20.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 100/19

(1)

Dopisem ze dne 20. září 2002, doručeným dne 25. září 2002, oznámilo Stálé zastoupení Itálie v Evropské unii Komisi podporu v souvislosti s řešením krize při pěstování broskví v oblasti Piemontu.

(2)

Dopisem ze dne 10. dubna 2003, doručeným 15. dubna 2003, a ze dne 7. srpna 2003, doručeným dne 8. srpna 2003, předalo Stálé zastoupení Itálie při Evropské unii Komisi doplňující informace, o které Komise italské orgány svým dopisem ze dne 13. listopadu 2002 a 5. června 2003 požádala.

(3)

Dopisem ze dne 2. října 2003 sdělila Komise Itálii své rozhodnutí ve věci zahájení řízení v souladu s čl. 88 odst. 2 Smlouvy v souvislosti s podporou.

(4)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (1). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky ve věci dotčené podpory.

(5)

Komise neobdržela žádné připomínky od zúčastněných stran.

(6)

Posuzované opatření bylo navrženo v důsledku špatných klimatických podmínek, hlavně krupobití, které v roce 2002 zasáhlo oblast Piemontu a poškodilo kultury broskví a nektarinek. Podpora spočívala původně ve stažení 6 000 tun ovoce (broskví a nektarinek) z trhu za účelem jejich kompostování. Podle italských úřadů se na opatření měla vztahovat výjimka stanovená v čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy.

(7)

Stažení z trhu bylo provedeno ve dnech 25., 26., 27. a 30. září 2002 v celkovém objemu 204,16 tun broskví (v hodnotě 18 782 EUR) a 977,94 tun nektarinek (v hodnotě 89 970,48 EUR). Celkem bylo tudíž staženo 1 182,10 tun ovoce. Jelikož podpora počítala s 0,092 EUR za kilogram stažený z trhu, činil rozpočet na ni určený 108 752 EUR.

(8)

Na základě toho, co bylo Komisi oznámeno, producenti dotčení tímto opatřením, kteří jsou členy organizace Asprofrut (2) utrpěli v důsledku výše uvedených špatných klimatických podmínek ztrátu vyšší než 30 % průměrné historické produkce.

(9)

Průměrná regionální sklizeň za poslední tři roky dosáhla celkem 144 692 tun (86 059 tun broskví a 58 633 tun nektarinek).

(10)

Z informací obsažených v oznámení vyplynulo, že žádost o státní podporu bylo možno zdůvodnit na základě následujících skutečností:

(11)

Komise zahájila řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, jelikož měla pochybnosti ohledně slučitelnosti režimu se společným trhem.

(12)

První aspekt, který vyvolal pochybnosti ve věci slučitelnosti podpory se společným trhem, vycházel ze skutečnosti, že z informací předaných italskými orgány v průběhu výměny korespondence s Komisí stále jasněji vyplývalo, že složitá situace nenastala kvůli klimatickým podmínkám, ale nepříznivé situaci na trhu, jinak řečeno faktor, který je součástí normálních rizik, jež vznikají při provádění zemědělské činnosti (např. v dopise ze dne 7. srpna 2003 italské orgány uvedly, že krizová situace byla zapříčiněna spíše situací na trhu než poklesem produkce a kromě toho byla ztráta vypočtena na základě obratu, a ne na základě produkce, viz 13. bod odůvodnění).

(13)

Druhý aspekt, který vedl Komisi k pochybnostem o slučitelnosti podpory se společným trhem, vycházel ze skutečnosti, že italské orgány poté, co uvedly ztrátu vůči průměrné historické produkci, uznaly, že ztráty byly vypočteny vzhledem k obratu podniků, zatímco v bodě 11.3 Obecných zásad Společenství o státních podporách v zemědělském odvětví (dále jen „obecné zásady“) (4), které slouží jako základ pro hodnocení podpor určených na odškodnění zemědělců za ztráty způsobené špatnými povětrnostními podmínkami, popisují metodu výpočtu ztrát týkajících se ztrát produkce (faktor „ceny“ je zohledněn, jakmile je určena ztráta úrovně produkce).

