19.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/1

(1)

Nařízením (ES) č. 771/2005 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) Komise uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli kódů KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70 pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Indonésie, Tchaj-wanu, Thajska a Vietnamu.

(2)

Připomíná se, že šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2003 do 30. června 2004 (dále jen „období šetření“). Šetření trendů důležitých pro analýzu újmy se týkalo období od 1. ledna 2001 do 30. června 2004 (dále jen „posuzované období“).

(3)

Po uložení prozatímních antidumpingových opatření některé zúčastněné strany předložily písemné připomínky.

(4)

Strany, které o to požádaly, dostaly příležitost k ústnímu slyšení před Komisí.

(5)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení konečných závěrů.

(6)

Strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit uložení konečného antidumpingového cla a konečné vybrání částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Bylo jim také uděleno období, ve kterém mohly po poskytnutí těchto informací předložit svá stanoviska.

(7)

Ústní a písemné připomínky byly zváženy a případně zohledněny v konečných závěrech.

(8)

Po uložení prozatímních opatření jeden dovozce a jeho sdružení zpochybnili reprezentativnost výrobního odvětví Společenství, jak je stanovena v 113. bodu odůvodnění prozatímního nařízení ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Toto tvrzení však nebylo doloženo žádnými důkazy. Šetřením se potvrdilo, že výrobní odvětví Společenství během období šetření představovalo přibližně 54 % výroby Společenství a splňovalo požadavky ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(9)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci po oznámení podstatných skutečností a úvah tvrdili, že odpovědi výrobců ve Společenství v dotazníku, které nebyly důvěrné povahy, nebyly dostatečně podrobné a nebyly podány v souladu s článkem 19 základního nařízení. Tvrdili, že nedostatek informací v odpovědích na dotazníky, které nebyly důvěrné povahy, upíral spolupracujícím vývozcům skutečnou příležitost bránit své zájmy a údajně je v tomto postupu znevýhodňoval před ostatními stranami, jmenovitě před výrobním odvětvím Společenství. Informace o újmě uvedené v oddíle E prozatímního nařízení však poskytují všem zúčastněným stranám úhrnná ověřená data. Všechny zúčastněné strany tedy mají dostatečně přesný obraz skutečností týkajících se újmy a příčinných souvislostí k tomu, aby mohly bránit své zájmy. Se všemi stranami se jedná stejně a mezi různými zúčastněnými stranami neexistuje s ohledem na oznámení informací žádná nerovnováha. Kromě toho odpovědi na dotazníky, které nemají důvěrnou povahu, a informace obsažené v prozatímním nařízení zajišťovaly práva na obranu všem stranám. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(10)

Připomíná se, že v průběhu předběžného šetření vznikly pochybnosti o tom, zda by se matice a spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli mohly považovat za jeden výrobek. V tomto ohledu se muselo dále prozkoumat mnoho aspektů, např. zda a v jakém rozsahu se svorníky a matice prodávají na trhu společně jako jeden systém, v jakém rozsahu se tyto typy společně vyvíjejí atd. Bylo také zapotřebí provést další šetření s ohledem na to, v jakém rozsahu jsou výrobci ve Společenství schopni tyto systémy nabízet. Za účelem prozatímních závěrů bylo proto předběžně rozhodnuto, že matice, běžně dovážené pod kódem KN 7318 16 30, nebudou zahrnuty do definice dotyčného výrobku.

(11)

Po uložení prozatímních opatření výrobci i dovozci ve Společenství poskytli důkaz, že matice ani svorníky se společně nevyvíjejí, nevyrábějí ani neprodávají. Zatímco matice se obvykle používají společně se svorníky, neprodávají se obvykle jako sada. Svorníky se také mohou používat jako upevňovací prostředky bez matic, což dokazuje, že konečná použití svorníků a matic mohou být odlišná. Tuto skutečnost potvrzuje dovoz některých výrobců v dotčených zemích, kteří vyrábějí a prodávají buď matice, nebo svorníky, jakož i skutečnost, že výrobci ve Společenství, kteří byli zařazeni do vzorku, vyrábějí šrouby a svorníky, ne však matice. To je zvlášť zřejmé v případě Filipín, kdy prakticky veškerý dovoz představovaly matice bez odpovídajícího dovozu svorníků. Kromě toho, jak je uvedeno výše, svorníky se nemusí nutně kombinovat s maticemi a podložkami. Tento fakt je zřejmý také z popisu kódu HS 7318 15: „Ostatní šrouby a svorníky (maticové šrouby), též s jejich maticemi nebo podložkami.“ Kromě toho je vhodné poznamenat, že výrobní odvětví Společenství nedisponuje nezbytným strojním zařízením na výrobu matic a neprojevilo žádný úmysl vyrábět matice v budoucnu.

