30.9.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 260/1

(1)

Nařízením (ES) č. 682/2007 (2) (dále jen „konečné nařízení“) Rada uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (dále jen „dotčený výrobek“) obvykle kódů KN ex 2001 90 30 a ex 2005 80 00. Vzhledem k velkému počtu spolupracujících stran byl v průběhu šetření, které vedlo k uložení opatření, vybrán vzorek thajských vyvážejících výrobců.

(2)

Společnostem zařazeným do vzorku byla v průběhu šetření stanovena individuální celní sazba. Pro všechny ostatní společnosti bylo na základě váženého průměrného dumpingového rozpětí stanoveno celostátní clo ve výši 12,9 %.

(3)

Po uložení konečných opatření na dovozy kukuřice cukrové pocházející z Thajska společnost Kuiburi Fruit Canning Co., Limited (dále jen „společnost Kuiburi“ nebo „společnost“), vyvážející výrobce, jež sice nebyla vybrána do vzorku, ale Komisi poskytla úplnou odpověď na dotazník a požadovala individuální posouzení, podala dne 30. srpna 2007 žádost u Soudu prvního stupně. V této žádosti společnost uvedla, že by jí mělo být poskytnuto individuální posouzení.

(4)

Aniž je dotčen postoj, který zaujmou orgány Společenství, pokud bude žadatel pokračovat v soudním řízení, Komise z vlastního podnětu rozhodla iniciovat částečné opětovné zahájení antidumpingového šetření (3). Opětovné zahájení bylo omezeno na posouzení dumpingu, pokud jde o společnost Kuiburi.

(5)

Komise oficiálně informovala společnost Kuiburi, zástupce vyvážející země a sdružení výrobního odvětví ve Společenství o částečném opětovném zahájení šetření. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se vyjádřit a účastnit se slyšení.

(6)

Komise si vyžádala ověření údajů poskytnutých společností Kuiburi, které považovala za nezbytné k určení dumpingu, a na místě u společnosti byla provedena inspekce.

(7)

Jak je stanoveno v konečném nařízení, šetření ohledně dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“).

(8)

Metodika použitá pro výpočet dumpingu byla stejná jako v případě společností vybraných do vzorku, jak je popsána v 21.–36. bodě odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 1888/2006 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“) a potvrzena v konečném nařízení.

(9)

Pro určení běžné hodnoty Komise nejprve zjišťovala, je-li celkový domácí prodej obdobného výrobku reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým vývozem do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 první věty základního nařízení se prodeje obdobného výrobku na tuzemském trhu považují za reprezentativní, pokud prodaná množství společnosti na tuzemském trhu přesáhnou 5 % z prodaného množství daného výrobku ve Společenství.

(10)

Bylo zjištěno, že se obdobný výrobek na tuzemském trhu vůbec neprodává. Běžná hodnota proto musela být stanovena v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Pro tyto účely byla k výrobním nákladům každého typu vyváženého do Společenství připočtena přiměřená částka za prodejní, režijní a správní náklady a zisk, která byla případně upravena. Podobně jako v původním šetření bylo rozhodnuto nestanovit prodejní, režijní a správní náklady, jakož i zisky na základě čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení, jelikož pouze jedna společnost, která byla zařazena do vzorku, měla reprezentativní prodeje obdobného výrobku na tuzemském trhu. Proto a také v souladu s postupem v původním šetření byly prodejní, režijní a správní náklady, jakož i zisky stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. b), neboť společnost Kuiburi měla reprezentativní prodeje v běžném obchodním styku stejné obecné skupiny zboží.

(11)

Bylo zjištěno, že oznámené výrobní náklady a prodejní, režijní a správní náklady jsou podhodnocené, a byly proto před použitím ke stanovení běžné hodnoty upraveny.

(12)

Po sdělení podstatných skutečností a úvah, které tvoří základ zjištění v tomto řízení, společnost Kuiburi uvedla, že pro stanovení běžné hodnoty by částky pro prodejní, režijní a správní náklady, jakož i zisky měly být určeny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. Společnost argumentovala tím, že čl. 2 odst. 6 písm. b) není možné použít, jelikož prodej jiných výrobků na tuzemském trhu i) zahrnoval výrobky nebalené v plechovkách a ii) nebyl v žádném případě reprezentativní. Pokud jde o první tvrzení, definice výrobků nezahrnuje žádný konkrétní typ obalu, a není proto omezen na výrobky balené v plechovkách. Analogicky totéž platí pro obecnou skupinu zboží. Pokud jde o druhé tvrzení, je třeba vzít na vědomí, že 5 % práh uvedený v čl. 2 odst. 2 základního nařízení slouží k určení toho, zda je prodej obdobného výrobku na tuzemském trhu reprezentativní (ve srovnání s prodejem dotčeného výrobku do Společenství). Použití čl. 2 odst. 6 písm. b) nevyžaduje, aby prodej stejné obecné skupiny zboží představoval více než 5 % práh. V každém případě je u společnosti prodej stejné obecné skupiny zboží ve srovnání s prodejem dotčeného výrobku do Společenství značný, a tedy reprezentativní. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze argumenty společnosti přijmout a potvrzuje se, že se prodejní, režijní a správní náklady, jakož i zisky stanoví podle čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení.

