na:

1.1   Část I: Poplašné systémy vozidel určené k trvalé montáži do vozidel kategorie M1 a do těch vozidel kategorie N1, jejichž hmotnost nepřesahuje 2 tuny (1).

1.2   Část II: Vozidla kategorie M1 a ta vozidla kategorie N1, jejichž hmotnost nepřesahuje 2 tuny, pokud jde o jejich poplašný systém (poplašné systémy) (1).

1.3   Část III: Imobilizéry a vozidla kategorie M1 a ta vozidla kategorie N1, jejichž hmotnost nepřesahuje 2 tuny, pokud jde o jejich imobilizéry (1).

1.4   Montáž zařízení uvedených v části II a části III do vozidel jiných kategorií než M1 nebo N1, s maximální hmotností větší než 2 tuny, je nepovinná, ovšem každé takové namontované zařízení musí splňovat všechna příslušná ustanovení tohoto předpisu. Má se za to, že vozidla schválená v souladu s ustanoveními části III předpisu č. 116 splňují požadavky části II tohoto předpisu a vozidla schválená v souladu s ustanoveními části IV předpisu č. 116 splňují požadavky části III tohoto předpisu.

ČÁST I

SCHVALOVÁNÍ POPLAŠNÝCH SYSTÉMŮ VOZIDEL

2.   DEFINICE

Pro účely části I tohoto předpisu se

2.1   „poplašným systémem vozidel“ rozumí systém určený k instalaci do určitého typu vozidla (typů vozidel), jehož účelem je signalizace vniknutí nebo rušivého zásahu do vozidla; tyto systémy mohou poskytovat dodatečnou ochranu proti neoprávněnému použití vozidla;

2.2   „čidlem“ rozumí zařízení vnímající změnu, která může být způsobena vniknutím nebo rušivým zásahem do vozidla;

2.3   „výstražným zařízením“ rozumí zařízení, které signalizuje, že došlo ke vniknutí nebo k rušivému zásahu;

2.4   „ovládacím zařízením“ rozumí zařízení sloužící k nastavení, odstavení a zkoušení poplašného systému vozidel a k přenosu stavu poplachu do výstražných zařízení;

2.5   „nastavením“ rozumí stav poplašného systému vozidel, ve kterém může být do výstražných zařízení přenesen stav poplachu;

2.6   „odstavením“ rozumí stav poplašného systému vozidel, ve kterém nemůže být do výstražných zařízení přenesen stav poplachu;

2.7   „klíčem“ rozumí jakékoli zařízení konstruované a vyrobené k ovládání blokovacího systému, který je konstruován a vyroben tak, aby mohl být ovládán pouze tímto zařízením;

2.8   „typem poplašného systému vozidel“ rozumějí systémy, které se výrazně neliší v těchto podstatných ohledech:

a)

obchodní název nebo značka výrobce;

b)

druh čidla;

c)

druh výstražného zařízení;

d)

druh ovládacího zařízení;

2.9   „schválením poplašného systému vozidel“ rozumí schválení typu poplašného systému vozidel, pokud jde o požadavky stanovené v bodech 5., 6. a 7. níže;

2.10   „imobilizérem“ rozumí zařízení určené k tomu, aby zabránilo odjezdu vozidla poháněného svým vlastním motorem.

2.11   „tísňovým poplachem“ rozumí zařízení, pomocí kterého lze použít poplašné zařízení instalované ve vozidle k výzvě o pomoc v případě nouze.

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ POPLAŠNÉHO SYSTÉMU VOZIDEL

3.1   Žádost o schválení poplašného systému vozidel podává výrobce takového systému nebo jeho řádně pověřený zástupce.

3.2   Pro každý typ poplašného systému vozidel se k žádosti přiloží:

3.2.1   dokumentace ve trojím vyhotovení, popisující technické vlastnosti poplašného systému vozidel a způsob jeho instalace;

3.2.2   tři vzorky typu poplašného systému vozidel se všemi jeho konstrukčními částmi. Každá hlavní konstrukční část musí být zřetelně a nesmazatelně označena obchodním názvem nebo značkou žadatele a označením typu dotyčné konstrukční části;

3.2.3   vozidlo (vozidla) vybavené poplašným systémem vozidel, jehož typ má být schválen, zvolené žadatelem po dohodě s technickou zkušebnou odpovědnou za provádění schvalovacích zkoušek;

3.2.4   návod ve trojím vyhotovení v souladu s bodem 8. níže.

4.   SCHVÁLENÍ

4.1   Schválení typu poplašného systému vozidel se udělí, jestliže poplašný systém vozidel předaný ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodů 5., 6. a 7. níže.

4.2   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (v současnosti 01 pro sérii změn 01) udávají sérii změn, která zahrnuje poslední zásadní technické změny tohoto předpisu v době vydání schválení. Tatáž smluvní strana není oprávněna přidělit jinému typu poplašného systému vozidel stejné číslo.

4.3   Oznámení o udělení, rozšíření nebo zamítnutí schválení typu poplašného systému vozidel podle tohoto předpisu musí být sděleno smluvním stranám, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

4.4   Na hlavní konstrukční část (části) poplašného systému vozidel, který je shodný s typem poplašného systému vozidel schváleného podle tohoto předpisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení připevní mezinárodní značka schválení, která se skládá z:

4.4.1   písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (2);

4.4.2   čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, symbol „A“, „I“ nebo „AI“ který udává, zda se jedná o poplašný systém vozidel, imobilizér nebo o kombinaci obojího, pomlčka a číslo schválení v blízkosti kružnice uvedené v bodě 4.4.1.

4.4.3   Značka schválení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

4.4.4   V příloze V tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značek schválení.

4.5   Jako alternativa ke značce schválení podle bodu 4.4. výše se pro každý poplašný systém vozidel nabízený k prodeji vydá prohlášení o shodě.

Jestliže výrobce poplašného systému vozidel dodává neoznačený schválený poplašný systém výrobci vozidla, aby jej použil jako původní vybavení určitého modelu vozidla nebo skupiny modelů vozidel, je výrobce poplašného systému vozidel povinen dodat výrobci vozidla příslušný počet vyhotovení prohlášení o shodě postačující k tomu, aby dotyčný výrobce obdržel schválení vozidla podle části II tohoto předpisu.

Je-li poplašný systém vozidel zhotoven z různých konstrukčních částí, musí být jeho hlavní konstrukční část (části) označena (označeny) referenční značkou a k prohlášení o shodě musí být připojen seznam těchto referenčních značek.

Vzor prohlášení o shodě je uveden v příloze VI tohoto předpisu.

5.   OBECNÉ POŽADAVKY

5.1   Poplašný systém vozidel musí v případě vniknutí nebo rušivého zásahu do vozidla vyslat výstražný signál.

Tento výstražný signál musí být buď zvukový, popřípadě doplněný optickými výstražnými zařízeními, nebo rádiový nebo jakákoli jejich kombinace.

5.2   Poplašné systémy vozidel musí být konstruovány, zhotoveny a instalovány takovým způsobem, aby vozidlo, které je jimi vybaveno, nadále splňovalo příslušné technické požadavky, zejména pokud jde o elektromagnetickou kompatibilitu.

5.3   Je-li poplašný systém vozidel vybaven zařízením pro rádiový přenos, například pro nastavení nebo odstavení poplachu nebo pro přenos poplachu, musí toto zařízení splňovat odpovídající normy ETSI (3), např. EN 300 220–1 V1.3.1. (2000–09), EN 300 220–2 V1.3.1. (2000–09), EN 300 220–3 V1.1.1. (2000–09) a EN 301 489–3 V1.2.1. (2000–08) (včetně všech doporučujících požadavků). Kmitočet a maximální vyzářený výkon rádiových přenosů pro nastavení a odstavení poplašného systému musí splňovat doporučení CEPT/ERC (4) / 70–03 (17. února 2000) týkající se provozování zařízení krátkého dosahu (5).

5.4   Instalace poplašného systému vozidel do vozidla nesmí mít (ve stavu odstavení) vliv na vlastnosti vozidla nebo na jeho bezpečný provoz.

5.5   Poplašný systém vozidel a jeho konstrukční části se nesmějí aktivovat náhodně, zejména za chodu motoru.

5.6   Porucha poplašného systému vozidel nebo porucha jeho elektrického napájení nesmí mít vliv na bezpečný provoz vozidla.

5.7   Poplašný systém vozidel, jeho konstrukční části a jimi ovládané díly musí být konstruovány, zhotoveny a instalovány takovým způsobem, aby bylo co nejmenší riziko, že je někdo rychle, aniž by vzbudil pozornost, vyřadí z provozu nebo zničí, například použitím levných nástrojů, které lze snadno ukrýt, zařízení nebo přístrojů snadno dostupných veřejnosti.

5.8   Prostředky k nastavení a odstavení poplašného systému vozidel musí být konstruovány tak, aby nebyly v rozporu s požadavky předpisu č. 18. Elektrické připojení ke konstrukčním částem, na které se tento předpis vztahuje, je přípustné.

5.9   Systém musí být uspořádán tak, aby zkrat v kterémkoli okruhu výstražného signálu nevyřadil z činnosti žádnou jinou funkci poplašného systému, kromě funkce zkratovaného okruhu.

5.10   Poplašný systém vozidel může být spojen s imobilizérem, který musí splňovat požadavky části III tohoto předpisu.

6.   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

6.1   Rozsah ochrany

6.1.1   Zvláštní požadavky

Poplašný systém vozidel musí přinejmenším detekovat a signalizovat otevření kterýchkoli dveří vozidla, kapoty motoru a zavazadlového prostoru. Jeho kontrolní funkci nesmí narušit porucha nebo vypnutí světelných zdrojů, například osvětlení prostoru pro cestující.

Čidla s přídavným účinkem, která umožňují oznámení/indikaci například:

a)

vniknutí do vozidla, například čidla kontrolující prostor pro cestující, okenní skla, rozbití jakékoli zasklené plochy nebo

b)

pokusu o krádež vozidla, například čidlo sklonu

jsou přípustná, přičemž je nutno brát v úvahu opatření, která zabraňují zbytečným poplašným signálům (tj. falešnému poplachu, viz bod 6.1.2. níže).

Pokud tato přídavná čidla generují poplašný signál i po vniknutí do vozidla (například rozbitím zasklené plochy) nebo působením vnějších vlivů (například větru), nesmí být poplašný signál aktivovaný jedním z výše zmíněných čidel aktivován více než desetkrát během téže aktivační periody poplašného systému vozidla.

