Stanovisko Evropského výboru regionů – Plnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030

(2021/C 440/07)

Zpravodaj: Ricardo RIO (PT/ELS), starosta obce Braga Odkazy: Plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje – komplexní přístup Roční strategie pro udržitelný růst 2021

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

považuje dosažení cílů udržitelného rozvoje za zásadní úkol pro všech 194 zemí, které přijaly Agendu OSN pro udržitelný rozvoj, a domnívá se, že pokračující pandemie a její očekávané zdravotní, hospodářské, sociální, environmentální a kulturní důsledky dodávají tomuto cíli nové impulsy. Žádá proto evropské vedoucí představitele, aby prosazovali ambiciózní a jednotnou domácí i zahraniční politiku a dali jasně najevo, že v kontextu Desetiletí opatření pro udržitelný rozvoj vyhlášeného OSN musí být Evropská unie na všech úrovních správy co do plnění cílů udržitelného rozvoje lídrem a mít zjevné prvenství;

2.

domnívá se, že toto stanovisko musí Evropské komisi vyslat jasný signál k posílení všech cílů udržitelného rozvoje coby nedílné součásti základních hodnot a identity Evropy, a dodat jim tak potřebnou vážnost v celkovém politickém programu a souboru priorit;

3.

vítá postup Evropské komise coby vedoucího politického subjektu směřující k plnění cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu a zaměření evropského semestru na tyto cíle. Vítá též záměr Komise podpořit ambiciózní program, jehož výsledkem má být udržitelnější, konkurenceschopnější a soudržnější Evropa otevřená světu a schopná čelit výzvám 21. století, který byl posílen dodatečnými finančními prostředky nástroje Next Generation EU s cílem vytvořit ekologičtější, digitálnější a odolnější Evropu;

4.

nadále podporuje požadavek Rady, Evropského parlamentu, VR a bývalé mnohostranné platformy EU zaměřené na plnění cílů udržitelného rozvoje, aby byla vypracována celková strategie cílů udržitelného rozvoje, která by nahradila strategii Evropa 2020 a uskutečnila společnou vizi modelu udržitelného rozvoje, jejž chceme rozvíjet pro Evropskou unii a z ní samotné a který umožní všem místním a regionálním subjektům sdílet stejné cíle a záměry prostřednictvím stejného jazyka;

5.

připomíná, že EU svým přezkumem obchodní politiky usiluje o větší udržitelnost v souladu se svým závazkem plnit cíle udržitelného rozvoje OSN. K blahobytu a prosperitě všech (jak v Unii, tak v jiných částech světa) může přispět pouze udržitelný a soudržný obchodní model, který naplňuje základní hodnoty Evropské unie;

6.

s politováním však konstatuje, že cíle udržitelného rozvoje se postupně vytratily z hlavního politického programu EU, při tvorbě politik EU na ně není tolik pamatováno a s tím slábne i naděje na jejich splnění do roku 2030;

7.

domnívá se, že klíčovým předpokladem zvyšování povědomí o cílech udržitelného rozvoje a aktivní účasti všech subjektů na jejich plnění je komunikace a schopnost vzájemného učení, což vyžaduje pevnější provázanost správních systémů EU v hospodářských, sociálních a environmentálních otázkách, jako jsou např. evropský semestr, Zelená dohoda pro Evropu a provádění evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje;

8.

konstatuje, že vazby mezi uvedenými iniciativami a cíli udržitelného rozvoje se někdy jeví jako spíše slabší. V této souvislosti Výbor zdůrazňuje, že Komise by měla zapojit všechny své útvary, jichž se problematika dotýká, a snažit se nezavádět „izolované iniciativy“;

9.

vítá pracovní dokument útvarů Komise k plnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 jako užitečnou zprávu o stavu provádění, s politováním však zjišťuje, že se jedná o pouhý výčet iniciativ souvisejících s realizací těchto cílů;

10.

kupříkladu aktualizovaná nová průmyslová strategie představená v květnu 2021 (1) se o cílech udržitelného rozvoje nezmiňuje, a nemůže se tudíž stát součástí širšího, intenzivního důrazu na soudržnost politik a udržitelný rozvoj. Pracovní dokument útvarů Komise má tedy pro plnění cílů udržitelného rozvoje jen omezenou přínosnost;

