14.8.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 267/3

(1)

Dne 6. února 2004 informovaly Irsko a Spojené království Komisi, že trendy dovozu lososa obecného chovaného pro hospodářské účely zřejmě vyžadují zavedení ochranných opatření podle nařízení (ES) č. 3285/94 a č. 519/94, a předložily informace, které obsahují uvedené důkazy na základě článku 10 nařízení (ES) č. 3285/94 a článku 8 nařízení (ES) č. 519/94, a požádaly Komisi o zavedení ochranných opatření podle těchto předpisů.

(2)

Irsko a Spojené království předložily důkazy o tom, že dovoz lososa obecného chovaného pro hospodářské účely do Evropského společenství prudce roste z hlediska absolutního objemu i ve vztahu k vlastní produkci a spotřebě Společenství.

(3)

Irsko a Spojené království tvrdí, že zvýšení objemu dovozů lososa obecného chovaného pro hospodářské účely má kromě dalších následků negativní dopad na ceny obdobných a přímo konkurenčních produktů Společenství a na tržní podíl producentů Společenství, což vede k jejich újmě.

(4)

Irsko a Spojené království dále tvrdí, že podle informací od producentů Společenství by jakákoliv prodleva při zavádění ochranných opatření Evropským společenstvím způsobila újmu, která by se těžko napravovala, a že tato opatření by tedy měla být zavedena co nejdříve.

(5)

Komise informovovala všechny členské státy o dané situaci a projednala s nimi dovozní podmínky, dovozní trendy a důkazy o závažné újmě, ale také různé aspekty hospodářské a obchodní situace týkající se dotyčného produktu Společenství.

(6)

Dne 6. března zahájila Komise šetření ohledně závažné újmy či její hrozby pro producenty obdobných či přímo konkurenčních produktů s dováženým produktem ve Společenství, přičemž dovážený produkt byl definován jako losos chovaný pro hospodářské účely, čerstvý, chlazený, zmrazený nebo jako filé („dotyčný produkt“) (5), jak je vysvětleno níže.

(7)

Komise oficiálně informovala o šetření vyvážející producenty a vývozce a jejich sdružení, kterých se dle znalostí Komise šetření týkalo, zástupce vývozních zemí a producenty Společenství. Komise poslala dotazníky všem dotčeným stranám, sdružením zastupujícím chovatele lososa ve Společenství a stranám, které se přihlásily v termínu stanoveném v oznámení o zahájení šetření. Podle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 519/94 a článku 6 nařízení Rady (ES) č. 3285/94 dala Komise přímo dotčeným stranám možnost předložit své písemné stanovisko a požádat o slyšení.

(8)

Některé vlády, vyvážející producenti a jejich sdružení, producenti Společenství, dodavatelé, zpracovatelé a dovozci a jejich sdružení předložili písemná stanoviska. Ústní a písemná stanoviska předložená dotčenými stranami byla zvážena a při stanovení prozatímních závěrů vzata v úvahu. Veškeré informace, které byly považovány pro účely prozatímních závěrů za nezbytné, byly vyhledány a ověřeny. Byly provedeny kontrolní návštěvy v sídlech osmi producentů Společenství.

(9)

Všechny strany byly informované o základních skutečnostech a důvodech, na základě kterých byl stanoven záměr zavést dočasná ochranná opatření, a o formě navrhovaných dočasných opatření. Byla jim dána možnost vznést připomínky, které byly vzaty v úvahu, a pokud připomínky byly uznány jako přiměřené, byly vzaty v úvahu při předběžných zjištěních.

(10)

Produkt, v souvislosti s nímž byla Komise informována, že dovozní trendy zřejmě vyžadují ochranná opatření, je losos obecný chovaný pro hospodářské účely, čerstvý, chlazený, zmrazený nebo jako filé.

(11)

Má se za to, že v případě omezení dotyčného produktu na lososa obecného chovaného pro hospodářské účely by byla definice dotyčného produktu příliš úzká. S ohledem na fyzické charakteristiky různých druhů lososa (velikost, tvar, chuť atd.), výrobní proces a nahraditelnost všech druhů lososa chovaného pro hospodářské účely z hlediska spotřebitele se považují všechny druhy lososa chovaného pro hospodářské účely za jeden produkt. Podobně mají všechny způsoby zpracování, ve kterých je losos chovaný pro hospodářské účely prodáván (celá vykuchaná ryba, celá vykuchaná ryba bez hlavy, filé), stejné koncové použití a mohou být snadno nahrazeny.

(12)

Jedna dotčená strana tvrdila, že zmrazený losos je produkt odlišný od čerstvého lososa a neměl by být považován za součást dotyčného produktu. Tato strana prohlásila, že zmrazený losos je upřednostňován zpracovateli, zatímco spotřebitelé upřednostňují čerstvého lososa. Bylo zjištěno, že toto tvrzení je neopodstatněné. Zpracovatelé používají čerstvého i zmrazeného lososa chovaného pro hospodářské účely a zjištěné rozdíly byly minimální. Kromě toho mají oba způsoby zpracování stejné koncové použití. Toto tvrzení tedy muselo být zamítnuto.

(13)

Má se tedy za to, že losos chovaný pro hospodářské účely (ne volně žijící), čerstvý, chlazený, zmrazený nebo jako filé, v různých uvedených způsobech zpracování, představuje jeden produkt. V současnosti je klasifikován jako položka kombinované nomenklatury pod kódy KN ex 0302 12 00, ex 0303 11 00, ex 0303 19 00, ex 0303 22 00, ex 0304 10 13 a ex 0304 20 13.

(14)

Bylo provedeno předběžné šetření za účelem určení, zda je produkt vyráběný producenty Společenství (dále jen „obdobný produkt“) obdobný či přímo konkurenční vzhledem k dováženému dotyčnému produktu.

(15)

Pro stanovení předběžného závěru byla vzata v úvahu především následující předběžná zjištění.

(16)

(17)

Byl tedy učiněn předběžný závěr, že dovážený produkt a produkt Společenství představují „obdobné či přímo konkurenční produkty“.

(18)

Bylo provedeno předběžné šetření, které vycházelo z údajů za období 2002 až 2003, zaměřené na dovozy za poslední období, pro které jsou k dispozici konkrétní údaje, aby bylo možné určit, zda je dotyčný produkt dovážen do Společenství v natolik zvýšeném množství, a to obsolutním i relativním s ohledem na celkovou vlastní produkci Společenství, a/nebo za takových podmínek, aby to přivodilo nebo mohlo potenciálně přivodit producentům Společenství závažnou újmu. Jedna dotčená strana tvrdila, že nárůst dovozu byl způsobený skutečností, že do údajů o dovoze byl zahrnutý dovoz volně žijících lososů. Údaje Eurostatu nerozlišují volně žijící a chované lososy. Avšak dostupné informace (statistiky USA a Kanady o exportu) uvádějí, že dovoz volně žijících lososů do Společenství je malý a v každém případě poklesl v období 2000 až 2003. Jedna dotčená strana také tvrdila, že rok 2000 je nevhodným výchozím základem, a uváděla, že ceny lososů byly v tomto roce nezvykle vysoké. Analýza se však zaměřuje na klíčový vývoj v posledním období a změna výchozího základu na rok 1999 nebo 2001 by nezměnila závěr této analýzy.

(19)

Níže uvedená prozatímní zjištění tedy vycházejí z údajů z let 2000 až 2003.

(20)

Dovozy vzrostly z 372 789 tun v roce 2000 na 455 948 tun v roce 2003, což představuje 22 % nárůst. V letech 2002 a 2003 stouply dovozy o 15 %.

(21)

S ohledem na vlastní produkci Společenství klesly dovozy z 254 % v roce 2000 na 235 % v roce 2001, avšak následně znovu vzrostly na 252 % v roce 2003.

(22)

Čtvrtletní údaje za roky 2002 a 2003 dokládají, že v roce 2003 byly čtvrtletní dovozy vyšší než za stejné čtvrtletí roku 2002 a že k nejvyššímu nárůstu (o 20,8 %) došlo ve druhém pololetí roku 2003.

Zdroj: Eurostat

(23)

Na základě údajů o dovozech za období od roku 2000 do roku 2003 byl učiněn předběžný závěr, že v poslední době došlo k náhlému, prudkému a výraznému zvýšení dovozů z hlediska absolutního objemu i vzhledem k vlastní produkci Společenství.