(14)

Třetí aspekt, který vedl Komisi k pochybnostem o slučitelnosti podpory se společným trhem, vycházel ze skutečnosti, že podle odhadů dodaných italskými orgány byla průměrná produkce broskví a nektarinek v roce 2002 očekávána vyšší než za poslední tři předchozí roky, zatímco na základě bodu 11.3.1 obecných zásad je podpora oprávněna pouze tehdy, jestliže škoda dosáhne 20 % normální produkce v znevýhodněných oblastech a 30 % v ostatních oblastech (jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění, rovnala se průměrná regionální produkce za předešlé tři roky, které předcházely události, celkem 144 692 tunám, z toho 86 059 tun broskví a 58 633 tun nektarinek; v roce 2002 byla produkce ohodnocena na 147 300 tun z toho 86 300 tun broskví a 61 000 tun nektarinek).

(15)

Čtvrtý aspekt, který vedl Komisi k pochybnostem o slučitelnosti podpory se společným trhem, vycházel z výběru let, které sloužily k určení produkce za jeden normální rok a byly použity pro výpočet utrpěné ztráty. Na základě bodu 11.3.2 předmětného řízení se hrubá produkce za jeden normální rok vypočítá, použijeme-li jako referenci hrubou průměrnou produkci za tři předchozí roky s vyloučením těch let, ve kterých byla kompenzace na základě nepříznivých povětrnostních podmínek uhrazena. Italské orgány nyní vypočítaly ztrátu utrpěnou v porovnání s předchozími třemi roky, to je s těmi, které předcházely již zmíněnému špatnému počasí, a prohlásily, že v oblasti pěstování broskví a nektarinek nebylo poskytnuto žádné specifické odškodnění, avšak výrobní závody, pěstující tyto dva druhy ovoce, obdržely během zmíněných tří let příspěvek na úroky z půjček na úhradu škod způsobených špatným počasím, které představovaly minimálně 35 % hrubé prodejní produkce. Na základě těchto informací bylo obtížné představit si, že by kultury broskví a nektarinek byly od špatného počasí, které zasáhlo všechny závody, ušetřeny a že v důsledku toho pěstitel, jehož závod byl globálně postižen, mohl získat podporu na všechny ostatní pěstované plodiny, kromě broskví a nektarinek.

(16)

Pátý aspekt, který vedl Komisi k pochybnostem o slučitelnosti podpory se společným trhem, byl založen na neadekvátnosti metody výpočtu této podpory. Pro výpočet částky podpory, která se měla uhradit , tj. 0,092 EUR za jeden kilogram, použily ve skutečnosti italské orgány průměrné tržní ceny ze září 2002, a to za čerstvé ovoce, tj. 0,5 EUR za jeden kilogram nektarinek a 0,45 EUR za jeden kilogram broskví, a ne průměrné ceny za poslední tři roky, které události předcházely, s vyloučením let, ve kterých byla uhrazena kompenzace na základě nepříznivých povětrnostních podmínek, jak předepisuje bod 11.3.2 obecných zásad. Podle stejných úřadů měla tato metoda umožnit vyhnout se nadměrné kompenzaci za ztráty utrpěné ze strany zemědělců, vycházíme-li z toho, že škoda byla způsobena neuskutečněným prodejem ovoce a že cena za jeden kilogram ovoce byla odhadnuta na cca 50 % tržní ceny. Na základě těchto informací musela Komise konstatovat, že nařízení dané bodem 11.3.2 obecných zásad nebylo dodrženo, a dospěla k závěru, že podpora se zdála být určena ne pro kompenzaci ztrát utrpěných na základě ztrát z výroby, ale na základě ztrát způsobených nepříznivým vývojem trhu.