11.

vítá závazek vyjádřený ve sdělení o zlepšování právní úpravy ze dne 29. dubna 2021 (2) začleňovat cíle udržitelného rozvoje do všech politik a také identifikovat příslušné cíle udržitelného rozvoje pro jednotlivé návrhy a prozkoumat, jak iniciativa podpoří jejich plnění, což je vyjádřeno už v dřívějším požadavku VR (3). VR má dále za to, že transparentní a široce založená předběžná posouzení dopadů jsou zvlášť důležitá pro kontrolu udržitelnosti návrhů;

12.

vítá, že byl v pracovním dokumentu útvarů Komise položen důraz na zapojení zúčastněných stran a byla v něm uznána úloha a práce jak Evropského výboru regionů, tak místních a regionálních orgánů; Poukazuje též na důležitou úlohu vnitrostátních, evropských a mezinárodních sdružení regionů a měst;

13.

konstatuje, že dříve ohlášené způsoby pokračování diskuse a dialogu formou konferencí a pravidelných akcí, které by pořádala Evropská komise, dosud nebyly realizovány, a vyzývá k užší spolupráci Evropské komise, Rady, Evropského parlamentu a Evropského výboru regionů na provádění cílů udržitelného rozvoje na úrovni EU;

14.

zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 poukázala na význam udržitelného rozvoje a dokazuje, že cíle udržitelného rozvoje mohou napomoci přechodu k soudržné, holistické vizi při provádění iniciativy Next Generation EU, a zejména pak při zavádění národních plánů pro oživení a odolnost v rámci Nástroje pro oživení a odolnost;

15.

domnívá se, že absence zapojení místních a regionálních orgánů v některých členských státech a smysluplného konzultačního procesu v souvislosti s přípravou národních plánů pro oživení a odolnost v podobě stanovení priorit a plánovaných opatření snižuje úspěšnost těchto plánů v daných členských státech, neboť jsou tak jen v omezené míře zohledňována regionální hlediska zásadních procesů hospodářské, sociální a environmentální transformace. Je zřetelně naléhavě nutné podpořit lokalizaci cílů udržitelného rozvoje, která zajistí účinnější a spravedlivější proces oživení;

16.

zdůrazňuje, že existují dva klíčové subsidiární přístupy: soudržnější koordinace cílů udržitelného rozvoje a hlavních politik Evropské unie a nový důraz na provádění cílů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. V praxi je třeba tento postup realizovat formou jasných pobídek pro všechny zúčastněné strany. V tomto ohledu by větší spolupráce mezi evropskými institucemi a místní a regionální úrovní přinesla prospěch všem stranám;

Správa cílů udržitelného rozvoje a evropské instituce

17.

vítá, že současná Evropská komise přijala silný politický závazek k plnění cílů udržitelného rozvoje. Tento přístup by však měl zahrnovat konkrétní mechanismy interní správy v rámci Evropské komise, jako jsou pravidelné koordinační schůzky kabinetu předsedkyně s kabinety ostatních komisařů, zaměřené na začleňování cílů udržitelného rozvoje;

18.

prohlašuje, že mnohostranná platforma EU pro cíle udržitelného rozvoje byla dobrým krokem na cestě k zapojení občanské společnosti a místních a regionálních orgánů do rozhodování o cílech udržitelného rozvoje na evropské úrovni. Doporučení platformy ohledně provádění cílů udržitelného rozvoje v EU by měla být využívána i v budoucnosti v souvislosti s další činností (4);

19.

uznává evropský klimatický pakt jako krok, jehož cílem je motivovat k aktivnímu zapojení více lidí, zaměřuje se však pouze na zelené okruhy témat a na vybízení zúčastněných stran k činnosti, zatímco platforma pokrývala všechny cíle udržitelného rozvoje a působila též jako struktura umožňující dialog s cílem poskytovat Evropské komisi podporu a poradenství k jejich včasnému plnění;

20.