(24)

Byly zváženy i podmínky, za kterých k dovozům dochází. Ačkoliv údaje uvádějí malé množství lososů, neprokázalo to žádný znatelný účinek na ceny.

(25)

V tomto ohledu je vhodné uvést, že mezi zářím 1997 a květnem 2003 se na značnou část dovozů lososa chovaného pro hospodářské účely z Norska (které má asi 55 % podíl na trhu Společenství) vztahoval víceletý indikativní program. Během roku 2002 však začalo porušování závazků z tohoto programu některými norskými vyvážejícími producenty, které postupně snižovalo efektivnost tohoto nástroje a způsobilo pokles cen. V prosinci 2002 byl oznámen návrh na zrušení antidumpingových opatření a vyrovnávacího cla proti dovozům z Norska a tato opatření byla zrušena v květnu 2003. Dovozní ceny během roku 2002 a v prvním pololetí roku 2003 klesly částečně z důvodu porušování víceletého indikativního programu a dobrovolného odstoupení od tohoto programu některými norskými vývozci.

(26)

Dovozní ceny klesly mezi lety 2000 a 2003 o 28,5 %. Tento pokles přesahuje obvyklé cenové výkyvy na trhu z důvodu poklesu objemu z hlediska absolutních hodnot a s přihlédnutím k tomu, že vyvážející producenti v roce 2000 nedosahovali výrazně nadprůměrných zisků a mezi lety 2000 a 2003 nebyl zaznamenán významný pokles výrobních nákladů.

(27)

Cenový vývoj v poslední době nejlépe dokládají čtvrtletní údaje. Dovozní ceny zůstaly v roce 2002 poměrně stabilní a pohybovaly se mezi 2,83 a 2,93 EUR, avšak v roce 2003 klesly z 2,87 EUR v prvním čtvrtletí na 2,24 EUR ve třetím čtvrtletí, přičemž ve čtvrtém čtvrtletí znovu mírně stouply na 2,48 EUR.

Zdroj: Eurostat

(28)

Zcela spolehlivé údaje Eurostatu za první čtvrtletí roku 2004 zatím sice nejsou k dispozici, avšak aktuálně dostupné informace naznačují, že ceny během tohoto čtvrtletí v průměru vzrostly asi na 2,53 EUR/kg. To je o něco méně než jejich průměr v roce 2003, přičemž nejnovější dostupné informace znovu ukazují na klesající trend cen. Ačkoliv někteří tvrdí, že dojde ke zvýšení cen v následujících měsících, tento názor nebyl podložený a průmyslové zdroje ve vyvážejících zemích skutečně potvrzují, že současné ceny jsou velmi nízké.

(29)

Tržní podíl dovozů klesl ze 73,5 % v roce 2000 na 71,9 % v roce 2001 a přibližně na této úrovni zůstal i v roce 2002 (72 %). V roce 2003 vzrostl tržní podíl dovozů ze 72,0 % na 75,0 %, což představuje nárůst o 3 % a jde o nejvyšší úroveň za sledované období.

(30)

Téměř veškerá produkce dotyčného produktu ve Společenství probíhá ve Skotsku a Irsku, ačkoliv existují také dva producenti ve Francii a nejméně jeden v Lotyšsku.

(31)

V roce 2003 činila celková vlastní produkce Společenství 180 593 tun produktu, na čemž se producenti, kteří plně spolupracovali během prozatímní fáze prošetřování, podíleli 85 231 tunami, což odpovídá 47 % celkové vlastní produkce Společenství. Představují tedy významnou část celkové vlastní produkce Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 3285/94 a čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 519/94. Jsou tedy pro účely předběžných závěrů považováni za producenty Společenství.

(32)

Ke konci roku 2002 činily norské předpovědi vlastní celkové produkce lososa na rok 2003 asi 446 000 tun. Do února 2003 předpovídala společnost Kontali Analyse (poskytovatel informací o výrobním odvětví) 475 000 tun. To bylo o 30 000 tun více než produkce Norska v roce 2002, ale očekávalo se, že by většina tohoto nárůstu směrovala na rozvíjející se trhy, například do Ruska a Polska, a na trhy na Dálném východě, například do Japonska, Hongkongu, Tchaj-wanu a Číny. Růst na Dálném východě byl od roku 2000 záporný, ale Norsko očekávalo, že tento pokles v roce 2003 díky otevření čínského trhu obrátí.

(33)

Skutečná produkce Norska v roce 2003 nakonec činila 509 000 tun (asi o 63 000 tun více, než kolik předpovídala norská vláda), a více, než činil odhad společnosti Kontali. O 64 000 tun (nebo 14 %) překonala norskou produkci v roce 2002. Současně však nedošlo k obrácení poklesu prodejů na Dálném východě; naopak tempo poklesu vzrostlo na –6,0 %. Kromě toho poklesl i růst rozvíjejících se trhů – ze 47 % na 32 % v Rusku a z 50 % na 30 % v evropských zemích mimo Společenství. Celková světová spotřeba vzrostla pouze o 6 % ve srovnání s 9 % v roce 2002 a 14 % v roce 2001. Tato předpověď produkce, která se ukázala jako chybná, ve spojení s vývojem světové spotřeby byla nepředvídaná.

(34)

V důsledku toho se v Norsku objevil závažný problém nadprodukce a zdálo se, že Norsko si je tohoto problému vědomo. V rámci úsilí zaměřeného na odstranění nadbytečného množství produktu z trhu dokonce v srpnu 2003 někteří norští producenti uvažovali o zmrazení 30 000 tun lososa chovaného pro hospodářské účely. Později však od tohoto plánu upustili z obavy, že by to mohlo být považováno za protikonkurenční opatření, a trh zůstal přesycený.

(35)

Kromě toho oznámila v prosinci 2002 Komise svůj návrh na zrušení antidumpingových a antisubvenčních opatření proti Norsku. Ta pak byla zrušena v květnu 2003. Opatření měla z velké části formu víceletého indikativního programu, který ve své podstatě zaručoval vyvážejícím producentům minimální cenu. Když bylo navrhované zrušení opatření oznámeno, mnoho norských vyvážejících producentů se buď dobrovolně zřeklo svých závazků nebo je prostě přestalo dodržovat. Obecně jsou norští producenti lososa výrazně zadluženi norským bankám. S poklesem cen a při absenci víceletého indikativního programu začaly banky, které poskytovaly norským producentům půjčky, přijímat opatření pro snížení rizik a vyžadovaly splácení dluhů. To vedlo k vytvoření začarovaného kruhu, jehož důsledkem jsou zvýšený výlov, další tlak na ceny a zvýšený tlak na vývoz. Ačkoliv se daly očekávat určité dočasné a menší úpravy dovozních cen v důsledku zrušení opatření proti Norsku, byl rozsah cenového poklesu (k němuž přispěl i problém nadprodukce) a začarovaný kruh způsobený uvedeným způsobem fungování bankovního systému nepředvídaný.

(36)

V roce 2003 klesla hodnota norské koruny o 13 % vzhledem k euru, o 12 % vzhledem k dánské koruně a o 14 % vzhledem ke švédské koruně. Ačkoliv se měnové pohyby dají očekávat, v tomto případě šlo o relativně značné a setrvalé výkyvy, které překročily obvyklé rozpětí měnových výkyvů. Ačkoliv euro posílilo i vzhledem k britské libře, klesla britská libra pouze o 6 %, takže vzhledem k norským dovozům vzrostla v eurozóně oproti začátku roku cena lososa chovaného pro hospodářské účely, původem ze Spojeného království. Hlavními dovozci norského lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství jsou Dánsko, Švédsko a Polsko. Značná část těchto dovozů je však přímo přepravena v rámci Společenství do zemí eurozóny, jako například Francie a Španělsko. Kromě toho je více než polovina objemu lososa chovaného pro hospodářské účely, který je dovezen do Dánska, a téměř celý objem tohoto lososa dovezeného do Polska dále po zpracování prodán v eurozóně. Z tohoto důvodu měl pokles hodnoty norské koruny vzhledem k euru vliv nejen na norské dovozy přímo do eurozóny, ale i na dovozy do zemí, jako například Dánsko a Polsko, které zpracovávají lososa chovaného pro hospodářské účely za účelem dalšího prodeje v eurozóně. Obecným důsledkem těchto měnových pohybů bylo zatraktivnit trh Evropského společenství pro norské vyvážející producenty, čímž by byli do určité míry ochráněni před následky poklesu svých cen v eurech a dánských a švédských korunách, a pomoci jim udržet na stejné úrovni příjmy z vývozu v domácí měně. Jednotkové ceny však poklesly i v norských korunách. Současně došlo z důvodu těchto měnových pohybů ke zlevnění dováženého lososa v Evropském společenství a vzrostla přitažlivost dovozu pro dovozce a uživatele, jakými je například zpracovatelské odvětví. Následkem toho byla značná část nadprodukce v Norsku vyvezena do Evropského společenství.