(17)

Stále v rámci tohoto bodu vyjádřila Komise pochybnosti o adekvátnosti základu pro výpočet takové podpory, jelikož italské orgány nepředložily žádné upřesnění, ani odpočty výdajů, které však pěstitel z důvodu špatného počasí nenesl, ani odpočty částek vydaných případně na pojistnou událost a na přímou podporu, kterou mohl eventuálně obdržet, jelikož jsou předepsány bodem 11.3.2 a 11.3.6 obecných zásad.

(18)

Šestý aspekt, jenž vedl Komisi k pochybnostem o slučitelnosti podpory se společným trhem, je spojen s dodržením nařízení obsažených v bodě 11.3.8 obecných zásad, kde se říká, že jestliže je podpora poskytnuta organizaci výrobců, nesmí částka přesáhnout skutečnou škodu, kterou zemědělec utrpěl. Pojem ztráty byl předmětem otázek a pochybností, které byly vyvolány předem (ztráta určená na základě fakturované částky a ne výroby; ne zcela spolehlivá metoda výpočtu ztráty). Kromě toho, jelikož italské orgány uvedly, že by organizace výrobců uhradila podporu společně všem zemědělcům poté, co odečte částku za výdaje s tím spojené, nemohla Komise z nedostatku většího upřesnění informací určit, zda předmětné výdaje, jejichž povaha specifikována nebyla, nejsou přemrštěné a zda by podpora uhrazená organizaci výrobců byla předána těm, kteří ztrátu, v poměru ke skutečným ztrátám, utrpěli.

(19)

Sedmý aspekt, který vedl Komisi k pochybnostem o slučitelnosti podpory se společným trhem, spočívá v existenci presumpce porušení norem, podle kterých se společná organizace trhů v oblasti pěstování ovoce řídí a které vycházejí z nařízení (ES) č. 2200/96. Na základě skutečnosti, že organizace výrobců v oblasti Piemontu již možnost odvolání uvedeného ve výše citovaném nařízení vyčerpala (viz 10. bod odůvodnění), bylo by udělení státní podpory na základě odvolání, jež obsahuje překročení stanovených možností, v rozporu s nařízeními, která určují společnou organizaci trhů v oblasti pěstování ovoce, a výsledkem toho by bylo porušení řádného fungování společného trhu. Na základě bodu 3.2 nemůže Komise v žádném případě schválit podporu, která by byla neslučitelná s nařízeními, kterými se řídí společná organizace trhu nebo která by byla v rozporu s řádným fungováním organizace společného trhu.

(20)

Komise v důsledku nedostatku informací nemohla zjistit, zda podpora byla již uhrazena nebo zda byla alespoň v souladu s ostatními podporami zaměřenými na stejný cíl.

(21)

Dopisem ze dne 16. ledna 2004, doručeným dne 19. ledna 2004, předalo Stálé zastoupení Itálie při Evropské unii Komisi dopis italských úřadů, ve kterém orgány sdělily své připomínky na základě zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy ve věci předmětné podpory.

(22)

Co se týče odpočtu výdajů, které ze strany zemědělců vynaloženy nebyly (viz 17. bod odůvodnění), zdůraznily italské orgány, že jelikož se nejednalo o problém neúspěšné produkce a všechny fáze pěstování byly dovedeny do konce, byly příslušné náklady vynaloženy.

(23)

Co se týče nutnosti vyhnout se nadměrnému odškodnění za utrpěné ztráty (viz 15. a 16. bod odůvodnění) prohlásily italské orgány, že nezávisle na neadekvátnosti použité metody pro výpočet se domnívají, že předložily takové číselné údaje, kde je forma nadměrného odškodnění vysoce nepravděpodobná, a kromě toho upozorňují i na to, že na základě existující disproporce mezi požadovanou částkou a použitou tržní cenou a na základě skutečnosti, že cena nákladů odpovídá cca polovině uvedené tržní ceny, by bylo obtížné si myslet, že ztráty sektoru byly příliš nízké na to, aby nemohla být podpora poskytnuta.