(12)

Proto se potvrzují závěry stanovené ve 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se vyloučení matic, které nejsou dováženy jako součást sady se šrouby a svorníky, z definice výrobku. V důsledku toho a v souladu se závěry učiněnými ve 14. a 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bude zastaveno řízení s ohledem na Filipíny.

(13)

Po uložení prozatímních opatření spolupracující thajští vyvážející výrobci tvrdili, že se matice a svorníky běžně vyrábějí a prodávají společně, a proto, mají-li být z definice výrobku vyloučeny matice, měly by být z předmětu řízení vyloučeny také svorníky. Toto tvrzení však nedoložili. V důsledku toho a s ohledem na závěry uvedené v 11. a 12. bodě odůvodnění, že matice nejsou prodávány a vyvíjeny společně se svorníky, byla tato námitka zamítnuta a z předmětu řízení byly vyloučeny pouze matice.

(14)

Kromě toho několik dovozců a jejich sdružení znovu zopakovalo svou žádost dále omezit šetření na dva kódy KN, jmenovitě 7318 15 61 (šrouby z korozivzdorné oceli se šestihrannou hlavou) a 7318 15 70 (šestihranné maticové šrouby z korozivzdorné oceli). Za tímto účelem odkazovali na údajnou nedostatečnou výrobu všech ostatních spojovacích prostředků, které jsou předmětem tohoto šetření, tj. spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli běžně dovážených pod kódy KN 7318 12 10 (ostatní vruty z korozivzdorné oceli), 7318 14 10 (závitořezné šrouby z korozivzdorné oceli), 7318 15 30 (šrouby a svorníky bez hlav z korozivzdorné oceli) a 7318 15 51 (šrouby se zářezem a příčným vybráním z korozivzdorné oceli), výrobním odvětvím Společenství. V této souvislosti poskytli jako důkaz několik objednávek, které výrobci ve Společenství nemohli dodat. Kromě toho tvrdili, že se svorníky a šrouby vyrábějí na odlišných strojích.

(15)

Je třeba připomenout, že podle 15. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se šetřením potvrdilo, že druhy spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli, které spadají pod kódy KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30 a 7318 15 51, se ve Společenství vyrábějí. Z toho plyne, že výrobci ve Společenství zařazení do vzorku i) vlastní strojní zařízení na výrobu těchto ostatních typů spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli a ii) s ohledem na tyto druhy čelí konkurenci dotyčných dumpingových výrobků. Informace týkající se některých objednávek, které nemohly být výrobním odvětvím Společenství dodány, se vztahují k období nespadajícímu do období šetření a neměly by se obvykle podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení brát v úvahu. Tato skutečnost každopádně nedokládá, že výrobní odvětví Společenství tyto výrobky nevyrábí. Kromě toho se šetřením zjistilo, že v případě neexistence nekalé dumpingové soutěže z dotčených zemí by výrobní odvětví Společenství mohlo zvýšit výrobu a naplnit poptávku po těchto předmětech. V této souvislosti by se mělo vzít v úvahu, že výrobní odvětví Společenství má významnou volnou kapacitu (viz tabulka před 127. bodem odůvodnění v prozatímním nařízení). V důsledku toho nemohla být žádost dovozců přijata.

(16)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci žádali o omezení definice výrobku na kódy KN 7318 12 10 (ostatní vruty z korozivzdorné oceli), 7318 15 30 (šrouby a svorníky bez hlav z korozivzdorné oceli) a 7318 15 61 (šrouby z korozivzdorné oceli se šestihrannou hlavou). Za tímto účelem tvrdili, že matice (kód KN 7318 15 70) ani závitořezné šrouby, šrouby se zářezem a příčným vybráním z korozivzdorné oceli (kódy KN 7318 14 10 a 7318 15 51) by se neměly považovat za jedinou kategorii výrobků společně s ostatními spojovacími prostředky, které jsou předmětem šetření, z důvodu údajných i) rozdílných fyzikálních vlastností, povahy a kvality těchto spojovacích prostředků, ii) rozdílného konečného použití, iii) rozdílného vkusu a zvyklostí spotřebitelů a iv) různých kódů KN, které mají, podle jejich názoru, dokazovat, že svorníky a šrouby nepředstavují jedinou kategorii výrobků.

(17)

V tomto případě šetření prokázalo, že všechny druhy posuzovaných spojovacích prostředků mají z pohledu uživatele podobné základní fyzikální a technické vlastnosti a použití, tj. jedná se o bodce z korozivzdorné oceli se závitem, které se používají na spojování předmětů pomocí otáčení upevňovacího zařízení. Všechny tyto spojovací prostředky spadají proto pod stejné čtyřčíselné označení kombinované nomenklatury. V důsledku toho musela být žádost o další vymezení definice výrobku zamítnuta.