(37)

Na základě předběžné analýzy patřily mezi nepředvídané události, které způsobily zvýšení dovozů, značná nadprodukce v Norsku (i přes nižší předpovědi), ke které přispěla skutečnost, že norské odvětví nedosáhlo předpovídaného růstu vývozů na trhy mimo Společenství, neočekávaný rozsah následků zrušení ochranných obchodních opatření proti Norsku a výše uvedený způsob fungování norského bankovního systému, v kombinaci s nárůstem hodnoty eura, díky němuž se zvýšila přitažlivost všeobecného trhu Společenství jako cílového trhu pro norské vývozy. Tento vývoj a jeho následky budou dále prošetřeny v konečné fázi tohoto řízení.

(38)

Aby bylo možné učinit předběžný závěr o závažné újmě, která byla způsobena producentům obdobného produktu ve Společenství, bylo provedeno předběžné šetření všech významných objektivních a měřitelných faktorů, které se jejich situace týkají. S ohledem na dotyčný produkt byl zejména prošetřen vývoj všeobecných údajů Společenství o spotřebě, výrobní kapacitě, produkci, využití kapacity, zaměstnanosti, produktivitě, celkových prodejích a tržním podílu. Tyto všeobecné údaje vycházejí ze statistických informací, které Spojené království a Irsko shromáždily na základě komplexních odvětvových průzkumů. Pokud jde o údaje o konkrétních společnostech, ty vycházejí z údajů o peněžních tocích, návratnosti vloženého kapitálu, zásobách, cenách, cenovém podbízení a ziskovosti za roky 2000 až 2003, poskytnutých spolupracujícími producenty Společenství.

(39)

Na úvod je třeba mít na paměti, že v odvětví chovu lososa ve Společenství, stejně jako kdekoliv jinde, existuje dlouhý a relativně neflexibilní výrobní cyklus, který vede k odlovu, a že po odlovu musí být losos chovaný pro hospodářské účely ihned prodán, protože ve zmrazeném stavu může být skladován jen více než několik dnů. Zmrazování je drahé a kapacita Společenství pro zmrazování je omezená. V důsledku toho musí být úroveň produkce plánována alespoň dva roky dopředu a po stanovení plánu ji nelze měnit, s výjimkou menších úprav. Nadbytek na trhu má tedy opožděný dopad na produkci, ale okamžitý a vážný dopad na ceny.

(40)

Spotřeba dotyčného produktu ve Společenství byla prozatímně stanovena na základě údajů o celkové produkci všech producentů ve Společenství a celkových dovozech dotyčného produktu do Společenství, poskytnutých Eurostatem, po odečtení vývozů z Evropského společenství.

(41)

Mezi lety 2000 a 2003 vzrostla spotřeba ve Společenství o 19,7 % z 507 705 tun na 607 728 tun.

(42)

Je třeba mít na paměti, že losos má relativně vysokou úroveň cenové elasticity a značný nárůst spotřeby v roce 2003 lze tedy alespoň částečně zdůvodnit poklesem velkoobchodních cen.

(43)

Produkce lososa chovaného pro hospodářské účely je v Evropském společenství omezena vládními licencemi, které stanoví maximální množství živých ryb, jež lze v libovolném místě a v libovolném okamžiku chovat. Uvedené údaje o kapacitě vycházejí z celkového množství, na které byly uděleny licence, ne z fyzické kapacity sádek, které producenti Společenství provozují. Náklady na žádost o licenci a její udržování jsou relativně nízké, takže jsou nízké i náklady na udržování nevyužité kapacity.

(44)

Mezi lety 2000 a 2002 zůstala sice teoretická výrobní kapacita stabilní, avšak podle výsledků předběžného šetření stoupla od roku 2000 do roku 2003 o 2,2 %.

(45)

Využití kapacity (tj. množství chovaných ryb ve srovnání s množstvím, na které byly uděleny licence) vzrostlo ze 43 % v roce 2000 na 48 % v roce 2001, a poté trvale stoupalo do roku 2003, kdy dosáhlo 52 %. To odpovídá skutečnosti, že mezi lety 2000 a 2003 vzrostla produkce o 23 %, zatímco kapacita podle licencí stoupla pouze o 2,2 %.

(46)

Produkce (uvažovaná jako množství odlovených ryb) vzrostla o 23 % ze 146 664 tun v roce 2000 na 180 593 tun v roce 2003, přičemž nárůst během jednoho roku činil 7 %.

(47)

Je třeba mít na paměti, že z důvodu dlouhého výrobního cyklu je produkce plánována nejméně dva roky dopředu a že po zahájení výrobního cyklu nelze úroveň produkce s výjimkou menších úprav měnit.

(48)

Zaměstnanost související s dotyčným produktem klesla o 6 % z 1 269 v roce 2000 na 1 193 v roce 2003. V roce 2001 došlo k poklesu zaměstnanosti, avšak v roce 2002 došlo k částečné obnově a v roce 2003 zůstala zaměstnanost stabilní.

(49)

Produktivita během sledovaného období neustále stoupala ze 115 tun v roce 2000 na 151 tun v roce 2003. To odpovídá stále rozsáhlejšímu využívání automatizovaných krmicích systémů a jiných zařízení, která usnadňují práci, i silnému tlaku na snižování nákladů z důvodu rostoucích finančních ztrát.

(50)

Mezi lety 2000 a 2002 vzrostly prodeje producentů obdobných produktů ve Společenství o 14,3 % ze 134 916 na 154 171 tun. K tomuto nárůstu došlo při současném zvýšení spotřeby za totéž období o 8,5 %. Mezi lety 2002 a 2003 došlo k poklesu prodejů producentů Společenství o 1,6 % ze 154 171 na 151 780 tun, ačkoliv spotřeba se za toto období zvýšila o 10,3 %.

(51)

Tržní podíl producentů Společenství vzrostl z 26,5 % v roce 2000 na 28,1 % v roce 2001 a přibližně na této úrovni zůstal i v roce 2002, avšak poté v roce 2003 poklesl o 3,0 % na 25,0 %, což byla jeho nejnižší úroveň za sledované období. To odpovídá skutečnosti, že v roce 2003 došlo k nárůstu dovozů nejen z hlediska absolutních hodnot, ale i vzhledem ke spotřebě.

(52)

Peněžní toky mohly být vyhodnoceny pouze na úrovni spolupracujících společností, které vyráběly dotyčný produkt, ne v souvislosti se samotným dotyčným produktem. Tomuto ukazateli byla tedy přikládána menší důležitost než ostatním uvedeným ukazatelům. Přesto je vidět, že v letech 2001, 2002 a 2003 došlo k velice negativním peněžním tokům.

(53)

Návratnost vloženého kapitálu mohla být hodnocena pouze na úrovni spolupracujících společností, které vyráběly dotyčný produkt, ne v souvislosti se samotným dotyčným produktem. Tomuto ukazateli byla tedy přikládána menší důležitost než ostatním uvedeným ukazatelům. Přesto je vidět, že návratnost vloženého kapitálu klesla ze 34 % v roce 2000 na téměř nulovou úroveň v roce 2001 a 2002, a poté na –20 % v roce 2003.

(54)

Průměrná cena obdobného produktu klesla mezi lety 2000 a 2003 o 20,3 %, přičemž ceny šly během tohoto období trvale dolů. Svého minima (2,79 EUR/kg) dosáhly ceny v roce 2003.

(55)

Dostupné informace ukazují, že v prvním čtvrtletí roku 2004 průměrná jednotková cena prodejů producentů Společenství mírně stoupla, což je v souladu s mírným nárůstem průměrných dovozních cen. Podle nejnovějších informací však ceny znovu klesají. Jedna dotčená strana tvrdila (odkazem na průměrné roční směnné kurzy), že poklesy cen byly méně významné v librách šterlinků. Předpokládá se však, že Komise by se neměla odchýlit od své důsledné praxe používat euro jako měnovou jednotku v případech ochrany obchodu.

(56)

Kromě cenového vývoje byl vzat v úvahu i vývoj nákladů. Náklady se během období mezi lety 2000 a 2003 pohybovaly mezi 3,0 EUR a 3,2 EUR za jeden kilogram.