(24)

Co se týče dodržení nařízení obsažených v bodě 11.3.8 obecných zásad (viz 18. bod odůvodnění), prohlásily italské orgány, že podpora by byla rozdělena na základě škod (určených podle předloženého vyúčtování) utrpěných členy organizace výrobců, která by se postarala, aby část podpory, kterou organizace výrobců obdrží, byla určena výlučně na pokrytí skutečně vynaložených nákladů.

(25)

Dopis předaný dne 16. ledna 2004 Stálým zastoupením Itálie při EU obsahuje kromě jiného i reakci organizace výrobců podezíraných z prospěchářství (Asprofrut). Organizace výrobců prohlásila, že sezóna 2002 byla obzvláště těžká hlavně z důvodu klimatického vývoje měsíce srpna v daném regionu a špatného počasí, kdy se oba faktory nakupily do jednoho období a svým důsledkem postihly země střední Evropy, které jsou obvykle jejími zákazníky. Organizace výrobců zdůrazňuje, že požádala Region, a také toho dosáhla, že trh odebral produkty, které nebyly krupobitím postiženy, a to v rámci norem EU o obchodování, i když za cenu deklasovanou na průmyslový výrobek z důvodu poškození, které se projevilo mezi termínem předložení žádosti o odběr a zahájením operace odběru.

(26)

Na základě čl. 87 odst. 1 Smlouvy nejsou se společným trhem slučitelné podpory v míře, v jaké dochází k obchodování mezi členskými státy, včetně takových podpor, které jsou v jakékoli formě udělovány státy nebo státními zdroji, kdy tato forma upřednostňuje takové firmy nebo výroby, které by mohly ohrožovat nebo by hrozily, že ohrozí konkurenci. Předmětné opatření odpovídá této definici ve smyslu sledování určitých výrob a rozhodování o obchodech z důvodu místa, které Itálie v předmětných výrobách zaujímá (v roce 2001 byla Itálie druhým největším výrobcem broskví a prvním největším výrobcem nektarinek v EU).

(27)

Avšak v případech daných článkem 87 odst. 2 a 3 Smlouvy mohou být některá opatření při svém nedodržení považována za slučitelná se společným trhem.

(28)

V tomto případě italské orgány vysvětlily, že škody na předmětných produktech byly způsobeny nepříznivými klimatickými podmínkami.

(29)

Jak již bylo uvedeno v 12. bodě odůvodnění, byla v průběhu výměny korespondence s italskými orgány Komise vedena ke zjištění, že hlavní skutečností krizové situace nebyl fenomén počasí, ale nepříznivý vývoj trhu, jinak řečeno parametr, který patří mezi normální rizika spojená s provozováním zemědělské činnosti.

(30)

Připomínky předložené italskými orgány po zahájení řízení dle čl. 88 odst. 2 Smlouvy nepřinesly žádný prvek, který by umožnil považovat tuto myšlenku za méně hodnověrnou. Naopak, v souvislosti s údaji italských úřadů, podle kterých nevznikla krize v důsledku problémů neúspěšné produkce, všechny fáze byly přece dovedeny do konce, a zvláště v souvislosti s vysvětlením podaným organizací Asprofrut, která prohlásila, že požádala Region a také toho dosáhla, že trh odebral produkt nepoškozený krupobitím, což bylo v souladu s pravidly o obchodování na společném trhu, i když byl produkt deklasován na průmyslový produkt na základě poškození, jež se projevilo mezi datem, kdy byl přednesen požadavek o odebrání, a zahájením operace odebrání (viz 22. a 25. bod odůvodnění), nemůže přesněji řečeno Komise jednat jinak, než pochybovat o úzkém vztahu mezi operací odebrání, která postavila vedle sebe podporu za ztrátu z výroby způsobenou nepřízní počasí. Opatření je spíše spojeno s nepříznivým vývojem trhu, jinak řečeno s událostí, která patří mezi normální rizika spojená s provozováním zemědělské činnosti.