doporučuje využít zprávu předloženou na konci mandátu předchozí platformy k přípravě jakýchkoliv dalších strukturovaných dialogů. Rovněž se zasazuje o to, aby budoucí strukturované dialogy co nejvíce reprezentovaly širokou škálu zúčastněných stran v oblasti cílů udržitelného rozvoje z řad organizací občanské společnosti, soukromého sektoru, odborových svazů, akademické obce, regionálních a místních samospráv a menšin či zranitelných skupin, které zastupují čtyři rozměry udržitelného rozvoje (hospodářský, environmentální, sociální, správní) a mají prokazatelnou historii a zkušenost s prací v oblasti cílů udržitelného rozvoje na úrovni EU. Na oplátku by se zúčastněné strany měly zodpovídat své „členské základně“, měly by shromažďovat vstupní informace a podávat jí zprávy;

21.

zdůrazňuje, že je důležité začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů a rovné příležitosti pro všechny do politik a programů EU, které provádějí cíle udržitelného rozvoje, jak zdůraznila nedávná zpráva Evropského účetního dvora o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU (5);

22.

žádá proto Evropskou komisi o obnovení platformy pro cíle udržitelného rozvoje nebo zřízení jiné platformy pro účinný a systematicky rozvíjený dialog, která sdruží odborné poznatky nejrůznějších zúčastněných stran z veřejného i soukromého sektoru k Agendě 2030 a stane se pro EK přímým zdrojem podkladových informací;

23.

opakuje výzvy různých odvětví, a zejména pak Evropského výboru regionů coby zastánce uplatňování zásady subsidiarity v praxi, ke společnému postupu EU, který by se více opíral o výměnu osvědčených postupů, posouzení dopadů a těsnější provázanost s tzv. čtvernou šroubovicí (věda, politika, průmysl a společnost). Nejlepší výsledky plynou z integrace znalostí a zkušeností napříč obory, oblastmi politiky a všemi cíli udržitelného rozvoje. Skvělým příkladem iniciativy, kterou je vhodné prosazovat a rozvíjet v ostatních GŘ a politikách, je Výzva pro inteligentní města a stejně tak platforma strategie pro inteligentní specializaci pro cíle udržitelného rozvoje, kterou by evropské regiony mohly více využívat;

24.

domnívá se, že EK by měla vybrat několik ukazatelů sociálních, hospodářských a environmentálních dat na místní a regionální úrovni, která může místní a regionální úroveň ovlivnit a pomocí nichž by bylo možno zkoumat vývoj Agendy 2030 v celé EU a, pokud možno, dopad v mezinárodním měřítku. V této souvislosti je třeba zohlednit úsilí, které již bylo za tímto účelem vyvinuto v některých zemích;

25.

je přesvědčen, že monitorování a data jsou klíčovými komunikačními nástroji interakce s občany a občanskou společností na místní a regionální úrovni. VR i místní a regionální orgány jsou pevnými zastánci „lokalizace“ cílů udržitelného rozvoje a shromažďují velké množství dat. VR například spolupracuje s OECD a pravidelně shromažďuje data o plnění cílů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni; tuto činnost považuje za vynikající příklad partnerství založeného na faktograficky podloženém výzkumu;

26.

vyzývá Evropskou komisi, aby prosadila robustnější podobu zprávy Eurostatu o sledování plnění cílů udržitelného rozvoje, a to začleněním jednoduše kvantifikovatelných a nebyrokraticky stanovitelných úrovní plnění cílů udržitelného rozvoje. Komise by měla tyto zprávy dále využívat v rámci evropského semestru a doplnit je o data a osvědčené postupy pocházející od místních a regionálních orgánů, protože stávající sledování nezahrnuje žádná data týkající se úrovně NUTS-2;

Úloha cílů udržitelného rozvoje v rámci evropského semestru pro udržitelné oživení

27.

oceňuje velké úsilí, které Evropská komise vynaložila za účelem zahrnutí cílů udržitelného rozvoje do evropského semestru v cyklu 2020. Postupné zařazování cílů udržitelného rozvoje do roční strategie pro udržitelný růst, zpráv o jednotlivých zemích a národních programů reforem prokazuje skutečný zájem EU na změně paradigmatu ve prospěch udržitelného rozvoje;

28.

podporuje Zelenou dohodu pro Evropu a vyzývá k synergičtějšímu chápání cílů udržitelného rozvoje při řešení změny klimatu. Zde zvláště poukazuje na přínos cílů udržitelného rozvoje, zejména pak cíle č. 13, a příležitost usilovat o nalezení kompromisních řešení a zajištění soudržnosti politik ve vztahu k rámci cílů udržitelného rozvoje;