V tomto případě je třeba omezit aktivační periodu oprávněným odstavením systému zásahem uživatele vozidla.

Některé druhy přídavných čidel, například čidlo kontroly prostoru pro cestující (ultrazvukové, infračervené) nebo čidlo sklonu atd., mohou být záměrně vyřazeny z činnosti. V tomto případě musí být před každým nastavením poplašného systému vozidel učiněn zvláštní záměrný zásah. Čidla nesmí být možné vyřadit z činnosti, je-li poplašný systém ve stavu nastavení.

6.1.2   Zabezpečení proti planému poplachu

6.1.2.1   Vhodnými opatřeními, například:

a)

mechanickým provedením a řešením elektrického okruhu v souladu se zvláštními podmínkami pro motorová vozidla,

b)

výběrem a použitím pracovních a ovládacích principů pro poplašný systém a jeho konstrukční části,

je třeba zajistit, aby poplašný systém vozidel ve stavu nastavení i odstavení nemohl vyvolat zbytečný zvukový poplašný signál v případě:

a)

nárazu do vozidla: zkouška podle bodu 7.2.13.;

b)

elektromagnetické kompatibility: zkoušky podle bodu 7.2.12.;

c)

snížení napětí akumulátoru postupným vybitím: zkouška podle bodu 7.2.14.;

d)

planého poplachu na základě kontroly prostoru pro cestující: zkouška podle bodu 7.2.15.

6.1.2.2   Může-li žadatel o schválení prokázat, například na základě technických údajů, že zabezpečení proti planému poplachu je uspokojivě zajištěno, nemusí technická zkušebna odpovědná za provádění schvalovacích zkoušek některé z výše uvedených zkoušek požadovat.

6.2   Zvukový poplach

6.2.1   Obecné požadavky

Výstražný signál musí být jasně slyšitelný a rozpoznatelný a musí se výrazně odlišovat od jiných zvukových signálů používaných v silničním provozu.

Vedle původního zvukového výstražného zařízení může být do prostoru vozidla kontrolovaného poplašným systémem vozidel namontováno zvláštní zvukové výstražné zařízení, které tak bude chráněno proti snadnému a rychlému přístupu osob.

Používá-li se zvláštní zvukové výstražné zařízení podle bodu 6.2.3.1. níže, může být poplašným systémem vozidel ještě aktivováno standardní zvukové výstražné zařízení původního vybavení za předpokladu, že neoprávněná manipulace s původním standardním zvukovým výstražným zařízením (zpravidla snadněji přístupným) neovlivní činnost zvláštního zvukového výstražného zařízení.

6.2.2   Doba trvání zvukového signálu

Minimální: 25 s.

Maximální: 30 s.

Zvukový signál může znovu zaznít pouze po dalším zásahu do vozidla, tj. po uplynutí výše zmíněného časového intervalu.

(Omezení: viz body 6.1.1. a 6.1.2. výše).

Odstavením poplašného systému musí být signál okamžitě přerušen.

6.2.3   Požadavky týkající se zvukového signálu

6.2.3.1   Zařízení se signálem stálého tónu (s konstantním kmitočtovým spektrem), například houkačky: akustické a další údaje podle předpisu č. 28 části I.

Přerušovaný signál (zapnut/vypnut):

Spouštěcí kmitočet … (2 ± 1) Hz

Doba zapnutí = doba vypnutí ± 10 %

6.2.3.2   Zařízení zvukového signálu s kmitočtovou modulací:

akustické a další údaje podle předpisu č. 28 části I, ale se shodným zdvihem nosné frekvence na obě strany uvnitř výše uvedeného rozsahu (1 800 Hz až 3 550 Hz).

Frekvenční pásmo propustnosti … (2 ± 1) Hz

6.2.3.3   Hladina akustického tlaku

Zdrojem zvuku musí být:

a)

buď zvukové výstražné zařízení schválené podle předpisu č. 28, části I;

b)

nebo zařízení, které splňuje požadavky předpisu č. 28, části I, bodů 6.1. a 6.2.

v případě zdroje zvuku odlišného od zvukového výstražného zařízení původního vybavení však může být minimální hladina akustického tlaku měřená za podmínek podle předpisu č. 28 části I snížena na hodnotu 100 dB(A).

6.3   Optický poplach – je-li instalován

6.3.1   Obecné požadavky

V případě vniknutí nebo rušivého zásahu do vozidla musí zařízení aktivovat optický signál podle bodů 6.3.2. a 6.3.3. níže.

6.3.2   Doba trvání optického signálu

Doba trvání optického signálu od aktivace poplachu musí být v rozsahu od 25 s do 5 min.

Odstavením poplašného systému musí být signál okamžitě přerušen.

6.3.3   Druh optického signálu

Blikání všech směrových světel a/nebo osvětlení prostoru pro cestující včetně všech světel ve stejném elektrickém okruhu.

Spouštěcí kmitočet … (2 ± 1) Hz

Ve vtahu k zvukovému signálu mohou být tyto signály asynchronní.

Doba zapnutí = doba vypnutí ± 10 %

6.4   Rádiový poplach (tzv. pager) – je-li instalován

Poplašný systém vozidel může být vybaven zařízením, které generuje poplašný signál rádiovým přenosem.

6.5   Blokování nastavení poplašného systému

6.5.1   Za chodu motoru nesmí být možno poplašný systém úmyslně nebo náhodně nastavit.

6.6   Nastavení a odstavení poplašného systému vozidel

6.6.1   Nastavení

Pro nastavení poplašného systému vozidel jsou přípustné jakékoli vhodné prostředky pod podmínkou, že tyto prostředky nezpůsobí náhodně planý poplach.

6.6.2   Odstavení

Odstavení poplašného systému vozidel musí být možno dosáhnout pomocí některého z níže uvedených zařízení nebo jejich kombinace. Přípustná jsou jiná zařízení s rovnocenným účinkem.

6.6.2.1   Mechanický klíč (splňující požadavky přílohy X tohoto předpisu), který může být spojen se zvnějšku ovládaným centrálním blokovacím systémem vozidla s nejméně 1 000 variantami.

6.6.2.2   Elektrická/elektronická zařízení, například dálkové ovládání, musí mít nejméně 50 000 variant, jakož i proměnlivé kódy a/nebo minimální dobu prohledání deset dnů, například nejvýše 5 000 variant za 24 hodin pro minimální počet 50 000 variant.

6.6.2.3   Mechanický klíč nebo elektrické/elektronické zařízení uvnitř chráněného prostoru pro cestující s časovým zpožděním pro nástup a výstup.

6.7   Zpoždění pro výstup

Je-li spínací zařízení pro nastavení poplašného systému vozidel instalováno uvnitř chráněného prostoru, musí být zajištěno zpoždění pro výstup. Toto zpoždění pro výstup musí být možno nastavit na dobu 15 až 45 sekund po zapnutí spínacího zařízení. Doba zpoždění může být nastavitelná podle individuálních podmínek uživatele.

6.8   Zpoždění pro nástup

Je-li spínací zařízení pro odstavení poplašného systému vozidel instalováno uvnitř chráněného prostoru, musí být zvukové a optické signály aktivovány se zpožděním nejméně 5 sekund a nejvýše 15 sekund. Doba zpoždění může být nastavitelná podle individuálních podmínek uživatele.

6.9   Indikátor stavu

6.9.1   Pro podávání informací o stavu poplašného systému vozidel (nastavení, odstavení, nastavená doba poplachu, aktivace poplachu) jsou přípustné optické indikátory uvnitř i vně prostoru pro cestující. Intenzita světla optických signálů vně prostoru pro cestující nesmí být větší než 0,5 cd.

6.9.2   K indikaci krátkodobých „dynamických“ procesů, jako jsou změny ze stavu „nastavení“ do „odstavení“ a naopak, se použije optické zařízení podle bodu 6.9.1. Touto optickou indikací může být též současné rozsvícení směrových světel a/nebo osvětlení prostoru pro cestující pod podmínkou, že doba trvání optické indikace směrovými světly není delší než 3 sekundy.

6.10   Napájení

Zdrojem napájení poplašného systému vozidel musí být buď akumulátor vozidla, nebo akumulátor, který je schopen opětovného nabití. Může být použit i případný pomocný akumulátor, který je schopen opětovného nabití, nebo akumulátor, který opětovného nabití není schopen. Uvedené akumulátory nesmí v žádném případě dodávat energii do jiných částí elektrického systému vozidla.

6.11   Požadavky týkající se volitelných funkcí

6.11.1   Samočinná kontrola, automatická indikace poruchy

Při nastavování poplašného systému vozidel mohou být funkcí samočinné kontroly (kontrolou věrohodnosti) detekovány a indikovány anomální stavy, například otevřené dveře apod.

6.11.2   Tísňový poplach

Optický a/nebo zvukový a/nebo rádiový poplach nezávislý na stavu (nastavení nebo odstavení) a/nebo funkci poplašného systému vozidel je přípustný. Tento poplach může být spuštěn zevnitř vozidla a nesmí ovlivňovat stav (nastavení nebo odstavení) poplašného systému vozidel. Rovněž musí být možné, aby uživatel vozidla tísňový poplach vypnul. V případě zvukového poplachu nesmí být doba jeho trvání během aktivace omezena. Tísňový poplach nesmí bránit spuštění motoru nebo zastavit jeho chod.

7.   PROVOZNÍ PARAMETRY A ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY (6)

7.1   Provozní parametry

Všechny konstrukční části poplašného systému vozidel musí bez poruchy fungovat za níže uvedených podmínek:

7.1.1   Klimatické podmínky

Jsou stanoveny dvě kategorie teploty okolního prostředí:

 

–40 °C až +85 °C pro části umístěné v prostoru pro cestující nebo pro zavazadla,

 

–40 °C až + 125 °C pro části umístěné v motorovém prostoru, není-li stanoveno jinak.

7.1.2   Stupeň ochrany týkající se instalace

Podle publikace IEC č. 529–1989 jsou stanoveny tyto stupně ochrany:

 

IP 40 pro části umístěné v prostoru pro cestující,

 

IP 42 pro části umístěné v prostoru pro cestující kabrioletů a automobilů se sklápěcí střechou, jestliže poloha instalace vyžaduje vyšší stupeň ochrany než IP 40,

 

IP 54 pro všechny ostatní části.