(31)

Co se týče pochybností vyjádřených ve 13., 14. a 15. bodě odůvodnění vztahujících se k neadekvátnosti metody pro výpočet ztrát, i když měla Komise sledovat řízení vedené italskými orgány ve věci odškodnění za ztráty způsobené přírodní kalamitou bez zřetele na úvahy pojednávané v 30. bodě odůvodnění, nemohla v připomínkách italských úřadů nalézt žádné informace, které by jí umožnily vytušit zdůvodnění použité metody založené spíše na fakturaci než na produkci nebo na výběru let, na které se odvolávala.

(32)

Co se týče skutečné volby metody výpočtu, je třeba zdůraznit, že jestliže bod 11.3.2 obecných zásad počítá s možností použití jiné metody pro výpočet ztrát, než je požadováno, tak tato jiná metoda musí dovolit určit ztrátu z produkce (viz princip (5), podle kterého „Komise připouští ... alternativní metody pro výpočet normální produkce, včetně referenčních regionálních hodnot, pokud je zajištěno, že takové hodnoty jsou reprezentativní, a ne založené na značně zvýšených výnosech“). Odkaz na fakturovanou částku nenalézá však zdůvodnění na základě ustanovení obsažených v bodě 11.3.2 obecných zásad.

(33)

Komise EU kromě toho ve svých připomínkách uvádí, že v dopise ze dne 16. ledna 2004 italské orgány nepředložily žádné vysvětlení týkající se zvolených let pro výpočet utrpěných ztrát a ani neobjasnily, jak bylo možné dosáhnout ztráty z výroby ve výši 20 a 30 %, když hodnocení produkce regionu pro rok 2002 uvádělo produkci vyšší, než byla produkce před třemi lety a které byly použity jako reference pro výpočet ztrát.

(34)

Jelikož tyto informace nebyly předloženy, Komise EU stále ještě neví, proč italské orgány použily pro referenci roky, ve kterých, jak sami uznávají, určité závody, které se zabývají pěstováním broskví a nektarinek, obdržely slevu na úroky z půjček poskytnutou za škody způsobené špatným počasím, jež představovaly nejméně 35 % hrubé prodejní produkce (jak je poznamenáno v 15. bodě odůvodnění, je obtížné představit si, že kultury broskví a nektarinek mohly být před takovou nepřízní počasí ušetřeny, když toto špatné počasí muselo postihnout všechny závody, v důsledku čehož pěstitel, jehož závod byl postižen jako celek, mohl mít prospěch z podpory na všechny své plodiny s výjimkou kultur broskví a nektarinek). Komisi není dále známo, jak mohly italské orgány zdůvodnit ztrátu 20 nebo 30 % na základě klimatické události, když kromě skutečnosti, že hodnocení výroby v roce 2002 bylo lepší než čísla za použité tři roky, které byly použity jako reference, z připomínek organizace Asprofrut vyplývá, že odebrané ovoce nebylo poškozeno krupobitím, ale deklasováno na průmyslový výrobek v důsledku zhoršení, ke kterému došlo přesněji řečeno mezi datem předložení žádosti o odběr a začátkem operace odběru (viz 31. bod odůvodnění).

(35)

V takové souvislosti Komise, i kdyby mohla považovat zahájení řízení vedeného italskými orgány ve věci odškodnění za ztráty způsobené přírodní kalamitou za platné, musela by nadále pochybovat o adekvátnosti způsobu pro výpočet meze ztrátovosti, o překročení takové meze a o přípustnosti podpory pro pěstitele broskví a nektarinek na základě bodu 11.3 obecných zásad. Ve skutečnosti použití fakturovaných částek (jinak řečeno parametru, jenž se používá čistě v důsledku klimatické události), nepodporuje to, co bylo řečeno v 30. bodě odůvodnění tj. že opatření odběru, které podpořilo podporu, se zdá být spíše spojeno s nepříznivým vývojem trhu, jinak řečeno s událostí, která patří k normálním rizikům spojeným s provozováním zemědělské činnosti.