29.

považuje za nutné lépe sladit priority všech programů financování, tak aby obecně všechny zohlednily cíle udržitelného rozvoje. Příkladem, jak urychlit plnění cílů udržitelného rozvoje, je iniciativa 100 klimaticky neutrálních měst do roku 2030. Příznivý dopad na klima mají též investice v sociální oblasti;

30.

vyzývá tedy Evropskou komisi, aby znovu výslovně zařadila cíle udržitelného rozvoje do reformovaného evropského semestru, což vyústí v místně orientované udržitelné oživení, které by mělo plně zapojovat místní a regionální orgány a doplňovat reformy a investice v členských státech vyhovující cílům udržitelného rozvoje a s přidanou evropskou hodnotou;

31.

znovu v této souvislosti opakuje, že je zapotřebí, aby Evropská komise předložila definici „strukturálních reforem“ v kontextu evropského semestru. Tato definice je nezbytná k tomu, aby se zajistilo, že se tyto reformy omezí na oblasti politiky, které jsou relevantní pro realizaci cílů Smlouvy o EU a zastřešujících politických strategií Evropské unie, včetně cílů udržitelného rozvoje, a které se při náležitém dodržování zásady subsidiarity přímo týkají pravomocí EU (6);

32.

vyzývá Komisi, aby považovala příspěvek k dosažení cílů udržitelného rozvoje za společný a průřezový cíl všech přímo a nepřímo řízených evropských programů financování;

33.

považuje proto za tím pádnější svá doporučení k posílení odpovědnosti evropského semestru nyní, kdy je naléhavě nutné zapojit do tohoto procesu regiony, města, vesnice i zúčastněné strany, a zajistit tak demokratičtější a transparentnější správu. Konstatuje, že tento postoj plyne též z pracovního dokumentu útvarů Komise k plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, který potvrzuje nutnost zapojit do plnění těchto cílů zúčastněné strany;

34.

znovu vyzývá k přijetí evropského kodexu chování, který by do evropského semestru zapojil místní a regionální orgány a jejich reprezentativní sdružení. Dále se domnívá, že Evropská komise by měla jít příkladem a zejména s ohledem na neobnovení mnohostranné platformy EU na vysoké úrovni pro plnění cílů udržitelného rozvoje navázat strukturovaný dialog se zúčastněnými stranami na téma evropského semestru;

35.

jako první krok tímto směrem navrhuje uspořádat konferenci zúčastněných stran na téma evropského semestru s podporou obou poradních výborů, případně konzultovat výbory před vydáním nadcházející roční strategie pro udržitelný růst;

36.

zdůrazňuje, že podpora souběžné transformace a provádění evropského pilíře sociálních práv a s ním spojeného akčního plánu v národních plánech pro oživení a odolnost nepostačí k soudržnému a systematickému pokrytí cílů udržitelného rozvoje, které by vytyčilo jasnou cestu k dosažení milníků a hlavních cílů. Současná krize ukazuje, že EU musí v zájmu prevence budoucích krizí pojmout cíle udržitelného rozvoje šířeji s přihlédnutím k ostatním politikám a zajištěním potřebných návazností na tyto politiky, mezi jinými politiku v oblasti biologické rozmanitosti a zdraví;

37.

vzhledem k tomu, že Evropa dnes stojí na rozcestí, vyzývá Evropskou komisi k využití nadcházející strategie pro udržitelný růst na rok 2022 k opětovnému formálnímu zařazení cílů udržitelného rozvoje do evropského semestru, těsnějšímu provázání cílů udržitelného rozvoje a Nástroje pro oživení a odolnost a výslovnému potvrzení cílů udržitelného rozvoje jako způsobu, jímž EU hodlá formovat udržitelné oživení;

38.

domnívá se, že i při zahrnutí cílů udržitelného rozvoje může evropský semestr zůstat rámcem, v němž mají země EU koordinovat své hospodářské politiky, a že cíle udržitelného rozvoje by do evropského semestru měly být integrovány při nejbližší příležitosti;

39.