Výrobce poplašného systému vozidel je povinen v návodech k instalaci uvést případná omezení týkající se polohy instalace různých částí poplašného systému vozidel s ohledem na prach, vodu a teplotu.

7.1.3   Odolnost proti povětrnostním vlivům

Sedm dní podle normy IEC 68–2–30–1980.

7.1.4   Podmínky napájení elektrickou energií

Jmenovité napájecí napětí: 12 V

Pracovní rozsah napájecího napětí: od 9 V do 15 V v rozmezí teplot podle bodu 7.1.1.

Dovolená doba pro zvýšené napětí při 23 °C:

U

=

18 V, nejdéle 1 h

U

=

24 V, nejdéle 1 min.

7.2   Zkušební podmínky

7.2.1   Funkční zkoušky

7.2.1.1   Je třeba ověřit, zda poplašný systém vozidel splňuje tyto požadavky:

a)

doba trvání poplachu podle bodů 6.2.2. a 6.3.2.;

b)

kmitočet a poměr zapnutí/vypnutí podle bodů 6.3.3. a 6.2.3.1., resp. 6.2.3.2.;

c)

počet poplašných cyklů podle bodu 6.1.1., připadá-li v úvahu;

d)

kontrola blokování nastavení poplašného systému podle bodu 6.5.

7.2.1.2   Běžné zkušební podmínky

Napětí … U = (12 ± 0,2) V

Teplota … Θ = (23 ± 5) °C

7.2.2   Odolnost proti změnám teploty a napětí

Splnění požadavků podle bodu 7.2.1.1. je třeba též ověřit při těchto podmínkách:

Teplota při zkoušce

Θ

=

(– 40 ± 2) °C

Zkušební napětí

U

=

(9 ± 0,2) V

Doba vystavení těmto podmínkám

4 hodiny

7.2.2.2   Pro části umístěné v prostoru pro cestující nebo v prostoru pro zavazadla:

Teplota při zkoušce

Θ

=

(+ 85 ± 2) °C

Zkušební napětí

U

=

(15 ± 0,2) V

Doba vystavení těmto podmínkám

4 hodiny

7.2.2.3   Pro části umístěné v motorovém prostoru, není-li stanoveno jinak:

Teplota při zkoušce

Θ

=

(+ 85 ± 2) °C

Zkušební napětí

U

=

(15 ± 0,2) V

Doba vystavení těmto podmínkám

4 hodiny

7.2.2.4   Poplašný systém vozidel ve stavu nastavení i odstavení musí být podroben zvýšenému napětí (18 ± 0,2) V po dobu 1 hodiny.

7.2.2.5   Poplašný systém vozidel ve stavu nastavení i odstavení musí být podroben zvýšenému napětí (24 ± 0,2) V po dobu 1 minuty.

7.2.3   Provozní spolehlivost po zkoušce odolnosti proti vniknutí cizího tělesa a vody

Po zkoušce odolnosti proti vniknutí cizího tělesa a vody podle normy IEC 529–1989 pro stupně ochrany podle bodu 7.1.2. se opakují funkční zkoušky podle bodu 7.2.1.

7.2.4   Provozní spolehlivost po zkoušce odolnosti proti kondenzaci vody

Po zkoušce odolnosti proti vlhkosti podle normy IEC 68–2–30 (1980) se opakují funkční zkoušky podle bodu 7.2.1.

7.2.5   Zkouška odolnosti proti obrácené polaritě

Poplašný systém vozidel a jeho konstrukční části nesmějí být zničeny obrácenou polaritou napětí do 13 V po dobu 2 minut.

Po této zkoušce se opakují funkční zkoušky podle bodu 7.2.1., v případě nutnosti s vyměněnými pojistkami.

7.2.6   Zkouška bezpečnosti proti zkratu

Všechny elektrické spoje poplašného systému vozidel musí být bezpečné proti zkratu na kostru při maximálně 13 V a/nebo jištěny.

Po této zkoušce se opakují funkční zkoušky podle bodu 7.2.1., v případě nutnosti s vyměněnými pojistkami.

7.2.7   Spotřeba energie ve stavu nastavení

Spotřeba energie ve stavu nastavení za podmínek podle bodu 7.2.1.2. nesmí pro celý poplašný systém včetně stavového indikátoru překročit v průměru 20 mA.

7.2.8   Provozní spolehlivost po vibrační zkoušce

7.2.8.1   Pro tuto zkoušku se konstrukční části dělí na dva druhy:

druh 1

:

konstrukční části běžně montované do vozidla,

druh 2

:

konstrukční části určené k montáži do motoru.

7.2.8.2   Konstrukční části/poplašný systém vozidel se podrobí sinusovým vibracím těchto parametrů:

7.2.8.2.1   Pro druh 1

Proměnlivý kmitočet od 10 Hz do 500 Hz s maximální amplitudou ± 5 mm a maximálním zrychlením 3 g (špičková hodnota 0).

7.2.8.2.2   Pro druh 2

Proměnlivý kmitočet od 20 Hz do 300 Hz s maximální amplitudou ± 2 mm a maximálním zrychlením 15 g (špičková hodnota 0).

7.2.8.2.3   Pro oba druhy 1 a 2:

a)

změna frekvence 1 oktáva/min.;

b)

počet cyklů je 10, zkouška musí být provedena podél všech 3 os;

c)

vibrace se aplikují na nízkých kmitočtech při konstantní maximální amplitudě a na vyšších kmitočtech při konstantním maximálním zrychlení.

7.2.8.3   V průběhu zkoušky musí být poplašný systém vozidel připojen ke zdroji elektrické energie a kabel musí být po 200 mm podepřen.

7.2.8.4   Po vibrační zkoušce se opakují funkční zkoušky podle bodu 7.2.1.

7.2.9   Zkouška životnosti

Spuštění 300 úplných poplašných cyklů (zvukových a/nebo optických) s klidovou přestávkou zvukového zařízení 5 min. za zkušebních podmínek podle bodu 7.2.1.2.

7.2.10   Zkoušky spínače ovládaného klíčem zvenčí (instalovaného vně vozidla)

Níže uvedené zkoušky se provedou pouze tehdy, nepoužívá-li se zámek dveří původního vybavení.

7.2.10.1   Spínač ovládaný klíčem musí být navržen a zhotoven tak, aby zůstal plně funkční i po 2 500 cyklech nastavení/odstavení v každém směru následovaných expozicí minimálně 96 hodin ve slané mlze podle normy IEC 68–2–11–1981, zkouška odolnosti proti korozi.

7.2.11   Zkouška systémů pro ochranu prostoru pro cestující

Poplach musí být aktivován, jestliže se svislá deska rozměru 0,2 × 0,15 m zasune otevřeným oknem předních dveří do prostoru pro cestující 0,3 m (měřeno od středu svislé desky) směrem dopředu rovnoběžně s vozovkou rychlostí 0,4 m/s a pod úhlem 45° ke střední podélné rovině vozidla. (Viz výkresy v dodatku VIII tohoto předpisu).

7.2.12   Elektromagnetická kompatibilita

Poplašné zařízení vozidel musí být předáno ke zkouškám předepsaným v příloze IX.

7.2.13   Zabezpečení proti planému poplachu v případě úderu do vozidla

Ověří se, zda planý poplach není vyvolán úderem tělesa tvaru polokoule o průměru 165 mm tvrdosti 70 ± 10 Shore A a energii 4,5 J do kterékoli místa karoserie vozidla nebo na jeho zasklený povrch.

7.2.14   Zabezpečení proti planému poplachu v důsledku snížení napětí

Ověří se, zda planý poplach není vyvolán pomalým snižováním napětí hlavního akumulátoru souvislým vybíjením rychlostí 0,5 V za hodinu na 3 V.

Podmínky pro provádění zkoušky: viz bod 7.2.1.2. výše.

7.2.15   Zkouška zajištění proti planému poplachu z prostoru pro cestující

Systémy určené pro ochranu prostoru pro cestující podle bodu 6.1.1. výše se zkouší společně s vozidlem za běžných podmínek (bod 7.2.1.2).

Systém instalovaný podle návodu výrobce nesmí být spuštěn, je-li pětkrát v intervalu 0,5 sekund podroben zkoušce podle bodu 7.2.13. výše.

Planý poplach nesmí být vyvolán přítomností osoby, která se zvenčí dotkne vozidla nebo se pohybuje okolo něj (při zavřených oknech).

8.   NÁVODY

Ke každému poplašnému systému vozidel musí být poskytnut:

8.1   návod k instalaci obsahující:

8.1.1   seznam vozidel a modelů vozidel, pro které je zařízení určeno. Tento seznam může být specifický nebo obecný, například pro „všechny automobily s benzinovým motorem a s akumulátory 12 V se záporným pólem na kostře“.

8.1.2   Způsob instalace znázorněný pomocí fotografií a/nebo velmi jasných výkresů.

8.1.3   Jde-li o poplašný systém vozidel, který je spojen s imobilizérem, musí být přiložen doplňující návod týkající se splnění požadavků části III tohoto předpisu.

8.2   Nevyplněný formulář prohlášení o instalaci, jehož vzor je uveden v příloze VII.

8.3   Obecné pokyny pro kupujícího poplašného systému vozidel upozorňující na tyto skutečnosti:

 

poplašný systém vozidel je třeba instalovat v souladu s návodem výrobce,

 

doporučuje se výběr dobré montážní organizace (výrobce poplašného systému vozidel může vhodné montážní organizace uvést),

 

montážní organizace má vyplnit formulář prohlášení o instalaci dodaný spolu s poplašným systémem vozidel.

8.4   Návod k použití

8.5   Návod k údržbě

8.6   Obecné upozornění na nebezpečí spojená s případnými úpravami nebo doplňky systému; tyto úpravy a doplňky by automaticky zrušily platnost prohlášení o instalaci podle bodu 8.2. výše.

8.7   Údaj týkající se umístění mezinárodní značky schválení uvedené v bodě 4.4. tohoto předpisu a/nebo mezinárodního prohlášení o shodě uvedeném v bodě 4.5. tohoto předpisu.

9.   ZMĚNA TYPU POPLAŠNÉHO SYSTÉMU VOZIDEL A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

Každá změna typu poplašného systému vozidel se musí oznámit správnímu orgánu, který dotčenému typu poplašného systému vozidel schválení udělil.

Tento orgán poté může buď:

a)

usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že poplašný systém vozidel i tak stále splňuje požadavky; nebo

b)

si vyžádat od technické zkušebny odpovědné za provádění zkoušek nový zkušební protokol pro některé nebo všechny zkoušky předepsané v bodech 5., 6. a 7. tohoto předpisu.