(36)

Co se týče pochybností vyvolaných v 16. bodě odůvodnění, týkajících se adekvátnosti metody výpočtu spojeného s podporou, v dopise ze dne 16. ledna 2004 uznaly tytéž italské orgány neadekvátnost vlastní metody pro výpočet podpory a zdůraznily, že dodaná čísla měla umožnit Komisi konstatovat, že nešlo o nadměrnou kompenzaci za utrpěné ztráty. I v tomto případě, pokud by Komise mohla prohlásit zahájení řízení vedeného italskými orgány ve věci odškodnění za ztráty utrpěné přírodní kalamitou za platné, nemohla by na základě uznané neadekvátnosti metody výpočtu jinak, než pochybovat o slučitelnosti podpory se společným trhem.

(37)

Ve skutečnosti spočívá základní problém opět v tom, že podle italských úřadů lze újmu utrpěnou těmito závody zažalovat na základě neúspěšného prodeje ovoce (viz 16. bod odůvodnění), a ne na základě neúspěšné výroby ovoce (viz 30. bod odůvodnění). Avšak Komise vyjádřila opět své pochybnosti, jelikož by předpokládaná podpora mohla posloužit k jiným účelům než k odškodnění za neúspěšný zisk způsobený nepříznivým vývojem trhu, který však patří mezi normální rizika spojená s provozováním zemědělské činnosti.

(38)

Co se týče pochybností vyjádřených v 17. a 18. bodě odůvodnění (ve věci adekvátnosti základu pro výpočet podpory, neboť italské orgány nepředložily žádné upřesnění, jak v případě odpočtu výdajů vynaložených pěstiteli na základě nepřízně počasí, tak v případě částek případně vynaložených na pojistnou událost nebo podporu, kterou případně obdrželi), bere Komise na vědomí skutečnost, že v dopise ze dne 16. ledna 2004 se italské orgány spokojily s upřesněním, že z podpor, které hodlají udělit, by se neměly odečítat výdaje, které pěstitelem vynaloženy nebyly, přičemž se nejedná o problém neúspěšné produkce, protože všechny fáze pěstování byly dovedeny do konce včas a všechny příslušné náklady byly uhrazeny.

(39)

Na základě této odpovědi Komise konstatovala, že pokud lze hovořit o otázce případného odpočtu výdajů, které nebyly pěstiteli uhrazeny, nebylo v této věci předloženo žádné upřesnění v odpočtu přímé podpory, případně v odpočtu jiných příjmů či jiných částek obdržených v rámci pojištění. Pokud by mohla Komise prohlásit zahájení řízení italských úřadů za platné, o čemž bylo již několikrát hovořeno, stačilo by toto chybějící upřesnění na to, aby pochybnosti vyvolané u Komise ohledně slučitelnosti se společným trhem přetrvaly, jelikož by si nemohla být Komise jista, zda byly všechny podmínky bodu 11.3 obecných zásad dodrženy.

(40)

Co se týče pochybností uvedených v 18. bodě odůvodnění, které jsou spojeny s dodržováním bodu 11.3.8 obecných zásad, bere Komise na vědomí upřesnění předložená italskými orgány, v rámci kterých by byla podpora rozdělena podle okamžitých škod (určených na základě předloženého vyúčtování) utrpěných členy organizace výrobců, a tyto orgány by dozorovaly, aby podpora, kterou obdrží organizace výrobců, byla poskytnuta výlučně na pokrytí skutečných nákladů, které byly vynaloženy. Na základě této situace, i kdyby mohla Komise prohlásit zahájení řízení vedeného italskými orgány za platné, nemohla by jinak, než nadále pochybovat o dodržení ustanovení daných bodem 11.3.8 obecných zásad, jelikož by předložené vyúčtování nebylo objektivním faktorem pro určení ztráty utrpěné z toho důvodu, že se operace odběru týkaly ovoce, které nebylo poškozeno krupobitím, ale bylo deklasováno na průmyslový výrobek v důsledku zhoršení, k němuž přesněji řečeno došlo mezi datem předložení žádosti o odběr (viz 30. bod odůvodnění) a zahájením operace odběru, neboť pro nedostatek kromě jiného urgovaných informací a na základě nákladů vynaložených organizací výrobců Asprofrut by si nemohla být Komise jista, zda nejsou výdaje nadhodnocené, což by způsobilo, že udělení podpory by bylo ve prospěch této organizace.