(18)

Vzhledem k tomu, že žádné další připomínky nebyly předloženy, potvrzují se závěry týkající se dotyčného výrobku a obdobného výrobku uvedené v 10. až 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Po uložení prozatímních opatření vyvážející výrobci v Tchaj-wanu, výrobci a dovozci ve Společenství nepředložili žádné připomínky k výběru vzorku. Potvrzují se závěry uvedené v 19. až 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Po uložení prozatímních opatření nebyly předloženy žádné nové připomínky týkající se zacházení jako v tržní ekonomice. Potvrzují se závěry uvedené v 33. až 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Jeden spolupracující vyvážející výrobce ve Vietnamu vyjádřil své zklamání ze zamítnutí své žádosti o udělení individuálního zacházení, ačkoli při šetření spolupracoval. Uvedl také, že zamítnutí jeho žádosti o udělení individuálního zacházení, jakož i žádostí dvou dalších vietnamských vývozců, vedlo k uložení stejného prozatímního antidumpingového cla z dovozu všech vyvážejících výrobců ve Vietnamu.

Jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dotčená společnost nebyla schopna doložit, že splnila podmínky čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro udělení individuálního zacházení. Kromě toho nebyl předložen žádný argument nebo důkaz, který by tento závěr změnil, a proto se na Vietnam jako celek použil čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. To znamená, že totéž opatření se vztahuje na veškeré vyvážející výrobce ve Vietnamu.

(22)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se závěry týkající se individuálního zacházení uvedené v 55. až 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(23)

Za účelem stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, kterým nebylo uděleno zacházení jako v tržní ekonomice, byl za srovnatelnou třetí zemi s tržní ekonomikou zvolen Tchaj-wan. Po uložení prozatímních opatření nevznesla žádná strana žádné připomínky ke stanovení běžné hodnoty ve srovnatelné zemi. Proto se potvrzují závěry uvedené v 62. až 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(24)

Čtyři thajští vyvážející výrobci namítli, že prodejní, správní a režijní náklady a zisky realizované domácím prodejem v jiné zemi, v tomto případě v Tchaj-wanu, se nemohou použít pro výpočet běžné hodnoty. Jak je však uvedeno v 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tito vyvážející výrobci nezaznamenali v běžném obchodním styku reprezentativní prodeje obdobného výrobku nebo jiných výrobků ve stejné obecné kategorii. Proto bylo potřeba spolehnout se na jinou přiměřenou metodu výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů a zisků, jak stanovuje čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. V tomto ohledu se považovalo za nejpřiměřenější metodu použití tchajwanských prodejních, správních a režijních nákladů a zisků, a to z důvodu i) reprezentativního domácího trhu obdobného výrobku v Tchaj-wanu z hlediska objemu, z důvodu soutěže z hlediska cen a ii) vzhledem ke skutečnosti, že tchajwanské výrobní odvětví spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli ovládá většinu výrobců spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli ve všech prošetřovaných zemích, včetně některých výrobců v Thajsku (viz 71. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Nebyly poskytnuty žádné informace, které by prokazovaly, že by takto použitý zisk přesahoval zisky běžně dosahované ostatními vývozci nebo výrobci z prodeje výrobků stejné obecné kategorie v Thajsku.

(25)

Proti použité metodologii pro stanovení běžné hodnoty nebyly vzneseny žádné další připomínky, a proto se metodologie uvedená v 65. až 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje.

(26)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(29)

Jeden tchajwanský vyvážející výrobce vznesl námitky vůči metodologii použité pro stanovení běžné hodnoty, jak je uvedena v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tato společnost namítla, že uvedený bod prozatímního nařízení neklasifikoval různé typy dotyčného výrobku v souladu se specifikacemi poskytnutými Komisí, jelikož některé z těchto spojovacích prostředků byly speciální spojovací prostředky. Tato společnost také tvrdila, že během inspekce na místě prostřednictvím výkresů, vzorků a dokumentace o prodeji prokázala specifické vlastnosti svých speciálních spojovacích prostředků vyvážených do Společenství.

(30)

Z důkazů shromážděných během inspekce na místě ve skutečnosti vyplynulo, že tyto výrobky nespadají do kódů KN, jež byly předmětem šetření. Za těchto okolností se považovalo za vhodné nebrat vývoz těchto výrobků v úvahu pro účely tohoto šetření. Závěry týkající se této společnosti, včetně závěrů o běžné hodnotě, jak jsou uvedeny v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vycházejí z ostatního vývozu společnosti, který spadal do popisu dotyčného výrobku.

(31)

S ohledem na běžnou hodnotu svého zbývajícího vývozu společnost navrhla určité úpravy ve výrobních nákladech použitých pro stanovení běžné hodnoty (viz 79. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(32)

Tyto úpravy však vycházely z údajů, které nebyly odevzdány ani jako součást odpovědi na dotazník, ani během inspekce na místě, a nemohly být tudíž ověřeny. Kromě toho tyto úpravy nebyly podloženy žádnými informacemi, které by byly k dispozici v záznamech. V důsledku toho by žádost týkající se výrobních nákladů měla být zamítnuta.