Potvrzení nebo zamítnutí schválení s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným v bodě 4.3. výše.

Příslušný orgán, který uděluje rozšíření schválení, přidělí každému sdělení o rozšíření pořadové číslo.

10.   SHODNOST VÝROBY

Postupy shodnosti výroby musí být v souladu s postupy, které stanoví dodatek 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2), s následujícími požadavky:

10.1   každý poplašný systém schválený podle tohoto předpisu musí být vyroben tak, aby byl shodný se schváleným typem a splňoval požadavky uvedené v bodech 5., 6. a 7. výše.

10.2   Zkoušky předepsané v bodech 7.2.1. až 7.2.10. tohoto předpisu musí být u každého typu poplašného systému vozidel prováděny na základě statisticky řízeného náhodného výběru v souladu s jedním z postupů pravidelné kontroly jakosti.

10.3   Orgán, který schválení udělil, může kdykoli ověřit metody kontroly shodnosti platné pro každé výrobní zařízení. Běžné je provádět taková ověření jednou za dva roky.

11.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

11.1   Schválení udělené ohledně typu poplašného systému vozidel v souladu s tímto předpisem lze odejmout v případě, že nejsou dodržovány požadavky bodu 10. výše.

11.2   Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze I tohoto předpisu.

12.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu poplašného systému vozidel schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom uvědomit orgán, který schválení udělil.

Po obdržení příslušného sdělení o tom uvedený orgán podá zprávu ostatním smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze I tohoto předpisu.

13.   NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ A TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK

Smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a správních orgánů, které udělují schválení a kterým je nutné zasílat formuláře o udělení, rozšíření, zamítnutí nebo odejmutí schválení typu vydané v jiných zemích.

ČÁST II

SCHVÁLENÍ VOZIDLA, POKUD JDE O JEHO POPLAŠNÝ SYSTÉM

Jestliže je ve vozidle předaném ke schválení podle části II tohoto předpisu použit poplašný systém vozidel schválený podle části I tohoto předpisu, není třeba opakovat zkoušky tohoto systému požadované pro udělení schválení podle části I tohoto předpisu.

14.   DEFINICE

Pro účely části II tohoto předpisu se

14.1   „poplašným systémem (poplašnými systémy)“ rozumí uspořádání konstrukčních částí namontovaných jako původní vybavení do určitého typu vozidla, jejichž účelem je signalizace vniknutí nebo rušivého zásahu do vozidla; tyto systémy mohou poskytovat dodatečnou ochranu proti neoprávněnému použití vozidla.

14.2   „typem vozidla, pokud jde o jeho poplašný systém,“ rozumějí vozidla, která se výrazně neliší v těchto podstatných ohledech:

a)

obchodní název nebo značka výrobce;

b)

vlastnosti vozidla, které významně ovlivňují funkci poplašného systému;

c)

typ a konstrukce poplašného systému;

14.3   „schválením vozidla“ rozumí schválení typu vozidla, pokud jde o požadavky stanovené v bodech 17., 18. a 19. níže.

14.4   Ostatní definice platné pro část II jsou uvedeny v bodě 2. tohoto předpisu.

15.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

15.1   Žádost o schválení typu vozidla, pokud jde o jeho poplašný systém, předkládá výrobce vozidla nebo jeho řádně pověřený zástupce.

15.2   K žádosti musí být přiloženy tyto dokumenty ve trojím vyhotovení a tyto náležitosti:

15.2.1   Podrobný popis typu vozidla a částí vozidla týkajících se namontovaného poplašného zařízení.

15.2.2   Seznam konstrukčních částí nezbytných pro identifikaci poplašných systémů, které mohou být do vozidla namontovány.

15.2.3   Jestliže je použit poplašný systém vozidel schválený podle části I tohoto předpisu, musí být technické zkušebně rovněž dodáno sdělení o schválení typu poplašného systému vozidel (poplašných systémů vozidel).

15.3   Vozidlo představující typ vozidla, který má být schválen, se předá technické zkušebně.

15.4   Ke zkouškám může být přijato vozidlo, které nemá všechny konstrukční části příslušející k typu, za předpokladu, že žadatel může ke spokojenosti příslušného orgánu prokázat, že nepřítomnost vynechaných částí nemá vliv na výsledky ověření z hlediska požadavků tohoto předpisu.

16.   SCHVÁLENÍ

16.1   Schválení typu vozidla se udělí, jestliže vozidlo předané ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodů 17., 18. a 19. níže.

16.2   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (v současnosti 01 pro sérii změn 01) udávají sérii změn, která zahrnuje poslední zásadní technické změny tohoto předpisu v době vydání schválení. Tatáž smluvní strana není oprávněna přidělit jinému typu vozidla stejné číslo.

16.3   Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo zamítnutí schválení typu vozidla podle tohoto předpisu musí být sděleno smluvním stranám, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze II tohoto předpisu.

16.4   Na každém vozidle, které je shodné s typem vozidla schváleného podle tohoto předpisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení připevní mezinárodní značka schválení, která se skládá z:

16.4.1   písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (7);

16.4.2   čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, symbol „A“, „I“ nebo „AI“ který udává, zda bylo vozidlo schváleno s ohledem na svůj poplašný systém, imobilizéry nebo kombinaci obojího, pomlčka a číslo schválení vpravo od kružnice uvedené v bodě 16.4.1.

16.5   Pokud se vozidlo shoduje s typem vozidla schváleným podle jednoho nebo více jiných předpisů, které jsou přílohou dohody, pak se v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, nemusí symbol předepsaný v bodě 16.4.1. opakovat; v takovém případě se čísla předpisů a čísla schválení a další symboly všech předpisů, podle nichž bylo schválení v zemi, která schválení podle tohoto předpisu vydala, uděleno, umístí ve svislých sloupcích vpravo od symbolu předepsaného v bodě 16.4.1.

16.6   Značka schválení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

16.7   Značka schválení se umístí poblíž tabulky s údaji o vozidle, připevněné výrobcem, nebo přímo na ni.

16.8   V příloze V tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značek schválení.

17.   OBECNÉ POŽADAVKY

17.1   Poplašné systémy musí být konstruovány a zhotoveny takovým způsobem, aby v případě vniknutí nebo rušivého zásahu do vozidla zajistily výstražný signál, a aby mohly být spojeny s imobilizérem.

Tento výstražný signál musí být buď zvukový, popřípadě doplněný optickými výstražnými zařízeními, nebo rádiový nebo jakákoli jejich kombinace.

17.2   Vozidla, která jsou vybavena poplašnými systémy, musí splňovat odpovídající technické požadavky, zejména pokud jde o elektromagnetickou kompatibilitu.

17.3   Je-li poplašný systém vybaven zařízením pro rádiový přenos, například pro nastavení nebo odstavení poplachu nebo pro přenos poplachu, musí splňovat odpovídající normy ETSI (viz pozn. pod čarou č. 1 náležející k bodu 5.3.), např. EN 300 220–1 V1.3.1. (2000–09), EN 300 220–2 V1.3.1. (2000–09), EN 300 220–3 V1.1.1. (2000–09) a EN 301 489–3 V1.2.1. (2000–08) (včetně všech doporučujících požadavků). Kmitočet a maximální vyzářený výkon rádiových přenosů pro nastavení a odstavení poplašného systému musí splňovat doporučení 70–03 (17. února 2000) CEPT/ERC (viz pozn. pod čarou č. 2 náležející k bodu 5.3.) týkající se provozování zařízení krátkého dosahu (viz pozn. pod čarou č. 3 náležející k bodu 5.3.).

17.4   Poplašný systém a jeho konstrukční části se nesmějí aktivovat náhodně, zejména za chodu motoru.

17.5   Porucha poplašného systému nebo porucha jeho elektrického napájení nesmí mít vliv na bezpečný provoz vozidla.

17.6   Poplašný systém, jeho konstrukční části a jimi ovládané díly musí být instalovány takovým způsobem, aby bylo co nejmenší riziko, že je někdo rychle, aniž by vzbudil pozornost, vyřadí z provozu nebo zničí, například použitím levných nástrojů, které lze snadno ukrýt, zařízení nebo přístrojů snadno dostupných veřejnosti.

17.7   Systém musí být uspořádán tak, aby zkrat v kterémkoli okruhu výstražného signálu nevyřadil z činnosti žádnou jinou funkci poplašného systému, kromě funkce zkratovaného okruhu.

17.8   Poplašný systém může být spojen s imobilizérem, který musí splňovat požadavky části III tohoto předpisu.

18.   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

18.1   Rozsah ochrany

18.1.1   Zvláštní požadavky

Poplašný systém musí přinejmenším detekovat a signalizovat otevření kterýchkoli dveří vozidla, kapoty motoru a zavazadlového prostoru. Jeho kontrolní funkci nesmí narušit porucha nebo vypnutí světelných zdrojů, například osvětlení prostoru pro cestující.

Instalace čidel s přídavným účinkem, která umožňují oznámení/indikaci například:

a)

vniknutí do vozidla, například čidel kontrolujících prostor pro cestující, okenní skla, rozbití jakékoli zasklené plochy nebo

b)

pokusu o krádež vozidla, například čidel sklonu

je přípustná, přičemž je nutno brát v úvahu opatření, která zabraňují zbytečným poplašným signálům (tj. falešnému poplachu, viz bod 18.1.2. níže).

Pokud tato přídavná čidla generují poplašný signál i po vniknutí do vozidla (například rozbitím zasklené plochy) nebo působením vnějších vlivů (například větru), nesmí být poplašný signál aktivovaný jedním z výše zmíněných čidel aktivován více než desetkrát během téže aktivační periody poplašného systému.

V tomto případě je třeba omezit aktivační periodu oprávněným odstavením systému zásahem uživatele vozidla.

Některé druhy přídavných čidel, například čidlo kontroly prostoru pro cestující (ultrazvukové, infračervené) nebo čidlo sklonu, atd. mohou být záměrně vyřazeny z činnosti. V tomto případě musí být před každým nastavením poplašného systému učiněn zvláštní záměrný zásah. Čidla nesmí být možné vyřadit z činnosti, je-li poplašný systém ve stavu nastavení.