(41)

Co se týče pochybností vyjádřených v 19. bodě odůvodnění vyvolaných existencí presumpce porušení nařízení, která řídí organizaci společných trhů v sektoru pěstování ovoce zřízenou na základě nařízení (ES) č. 2200/96, musela Komise konstatovat, že italské orgány nepředložily žádný argument, jenž by dovolil prohlásit tuto presumpci za bezpředmětnou. Na základě souvislostí s provedeným odběrem neboli momentem, v němž organizace výrobců Piemontu již možnosti odběru stanovené výše uvedeným nařízením vyčerpala (viz 10. bod odůvodnění), nemůže Komise jinak, než závěrem pronést, že udělení státní podpory na odběry, které představují překročení stanovených možností, by bylo v rozporu se směrnicemi, které řídí společnou organizaci trhů v sektoru pěstování ovoce, a výsledkem by bylo narušení řádného fungování společného trhu.

(42)

Co se týče otázky úhrady podpor a případné kumulace, připomíná Komise, že v dopise ze dne 16. ledna 2004 italské orgány tvrdily, že podpora uhrazena nebyla, a organizace výrobců Asprofrut rovněž potvrdila, že žádnou částku neobdržela. Na možnosti kumulace podpory s jinými podporami stejného druhu nebyla dána žádná odpověď. Eventuální kumulace by však mohly zahrnovat nadhodnocenou kompenzaci ztráty, což by bylo v rozporu s ustanovením bodu 11.3 předmětných obecných zásad.

(43)

Předchozí úvahy dokazují, že předpokládaná podpora ve prospěch organizace výrobců Asprofrut, určená pro pokrytí operace odběru broskví a nektarinek, nemůže být poskytnuta na kompenzaci ztrát způsobených klimatickými událostmi, avšak vytváří prostředek odškodnění ve prospěch určitých výrobců za neuskutečněný příjem způsobený nepříznivým vývojem trhu, který patří k normálním rizikům spojeným se zemědělskou činností. Pokrýt na základě podpory normální riziko spojené se zemědělskou činností se rovná poskytnout vlastníkovi nebo vlastníkům podpory pro fungování, jež není kompatibilní se společným trhem.

(44)

I když by bylo možné považovat zahájení řízení vedeného italskými orgány ve věci odškodnění za ztrátu způsobenou klimatickou událostí za platné, je ve vysvětleních předložených těmito úřady mnoho stinných zón, než aby se Komise mohla domnívat, že finanční podpora byla poskytnuta při dodržení ustanovení obsažených v bodě 11.3 obecných zásad. Z tohoto hlediska by tudíž podpora nemohla mít prospěch jak z porušení podle čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy způsobeného italskými orgány, tak z porušení podle čl. 87 odst. 3 písm. c), jelikož nepřispěla k podpoře rozvoje sektoru. Byla by tudíž se společným trhem neslučitelná.

(45)

Existuje i presumpce porušení nařízení (ES) č. 2200/96. Jelikož byl odběr proveden ve chvíli, kdy možnosti pro odběr u organizace výrobců v Piemontu byly vyčerpány, bylo by udělení podpory pro financování operace mimo limit stanovený nařízením, jež určuje řízení trhu pěstitelů na evropské úrovni, rizikem a narušilo by řádné fungování těchto trhů. Na základě bodu 3.2 předmětných obecných zásad nemůže Komise v žádném případě schválit podporu, která by byla neslučitelná se společným trhem nebo která by byla v rozporu s korektním fungováním společného trhu. Podpora je tudíž se společným trhem neslučitelná.

(46)

Není nutné, aby Komise nařídila vrácení podpory, neboť podpora nebyla poskytnuta,