vyzývá Evropskou komisi, aby se zařazováním těchto cílů započala během posuzování národních plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy tím, že zmapuje cíle udržitelného rozvoje v těchto národních programech. Vznikl by tak užitečný přehled o tom, nakolik jsou tyto plány komplexní, aniž by došlo ke zvýšení administrativní zátěže spojené s podáváním zpráv;

40.

vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření jednoduše strukturovaného a nebyrokratického srovnávacího přehledu environmentálního ukazatelů, jenž by doplnil srovnávací přehled sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru a připravil formální znovuzačlenění cílů udržitelného rozvoje do příštího cyklu evropského semestru;

41.

vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na lepší sladění požadavků na odpovědnost podniků s prováděním agendy udržitelného rozvoje. V jejich rámci by mohlo být zváženo zavedení jednoduše strukturovaného a nebyrokratického evropského pasu odpovědnosti podniků pro velké podniky, který by stanovoval požadavky související s cíli udržitelného rozvoje v oblasti pracovněprávních vztahů, rovnosti žen a mužů, řízení dodavatelských řetězců, zdanění a finanční transparentnosti;

42.

domnívá se, že návrh Komise na revizi Paktu o stabilitě a růstu, který má být předložen v posledním čtvrtletí roku 2021, by měl připravit půdu pro reformu mechanismů rozpočtového a makroekonomického dohledu EU zaměřenou na udržitelnost s cílem zajistit dostatečnou úroveň vysoce kvalitních veřejných investic do udržitelné transformace Evropské unie. Měl by obsahovat návrhy na začlenění jednoduše strukturovaných a nebyrokratických ukazatelů do fiskálního rámce, které by cestu k dosažení cílů udržitelného rozvoje reflektovaly lépe než HDP;

Místní a regionální podíl na plnění cílů udržitelného rozvoje

43.

zdůrazňuje, že dle odhadu OECD nelze 65 % ze 169 dílčích cílů k uskutečnění 17 cílů udržitelného rozvoje splnit bez zapojení místních a regionálních orgánů nebo koordinace s nimi (7);

44.

konstatuje, že místní a regionální orgány odpovídaly v roce 2018 průměrně za 53 % veškerých veřejných investic v EU (8). Většina těchto investic se týká infrastruktury pro základní služby, při jejichž zajišťování mají města nebo regiony hlavní pravomoci a které často náležejí ke konkrétním cílům udržitelného rozvoje – jde například o vzdělávání, zdraví, sociální infrastrukturu, dodávky pitné vody, hygienická zařízení, nakládání s pevnými odpady, energie, dopravu a bydlení. Dále konstatuje, že celý jeden cíl udržitelného rozvoje (cíl č. 11) je věnován městům a obcím;

45.

domnívá se, že místní a regionální orgány mají klíčový význam při iniciování místních, regionálních a tím pádem i vnitrostátních opatření v důležitých oblastech týkajících se cílů udržitelného rozvoje, jako jsou životní prostředí, veřejné služby, vzdělávání, zdravotnictví a hospodářský a územní rozvoj, a že přispívají k plnění mnoha dalších cílů, jako je genderová rovnost, udržitelná spotřeba, zaměstnanost, inovace, inkluzivní společnosti, dobrá správa a partnerství. Důležité je proto posílit stávající konsensus a přenést územní priority na úroveň politiky EU. Mnohé sítě zřídily pracovní skupiny, jejichž členové sdílejí informace a zkušenosti s prováděním cílů udržitelného rozvoje ve svých zemích a v některých případech s protějšky v partnerských zemích a prosazují své cíle u Evropské komise a na mezinárodních fórech. Je rovněž důležité, aby místní a regionální samosprávy mohly vykonávat na unijní úrovni pravomoci, které mají ve svých příslušných státech, protože by to usnadnilo prosazování veřejných politik ve prospěch cílů udržitelného rozvoje na všech úrovních;

46.

vítá předběžné výsledky průzkumu VR-OECD o cílech udržitelného rozvoje (9), které ukázaly, že navzdory pandemii jsou místní a regionální orgány stále připraveny plnit cíle udržitelného rozvoje, kdy 60 % místních a regionálních respondentů uvedlo své přesvědčení, že cíle udržitelného rozvoje mohou obohatit holistický přístup k oživení, a 43 % odpovědělo, že mají zvláštní správní strukturu k jejich plnění;

47.