(13)

Společnost Kuiburi dále uvedla, že pokud by byly prodejní, režijní a správní náklady, jakož i zisky stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení, bylo by nezbytné provést na určité úrovni obchodní úpravy zisku použitého pro stanovení běžné hodnoty, jelikož společnost prodává do ES výrobky se značkou maloobchodníků a na tuzemském trhu výrobky s vlastní značkou současně s výrobky se značkou maloobchodníků. V tomto ohledu je důležité vzít v úvahu, že společnost Kuiburi uvedla prodejní náklady na základě obratu. Zisk a prodejní, režijní a správní náklady dosáhly stejné celkové úrovně v případě prodeje všech druhů výrobků na všech trzích a poskytnuté údaje o zisku odrážely pouze mírné rozdíly v prodejních, režijních a správních nákladech. Nebylo proto možno stanovit, že by poskytnuté údaje odrážely rozdíly v úrovni obchodu. V důsledku toho není obchodní úprava zisku opodstatněná a tvrzení společnosti Kuiburi se odmítá.

(14)

Všechny prodeje společnosti byly ve Společenství uskutečněny přímo zákazníkům, kteří nejsou ve spojení. Proto byla vývozní cena pro tento prodej stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených nebo cen, které mají tito zákazníci ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, zaplatit.

(15)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny vycházelo z ceny ze závodu. Pro účely spravedlivého srovnání byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení zohledněny rozdíly u činitelů, které ovlivňují srovnatelnost cen. Byly provedeny úpravy ohledně rozdílů v nákladech na dopravu, manipulaci, provizi a poskytnutí úvěru, pokud připadaly v úvahu a byly odůvodněné.

(16)

Prodejní, režijní a správní náklady použité ke stanovení běžné hodnoty podle výše uvedené metodiky zahrnovaly náklady na provize. Byly proto provedeny úpravy běžné hodnoty z moci úřední podle čl. 2 odst. 10 písm. e), i když o ně nebylo žádáno, za účelem snížení prodejních, režijních a správních nákladů o částku vynaloženou v souvislosti s provizemi.

(17)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí společnosti Kuiburi stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(18)

Srovnání ukázalo existenci dumpingu. Toto průměrné vážené dumpingové rozpětí stanovené pro danou společnost, vyjádřené jako procento z ceny CIF na hranice Společenství, činí 14,3 %.

(19)

Podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být úroveň antidumpingového opatření dostatečná k tomu, aby bylo možné odstranit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství z důvodů dumpingového dovozu, aniž by se překračovalo zjištěné dumpingové rozpětí. Výpočet ceny, která nepůsobí újmu, byl popsán ve 120.–122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozních cen jednotlivých výrobků, jak byl stanoven pro výpočet cenového podbízení, a újmu nepůsobící ceny obdobných výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Případné rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly následně vyjádřeny jako procentní podíl celkové ceny CIF na hranice Společenství.

(21)

Výše uvedeným srovnáním cen bylo zjištěno rozpětí újmy 17,5 %.

(22)

Na základě výsledků šetření se má za to, že na vývozy dotčeného výrobku společnosti je třeba použít konečné antidumpingové clo na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení a nemělo by být vyšší než rozpětí újmy stanovené pro společnost Kuiburi a uvedené v 21. bodě odůvodnění.

(23)

Antidumpingové clo vztahující se na cenu CIF na hranice Společenství činí 14,3 %. Jelikož se podle 57. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 682/2007 clo společnostem, které na šetření nespolupracovaly, stanoví na úrovni nejvyššího cla uloženého společnostem na šetření spolupracujícím, činí toto clo 14,3 %. Jelikož však cílem opětovného zahájení šetření nebylo zahrnout společnost Kuiburi do vzorku, nýbrž provést individuální posouzení u společnosti Kuiburi na základě čl. 17 odst. 3 základního nařízení, nebylo by vhodné nově vypočítávat clo pro výrobce uvedené na seznamu v příloze I.

(24)

Společnosti Kuiburi a výrobnímu odvětví Společenství byly oznámeny výsledky šetření a byla jim dána příležitost předložit připomínky,