(33)

Další tchajwanský vyvážející výrobce tvrdil, že ve výrobních nákladech a prodejních, správních a režijních nákladech použitých ke stanovení běžné hodnoty došlo ke dvojímu počítání. Tvrdil, že poměr prodejních, správních a režijních nákladů uvedených v tabulce zisků a ztrát a odevzdaných jako součást odpovědi na dotazník nebyl správný a že by se měl použít poměr prodejních, správních a režijních nákladů poskytnutých během inspekce na místě.

(34)

V této souvislosti by se mělo poznamenat, že společnost před inspekcí na místě neprovedla žádnou opravu ve své tabulce zisků a ztrát. Společnost poskytla značně upravenou tabulku prodejních, správních a režijních nákladů v úplně poslední fázi inspekce, kdy již bylo příliš pozdě ji ověřit. V důsledku toho a s ohledem na to, že upravené prodejní, správní a režijní náklady neodpovídaly ostatním ověřeným informacím v záznamech, byla žádost zamítnuta a pro výpočet dumpingu podle ustanovení čl. 6 odst. 8 základního nařízení byla použita data odvozená z tabulky zisků a ztrát odevzdané jako součást odpovědi na dotazník.

(35)

Tentýž tchajwanský vyvážející výrobce tvrdil, že odpadový materiál musí být odečten z nákladů na suroviny. Společnost tvrdila, že jelikož odpad vzniká ve výrobním procesu, mělo by být umožněno, aby příjem z prodeje společnosti vyrovnal výrobní náklady. Neoznámil však výši tohoto příjmu. Příjem z jiných výrobků nebo vedlejších výrobků není v žádném případě relevantní pro výpočet výrobních nákladů na obdobný výrobek, jelikož se nejedná o praxi používanou společností v minulosti při rozvrhování nákladů. Proto by měla být žádost společnosti zamítnuta a prozatímní závěry potvrzeny.

(36)

Jiné připomínky nebyly vzneseny, a proto se závěry uvedené v 77. až 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(37)

Jeden thajský vyvážející výrobce s určitým domácím prodejem podal několik námitek týkajících se výpočtu výrobních nákladů a prodejních, správních a režijních nákladů použitých pro stanovení běžné hodnoty. Dále uvedl, že kdyby byly jeho námitky přijaty, byl by jeho domácí prodej v běžném obchodním styku reprezentativní a mohl by být použit pro stanovení běžné hodnoty v Thajsku.

(38)

Mělo by se poznamenat, že tato společnost poskytla během inspekce na místě několik upravených verzí svých odpovědí na dotazník v rozsahu, který významným způsobem bránil šetření, protože nebylo možno sladit žádnou z odlišných verzí s účty společnosti. Veškeré informace byly nicméně v co nejširším rozsahu přezkoumány v souladu s ustanovením čl. 6 odst. 8 základního nařízení. Poznamenává se, že výrobní náklady, jak je společnost uvedla pro velký počet typů výrobku, a zvláště náklady na suroviny, byly značně podceněny a byly tedy za účelem výpočtu prozatímního dumpingu opraveny. Jelikož společnost neposkytla žádné podložené informace o svých výrobních nákladech, které by vyžadovaly změnu při výpočtu dumpingu, musela být její žádost týkající se výpočtu výrobních nákladů zamítnuta.

(39)

Tento vyvážející výrobce tvrdil, že příjem z prodeje odpadu by měl být odečten z nákladů na suroviny v rámci výrobních nákladů na obdobný výrobek. Žádné příjmy z prodeje odpadu však nebyly v tabulce zisků a ztrát společnosti uvedeny. Příjem z jiných výrobků nebo vedlejších výrobků není v žádném případě relevantní pro výpočet výrobních nákladů na obdobný výrobek, jelikož se nejedná o praxi běžně v minulosti společností používanou při rozvrhování nákladů.

(40)

Co se týče námitky vyvážejícího výrobce týkající se použití odlišné úrovně prodejních, správních a režijních nákladů, bylo stanoveno, že i kdyby byla námitka přijata, nevedlo by to k situaci, kdy by domácí prodej společnosti mohl být použit jako základ pro stanovení běžné hodnoty, protože tento domácí prodej nebyl uskutečněn v běžném obchodním styku.

(41)

V důsledku toho by námitky týkající se odpadu a prodejních, správních a režijních nákladů měly být zamítnuty a závěry uvedené v 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(42)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(43)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 82. až 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se stanovení vývozní ceny podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení pro všechny dotčené země.

(44)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se metodologie a závěry uvedené v 92. a 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny.