18.1.2   Zabezpečení proti planému poplachu

18.1.2.1   Je třeba zajistit, aby poplašný systém ve stavu nastavení i odstavení nemohl vyvolat zbytečný poplašný signál v případě:

a)

nárazu do vozidla: zkouška podle bodu 7.2.13.;

b)

elektromagnetické kompatibility: zkoušky podle bodu 7.2.12.;

c)

snížení napětí akumulátoru postupným vybitím: zkouška podle bodu 7.2.14.;

d)

planého poplachu na základě kontroly prostoru pro cestující: zkouška podle bodu 7.2.15.;

18.1.2.2   Může-li žadatel o schválení prokázat, například na základě technických údajů, že zabezpečení proti planému poplachu je uspokojivě zajištěno, nemusí technická zkušebna odpovědná za provádění schvalovacích zkoušek některé z výše uvedených zkoušek provádět.

18.2   Zvukový poplach

18.2.1   Obecné požadavky

Výstražný signál musí být jasně slyšitelný a rozpoznatelný a musí se výrazně odlišovat od jiných zvukových signálů používaných v silničním provozu.

Vedle zvukového výstražného zařízení původního vybavení může být do prostoru vozidla kontrolovaného poplašným systémem namontováno zvláštní zvukové poplašné zařízení, které tak bude chráněno proti snadnému a rychlému přístupu osob.

Používá-li se zvláštní zvukové výstražné zařízení podle bodu 18.2.3.1. níže, může být poplašným systémem ještě aktivováno standardní zvukové výstražné zařízení původního vybavení za předpokladu, že neoprávněná manipulace se standardním zvukovým výstražným zařízením (zpravidla snadněji přístupným) neovlivní činnost zvláštního zvukového výstražného zařízení.

18.2.2   Doba trvání zvukového signálu

Minimální: 25 s.

Maximální: 30 s.

Zvukový signál může znovu zaznít pouze po dalším zásahu do vozidla, tj. po uplynutí výše zmíněného časového intervalu.

(Omezení: viz body 18.1.1. a 18.1.2. výše).

Odstavením poplašného systému musí být signál okamžitě přerušen.

18.2.3   Požadavky týkající se zvukového signálu

18.2.3.1   Zařízení se signálem stálého tónu (s konstantním kmitočtovým spektrem), například houkačky: akustické a další údaje podle předpisu č. 28 části I.

Přerušovaný signál (zapnut/vypnut):

Spouštěcí kmitočet … (2 ± 1) Hz

Doba zapnutí = doba vypnutí ± 10 %

18.2.3.2   Zařízení zvukového signálu s kmitočtovou modulací: akustické a další údaje podle předpisu č. 28 části I, ale se shodným zdvihem nosné frekvence na obě strany uvnitř výše uvedeného rozsahu (1 800 Hz až 3 550 Hz).

Frekvenční pásmo propustnosti (2 ± 1) Hz

18.2.3.3   Hladina akustického tlaku

Zdrojem zvuku musí být:

a)

buď zvukové výstražné zařízení schválené podle předpisu EHK č. 28, části I;

b)

nebo zařízení, které splňuje požadavky předpisu EHK č. 28, části I, bodů 6.1. a 6.2. V případě zdroje zvuku odlišného od zvukového výstražného zařízení původního vybavení však může být minimální hladina akustického tlaku měřená za podmínek podle předpisu EHK č. 28 části I snížena na hodnotu 100 dB(A).

18.3   Optický poplach – je-li instalován

18.3.1   Obecné požadavky

V případě vniknutí nebo rušivého zásahu do vozidla musí zařízení aktivovat optický signál podle bodů 18.3.2. a 18.3.3. níže.

18.3.2   Doba trvání optického signálu

Doba trvání optického signálu od aktivace poplachu musí být v rozsahu od 25 s do 5 min. Odstavením poplašného systému musí být signál okamžitě přerušen.

18.3.3   Druh optického signálu

Blikání všech směrových světel a/nebo osvětlení prostoru pro cestující včetně všech světel ve stejném elektrickém okruhu.

Spouštěcí kmitočet … (2 ± 1) Hz

Ve vtahu k zvukovému signálu mohou být tyto signály asynchronní.

Doba zapnutí = doba vypnutí ± 10 %

18.4   Rádiový poplach (tzv. pager) – je-li instalován

Poplašný systém může být vybaven zařízením, které generuje poplašný signál rádiovým přenosem.

18.5   Blokování nastavení poplašného systému

18.5.1   Za chodu motoru nesmí být možno poplašný systém úmyslně nebo náhodně nastavit.

18.6   Nastavení a odstavení poplašného systému

18.6.1   Nastavení

Pro nastavení poplašného systému jsou přípustné jakékoli vhodné prostředky pod podmínkou, že tyto prostředky nezpůsobí náhodně planý poplach.

18.6.2   Odstavení

Odstavení poplašného systému musí být možno dosáhnout pomocí některého z níže uvedených zařízení nebo jejich kombinace. Přípustná jsou jiná zařízení s rovnocenným účinkem.

18.6.2.1   Mechanický klíč (splňující požadavky přílohy X tohoto předpisu), který může být spojen se zvnějšku ovládaným centrálním blokovacím systémem vozidla s nejméně 1 000 variantami.

18.6.2.2   Elektrická/elektronická zařízení, například dálkové ovládání, musí mít nejméně 50 000 variant, jakož i proměnlivé kódy a/nebo minimální dobu prohledání deset dnů, například nejvýše 5 000 variant za 24 hodin pro minimální počet 50 000 variant.

18.6.2.3   Mechanický klíč nebo elektrické/elektronické zařízení uvnitř chráněného prostoru pro cestující s časovým zpožděním pro nástup a výstup.

18.7   Zpoždění pro výstup

Je-li spínací zařízení pro nastavení poplašného systému instalováno uvnitř chráněného prostoru, musí být zajištěno zpoždění pro výstup. Toto zpoždění pro výstup musí být možno nastavit na dobu 15 až 45 sekund po zapnutí spínacího zařízení. Doba zpoždění může být nastavitelná podle individuálních podmínek uživatele.

18.8   Zpoždění pro nástup

Je-li spínací zařízení pro odstavení poplašného systému vozidel instalováno uvnitř chráněného prostoru, musí být zvukové a optické signály aktivovány se zpožděním nejméně 5 sekund a nejvýše 15 sekund. Doba zpoždění může být nastavitelná podle individuálních podmínek uživatele.

18.9   Indikátor stavu

18.9.1   Pro podávání informací o stavu poplašného systému (nastavení, odstavení, nastavená doba poplachu, aktivace poplachu) jsou přípustné optické indikátory uvnitř i vně prostoru pro cestující. Intenzita světla optických signálů vně prostoru pro cestující nesmí být větší než 0,5 cd.

18.9.2   K indikaci krátkodobých „dynamických“ procesů, jako jsou změny ze stavu „nastavení“ do „odstavení“ a naopak, se použije optické zařízení podle bodu 18.9.1. Touto optickou indikací může být též současné rozsvícení směrových světel a/nebo osvětlení prostoru pro cestující pod podmínkou, že doba trvání optické indikace směrovými světly není delší než 3 sekundy.

18.10   Napájení

Zdrojem napájení poplašného systému musí být buď akumulátor vozidla, nebo akumulátor, který je schopen opětovného nabití. Může být použit i případný pomocný akumulátor, který je schopen opětovného nabití, nebo akumulátor, který opětovného nabití není schopen. Uvedené akumulátory nesmí v žádném případě dodávat energii do jiných částí elektrického systému vozidla.

18.11   Požadavky týkající se volitelných funkcí

18.11.1   Samočinná kontrola, automatická indikace poruchy

Při nastavování poplašného systému mohou být funkcí samočinné kontroly (kontrolou věrohodnosti) detekovány a indikovány anomální stavy, například otevřené dveře apod.

18.11.2   Tísňový poplach

Optický a/nebo zvukový a/nebo rádiový poplach nezávislý na stavu (nastavení nebo odstavení) a/nebo funkci poplašného systému je přípustný. Tento poplach může být spuštěn zevnitř vozidla a nesmí ovlivňovat stav (nastavení nebo odstavení) poplašného systému. Rovněž musí být možné, aby uživatel vozidla tísňový poplach vypnul. V případě zvukového poplachu nesmí být doba jeho trvání během aktivace omezena. Tísňový poplach nesmí bránit spuštění motoru nebo zastavit jeho chod.

19.   ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY

Všechny konstrukční části poplašného systému vozidel nebo poplašného systému musí projít zkouškami v souladu s postupy podle bodu 7.

Tento požadavek se nevztahuje na:

19.1   konstrukční části, které jsou namontovány a jsou zkoušeny jako součást vozidla bez ohledu na to, zda poplašný systém vozidel/poplašný systém je nebo není instalován (například svítilny), nebo

19.2   konstrukční části, které byly již dříve zkoušeny jako konstrukční části vozidla a existují o tom písemné doklady.

20.   NÁVODY

Ke každému vozidlu musí být poskytnut:

20.1   návod k použití;

20.2   návod k údržbě;

20.3   obecné upozornění na nebezpečí spojená s případnými úpravami nebo doplňky systému.

21.   ZMĚNA TYPU VOZIDLA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

21.1   Každá změna typu vozidla se musí oznámit správnímu orgánu, který dotčenému typu vozidla schválení udělil.

Tento orgán poté může:

21.1.1   usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že poplašný systém i tak stále splňuje požadavky, nebo

21.1.2   si vyžádat od technické zkušebny nový zkušební protokol.

21.2   Potvrzení nebo zamítnutí schválení s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným v bodě 16.3. výše.

21.3   Příslušný orgán, který uděluje rozšíření schválení, přidělí každému sdělení o rozšíření pořadové číslo.

22.   SHODNOST VÝROBY

Postupy shodnosti výroby musí být v souladu s postupy, které stanoví dodatek 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2), s následujícími požadavky:

22.1   každé vozidlo schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem a splňovalo požadavky uvedené v bodech 17., 18. a 19. výše.

22.2   Orgán, který schválení udělil, může kdykoli ověřit metody kontroly shodnosti platné pro každé výrobní zařízení. Běžné je provádět taková ověření jednou za dva roky.

23.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

23.1   Schválení udělené, pokud jde o typ vozidla, v souladu s tímto předpisem lze odejmout v případě, že nejsou dodržovány požadavky podle bodu 22. výše.

23.2   Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze II tohoto předpisu.

24.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu vozidla schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom uvědomit orgán, který schválení udělil.

Po obdržení příslušného sdělení o tom uvedený orgán podá zprávu ostatním smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze II tohoto předpisu.