oceňuje práci mezinárodních a evropských sdružení a organizací na podporu lokalizace cílů udržitelného rozvoje v evropském i mezinárodním měřítku prostřednictvím decentralizované spolupráce a vyzývá k vyvíjení dalšího úsilí o rozvoj takových partnerství (10);

48.

vybízí k dalšímu rozvoji iniciativy OSN „Lokalizace cílů udržitelného rozvoje“ s cílem urychlit a zintenzivnit úsilí o dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030. Zavazuje se spolupracovat s OSN a Evropskou komisí s cílem povzbudit rostoucí připravenost měst a regionů k lokalizaci cílů udržitelného rozvoje a vypracování dobrovolných místních/regionálních/subnárodních přezkumů, které mohou nakonec přispět k dobrovolným vnitrostátním přezkumům;

49.

zdůrazňuje nutnost měřit pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje na místní úrovni. EU by měla městům a regionům – při zohlednění jejich konkrétní situace – pomoci s monitorováním jejich pokroku při plnění těchto cílů (11);

50.

žádá Společné výzkumné středisko, aby pokračovalo ve své práci na dobrovolných místních přezkumech formou příruček a integrovalo tuto činnost do nástrojů inteligentní specializace na podporu využití prostředků z Fondu soudržnosti a dalších finančních nástrojů na úrovni měst a obcí. EK by též měla pro města a regiony vytvořit pobídky zaměřené na lokalizaci cílů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Tento široce pojatý proces by měl koordinovat VR;

51.

konstatuje, že je též zapotřebí posílit budování kapacit pro plnění cílů udržitelného rozvoje na místní úrovni. VR považuje za zásadně důležité společně vypracovat strategické modely řízení a konkrétní nástroje řízení pro udržitelný rozvoj a poskytnout činitelům s rozhodovací pravomocí a pracovníkům místních orgánů a místním zúčastněným stranám příslušná školení. EU by evropské sítě pro společný rozvoj a tyto vzdělávací příležitosti mohla podpořit. VR se rovněž domnívá, že pro dosažení cílů udržitelného rozvoje má zásadní význam vědecko-technologický i humanitní výzkum, a proto by mělo být zajištěno odpovídající financování znalostních a inovačních center;

52.

zdůrazňuje nutnost urychlit přijetí kultury spolupráce na plnění cílů udržitelného rozvoje napříč všemi odvětvími a úrovněmi;

53.

žádá proto Evropskou komisi, aby pro místní a regionální orgány vytvořila bezprostřední pobídky k přímé spolupráci na plnění cílů udržitelného rozvoje se soukromým sektorem a občanskou společností;

54.

zdůrazňuje klíčový význam regionů pro navrhování a plnění cílů udržitelného rozvoje v praxi jako zásadních partnerů vnitrostátních a místních subjektů v duchu spolupráce zakotvené v cíli udržitelného rozvoje č. 17. Finanční a technická podpora regionů je nezbytná k posílení a budování místních kapacit k lokalizaci cílů udržitelného rozvoje a k zajištění udržitelné interakce udržitelných venkovských a příměstských oblastí s městy;

55.

jednoznačně podporuje sdílení osvědčených postupů získaných na místní a regionální úrovni a tento postup považuje za klíčový předpoklad podpory cílů udržitelného rozvoje. Jako příklad lze uvést nedávno vytvořený pilotní projekt sítě měst Urbact Network, která se zaměřuje právě na lokalizaci cílů udržitelného rozvoje. EU musí i přesto vytvořit nový program výměny osvědčených postupů mezi městy a regiony v celé EU, včetně měst z jiných kontinentů, za účelem identifikace celosvětově osvědčených postupů a podpory dvoustranných dohod;

56.

konstatuje, že je odhodlán spojit síly s ostatními evropskými institucemi při přípravě akcí a projektů v rámci iniciativy „Věda se setkává s regiony“, zaměřených na cíle udržitelného rozvoje – zejména v podobě pilotních projektů, experimentování, prototypování a škálování. Především by využil zkušeností regionů, jejichž politiky se řídí cíli udržitelného rozvoje, a poté podpořil jejich replikovatelnost a škálovatelnost;

57.