(57)

Ziskovost prodejů producentů Společenství ve Společenství klesla ze 7,3 % v roce 2000 na – 3,3 % v roce 2001. V roce 2002 se ztráty zmírnily (– 2,5 %), avšak v roce 2003 se prohloubily až na – 17,1 %. V roce 2003, kdy dovozy dosáhly svého maxima a průměrná dovozní cena svého minima (2,54 EUR/kg), klesla na své minimum i průměrná cena produktu Společenství (2,79 EUR/kg). Ziskovost producentů Společenství v letech 2000 až 2003 klesala souběžně s poklesem ceny jednoho kilogramu produktu od producentů Společenství ze 3,50 EUR na 2,79 EUR.

(58)

Zásoby v této souvislosti představují chované živé ryby. Producenti Společenství, stejně jako ostatní producenti, mají zanedbatelné zásoby vylovených ryb, protože ty musí být ihned prodány. Pokles konečných zásob tedy ukazuje na snížení množství chovaných živých ryb pro výlov během následujících dvou let. V tomto případě je tedy klesající stav zásob ukazatelem rostoucí újmy.

(59)

Stav zásob vzrostl ze 36 332 tun v roce 2000 na 53 178 tun v roce 2002, a poté klesl na 43 024 tun v roce 2003. To představuje 19,1 % pokles zásob mezi lety 2002 a 2003.

(60)

Jak již bylo uvedeno, šetření ukázalo, že mezi lety 2000 a 2003, a zejména mezi lety 2002 a 2003, docházelo k dovozům dotyčného produktu na trh Společenství ve zvýšeném množství a vysokých objemech.

(61)

Pokud jde o situaci producentů Společenství, zůstala teoretická výrobní kapacita mezi lety 2000 a 2002 přibližně stejná, zatímco produkce vzrostla o 14,8 %. V důsledku toho se v tomto období zvýšilo využití kapacity ze 43 % na 50 %. Zásoby chovaných živých ryb také stouply. Došlo k určitému poklesu zaměstnanosti, zatímco produktivita vzrostla, především díky vyšší úrovni automatizace.

(62)

Objem prodejů stoupl mezi lety 2000 a 2002 o 14,3 % (ve srovnání s 8,5 % nárůstem spotřeby) a tržní podíl producentů Společenství vzrostl z 26,5 % na 28,0 %.

(63)

Během tohoto období, tj. mezi lety 2000 a 2002, klesly ceny o 13,7 % a navzdory menšímu poklesu nákladů v roce 2002 (částečně způsobenému vyšším využitím kapacity a vyšší produktivitou) to zřejmě vedlo k poklesu ziskovosti ze 7,3 % v roce 2000 na ztrátu – 3,3 % v roce 2001 a – 2,5 % v roce 2002. Návratnost vloženého kapitálu a peněžní toky měly v tomto období také negativní vývoj.

(64)

Mezi lety 2002 a 2003 se pozice producentů Společenství výrazně zhoršila. Ačkoliv výrobní kapacita a produkce stouply (o 7,3 %) v souladu s dřívějšími výrobními plány, což vedlo k vyššímu využití kapacity a zvýšené produktivitě, všechny ostatní ukazatele vykazovaly negativní vývoj. Zásoby chovaných ryb klesly o 19,1 %. Při 10,3 % nárůstu spotřeby klesly prodeje producentů Společenství o 1,6 %. Dolů šel i jejich tržní podíl. Kromě toho došlo k 7,6 % propadu cen, přičemž náklady vzrostly na průměrnou hodnotu za čtyřleté období. To vedlo k prudkému poklesu ziskovosti a ztráty producentů Společenství činily 17,1 %. Tyto ztráty se promítly do celkové návratnosti vloženého kapitálu ve výši – 20 %. Peněžní toky se sice zdánlivě zlepšily, avšak to bylo projevem snížených zásob chovaných ryb a neschopností dalších investic.

(65)

S přihlédnutím ke všem těmto faktorům je učiněn předběžný závěr, že producenti Společenství utrpěli závažnou újmu z důvodu výrazného obecného zhoršení své pozice.

(66)

Aby bylo možné vyhodnotit existenci příčinné souvislosti mezi zvýšenými dovozy a závažnou újmou a zajistit, že zvýšeným dovozům nebude přisouzena újma způsobená jinými faktory, byly od sebe navzájem rozlišeny škodlivé dopady faktorů, o kterých se má za to, že újmu způsobují, škodlivé dopady byly přisouzeny faktorům, které je způsobují, a po přisouzení újmy všem aktuálním příčinným faktorům byla stanoveno, zda jsou zvýšené dovozy „skutečnou a podstatnou“ příčinou závažné újmy.

(67)

Jak již bylo doloženo, mezi lety 2000 a 2003, a zejména mezi lety 2002 a 2003, došlo k dovozům dotyčného produktu na trh Společenství ve zvýšeném množství a vysokém objemu.

(68)

Losos chovaný pro hospodářské účely je v zásadě komodita a dotyčný produkt a obdobný produkt spolu soutěží především cenou. Je obecně uznáváno, že dovozy, především z Norska, mají na trhu výsadní postavení a určují ceny. Následkem toho vede i menší cenové podbízení k poklesu ceny pro producenty Společenství.

(69)

V tomto případě byly nejvýznamnějším škodlivým dopadem zvýšených dovozů značné finanční ztráty producentů Společenství. Z důvodu výsadního postavení dovozů na trhu i v oblasti cenotvorby stlačily zvýšené dovozy ceny v celém Společenství. Kdyby byl nárůst dovozů menší, byl by slabší i tento tlak na ceny. Kdyby byla poptávka na trhu Společenství na takové úrovni, že by udržela toto zvýšení dovozů na podstatně vyšších cenách, i kdyby tento nárůst vedl k nižším prodejům a nižšímu tržnímu podílu producentů Společenství, je možné, že by producenti Společenství neutrpěli závažnou újmu.

(70)

Mezi lety 2000 a 2002 poklesly dovozní ceny o 19 %, přičemž ceny producentů Společenství je okamžitě následovaly. Zatímco se tržní podíl prodejů producentů Společenství během tohoto období ve Společenství zvýšil, bylo to důsledkem výrobních rozhodnutí přijatých v předcházejících letech. Prodeje producentů Společenství skončily v obou letech, tj. 2001 a 2002, ztrátou.

(71)

Mezi lety 2002 a 2003 vzrostly dovozy o 15 %. Tržní podíl dovozů stoupl ze 72 % na 75 %, zatímco tržní podíl producentů Společenství klesl z 28 % na 25 %. Během téhož období stoupl objem dovozů z 236 % na 252 % produkce Společenství. Dovozy tedy zřejmě zaznamenaly nárůst vzhledem k produkci Společenství i ke spotřebě na úkor producentů Společenství.

(72)

Nejdůležitějším aspektem zvýšení dovozů byl jejich dopad na ceny a ziskovost producentů Společenství. Jak již bylo uvedeno, je všeobecně uznáváno, že dovozy (především z Norska) mají na trhu lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství výsadní postavení a ceny se řídí jejich vývojem. Byla tedy prošetřena existence cenového podbízení, aby bylo možné určit, zda levné dovozy skutečně stlačují ceny producentů Společenství.

(73)

Aby bylo možné učinit předběžný závěr o úrovni cenového podbízení, byly prošetřeny cenové informace za srovnatelné období, na stejné obchodní úrovni a ohledně prodejů podobným zákazníkům. Na základě srovnání průměrných cen (ex Glasgow), účtovaných producenty Společenství a vyvážejícími producenty dovozcům ve Společenství (CIF na hranice Evropského společenství, včetně cel), byly domácí ceny za poslední tři roky nižší o 3,1 % až 7,1 %. To zřejmě vedlo k poklesu cen producentů Společenství, protože se z důvodu jejich velkého tržního podílu ceny odvozují od cen dovozů. Je zejména zřejmé, že zvýšení dovozů za ještě nižší ceny až do třetího čtvrtletí roku 2003 přinutilo producenty Společenství, aby do třetího čtvrtletí roku 2003 trvale snižovali své ceny, což vedlo k jejich ztrátám za daný rok.