25.   NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ A TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK

Smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a správních orgánů, které udělují schválení a kterým je nutné zasílat formuláře o udělení, rozšíření, zamítnutí nebo odejmutí schválení typu vydané v jiných zemích.

ČÁST III

SCHVÁLENÍ IMOBILOZÉRŮ A SCHVÁLENÍ VOZIDLA, POKUD JDE O JEHO IMOBILIZÉR

26.   DEFINICE

Pro účely části III tohoto předpisu se

26.1   „imobilizérem“ rozumí zařízení určené k tomu, aby zabránilo běžnému odjezdu vozidla poháněného svým vlastním motorem (zabránění neoprávněnému odjezdu);

26.2   „ovládacím zařízením“ rozumí zařízení nutné pro nastavení nebo odstavení imobilizéru;

26.3   „indikátorem stavu“ rozumí zařízení určené k indikaci stavu imobilizéru (nastavení/odstavení, změny ze stavu nastavení na odstavení a naopak);

26.4   „stavem nastavení imobilizéru“ rozumí stav, ve kterém vozidlo nemůže být běžně poháněno vlastním motorem;

26.5   „stavem odstavení imobilizéru“ rozumí stav, ve kterém vozidlo může být běžně poháněno;

26.6   „klíčem“ rozumí jakékoli zařízení konstruované a vyrobené k ovládání blokovacího systému, který je konstruován a vyroben tak, aby mohl být ovládán pouze tímto zařízením;

26.7   „pojistným zařízením“ rozumí konstrukční úprava blokující imobilizér ve stavu odstavení;

26.8   „proměnlivým kódem“ rozumí elektronický kód skládající se z několika prvků, jejichž kombinace se náhodně mění po každém uvedení přenosové jednotky v činnost;

26.9   „typem imobilizéru“ rozumějí systémy, které se výrazně neliší v těchto podstatných ohledech:

a)

obchodní název nebo značka výrobce;

b)

druh ovládacího zařízení;

c)

způsob činnosti na dotyčném systému (systémech) vozidla (podle bodu 32.1. níže);

26.10   „typem vozidla, pokud jde o jeho imobilizér,“ rozumějí vozidla, která se výrazně neliší v těchto podstatných ohledech:

a)

obchodní název nebo značka výrobce;

b)

vlastnosti vozidla, které významně ovlivňují funkci imobilizéru;

c)

typ a konstrukce imobilizéru.

27.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ IMOBILIZÉRU

27.1   Žádost o schválení imobilizéru podává výrobce imobilizéru nebo jeho řádně pověřený zástupce.

27.2   Pro každý typ imobilizéru se k žádosti přiloží:

27.2.1   dokumentace ve trojím vyhotovení, popisující technické vlastnosti imobilizéru, postup jeho instalace a opatření přijatá proti jeho náhodné aktivaci;

27.2.2   tři vzorky typu imobilizéru se všemi jeho konstrukčními částmi. Každá hlavní konstrukční část musí být zřetelně a nesmazatelně označena obchodním názvem nebo značkou žadatele a označením typu dotyčné konstrukční části;

27.2.3   vozidlo (vozidla) vybavené imobilizérem, jehož typ má být schválen, zvolené žadatelem po dohodě s technickou zkušebnou odpovědnou za provádění schvalovacích zkoušek.

27.2.4   Návod ve trojím vyhotovení v souladu s bodem 34. níže.

28.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ VOZIDLA

28.1   Jestliže je ve vozidle předaném ke schválení podle části III tohoto předpisu použit imobilizér schválený podle části III tohoto předpisu, není třeba opakovat zkoušky imobilizéru požadované pro udělení schválení vozidla podle části III tohoto předpisu.

28.2   Žádost o schválení typu vozidla, pokud jde o jeho imobilizéry, předkládá výrobce vozidla nebo jeho řádně pověřený zástupce.

28.3   K žádosti musí být přiloženy tyto dokumenty ve trojím vyhotovení a tyto náležitosti:

28.3.1   podrobný popis typu vozidla a částí vozidla týkajících se namontovaného imobilizéru.

28.3.2   Seznam konstrukčních částí nezbytných pro identifikaci imobilizérů, které mohou být do vozidla namontovány.

28.4   Vozidlo představující typ vozidla, který má být schválen, se předá technické zkušebně.

28.5   Ke zkouškám může být přijato vozidlo, které nemá všechny konstrukční části příslušející k typu, za předpokladu, že žadatel může ke spokojenosti příslušného orgánu prokázat, že nepřítomnost vynechaných částí nemá vliv na výsledky ověření z hlediska požadavků tohoto předpisu.

28.6   Jestliže je použit imobilizér schválený podle části III tohoto předpisu, musí být technické zkušebně rovněž dodáno sdělení o schválení typu imobilizérů.

29.   SCHVÁLENÍ IMOBILIZÉRU

29.1   Schválení typu imobilizéru se udělí, jestliže imobilizér předaný ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodů 31., 32. a 33. níže.

29.2   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (v současnosti 01 pro sérii změn 01) udávají sérii změn, která zahrnuje poslední zásadní technické změny tohoto předpisu v době vydání schválení. Tatáž smluvní strana není oprávněna přidělit jinému typu imobilizéru stejné číslo.

29.3   Oznámení o udělení, rozšíření nebo zamítnutí schválení typu imobilizéru podle tohoto předpisu musí být sděleno smluvním stranám, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze III tohoto předpisu.

29.4   Na hlavní konstrukční části (části) imobilizéru, který je shodný s typem imobilizéru schváleného podle tohoto předpisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení připevní mezinárodní značka schválení, která se skládá z:

29.4.1   písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (8);

29.4.2   čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, symbol „A“, „I“ nebo „AI“ který udává, zda se jedná o poplašný systém vozidel, imobilizér nebo o kombinaci obojího, pomlčka a číslo schválení v blízkosti kružnice uvedené v bodě 29.4.1.

29.5   Značka schválení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

29.6   V příloze V tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značek schválení.

29.7   Jako alternativa ke značce schválení podle bodu 29.4. výše se pro každý imobilizér nabízený k prodeji vydá prohlášení o shodě.

Jestliže výrobce imobilizéru dodává neoznačený schválený imobilizér výrobci vozidla, aby jej použil jako původní vybavení určitého modelu vozidla nebo skupiny modelů vozidel, je výrobce imobilizéru povinen dodat výrobci vozidla příslušný počet vyhotovení prohlášení o shodě postačující, aby dotyčný výrobce obdržel schválení vozidla podle bodu 30. tohoto předpisu.

Je-li imobilizér zhotoven z různých konstrukčních částí, musí být jeho hlavní konstrukční část (části) označena (označeny) referenční značkou a k prohlášení o shodě musí být připojen seznam těchto referenčních značek.

Vzor prohlášení o shodě je uveden v příloze VI tohoto předpisu.

30.   SCHVÁLENÍ VOZIDLA

30.1   Schválení typu vozidla se udělí, jestliže vozidlo předané ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodů 31., 32. a 33. níže.

30.2   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (v současnosti 01 pro sérii změn 01) udávají sérii změn, která zahrnuje poslední zásadní technické změny tohoto předpisu v době vydání schválení. Tatáž smluvní strana není oprávněna přidělit jinému typu vozidla stejné číslo.

30.3   Oznámení o udělení, rozšíření nebo zamítnutí schválení typu vozidla podle tohoto předpisu musí být sděleno smluvním stranám, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze IV tohoto předpisu.

30.4   Na každém vozidle, které je shodné s typem vozidla schváleného podle tohoto předpisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení připevní mezinárodní značka schválení, která se skládá z:

30.4.1   písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (9);

30.4.2   čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, symbol „A“, „I“ nebo „AI“ který udává, zda se bylo vozidlo schváleno s ohledem na svůj poplašný systém, imobilizéry nebo kombinaci obojího, pomlčka a číslo schválení vpravo od kružnice uvedené v bodě 30.4.1.

30.5   Pokud se vozidlo shoduje s typem vozidla schváleným podle jednoho nebo více jiných předpisů, které jsou přílohou dohody, pak se v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, nemusí symbol předepsaný v bodě 30.4.1. opakovat; v takovém případě se čísla předpisů a čísla schválení typu a další symboly podle všech předpisů, podle nichž bylo schválení typu v zemi, která schválení podle tohoto předpisu vydala, uděleno, umístí ve svislých sloupcích napravo od symbolu předepsaného v bodě 30.4.1.

30.6   Značka schválení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

30.7   Značka schválení se umístí poblíž tabulky s údaji o vozidle, připevněné výrobcem, nebo přímo na ni.

30.8   V příloze V tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značek schválení.

31.   OBECNÉ POŽADAVKY

31.1   Imobilizér musí být možno nastavit a odstavit v souladu s těmito požadavky.

31.2   Je-li imobilizér vybaven zařízením pro rádiový přenos, například pro nastavení nebo odstavení, musí splňovat odpovídající normy ETSI (viz pozn. pod čarou č. 1 náležející k bodu 5.3.), např. EN 300 220–1 V1.3.1. (2000–09), EN 300 220–2 V1.3.1. (2000–09), EN 300 220–3 V1.1.1. (2000–09) a EN 301 489–3 V1.2.1. (2000–08) (včetně všech doporučujících požadavků). Kmitočet a maximální vyzářený výkon rádiových přenosů pro nastavení a odstavení imobilizéru musí splňovat doporučení 70–03 (17. února 2000) CEPT/ERC (viz pozn. pod čarou č. 2 náležející k bodu 5.3.) týkající se provozování zařízení krátkého dosahu (viz pozn. pod čarou č. 3 náležející k bodu 5.3.).

31.3   Imobilizér a jeho instalace musí být provedeny tak, aby každé vozidlo vybavené imobilizérem nadále splňovalo technické požadavky.

31.4   Imobilizér nesmí být možno uvést do stavu nastavení, je-li klíček zapalování v poloze pro chod motoru, kromě případů, kdy:

a)

je vozidlo vybaveno nebo určeno k vybavení jako vozidlo pro účely záchranné služby, hasičů nebo policie; nebo

b)

jeho motor musí:

i)

pohánět stroj, který je součástí vozidla nebo je do něj namontován, za jiným účelem, než je jízda s tímto vozidlem; nebo

ii)

zachovávat elektrickou energii akumulátorů vozidla na úrovni požadované pro pohon uvedeného stroje nebo zařízení;

a kdy vozidlo stojí se zataženou ruční brzdou. Je-li uplatňována tato výjimka, je nutno tuto skutečnost uvést v bodu 2 doplňku formuláře sdělení (příloha II tohoto předpisu).