(45)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ke stanovení dumpingového rozpětí, potvrzuje se metodologie uvedená v 94. až 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(46)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl dovozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství před proclením jsou:

(47)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou:

(48)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky k výpočtu prozatímního dumpingového rozpětí pro dva spolupracující vyvážející výrobce v Malajsii, potvrzují se závěry uvedené v 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V důsledku toho a vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn žádný dumping s ohledem na malajsijské vyvážející výrobce, řízení týkající se dovozu dotyčného výrobku z Malajsie by mělo být zastaveno.

(49)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky k situaci týkající se Filipín, nebylo stanoveno žádné dumpingové rozpětí. V důsledku toho, jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, řízení týkající se dovozu dotyčného výrobku z Filipín by mělo být zastaveno.

(50)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky vůči výpočtu prozatímních dumpingových rozpětí pro Tchaj-wan, jak je uvedeno v 106. až 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou:

(51)

Jeden thajský vyvážející výrobce vznesl námitky týkající se výpočtu svého individuálního dumpingového rozpětí s ohledem na klasifikaci typu výrobku, množství výroby a použití různých tříd korozivzdorné oceli.

(52)

Tyto námitky byly přezkoumány na základě ověřených informací, přičemž byly provedeny určité opravy, které vedly ke stanovení upraveného individuálního dumpingového rozpětí pro tohoto vyvážejícího výrobce. Jelikož základem pro stanovení dumpingového rozpětí pro všechny nespolupracující thajské vývozce byla úroveň nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného pro spolupracujícího thajského vývozce, zbytkové dumpingové rozpětí bylo odpovídajícím způsobem upraveno.

(53)

V důsledku toho konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou:

(54)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky k výpočtu prozatímního dumpingového rozpětí pro Vietnam, jak je uveden v 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, konečné dumpingové rozpětí pro společnosti ve Vietnamu vyjádřené jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením se potvrzuje na hodnotě 7,7 %.

(55)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci vznesli námitku proti metodologii použité pro analýzu stanovené ve 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. proti tomu, že některé údaje byly stanoveny pouze pro výrobce ve Společenství zařazené do vzorku (ceny transakcí, investice a návratnost investic, platy, ziskovost, peněžní tok a schopnost získat kapitál), zatímco další ukazatele (tržní podíl, výroba, kapacita a využití kapacity, objem prodeje a prodejní hodnota, růst, zásoby, zaměstnanost a produktivita) dodatečně zahrnovaly údaje jiného výrobce ve Společenství, který společně s výrobci zařazenými do vzorku představuje výrobní odvětví Společenství. Tvrdili, že tento přístup i) není objektivní ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení a že ii) čl. 17 odst. 4 základního nařízení údajně takový přístup nepovoluje.

(56)

V antidumpingových řízeních je běžnou praxí analyzovat činitele újmy pro celé výrobní odvětví Společenství. Avšak v případech, kdy výrobní odvětví tvoří vysoký počet výrobců, uchyluje se k výběru vzorku. Účelem výběru vzorku je zajistit, aby údaje omezeného počtu výrobců byly shromážděny a ověřeny v dané lhůtě. Tyto údaje se týkají činitelů jako ceny, platy, investice, zisk, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získat kapitál, kdy by bylo ověření údajů pro celé výrobní odvětví v dané lhůtě reálně neproveditelné. Údaje pro jiné činitele, jako jsou podíl na trhu, objem prodeje a výroba, jsou obvykle okamžitě dostupné pro celé výrobní odvětví. Kdyby analýza újmy byla založena pouze na údajích výrobců zařazených do vzorku, použitelné údaje ostatních výrobců by byly ignorovány, což by vedlo k neúplnému posouzení. Proto v zájmu co nejúplnějšího posouzení v dané lhůtě byly údaje získané od výrobců zařazených do vzorku a ověřené pro účely stanovení trendů všech činitelů újmy doplněny o informace týkající se celého výrobního odvětví.

(57)

Jiné připomínky týkající se výroby Společenství a definice výrobního odvětví nebyly vzneseny, a proto se potvrzují závěry uvedené v 111. až 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci tvrdili, že thajský dovoz neměl být posuzován společně s dumpingovým dovozem spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z ČLR, Indonésie, Tchaj-wanu a Vietnamu kvůli údajné neexistenci soutěže s dovozem z uvedených zemí ve smyslu objemu, průměrné ceny a podílu na trhu. Zdůraznili, že v roce 2002 objem thajského dovozu na trhu klesl o 29 % a jeho tržní podíl o 35 %, zatímco již v roce 2002 lze sledovat nárůst s ohledem na ostatní dotčené země. Kromě toho podotkli, že od roku 2003 průměrné thajské dovozní ceny stouply o 2 %.