vyzývá EU k vytvoření pobídek na podporu opatření k zapojení veřejnosti a místních organizací do plnění cílů udržitelného rozvoje. Tyto pobídky by měly napomáhat šíření Agendy 2030 a propagovat cíle udržitelného rozvoje u široké veřejnosti, a to jak v Evropě, tak mimo ni, prostřednictvím víceúrovňových partnerství a partnerství více zúčastněných stran;

58.

stvrzuje své odhodlání dále prohlubovat svá partnerství s OECD, EUROCITIES, AER, CEMR-PLATFORMA a Regions4 s cílem urychlit lokalizaci cílů udržitelného rozvoje a prosazovat tyto cíle jako obecnou, základní hodnotu EU. Zavazuje se k uzavření dalších partnerství s cílem dále podpořit lokalizaci cílů udržitelného rozvoje v Evropě i mimo ni;

59.

odkazuje na své stanovisko Cíle udržitelného rozvoje: základ dlouhodobé strategie EU pro udržitelnou Evropu do roku 2030 (12), v němž představil své politické postoje k diskusnímu dokumentu Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030, a nadále „vyzývá (…) Evropskou komisi, aby převzala vedoucí úlohu při zavádění víceúrovňové správy za účasti mnoha zainteresovaných stran a napříč odvětvími, která umožní zohlednit všechny aspekty cílů udržitelného rozvoje ve všech politikách EU.“

---

(1)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy, 5. května 2021, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52021DC0350&from=CS.

(2)  https://ec.europa.eu/info/files/better-regulation-joining-forces-make-better-laws_cs.

(3)  Odstavec 42, stanovisko Evropského výboru regionů Cíle udržitelného rozvoje: základ dlouhodobé strategie EU pro udržitelnou Evropu do roku 2030, Arnoldas Abramavičius,

https://webapi2016.cor.europa.eu/v1/documents/cor-2019-00239-00-00-ac-tra-cs.docx/content.

(4)  https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/sdg_multi-stakeholder_platform_input_to_reflection_paper_sustainable_europe2.pdf.

(5)  https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR21_10/SR_Gender_mainstreaming_CS.pdf.

(6)  Viz stanovisko VR 3764/2018 Program na podporu reforem, https://webapi2016.cor.europa.eu/v1/documents/COR-2018-03764-00-00-AC-TRA-CS.docx/content.

(7)  OECD cituje Síť řešení pro udržitelný rozvoj v dokumentu A Territorial Approach to the Sustainable Development Goals: A role for Cities and Regions to leave no-one behind (2017) (Územní přístup k cílům udržitelného rozvoje: úkol pro města a regiony nikoho neopomenout) – OECD.

(8)  2019, Key Data on Local and Regional Governments in the EU (Klíčové údaje o místních a regionálních orgánech v Evropské unii) – OECD.

(9)  Průzkum VR-OECD: Cíle udržitelného rozvoje coby rámec pro oživení měst a regionů po pandemii COVID-19. Průzkum probíhal od 10. května do 18. června 2021.

(10)  Mezi jinými stojí za zmínku OECD a její pilotní projekt na téma územního přístupu k cílům udržitelného rozvoje; Rada evropských obcí a regionů (CEMR) a její činnost na podporu vnitrostátních sdružení regionů a měst při přípravě dobrovolných subnárodních přezkumů (Voluntary Subnational Reviews); Shromáždění evropských regionů (AER) a jeho úsilí o plnění cílů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni; síť Regions4 a její společenství pro sdílení praktických postupů v oblasti cílů udržitelného rozvoje; sdružení EUROCITIES a jeho pracovní skupina k cílům udržitelného rozvoje; PLATFORMA a UCLG a jejich školení lektorů v oblasti cílů udržitelného rozvoje; cíle udržitelného rozvoje v rámci programu EU URBACT; nadace starostů a primátorů (City Mayors Foundation) na podporu udržitelnosti a ICLE, která je jednou z předních celosvětových sítí měst na podporu programů udržitelnosti.

(11)  Příkladem budiž aktuální postup v Portugalsku v případě projektů CESOP-Local připravovaných Katolickou univerzitou v Portugalsku a programu Lisabonské univerzity s názvem ODS Local.

(12)  Zpravodaj: Arnoldas Abramavičius (LT/ELS), přijato dne 26. června 2019, COR-2019-00239.