31.5   Imobilizér nesmí být možno natrvalo vyřadit z činnosti.

31.6   Imobilizér musí být konstruován a zhotoven tak, aby jeho instalace neměla nepříznivý vliv na požadovanou funkci a na bezpečný provoz vozidla, ani v případě poruchy.

31.7   Imobilizér musí být konstruován a zhotoven tak, aby po instalaci do vozidla podle návodu výrobce nemohl být rychle, aniž by to vzbudilo pozornost, vyřazen z provozu nebo zničen, například použitím levných nástrojů, které lze snadno ukrýt, zařízení nebo přístrojů snadno dostupných veřejnosti. Vyřazení imobilizéru vyjmutím jeho hlavní konstrukční části nebo sestavy musí být obtížné a časově náročné.

31.8   Imobilizér musí být konstruován a zhotoven tak, aby byl schopen po instalaci podle návodu výrobce po dobu přiměřené životnosti odolávat prostředí ve vozidle (zkouška podle bodu 33.). Instalace imobilizéru zejména nesmí nepříznivě ovlivňovat elektrické vlastnosti palubní sítě vozidla (křížení vedení, bezpečnost kontaktů apod.).

31.9   Imobilizér může být kombinován s jinými systémy vozidla nebo může být do nich zabudován (například do řízení motoru, poplašných systémů).

31.10   Nesmí být možné, aby imobilizér bránil uvolnění brzd vozidla, kromě v případě imobilizéru, který brání uvolnění pneumaticky uvolňovaných pružinových brzd (10) a funguje tak, že v běžném provozu nebo při poruše jsou splněny technické požadavky předpisu č. 13 platného v době uplatnění schválení typu podle tohoto předpisu.

Splnění tohoto bodu neznamená, že imobilizér, který brání uvolnění pneumaticky uvolňovaných pružinových brzd, nemusí splňovat technické požadavky stanovené v tomto předpisu.

31.11   Imobilizér nesmí vozidlo brzdit.

32.   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

32.1   Rozsah ochrany

32.1.1   Imobilizér musí být konstruován tak, aby zabránil provozu vozidla vlastním pohonem nejméně jedním z těchto způsobů:

32.1.1.1   v případě dodatečné montáže nebo vozidla vybaveného vznětovým motorem přerušením nejméně dvou samostatných okruhů vozidla, které jsou nezbytné pro provoz vozidla vlastním pohonem (například spouštění motoru, zapalování, dodávka paliva, pneumaticky uvolňované pružinové brzdy atd.);

32.1.1.2   zásahem do kódu nejméně jedné řídicí jednotky nezbytné pro provoz vozidla.

32.1.2   Imobilizér vozidla vybaveného katalyzátorem nesmí způsobit vstup nespáleného paliva do výfukového traktu.

32.2   Provozní spolehlivost

Provozní spolehlivosti je třeba dosáhnout vhodnou konstrukcí imobilizéru se zřetelem ke specifickým podmínkám prostředí ve vozidle (viz body 31.8. a 33.).

32.3   Provozní bezpečnost

Je třeba zajistit, aby se následkem zkoušek podle bodu 33. nezměnil stav imobilizéru (nastavení/odstavení).

32.4   Nastavení imobilizéru

32.4.1   Imobilizér se musí uvést do stavu nastavení bez dodatečného úkonu řidiče nejméně jedním z těchto způsobů:

a)

otočením klíčku zapalování v zámku zapalování do nulové polohy a aktivací dveří; dále imobilizéry, které se odstavují bezprostředně před běžným nastartováním vozidla nebo během něj, mohou být nastaveny vypnutím zapalování.

b)

nejpozději 1 minutu po vyjmutí klíčku ze zámku zapalování.

32.4.2   Jestliže lze imobilizér uvést do stavu nastavení, když je klíček zapalování v poloze pro chod motoru, jak stanoví bod 34.1., je možné imobilizér rovněž nastavit otevřením dveří řidiče a/nebo záměrným zásahem ze strany oprávněného uživatele.

32.5   Odstavení

32.5.1   Odstavení musí být možno dosáhnout pomocí některého z níže uvedených zařízení nebo jejich kombinace. Jsou přípustná jiná zařízení s rovnocennou úrovní bezpečnosti a s rovnocenným účinkem.

32.5.1.1   Klávesnice pro vložení individuálně zvoleného kódu s možností nejméně 10 000 variant.

32.5.1.2   Elektrická/elektronická zařízení, například dálkové ovládání, musí mít nejméně 50 000 variant, jakož i proměnlivé kódy a/nebo minimální dobu prohledání deset dnů, například nejvýše 5 000 variant za 24 hodin pro minimální počet 50 000 variant.

32.5.1.3   Jestliže lze odstavení dosáhnout prostřednictvím dálkového ovládání, musí se imobilizér vrátit zpět do stavu nastavení do 5 minut po odstavení, pokud v okruhu spouštění motoru neproběhla žádná další akce.

32.6   Indikátor stavu

32.6.1   Pro podávání informací o stavu imobilizéru (nastavení/odstavení, změna ze stavu nastavení na odstavení a naopak) jsou přípustné optické indikátory uvnitř i vně prostoru pro cestující. Intenzita světla optických signálů vně prostoru pro cestující nesmí být větší než 0,5 cd.

32.6.2   K indikaci krátkodobých „dynamických“ procesů, jako jsou změny ze stavu „nastavení“ do „odstavení“ a naopak, se použije optické zařízení podle bodu 32.6.1. Touto optickou indikací může být též současné rozsvícení směrových světel a/nebo osvětlení prostoru pro cestující pod podmínkou, že doba trvání optické indikace směrovými světly není delší než 3 sekundy.

33.   PROVOZNÍ PARAMETRY A ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY

33.1   Provozní parametry

Všechny konstrukční části imobilizéru musí splňovat pokyny bodu 7. tohoto předpisu.

Tento požadavek se nevztahuje na:

 

konstrukční části, které jsou namontovány a zkoušejí se jako konstrukční části vozidla bez ohledu na to, zda je instalován imobilizér (například svítilny), nebo

 

konstrukční části, které byly již dříve zkoušeny jako konstrukční části vozidla a existují o tom písemné doklady.

33.2   Zkušební podmínky

Všechny zkoušky musí být provedeny postupně na jediném imobilizéru. Na základě rozhodnutí zkušebního orgánu však mohou být použity jiné vzorky, pokud to neovlivní výsledky zkoušek.

33.3   Provozní zkouška

Po dokončení všech níže uvedených zkoušek se imobilizér vyzkouší za běžných zkušebních podmínek podle bodu 7.2.1.2. tohoto předpisu, aby se ověřilo, zda nadále běžně funguje. V případě potřeby lze před zkouškou vyměnit pojistky.

Všechny konstrukční části imobilizéru musí splňovat body 7.2.2. až 7.2.8. a 7.2.12. tohoto předpisu.

34.   NÁVODY

(Body 34.1. až 34.3. se týkají pouze systémů dodávaných k dodatečné instalaci.)

Ke každému imobilizéru musí být poskytnut:

34.1   návod k instalaci obsahující

34.1.1   seznam vozidel a modelů vozidel, pro které je zařízení určeno; tento seznam může být specifický nebo obecný, například pro „všechny automobily s benzinovým motorem a s akumulátory 12 V se záporným pólem na kostře“;

34.1.2   způsob instalace znázorněný pomocí fotografií a/nebo velmi jasných výkresů;

34.1.3   podrobný návod k instalaci poskytnutý dodavatelem a vypracovaný takovým způsobem, aby – pokud se pověřená montážní organizace jeho pokyny přesně řídí – nebyla ovlivněna bezpečnost a spolehlivost vozidla;

34.1.4   požadavky na elektrické napájení imobilizéru, popřípadě doporučení, aby byla zvýšena kapacita akumulátoru vozidla;

34.1.5   dodavatel poskytne stanovení postupu kontroly vozidla po instalaci; zvláštní pozornost je třeba věnovat prvkům souvisejícím s bezpečností vozidla;

34.2   nevyplněný formulář prohlášení o instalaci, jehož vzor je uveden v příloze VII;

34.3   Obecné pokyny pro kupujícího imobilizéru upozorňující na tyto skutečnosti:

34.3.1   imobilizér je třeba instalovat v souladu s návodem výrobce;

34.3.2   doporučuje se výběr dobré montážní organizace (výrobce imobilizéru může uvést vhodné montážní organizace);

34.3.3   montážní organizace má vyplnit formulář prohlášení o instalaci dodaný spolu s imobilizérem.

34.4   Návod k použití

34.5   Návod k údržbě

34.6   Obecné upozornění na nebezpečí spojená s případnými úpravami nebo doplňky imobilizéru; tyto úpravy a doplňky by automaticky zrušily platnost prohlášení o instalaci podle bodu 34.2. výše.

35.   ZMĚNA TYPU IMOBILIZÉRU NEBO TYPU VOZIDLA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

Každá změna typu imobilizéru nebo typu vozidla se musí oznámit správnímu orgánu, který dotčenému typu imobilizéru vozidel schválení udělil.

Tento orgán poté může:

a)

usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že imobilizér nebo vozidlo i tak stále splňuje požadavky, nebo

b)

si vyžádat od technické zkušebny odpovědné za provádění zkoušek nový zkušební protokol pro některé nebo všechny zkoušky předepsané v bodech 31., 32. a 33. tohoto předpisu.

Potvrzení nebo zamítnutí schválení s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným v bodě 29.3. výše.

Příslušný orgán, který uděluje rozšíření schválení, přidělí každému sdělení o rozšíření pořadové číslo.

36.   SHODNOST VÝROBY

Postupy shodnosti výroby musí být v souladu s postupy, které stanoví dodatek 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2), s následujícími požadavky:

36.1   každý imobilizér nebo vozidlo schválené podle tohoto předpisu, pokud jde o jeho imobilizér, musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem a splňovalo požadavky uvedené v bodech 31., 32. a 33. výše.

36.2   Orgán, který schválení udělil, může kdykoli ověřit metody kontroly shodnosti platné pro každé výrobní zařízení. Běžné je provádět taková ověření jednou za dva roky.