(59)

Je třeba připomenout, že dumpingová rozpětí stanovená v souvislosti s dovozem z každé dotčené země nejsou zanedbatelná, jak je definováno v čl. 9 odst. 3 základního nařízení, tj. představují 2 %, a objem dovozu z každé dotčené země je nad hranicí 1 % tržního podílu stanovenou v čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Kromě toho je vhodné poznamenat, že analýza by se neměla zaměřit pouze na rok 2002, ale na celkový stav během posuzovaného období, tj. od roku 2001 do období šetření. Objem thajského dovozu a podíl na trhu ve skutečnosti celkově výrazně stoupl, zatímco jejich ceny značně klesly. V důsledku toho je celkový charakter thajského dovozu v souladu s trendy stanovenými pro všechny dotčené země. Kromě toho se připomíná, že spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli dovezené z dotčených zemí byly ve všech ohledech obdobné, jsou vzájemně zaměnitelné a prodávané na trhu Společenství prostřednictvím srovnatelných prodejních kanálů a za podobných obchodních podmínek a představují konkurenci spojovacím prostředkům a jejich částem z korozivzdorné oceli vyrobeným ve Společenství. Proto se v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení potvrzuje, že souhrnné posouzení účinků dumpingového dovozu dotyčného výrobku je vhodné.

(60)

Žádné další připomínky týkající se analýzy situace na trhu Společenství nebyly vzneseny, a proto se potvrzují závěry uvedené v 115. až 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Po uložení prozatímních opatření nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se výroby, kapacity, využití kapacity, objemu prodeje, prodejních cen, podílu na trhu, růstu, zásob, zaměstnanosti, produktivity, velikosti dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu výrobním odvětvím Společenství. Proto se potvrzují závěry uvedené ve 127. až 133., 137., 142., 143., 145. a 146. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci namítli, že ziskovost výrobců ve Společenství zařazených do vzorku se zlepšila a neodrážela žádnou újmu. Dále tvrdili, že výrobní odvětví Společenství nedosáhlo minimálního ziskového rozpětí 5 %, které se považovalo za odpovídající a dosažitelné v případě absence dumpingu z důvodu investic výrobců ve Společenství zařazených do vzorku v letech 2002 a 2003. Tvrdili také, že by se neměla zohledňovat skutečnost, že výrobní odvětví Společenství těžilo z nízkých cen korozivzdorné oceli, protože toto by se mělo považovat za normální tržní situaci, ze které těžily všechny subjekty.

(63)

Je třeba připomenout, že, jak je stanoveno ve 149. a 150. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ziskovost nebyla jediným činitelem ani centrálním činitelem prokazujícím v tomto případě újmu. Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení nepředstavoval žádný jednotlivý činitel ani skupina činitelů stanovených v uvedeném článku nezbytně rozhodující vodítko k stanovení stavu výrobního odvětví Společenství. Investice byly nutné k zajištění konkurenceschopnosti, jak je uvedeno ve 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, takže těmto investicím nelze přisoudit žádný negativní dopad na ziskovost. Kromě toho, jak je uvedeno ve 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pozitivní účinek stoupajících cen korozivzdorné oceli během období šetření na ziskovost výrobců ve Společenství byl přísně dočasný a byl činitelem, který mohl zvýhodnit ostatní hospodářské subjekty jen na krátkou dobu.

(64)

Tvrzení, že situace týkající se ziskovosti neodráží újmu, musí být tedy zamítnuto a závěry uvedené v 134. až 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzeny.

(65)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci podotkli, že stoupající investice, návratnost investic, peněžní tok, jakož i schopnost získat kapitál neukazovaly na újmu.

(66)

Jak je uvedeno ve 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, mělo by se připomenout, že činitelé „investice“ a „schopnost získat kapitál“ se nepovažovaly za činitele prokazující v posuzovaném období újmu.

(67)

Avšak co se týče návratnosti investic, je potřeba vnímat celkové zlepšení v posuzovaném období v kontextu i) dočasné a výjimečné povahy situace týkající se ziskovosti výrobců ve Společenství zařazených do vzorku během období šetření, jak byla uvedena ve 136. a 139. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a ii) zvýšeného využití pronajatého strojního zařízení, což nebylo považováno za investici. Pronajaté výrobní prostředky nebyly do investic zahrnuty, avšak jejich zvýšené využití přispělo k dosaženým ziskům. Tyto dva důvody vysvětlují uměle vyvolaný vysoký nárůst návratnosti investic v období šetření.

(68)

Co se týče peněžního toku, skutečností zůstává, že v průběhu posuzovaného období se jeho vývoj zhoršil o 36 %, což jasně prokazuje újmu v posuzovaném období. V důsledku toho se potvrzují závěry uvedené ve 138. až 141. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci dále namítli, že 10 % nárůst nákladů práce na zaměstnance v posuzovaném období neprokazuje v tomto případě újmu.