(74)

Přímé srovnání dovozních cen a cen producentů Společenství tuto analýzu potvrzuje. Dovozní ceny klesly mezi lety 2000 a 2003 o 28,5 %, konkrétně z 3,62 EUR na 2,59 EUR/kg, včetně cla. Za stejné období klesla průměrná cena obdobného produktu o 20 % ze 3,50 EUR na 2,79 EUR/kg, přičemž ceny během období trvale klesaly.

(75)

Mezi lety 2002 a 2003 klesla průměrná jednotková cena dovozů ze 2,93 EUR na 2,59 EUR/kg, včetně cla. Když dovozy dosáhly svého maxima a průměrná dovozní cena svého minima (2,59 EUR/kg, včetně cla), tlačily dovozní ceny producentů Společenství dolů a průměrná cena produktu Společenství klesla na své minimum (2,79 EUR/kg). Průměrná jednotková cena produktu Společenství (upravena ex Glasgow) poklesla ze 3,02 EUR na 2,79 EUR/kg, což představuje snížení o 8 %.

(76)

Pokles cen producentů Společenství byl zřejmě hlavní příčinou výrazného snížení jejich ziskovosti. V roce 2000, když jejich náklady na jeden kilogram dosahovaly 3,1 EUR a jejich prodejní cena (upravena ex Glasgow) činila 3,50 EUR, vytvořili producenti Společenství zisk ve výši 7,3 %. Ačkoliv jejich využití kapacity, produkce, produktivita, zásoby živých ryb, prodeje a tržní podíl mezi lety 2001 a 2002 stouply, přesto utrpěli finanční ztráty a dosáhli nižší celkové návratnosti vloženého kapitálu a negativních celkových peněžních toků, protože jejich prodejní ceny (upravené ex Glasgow) klesly v roce 2001 na 3,23 EUR a v roce 2002 na 3,02 EUR, přičemž náklady nejprve mírně stouply, a poté poklesly na 3,2 EUR v roce 2001 a 3,0 EUR v roce 2002. Kromě toho šla dolů i zaměstnanost.

(77)

V roce 2003, když ceny (upravené ex Glasgow) pod tlakem levných dovozů klesly na 2,79 EUR a náklady se vrátily na úroveň roku 2000, tj. 3,1 EUR, utrpěly producenti Společenství ztrátu ve výši 17,1 %. To se odrazilo na negativní celkové návratnosti vloženého kapitálu a peněžních tocích. Současně klesl o 1,6 % objem jejich prodejů a o 3,0 % tržní podíl, přičemž došlo k nárůstu objemu a tržního podílu dovozů. Výrobní kapacita, její využití, produkce a produktivita sice vzrostly a zaměstnanost zůstala stabilní, ale dopad nárůstu levných dovozů na využití kapacity, produkci a zaměstnanost je zpožděný. Snížení zásob živých ryb v roce 2003 ukazuje, že lze v důsledku zvýšených dovozů očekávat pokles produkce.

(78)

Z výše uvedených důvodů byl učiněn předběžný závěr, že mezi nárůstem dovozů a závažnou újmou producentů Společenství existuje souvislost a že nárůst levných dovozů má na producenty Společenství škodlivé dopady, zejména v podobě tlaku na nižší ceny na trhu Společenství, který ve svém důsledku vede ke značným finančním ztrátám producentů Společenství.

(79)

Jedna dotčená strana tvrdila, že v roce 2003 prý došlo ve Spojeném království k poklesu spotřeby a že tím byla způsobena producentům Společenství újma. Trh Spojeného království však nelze izolovat od celého trhu Společenství a spotřeba v Evropském společenství vzrostla mezi lety 2000 a 2003 o 19,7 % a mezi lety 2002 a 2003 o 10,3 %. Důvodem značných ztrát producentů Společenství v roce 2003 byly tedy zřejmě nízké ceny, ne uváděný pokles spotřeby.

(80)

Byl prošetřen i dopad kolísání úrovně vývozů. Během sledovaného období vývozy stouply, a mezi roky 2002 a 2003 se dokonce zdvojnásobily, takže je možné konstatovat, že změny úrovně vývozů nebyly příčinou vážné újmy producentů Společenství. Údaje týkající se ziskovosti vycházejí každopádně pouze z údajů o prodejích ve Společenství.

(81)

Bylo také prošetřeno, zda mohla být závažná újma způsobena nevyužitou kapacitou producentů Společenství. Teoretická kapacita vzrostla během sledovaného období od roku 2000 do roku 2003 o 2,2 %, tedy podstatně méně než produkce a spotřeba. Kromě toho, jak již bylo uvedeno, odpovídá teoretická kapacita celkové kapacitě živých ryb, na kterou byly uděleny vládní licence. Náklady na podání žádosti o udělení licence a její udržování jsou nízké. Hlavní nákladové položky představují náklady na strdlice a krmivo a náklady práce. Byl tedy učiněn předběžný závěr, že zvýšení teoretické kapacity nebylo příčinou škodlivého dopadu na producenty Společenství.

(82)

Někteří vývozci tvrdili, že důvodem poklesu cen lososa na trhu Společenství je nadměrná nabídka producentů Společenství. Dovozy však v roce 2003 stouply o 15 %, zatímco prodeje producentů Společenství ve Společenství poklesly. Kromě toho určují ceny na tomto trhu dovozy, ne producenti Společenství. Šetření cenového chování všech dotčených stran v letech 2002 a 2003 jasně ukázalo, že dovozy byly po celou dobu prodávány za nižší ceny než produkty producentů Společenství a že se ceny producentů Společenství řídily klesajícím trendem cen dovozů. Dopady konkurence mezi producenty Společenství byly v rovnováze – za jinak stejných okolností byly ztráty jednoho producenta vykompenzovány zisky jiného. Byl tedy učiněn předběžný závěr, že konkurence mezi producenty Společenství nebyla příčinou zaznamenané závažné újmy.

(83)

Jedna dotčená strana tvrdila, že u některých producentů mohla zvýšit výrobní náklady a narušit normální výrobní cyklus nadprůměrná úmrtnost ryb v Irsku a vzplanutí nákazy ve Spojeném království a Irsku v letech 2002 a 2003. Aktuálně dostupné informace ukazují, že k těmto jevům došlo na menším, omezeném počtu rybích farem. Kromě toho, jak ukazuje následující tabulka, klesly v roce 2002 výrobní náklady producentů Společenství a v roce 2003 byly přibližně na úrovni svého čtyřletého průměru. Byl tedy učiněn předběžný závěr, že nadprůměrná úmrtnost ryb nebyla příčinou závažných škodlivých dopadů. Tento argument však bude během konečné fáze šetření dále přezkoumán.

(84)

Jedna dotčená strana tvrdila, že norské odvětví má nižší výrobní náklady než producenti Společenství a že to je důvodem zvýšených dovozů a závažné újmy. Aktuálně dostupné informace ukazují, že Norsko sice požívá určitých výhod v souvislosti s některými nákladovými položkami, ale producenti Společenství využívají výhod v oblasti jiných nákladových položek. Obecně je třeba mít na paměti, že značných ztrát v současnosti na trhu dosahují jak producenti Společenství, tak i norští producenti. Jak bylo uvedeno v oddíle 8.2.12, činila ztráta producentů Společenství v roce 2002 –2,5 %. Podle údajů norské vlády dosáhly v roce 2002 ztráty u vzorku 151 rybích farem chovajících lososa a pstruha duhového –13 %. (Pro rok 2003 dosud nebyly vydány žádné srovnatelné údaje.) Kromě toho byly tyto farmy značně zadlužené, což představovalo významnou část jejich celkových nákladů. Jejich celková zadluženost (s výjimkou vlastního kapitálu a rezerv) činila 6,8 miliard norských korun, přičemž celkový obrat dosáhl 5,7 miliard norských korun (9). Tato situace vedla v některých případech k tomu, že norské banky fakticky převzaly norské producenty. Byl tedy učiněn předběžný závěr, že norští producenti nedosahují vyšší efektivity než producenti Společenství, avšak tento argument bude během konečné fáze šetření dále přezkoumán.

(85)

Jedna dotčená strana tvrdila, že v odlehlých částech Skotska je méně vyvinutá infrastruktura, čímž se zvyšují náklady a mohlo by to vést k újmě producentů Společenství. Z tohoto pohledu je brán ohled na skutečnost, že chov ryb v Norsku, které má výsostné postavení na trhu Společenství, často probíhá v odlehlých místech s relativně špatnou infrastrukturou.