37.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

37.1   Schválení udělené ohledně typu imobilizéru nebo typu vozidla v souladu s tímto předpisem lze odejmout v případě, že nejsou dodržovány požadavky bodu 36. výše.

37.2   Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzorů v příloze III a příloze IV tohoto předpisu.

38.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu imobilizéru nebo typu vozidla schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom informovat orgán, který schválení udělil.

Po obdržení příslušného sdělení o tom uvedený orgán podá zprávu ostatním smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze IV tohoto předpisu.

39.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

39.1   Schválení typu imobilizéru

39.1.1   Po uplynutí 36 měsíců od vstupu doplňku 4 k sérii změn 01 v platnost udělí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, schválení, pouze pokud typ konstrukční části nebo samostatného technického celku, který se má schválit, splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění doplňku 4 série změn 01.

39.1.2   Smluvní strany, které uplatňují tento předpis, musí i nadále udělovat schválení těm typům konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, které splňují požadavky původního znění tohoto předpisu ve znění všech předchozích sérií změn za předpokladu, že daná konstrukční část nebo samostatný technický celek je určen jako náhradní díl pro montáž na již používaná vozidla a že by nebylo technicky možné do vozidla namontovat konstrukční část nebo samostatný technický celek, který splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění doplňku 4 série změn 01.

39.2   Schválení typu vozidla

39.2.1   Po uplynutí 36 měsíců od vstupu doplňku 4 k sérii změn 01 v platnost udělí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, schválení, pouze pokud typ vozidla, který se má schválit, splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění doplňku 4 série změn 01.

40.   NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ A TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK

Smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a správních orgánů, které udělují schválení a kterým je nutné zasílat formuláře o udělení, rozšíření, zamítnutí nebo odejmutí schválení typu vydané v jiných zemích.


(1)  Týká se pouze vozidel s elektrickým systémem 12 V.

(2)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují členské státy a užívají své příslušné symboly EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jižní Afriku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii a 53 pro Thajsko. Dalším zemím se přidělí po sobě následující čísla chronologicky v pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, v jakém k uvedené dohodě přistoupí. Takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

(3)  ETSI: Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích.

Jestliže nejsou uvedené normy dostupné v době, kdy tento předpis vstoupí v platnost, použijí se příslušné vnitrostátní požadavky.

(4)  CEPT: Konference evropských správ pošt a telekomunikací.

ERC: Evropský výbor pro radiokomunikace.

(5)  Smluvní strany mohou zakázat určitý kmitočet a/nebo výkon a mohou povolit užívání jiného kmitočtu a/nebo výkonu.

(6)  Světla, která jsou používána jako součást optických výstražných zařízení a která patří ke standardnímu systému osvětlení vozidla, nemusí splňovat provozní parametry bodu 7.1. a nemusí být předána ke zkouškám uvedeným v bodu 7.2.

(7)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují členské státy a užívají své příslušné symboly EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jižní Afriku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii a 53 pro Thajsko. Dalším zemím se přidělí po sobě následující čísla chronologicky v pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, v jakém k uvedené dohodě přistoupí. Takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

(8)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují členské státy a užívají své příslušné symboly EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jižní Afriku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii a 53 pro Thajsko. Dalším zemím se přidělí po sobě následující čísla chronologicky v pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, v jakém k uvedené dohodě přistoupí. Takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

(9)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují členské státy a užívají své příslušné symboly EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jižní Afriku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii a 53 pro Thajsko. Dalším zemím se přidělí po sobě následující čísla chronologicky v pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, v jakém k uvedené dohodě přistoupí. Takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

(10)  Jak stanoví příloha VIII předpisu č. 13 se změnami.


PŘÍLOHA I

SDĚLENÍ

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

Image


PŘÍLOHA II

SDĚLENÍ

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

Image


PŘÍLOHA III

SDĚLENÍ

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

Image


PŘÍLOHA IV

SDĚLENÍ

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

Image


PŘÍLOHA V

USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ

Vzor A

Obrázek 1

Image

Obrázek 2

Image

Obrázek 3

Image

Výše uvedená značka schválení na obrázku 1 umístěná na vozidle nebo na poplašném systému vozidla udává, že dotčený typ byl schválen v Nizozemsku (E 4) podle předpisu č. 97 ve znění série změn 01 pod číslem schválení 011234.

Výše uvedená značka schválení na obrázku 2 umístěná na vozidle nebo na imobilizéru udává, že dotčený typ byl schválen v Nizozemsku (E 4) podle předpisu č. 97 ve znění série změn 01 pod číslem schválení 011234.

Výše uvedená značka schválení na obrázku 3 umístěná na vozidle, na poplašném systému vozidla nebo na imobilizéru udává, že dotčený typ byl schválen v Nizozemsku (E 4) podle předpisu č. 97 ve znění série změn 01 pod číslem schválení 011234.

První dvě číslice čísla schválení udávají, že schválení bylo uděleno v souladu s požadavky předpisu č. 97 ve znění série změn 01.

Vzor B

Image

Výše uvedená značka schválení umístěná na vozidle udává, že dotčený typ byl schválen, pokud jde o jeho poplašný systém, v Nizozemsku (E 4) podle předpisů č. 18 (1) a 97.

První dvě číslice čísel schválení udávají, že v den, kdy byla toto schválení udělena, obsahoval předpis č. 18 sérii změn 02 a předpis č. 97 sérii změn 01.


(1)  Druhé číslo je uvedeno pouze jako příklad.


PŘÍLOHA VI

VZOR PROHLÁŠENÍ O SHODĚ

Image


PŘÍLOHA VII

VZOR PROHLÁŠENÍ O INSTALACI

Image


PŘÍLOHA VIII

BODY 7.2.11. A 19.

Zkouška systémů pro ochranu prostoru pro cestující

Image


PŘÍLOHA IX

ELEKTROMAGNETICKÁ KOMPATIBILITA

Poznámka: Zkouška elektromagnetické kompatibility musí být provedena v závislosti na zkušebním zařízení buď podle bodu 1. nebo bodu 2.

1.   METODA ISO

Odolnost proti konduktivnímu rušení z napájecích vodičů

Pro napájecí vodiče a další spoje poplašných systémů vozidel/poplašných systémů, které mohou být za provozu připojeny k napájecím vodičům, se použijí zkušební impulsy 1, 2, 3a, 3b, 4 a 5 podle mezinárodní normy ISO 7637-1:1990.

Poplašný systém vozidel/poplašný systém ve stavu odstavení

Zkušební impulsy 1 až 5 se použijí ve zkušební úrovni III. Požadovaný funkční stav pro všechny použité zkušební impulsy musí být A.

Poplašný systém vozidel/poplašný systém ve stavu nastavení

Použijí se zkušební impulsy 1 až 5. Požadovaný funkční stav pro všechny použité zkušební impulsy je uveden v tabulce 1.

Tabulka 1

zkušební úroveň/funkční stav (pro napájecí vodiče)

Číslo zkušebního impulsu

Zkušební úroveň

Funkční stav

1

III

C

2

III

A

3a

III

C

3b

III

A

4

III

B

4

I

A

5

III

A

Odolnost proti rušení indukovanému do signálových vodičů

Přívody, které nejsou spojeny s napájecími vodiči (např. se zvláštními signálovými vodiči), musí být zkoušeny v souladu s mezinárodní normou ISO ISO/DIS 7637:1993 část 3. Požadovaný funkční stav pro všechny použité zkušební impulsy je uveden v tabulce 2.

Tabulka 2

zkušební úroveň/funkční stav (pro signálové vodiče)

Číslo zkušebního impulsu

Zkušební úroveň

Funkční stav

3a

III

C

3b

III

A

Odolnost proti vyzařovanému vysokofrekvenčnímu rušení

Zkouška odolnosti poplašného systému vozidel/poplašného systému může být provedena podle instrukcí předpisu č. 10 série změn 02 a zkušebních metod popsaných pro vozidla v příloze VI a pro samostatný technický celek v příloze IX.

Elektrické rušení elektrostatickými výboji

Odolnost proti elektrickému rušení musí být zkoušena v souladu s technickou zprávou ISO/TR 10605-1993.

Vysokofrekvenční vyzařování

Zkoušky musí být provedeny podle instrukcí předpisu č. 10 série změn 02 a zkušebních metod popsaných pro vozidla v příloze IV a V a pro samostatný technický celek v příloze VII a VIII.

2.   METODA IEC

Elektromagnetické pole

Poplašné systémy vozidel/poplašné systémy musí být podrobeny základní zkoušce. Podrobí se zkoušce v elektromagnetickém poli popsané v publikaci IEC 839-1-3-1998 zkouška A-13 ve frekvenčním rozsahu od 20 do 1 000 MHz a pro úroveň intenzity pole 30 V/m.

Kromě toho se poplašné systémy vozidel/poplašné systémy podrobí konduktivnímu rušení a rušení vazbou popsaným v mezinárodní normě ISO 7637 části 1:1990, 2:1990 a 3:1993, dle potřeby.

Elektrické rušení elektrostatickými výboji

Poplašné systémy vozidel/poplašné systémy musí být podrobeny základní zkoušce. Podrobí se zkoušce odolnosti proti elektrostatickým výbojům popsané buď v normě EN 61000-4-2, nebo ve zprávě ISO/TR 10605-1993 podle volby výrobce.

Vysokofrekvenční vyzařování

Poplašné systémy vozidel/poplašné systémy se podrobí zkoušce na rádiové odrušení podle zkoušek popsaných v předpisu č. 10 série změn 02 a podle zkušebních metod popsaných pro vozidla v příloze IV a V a pro samostatný technický celek v příloze VII a VIII.


PŘÍLOHA X

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE SPÍNAČŮ OVLÁDANÝCH MECHANICKÝM KLÍČEM

1.

Válcová část vložky spínače nesmí vyčnívat z krytu více než 1 mm a vyčnívající část musí být kuželovitá.

2.

Spoj mezi válcem vložky a jeho pouzdrem musí být schopen odolávat tažné síle 600 N a krouticímu momentu 25 Nm.

3.

Vložka spínače musí být odolná proti odvrtání.

4.

Profil klíče musí mít nejméně 1 000 efektivních permutací.

5.

Spínač nesmí být možno ovládat klíčem, který se liší od správného klíče pouze jednou permutací.

6.

Otvor pro klíč spínače ovládaného zvnějšku musí být zakryt clonkou nebo jiným způsobem chráněn proti vniknutí nečistoty nebo vody.


Top