(70)

Připomíná se, že předběžné závěry o újmě s ohledem na platy připustily, že nárůst platů odrážel odměny za zvýšení produktivity a kompenzaci inflace. Skutečností však zůstává, že zaměstnanost se snížila v posuzovaném období o 5 %, což bylo posouzeno jako příznak újmy. V důsledku toho by měly být potvrzeny závěry uvedené ve 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(71)

Závěry uvedené ve 147. až 150. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se souhrnně potvrzují. Negativní ukazatelé trendů (výrazné ztráty podílu na trhu, růst, pokles zaměstnanosti, neuspokojivé zvýšení ziskovosti/návratnosti investic a peněžní tok) celkově výrazně převažují nad pozitivními trendy (malý nárůst výroby a objemu prodeje, snížení zásob, pokračující investice, snížení nákladů práce z absolutního hlediska a schopnost získat kapitál).

(72)

Thajští vyvážející výrobci a jedno sdružení dovozců předložili připomínky k předběžné analýze příčinných souvislostí s ohledem na určité činitele, které jsou uvedeny níže. Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, závěry uvedené v prozatímním nařízení, které se týkají dumpingového dovozu (152. bod odůvodnění prozatímního nařízení), dopadu dovozu z jiných třetích zemí (153. až 159. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a vývoje spotřeby na trhu Společenství (160. bod odůvodnění prozatímního nařízení), se potvrzují.

(73)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci a jeden dovozce a jeho sdružení se zaměřili na dopad devalvace amerického dolaru vůči euru, zejména během roku 2003, ze které, jak tvrdili, těžil čínský a thajský vývoz do Společenství. Tvrdili, že snížení cen a následný účinek působící újmu výrobnímu odvětví Společenství by se alespoň částečně neměly připisovat dumpingovým praktikám vývozců v ČLR a Thajsku, ale vývoji směnného kurzu (zejména v případě ČLR z důvodu závislosti renminbi/americký dolar).

(74)

Nejdříve se poznamenává, že nejsou známy fakturované měny všech vývozních operací z dotčených zemí. Proto nelze odhadnout účinek fluktuace směnných kurzů. Kromě toho, co se týče újmy, bez ohledu na to, zda nízké dovozní ceny souvisí nějakým způsobem s pohyby měny, se pro stanovení míry cenového podbízení a následného dopadu na výrobní odvětví Společenství používají skutečné dovozní ceny v období šetření. Rozpětí cenového podbízení byla shledána významnými (viz 125. a 126. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(75)

S ohledem na výše uvedené musí být tvrzení týkající se možného účinku pohybů směnného kurzu zamítnuto.

(76)

Thajští vyvážející výrobci dále konstatovali, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, je třeba připsat nedostatečné konkurenceschopnosti plynoucí z údajně zastaralých výrobních zařízení.

(77)

Je přesto třeba poznamenat, že výrobní odvětví Společenství neustále v posuzovaném období investovalo na výměnu zastaralého strojního zařízení a na udržení dobrého technického stavu svých výrobních zařízení. Neexistuje proto žádný zastaralý nekonkurenceschopný výrobní postup, který by mohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a jeho účinkem působícím újmu výrobnímu odvětví Společenství. Toto tvrzení by tedy mělo být zamítnuto a závěry uvedené ve 161. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se konkurenceschopnosti výrobního odvětví Společenství se potvrzují.

(78)

Spolupracující thajští vyvážející výrobci také namítli, že újma mohla být způsobena nestabilními tržními podmínkami. V této souvislosti se odvolávají na dočasná zvýšení cen oceli a vyjednávací sílu velkých zákazníků.

(79)

Poznamenává se však, že dočasná zvýšení cen oceli nezpůsobila výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku žádnou újmu. Byla pro ně naopak přínosem, jelikož došlo k dočasnému zvýšení ziskovosti. S ohledem na dopad velkých zákazníků se poznamenává, že nekalá soutěž ve formě dumpingového dovozu významným způsobem přispívá ke zvýšení jejich vyjednávací síly. Lze tedy sledovat přímou souvislost mezi dovozem z dotčených zemí a chováním dovozců/distributorů. Celkově tedy podmínky na trhu Společenství nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(80)

Souhrnně lze říci, že na základě zhodnocení výše uvedených připomínek k příčinným souvislostem a z důvodů uvedených ve 151. až 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje, že žádný jiný činitel nenarušil příčinnou souvislost mezi souhrnným dovozem z pěti dotčených zemí a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(81)

Několik dovozců/distributorů a thajských vyvážejících výrobců tvrdilo, že opatření nemusí být v zájmu Společenství.

(82)

Dovozci/distributoři poznamenali, že opatření budou mít přímý dopad na jejich zisková rozpětí, protože nebudou moci přenést náklady plynoucí z opatření na své zákazníky prostřednictvím vyšších cen.