(86)

Náklady na přepravu nepředstavují významnou část celkových výrobních nákladů na lososa chovaného pro hospodářské účely a liší se podle původu zboží a cíle jeho přepravy. Obecně se má za to, že v nákladech na přepravu na trh Společenství není mezi Norskem, Spojeným královstvím a Irskem výrazný rozdíl. Kromě toho je obecně vyšší pravděpodobnost, že náklady vyvážejících producentů (kteří podle definice sídlí mimo Evropské společenství) budou při prodeji na trhu Společenství vyšší. Nemá se tedy za to, že se vyšší náklady na přepravu ve Skotsku podílejí na újmě producentů Společenství.

(87)

Kromě toho nebyly předloženy důkazy o tom, že by se v posledních letech ve Skotsku zvýšily náklady na přepravu, takže vyšší náklady na přepravu nemohou odůvodnit nárůst finančních ztrát producentů Společenství v poslední době.

(88)

Během prozatímní fáze šetření nebyly uvedeny další příčinné faktory, které by mohly být potenciálně důležité.

(89)

Nárůst dovozů měl jen omezený negativní dopad na množství prodané producenty Společenství, ačkoliv jejich prodeje a tržní podíl v roce 2003 poněkud poklesl. Velice důležitá je však skutečnost, že značný nárůst dovozů měl zřejmě ničivý dopad na ziskovost producentů Společenství, o čemž svědčí souběžný cenový pokles. Jelikož dovozy (které představují asi 70–75 % trhu) udávají na trhu ceny, měla klesající spirála dovozních cen značný dopad na stlačení cen producentů Společenství. To vedlo k výrazným ztrátám producentů Společenství. V této fázi nebyly kromě zvýšení levných dovozů zjištěny jiné faktory, které by se mohly na újmě podílet.

(90)

Jelikož bylo zjištěno, že ostatní známé faktory nevedly k žádným závažným škodlivým dopadům, byl učiněn předběžný závěr, že mezi zvýšenými levnými dovozy a závažnou újmou producentů Společenství existuje skutečná a podstatná souvislost.

(91)

Byl učiněn předběžný závěr, že existují kritické okolnosti, za kterých by mohla prodleva způsobit producentům Společenství újmu, která by se těžko napravovala. V důsledku zvýšených levných dovozů dotyčného produktu zaznamenali producenti Společenství výrazný pokles, zejména zásob živých ryb, jednotkových cen, ziskovosti a návratnosti vloženého kapitálu.

(92)

Finanční situace producentů Společenství je velice tíživá. V roce 2003 zaznamenali výrazné ztráty (–17,1 %). V důsledku toho se již mnoho producentů Společenství dostalo do konkurzu nebo nucené správy a mnoho dalších plánuje buď omezení produkce nebo úplný odchod z trhu. Mnoho producentů Společenství se snaží prodat svůj podnik jako fungující subjekt. Jelikož však vytvářejí ztrátu a v nedávné době došlo k sérii vyhlášených konkurzů a uvalených nucených správ, nemají o ně potenciální investoři velký zájem. Jiní producenti prostě zavírají své podniky, aby rostoucí ztráty zastavili.

(93)

V roce 2003 a v prvních měsících roku 2004 byl vyhlášen konkurz nebo uvalena nucená správa na pět producentů Společenství. Další dva byli převzati svými věřiteli (kterým dlužili značné částky) a v současné době ukončují činnost. Kromě toho svoji činnost ukončilo nebo ukončuje dalších sedm producentů Společenství.

(94)

Značné ztráty v roce 2003 vedly u některých producentů Společenství, zejména nezávislých společností, která se nemohou spoléhat na finanční výpomoc větší skupiny, k tomu, že se začali spoléhat na rozsáhlé úvěry od věřitelů a začali využívat možnosti přečerpání účtu jako zdroj střednědobého a dlouhodobého financování. Některé společnosti musejí obětovat svoji ziskovost, aby byly schopny zajistit dostatečné peněžní toky, a tím splnit své finanční závazky (například odlovem ryb před dosažením optimální velikosti). Tato strategie sice může krátkodobě zajistit jejich existenci, avšak nadále snižuje jejich ziskovost, a tedy střednědobou a dlouhodobou životaschopnost.

(95)

Bez okamžitého a výrazného zlepšení vyhlídek odvětví chovu lososa ve Společenství bude ještě více producentů Společenství dohnáno k vyhlášení konkurzu či uvalení nucené správy, protože věřitelé a banky usilují o omezení rizika výskytu nedobytných pohledávek. Některým producentům Společenství již byla zrušena či omezena možnost přečerpání účtu. Ve Spojeném království již státní orgány jednaly s bankami, aby zjistily, jaké jsou důvody zrušení podpory. Banky však zdůraznily, že se při své činnosti musí řídit obchodními hledisky.

(96)

Lze očekávat, že v případě neuplatnění prozatímních ochranných opatření na trhu Evropského společenství zůstanou dovozy dotyčného produktu na vysoké úrovni, producenti Společenství budou nadále ve ztrátě a stále více se jich dostane do konkurzu, zejména v důsledku poklesu cen z důvodu pokračujících vysokých dovozů. Tato újma se bude těžko napravovat, jelikož podniky budou uzavřené, bývalí zaměstnanci se budou muset stěhovat, aby našli další práci, a věřitelé budou ostražití při financování obnovení provozu podniků v úpadku. Aby bylo možné tomuto vývoji zabránit, je nutné přijmout prozatímní ochranná opatření.

(97)

S přihlédnutím k tíživé hospodářské situaci producentů Společenství, způsobené jejich značnými ztrátami, a k neustávajícímu ohrožení vyvážejícími producenty se tedy má za to, že nastala kritická situace, ve které by jakákoliv prodleva při zavádění prozatímních ochranných opatření způsobila újmu, která by se těžko napravovala. Byl tedy učiněn závěr, že by měla být prozatímní ochranná opatření zavedena bez prodlení.

(98)

Předběžná analýza výsledků šetření potvrzuje existenci kritické situace a potřebu prozatímních ochranných opatření, aby se zabránilo další újmě producentů Společenství, která by se těžko napravovala.

(99)

Produkce lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství nepokrývá poptávku, a je tedy nutné zajistit, aby přijatá opatření nezabránila vyvážejícím producentům v přístupu na trh Společenství. Jelikož je zřejmě hlavní příčinou újmy producentů Společenství velký objem dovozů, který vede k nízkým cenám a způsobuje cenový pokles, měla by být opatření navržena tak, aby zvýšila ceny, avšak současně aby zbytečně neomezovala nabídku.

(100)

Nařízení (ES) č. 3285/94 a č. 519/94 stanoví, že by prozatímní ochranná opatření měla mít podobu vyšších cel. Měla by být tedy upřednostňována celní opatření, je-li to vhodné. Aby se udržela otevřenost trhu Společenství a zajistila dostupnost nabídky, která pokryje poptávku, je v tomto případě vhodné zavést kvóty bez ochranných cel, které budou odpovídat tradiční úrovni dovozů. Kromě těchto kvót by měly dovozy podléhat dodatečnému clu. Tradiční úroveň dovozů lososa chovaného pro hospodářské účely pak může pokračovat bez nutnosti platit jakékoliv dodatečné clo, přičemž bude možné dovážet i neomezené množství, avšak to bude předmětem dodatečného cla.

(101)

Aby se udržely tradiční obchodní toky a zajistila otevřenost trhu Společenství i pro menší hráče, měly by být celní kvóty rozděleny mezi země/regiony s podstatným zájmem na dodávce dotyčného produktu, avšak část by měla být vyhrazena pro ostatní země. Po konzultaci s Norskem a Faerskými ostrovy, které mají takový podstatný zájem a představují podstatný podíl na dovozech, se má za to, že je vhodné přidělit každé této zemi konkrétní celní kvótu podle podílu celkového množství produktu dodaného danou zemí během tříletého období mezi lety 2000 a 2003. Velká většina dovozů v tomto období pocházela z Norska a Faerských ostrovů, takže by pro tyto země měly platit konkrétní celní kvóty, přičemž pro všechny ostatní země by platila jedna další celní kvóta. Aby se předešlo zbytečnému administrativnímu zatížení, měly by být kvóty rozdělovány podle zásady prvního žadatele.