(83)

V prvé řadě tyto strany svá tvrzení nepodložily. Kromě toho, jak již bylo uvedeno v prozatímním nařízení, neexistují žádné údaje o tom, že by antidumpingová opatření mohla vystavit hospodářskou životaschopnost dovozců/distributorů riziku. Jejich zisková rozpětí byla navíc v posuzovaném období nad ziskovostí výrobního odvětví Společenství. Potvrzuje se tudíž, že nad veškerými výhodami, které mohou dovozci/distributoři získat z neuložení antidumpingových opatření, převažuje zájem výrobního odvětví Společenství, aby nekalé a újmu působící obchodní praktiky dotčených zemí byly napraveny. Závěry uvedené ve 164. až 170. bodě odůvodnění prozatímního nařízení by tedy měly být potvrzeny.

(84)

Thajští vyvážející výrobci vznesli připomínku, že uložením opatření se zvýší náklady evropského automobilového průmyslu, což není v zájmu Společenství. Tento údajný dopad na uživatele však nedoložili. Na základě dostupných informací, tj. na základě odpovědi jednoho uživatele, výrobce železničních vozů, by dopad opatření na uživatele byl zanedbatelný. Závěry uvedené ve 173. a 174. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se zájmů uživatelů a spotřebitelů by tedy měly být potvrzeny.

(85)

Po přezkoumání různých zájmů se z důvodů uvedených ve 163. až 175. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje, že z hlediska celkového zájmu Společenství žádný zájem nepřevažuje nad zájmem výrobního odvětví Společenství uložit opatření s cílem vyloučit účinky narušující obchod způsobené dumpingovým dovozem.

(86)

S ohledem na závěry učiněné ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství se má za to, že je vhodné uložit konečná antidumpingová opatření, aby bylo zabráněno další újmě, která by byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem. V zájmu stanovení míry těchto opatření byla zohledněna dumpingová rozpětí zjištěná během období šetření a částka cla, která je nezbytná k odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(87)

Nezbytný nárůst cen pro odstranění újmy byl stanoven na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny dotyčného výrobku každé společnosti a ceny obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nezpůsobuje újmu. Rozdíl cen byl vyjádřen jako procentní podíl dovozní hodnoty CIF.

(88)

Cena, která nezpůsobuje újmu, byla získána sečtením vážených výrobních nákladů výrobního odvětví Společenství a ziskového rozpětí 5 %. Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se toto rozpětí jako ziskové rozpětí, kterého by mohlo výrobní odvětví Společenství dosáhnout v případě absence dumpingového dovozu. Odráží dosažitelné ziskové rozpětí podobných skupin výrobků výrobního odvětví Společenství, které nejsou postiženy nekalou soutěží, tj. spojovacích prostředků, které nespadají pod kódy KN definice výrobku, které jsou předmětem tohoto šetření.

(89)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo z dovozu spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli z Čínské lidové republiky, Indonésie, Tchaj-wanu, Thajska a Vietnamu.

(90)

S ohledem na úroveň cla v případě dvou spolupracujících vyvážejících výrobců (jeden v Tchaj-wanu a jeden v ČLR) byla úroveň odstraňující újmu shledána nižší než dumpingové rozpětí. V těchto případech by měla být úroveň cla omezena na úroveň odstraňující újmu. Ve všech ostatních případech by měla být úroveň cla stanovena na úrovni dumpingového rozpětí zjištěného podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení.

(91)

S ohledem na výše uvedené by měly být konečné celní sazby následující:

(92)

Thajští vyvážející výrobci upozornili na článek 15 antidumpingové dohody WTO, která stanovuje, že při zvažování uložení antidumpingových opatření je třeba věnovat zvláštní pozornost zvláštní situaci rozvojových zemí. Nebylo však doloženo, že by daný případ ovlivňoval základní zájmy Thajska, jak stanovuje toto ustanovení. Za těchto okolností se považuje za vhodné uložit antidumpingové clo z dovozu z Thajska podle výše uvedených sazeb.

(93)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření ohledně uvedených společností. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu uplatňovanému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výhradně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z dotčených zemí a vyrobených uvedenými společnostmi a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název není konkrétně uveden v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými subjekty, nemohou tyto sazby využívat a podléhají celní sazbě uplatňované na „všechny ostatní společnosti“.

(94)

Každá žádost o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po ustavení nových výrobních nebo prodejních subjektů) se zasílá Komisi (3) se všemi důležitými informacemi, zejména s informacemi o jakýchkoli změnách činnosti společnosti spojených s výrobou, domácími a vývozními prodeji souvisejícími např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude potom případně pozměněno prostřednictvím aktualizace seznamu společností využívajících individuálních celních sazeb.

(95)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a s ohledem na úroveň újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nutné, aby výše cla zajištěná prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, tj. nařízením (ES) č. 771/2005, byla s konečnou platností vybírána do výše cla uložené s konečnou platností tímto nařízením. V případě vyvážejících výrobců, jejichž konečné clo je nižší než prozatímní clo, by měly být prozatímně zajištěné částky přesahující konečné clo uvolněny,