(102)

S ohledem na vysoký nárůst v nových členských státech se zdá, že za normálních okolností roste spotřeba lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství tempem 4 % až 5 % za rok. Aby byl zohledněn tento nárůst, měly by být celní kvóty navyšovány o 5 % (na základě průměrných dovozů v letech 2001 až 2003). Jelikož trh s lososem podléhá sezónním vlivům, přičemž ve druhém pololetí jsou dovozy a prodeje vyšší než v prvním pololetí, měly by být celní kvóty o tyto sezónní vlivy očištěny. Kvóty byly vypočítány dle zásady ekvivalentních ryb vcelku (WFE) a poměr pro přepočítání na skutečně dovezené filé byl 1:0,65 a na skutečně dovezené ostatní maso 1:0,9.

(103)

Dodatečné clo by mělo být stanoveno na takové úrovni, aby zajistilo producentům Společenství odpovídající úlevu, ale současně by nemělo představovat nepřiměřené zatížení pro dovozce a uživatele. Valorické clo není považováno za vhodné, protože by podporovalo snižování dovozních cen bez cla a v reálném vyjádření by se zvýšilo, kdyby došlo ke zvyšování cen. Mělo by být tedy stanoveno pevné clo.

(104)

Za přiměřený základ pro stanovení výše cla je považována úroveň prodeje pod cenou, která odpovídá rozdílu, o který je cena dováženého produktu nižší než cena, jejíž dosažení lze očekávat od producentů Společenství v situaci, kdy jim není způsobena újma. Aby bylo možné v tomto konkrétním případě (kdy je 70–75 % dotyčného produktu dováženo) vzít v úvahu zásadu proporcionality, byla úroveň prodeje pod cenou prozatímně vypočítána na základě vážené průměrné ceny na tunu produktu Společenství v situaci bez újmy, která vychází z výrobních nákladů na produkt Společenství, plus minimální výše zisku v tomto odvětví (5 %). Tato cena v situaci bez újmy byla porovnána s předběžnou váženou průměrnou cenou na tunu dováženého dotyčného produktu během prvního čtvrtletí roku 2004 (10). Rozdíl mezi těmito dvěma cenami byl vyjádřen jako procento ceny dováženého produktu (CIF na hranici Společenství) a jeho výsledkem byl prodej pod cenou ve výši 17,8 %, což představuje splatné clo ve výši 469 EUR na tunu (WFE); to po použití výše uvedených přepočítacích poměrů odpovídá částce 522 EUR na tunu vykuchaných ryb a 722 EUR na tunu ryb jako filé.

(105)

Měl by být stanoven postup pro přezkoumání těchto opatření Komisí pro případ, že se změní okolnosti.

(106)

V souladu s právními předpisy a mezinárodními závazky Společenství by neměla být prozatímní ochranná opatření uplatňována na produkt pocházející z jakékoliv rozvojové země, pokud její podíl na dovozech daného produktu do Společenství nepřesáhne 3 %. V tomto ohledu je třeba mít na paměti, že dovozy z Chile za poslední období, pro které jsou k dispozici spolehlivé údaje (druhé pololetí roku 2003), byly nižší než 3 %, a je tedy vhodné vyjmout Chile z rozsahu působnosti dodatečného ochranného cla v rámci prozatímních ochranných opatření a přezkoumat tento stav během konečné fáze šetření. Rozvojové země, na která se prozatímní opatření nevztahují, by tedy měly být uvedeny a jejich seznam je součástí přílohy II.

(107)

Jak již bylo uvedeno, má se za to, že trendy v dovozu dotyčného produktu způsobily producentům Společenství závažnou újmu. Má se tedy za to, že je v zájmu Společenství zavést systém následného dohledu v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 3285/94 a článkem 9 nařízení (ES) č. 519/94 s ohledem na dovozy dotyčných produktů, které byly ve Společenství puštěny do volného oběhu. To umožní podrobný dozor, zejména nad dovozy ze zemí, které jsou mimo rozsah působnosti prozatímních opatření. Aby se zajistila soudržnost, měl by být dohled realizován ve stejném období jako prozatímní opatření. Dohled by měl být řízen v souladu s programem stanoveným ve článku 308d nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (11) ze dne 2. července 1993, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2286/2003 (12)), a členské státy by měly Komisi podávat informace každý týden.

(108)

Prozatímní opatření by neměla trvat déle než 200 dnů. Opatření by měla nabýt platnosti 15. srpna 2004 měla by zůstat v platnosti po dobu 176 dnů, pokud nebudou zavedena konečná opatření nebo pokud nebude šetření ukončeno bez zavedení jakýchkoliv opatření dříve.

(109)

Kromě nepředvídaného vývoje, zvýšených dovozů, závažné újmy, příčin a kritických okolností bylo také prošetřeno, zda existují nějaké vážné důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Společenství zavádět prozatímní opatření. K tomuto účelu byl zvážen dopad potenciálních prozatímních opatření na všechny dotčené strany řízení a pravděpodobné následky přijetí nebo nepřijetí prozatímních opatření na základě dostupných důkazů.

(110)

Celkový roční obrat producentů Společenství činí více než 500 miliónů EUR. Kromě přímo vytvářených asi 1 450 pracovních míst podporují dle odhadů nepřímo dalších 8.000 pracovních míst ve zpracovatelském a ostatních odvětvích. Jsou součástí významného růstového odvětví, ve kterém se produkce mezi lety 1995 a 2001 zdvojnásobila. Dosahují stále vyšší efektivnosti výroby produktu, který má neustále rostoucí trh ve Společenství i v celosvětovém měřítku. Za normálních tržních podmínek jsou životaschopné a konkurenční a vykazují stoupající produktivitu.

(111)

Pozice producentů Společenství je jasně ohrožena, pokud není upravena aktuální úroveň levných dovozů. Navrhovaná opatření budou uplatňována na všechny dovozy dotyčného produktu, s výjimkou dovozů z rozvojových zemí, jejichž vývozy do Evropského společenství nepředstavují více než 3 % dovozů Společenství. Budou tedy uplatňována asi na 95 % takových dovozů. Lze proto očekávat, že opatření budou účinná a umožní zvýšení cen producentů Společenství na uspokojivou úroveň.

(112)

Oblasti, ve kterých je chov lososa provozován, bývají spíše odlehlé – především na západním pobřeží Skotska a Irska. Počet pracovních příležitostí je omezený a ekonomická činnost související s chovem lososa se výrazně podílí na místním hospodářství. Bez tohoto podílu by nebylo mnoho malých místních podniků, které dodávají producentům Společenství a jejich zaměstnancům zboží a služby, životaschopných. Přijetí účinných prozatímních opatření je tedy v zájmu závislých odvětví.

(113)

Je v zájmu významných dodavatelů producentů Společenství (například producentů strdlic a krmiv), aby měli silnou a předvídatelnou poptávku po svých produktech za ceny, které jim umožní vytvářet přiměřený zisk. Jelikož mnoho těchto dodavatelů také poskytlo producentům Společenství rozsáhlé úvěry, je v jejich zájmu, aby producenti Společenství nadále vykonávali svoji obchodní činnost a byli schopni splácet své dluhy. Jestliže se situace producentů Společenství nezlepší, bude mít mnoho producentů strdlic značné nedobytné pohledávky, které sníží jejich ziskovost a v některých případech mohou ohrozit jejich schopnost nadále provozovat obchodní činnost. Totéž platí pro producenty krmiv. Přijetí prozatímních opatření je tedy v zájmu producentů strdlic a krmiv.

(114)

Aby bylo možné vyhodnotit dopad přijetí nebo nepřijetí opatření na dovozce, zpracovatele a uživatele, byly známým dovozcům, zpracovatelům a uživatelům dotyčného produktu na trhu Společenství poslány dotazníky. Dovozci/zpracovatelé/uživatelé jsou obvykle stejné subjekty a mnoho jich je propojených s vyvážejícími producenty mimo Společenství, zejména v Norsku. Odpovědi doručilo 6 dovozců/zpracovatelů/uživatelů a jedno sdružení zpracovatelů. Kromě toho mnoho sdružení zpracovatelů předložilo Komisi své stížnosti.

(115)

Někteří tvrdili, že by neměla být přijímána žádná opatření, protože během dvou až tří měsíců po zrušení antidumpingových opatření proti Norsku v květnu 2003 došlo pouze k menšímu dočasnému poklesu cen lososa chovaného pro hospodářské účely a tyto ceny se od té doby zase vrátily na obvyklou úroveň. Zpracovatelé zdůraznili, že jakýkoliv nárůst cen by vedl ke zvýšení jejich nákladů a snížení obratu a ziskovosti a mohl by vést až ke snížení počtu pracovních příležitostí a přemísťování provozů, přičemž zdůraznili, že zaměstnanost v odvětví zpracování ryb je mnohem vyšší než v odvětví chovu ryb.

(116)

Zcela spolehlivé údaje pro první čtvrtletí roku 2004 dosud nejsou od Eurostatu k dispozici. Dostupné informace však naznačují, že se dovozní ceny od čtvrtého čtvrtletí roku 2003 do prvního čtvrtletí roku 2004 zvýšily v průměru na 2,53 EUR/kg a že došlo i k mírnému nárůstu cen producentů Společenství. Ceny producentů Společenství však zůstávají výrazně pod cenou v situaci bez újmy. Kromě toho podle posledních informací ceny znovu klesají.

(117)

Hlavní náklady zpracovatelů představují náklady na suroviny a mzdové náklady a je pravda, že zvýšení cen surovin by vedlo ke zvýšení nákladů zpracovatelů. Podle informací poskytnutých zpracovateli však mezi lety 2002 a 2003 klesly jejich náklady na suroviny o 10 %, přičemž již mezi lety 2000 a 2002 klesly o 18 %. V roce 2003 byly o 26 % nižší než v roce 2000. Současně jimi poskytnuté informace ukazují, že v roce 2002 a 2003 zůstaly jejich prodejní ceny přibližně na stejné úrovni. Tři zpracovatelé poskytli informace o ziskovosti své činnosti zpracování lososa. Podle těchto informací jejich ziskovost stoupla z 15 % v roce 2000 na 31 % v roce 2002 a 33 % v roce 2003. Ačkoliv tyto údaje nemusí být reprezentativní pro celé zpracovatelské odvětví, není tato úroveň ziskovosti považována za atypickou. Za těchto okolností je zpracovatelské odvětví zřejmě schopné absorbovat mírný nárůst svých nákladů na suroviny bez ztráty pracovních příležitostí či nutnosti přemísťování provozů. V každém případě je zřejmé, že současná cenová úroveň není ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu udržitelná.

(118)

Zpracovatelé také zdůraznili, že obchodníci na hlavních evropských trzích a spotřebitelé musí mít nadále přístup ke kvalitním produktům za nízké ceny. Vyjádřili své obavy zejména ze spekulativních nákupů ihned po zavedení celní kvóty a tvrdili, že při naplnění celní kvóty by mohli být donuceni k zastavení produkce. Nakonec prohlásili, že je-li skutečně nutné přijmout nějaká opatření, měla by tato opatření respektovat zachování dostatečné nabídky a pomoci při udržení cenové stability na trhu, aby bylo snadnější předvídat jejich náklady. V tomto ohledu sice někteří vyjádřili přímo svůj odpor vůči jakýmkoliv opatřením, ale jiní naznačili, že v případě skutečné nutnosti přijetí nějakých opatření by upřednostňovali systém celních kvót, přičemž někteří by preferovali systém licencí.

(119)

Je třeba mít na paměti, že navrhovaná prozatímní opatření jsou tvořena celními kvótami, vycházejícími z průměrných dovozů do Společenství v období od roku 2001 do roku 2003 plus 5 %, přičemž u dovozů nad tuto kvótu bude platit dodatečné clo. Zpracovatelské odvětví by tedy mělo mít nadále přístup k dostatečné nabídce surovin bez jakýchkoliv dodatečných cel.

(120)

Případné nevýhody, které by mohly pro zpracovatele/uživatele a dovozce vyplynout, tedy nejsou považovány za takové nevýhody, které by převážily očekávané výhody navrhovaných prozatímních opatření pro producenty Společenství, přičemž tato prozatímní opatření jsou považována za minimální opatření nezbytná pro zabránění dalšímu vážnému zhoršování situace producentů Společenství.

(121)

Jelikož je dotyčný produkt spotřebním zbožím, informovala Komise o zahájení šetření různé spotřebitelské organizace. Spotřebitelské organizace nepředložily Komisi žádné odpovědi. S ohledem na značné obchodní rozpětí mezi hodnotou ryby vcelku, odcházející z rybí farmy, a maloobchodní cenou zpracovaných produktů z lososa se má za to, že opatření pravděpodobně nebudou mít významný vliv na maloobchodní ceny, a dopad na spotřebitele je tedy považován za minimální.

(122)

Článek 7 nařízení (ES) č. 3285/94 a článek 6 nařízení (ES) č. 519/94 stanoví, že považuje-li Komise dohled či ochranná opatření za nezbytná, musí učinit příslušná nezbytná rozhodnutí nejpozději do 9 měsíců od zahájení šetření, avšak za výjimečných okolností lze tuto lhůtu prodloužit o další období nepřekračující 2 měsíce.

(123)

Z následujících důvodů se má za to, že nastaly výjimečné okolnosti, které ospravedlňují prodloužení lhůty pro dokončení ochranného šetření ve vztahu k dotyčným produktům o další období dvou měsíců.

(124)

Dne 1. května 2004 došlo k rozšíření Evropského společenství a do Evropského společenství vstoupilo deset nových členských států. Do té doby bylo šetření v rámci tohoto řízení omezeno na EU-15. Při šetření ohledně dotyčného produktu do uvedeného data spolupracovalo mnoho dotčených stran a očekává se, že při dalším prošetřování budou chtít plně spolupracovat i hospodářské subjekty z nových členských států. Aby bylo možné prověřit další obdržené informace, zašle Komise producentům Společenství, producentům krmiv a strdlic a dovozcům, zpracovatelům a uživatelům v nových členských státech další dotazníky, aby se seznámila s jejich konkrétní situací. Aby mohly dotčené hospodářské subjekty využít svých práv podle článku 6 nařízení (ES) č. 3285/94 a článku 5 nařízení (ES) č. 519/94, měla by jim být poskytnuta pro odpověď na dotazníky přiměřená lhůta. Kromě toho budou chtít před učiněním jakýchkoliv závěrů orgány Komise následně prověřit informace poskytnuté jako odpověď na dotazníky šetřením na místě, tj. v prostorách dotčených stran.

(125)

Po dokončení dalšího šetření Komise a před případným zavedením konečných ochranných opatření ohledně dotyčných produktů bude Evropské společenství povinno včas o veškerých navrhovaných opatřeních informovat některé obchodní partnery, se kterými má bilaterální dohody, a obchodní partnery WTO.

(126)

Kdyby byla prozatímní opatření (která budou v platnosti souběžně s šetřením) ukončena ve čtvrtém čtvrtletí roku 2004, vedlo by to k nejistotě na trhu během nejživějšího období před Vánocemi.

(127)

Má se tedy za to, že ve výše uvedené situaci nastaly výjimečné okolnosti a lhůta pro dokončení ochranného šetření ohledně lososa chovaného pro hospodářské účely by měla být prodloužena o dva měsíce, od 6. prosince 2004 do 6. února 2005,

a)

předložení osvědčení o původu, vydaného příslušnými státními orgány země, která splňuje podmínky stanovené v článku 47 nařízení (EHS) č. 2454/93 a

b)

podmínce přímé přepravy produktu z příslušné země do Společenství ve smyslu článku 4.

a)

produkty, které nebyly přepravovány přes území třetí země;

b)

produkty přepravované přes území jedné nebo více třetích zemí, které nejsou zemí původu, s překládkou či dočasným uskladněním v těchto zemích nebo bez překládky či dočasného uskladnění, za předpokladu, že je tento tranzit ospravedlněný z geografických důvodů nebo je vynucen výlučně přepravními požadavky, a za předpokladu, že produkty:

a)

jednotný přepravní doklad, vydaný v zemi původu, který se vztahuje na přepravu tranzitní zemí nebo tranzitními zeměmi,

b)

osvědčení vydané celními orgány tranzitní země nebo tranzitních zemí, které obsahuje:

—

opustily zemi původu před datem zahájení platnosti tohoto nařízení a

—

jsou přepravovány z místa nakládky v zemi původu do místa vykládky ve Společenství v souladu s platným přepravním dokladem, vydaným před datem zahájení platnosti tohoto nařízení.

—

v případě námořní přepravy nákladní list, který dokládá, že k nakládce došlo před tímto datem,

—

v případě železniční přepravy nákladní list, který byl před tímto datem přijat železničními orgány v zemi původu,

—

v případě pozemní přepravy přepravní smlouvu v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) ohledně přepravy zboží či jakýkoliv jiný přepravní doklad vydaný v zemi původu před tímto datem,

—

v případě letecké přepravy letecký nákladní list, který dokládá, že letecká společnost produkt převzala před tímto datem.