Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k provádění dohod o volném obchodu v období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018

[COM(2019) 455 final]

(2020/C 364/23)

Zpravodajka:

Tanja BUZEK

Spoluzpravodaj:

Alberto MAZZOLA

Konzultace	Komise, 19. 12. 2019
Právní základ	čl. 32 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	16. 6. 2020
Přijato na plenárním zasedání	16. 7. 2020
Plenární zasedání č.	553
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	203/0/7

1.   Závěry a doporučení

1.1

COVID-19 má hluboký a bezprecedentní dopad na náš globalizovaný svět a jeho obyvatele, jakož i na obchod a investice. Světová obchodní organizace (WTO) odhaduje, že světový obchod v roce 2020 poklesne o 13 % až 32 % (1). Obchod, který je důležitým hnacím motorem růstu, tvorby pracovních míst a udržitelného rozvoje, bude mít klíčovou úlohu jako způsob podpory udržitelného hospodářského oživení po skončení krize a jako cesta k tomu, aby podniky mohly znovu vybudovat a znovu uspořádat narušené hodnotové řetězce. K překonání krize a zajištění důstojných pracovních míst, a to i posílením mezinárodního obchodu, Evropa naléhavě potřebuje silný, sociální, udržitelný a inkluzivní plán oživení EU, který podpoří podniky a občany. Tento plán by měl být financován pomocí eurobondů nebo jiného společného evropského dlouhodobého zadlužení.

1.2

Tato krize jasně ukazuje důležitost globální spolupráce a procesu reforem WTO pro zajištění silné a účinné organizace, která je schopna vystupovat proti protekcionismu a unilateralismu. Nastal čas, aby WTO začala hrát svou roli v oblasti aktivní podpory základních pracovních norem a Pařížské dohody (2).

1.3

Ohlášený přezkum původní obchodní strategie EU musí z této krize vyvodit důležitá ponaučení. EU není soběstačná a je závislá na přístupu na mezinárodní trhy. Globální dodavatelské řetězce musí být odolnější, rozmanitější a odpovědnější. Je zapotřebí účinnějších nástrojů, které umožní uskutečňovat agendu udržitelného obchodu a investic ve všech jeho rozměrech. Tato agenda musí být v souladu se Zelenou dohodou a musí mít stejné ambice, pokud jde o účinnost provádění a prosazování pracovněprávních předpisů. V rámci přezkumu by měla být zohledněna doporučení Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) uvedená v řadě nedávných i současných klíčových stanovisek k obchodu EU (3). Nová obchodní strategie EU by měla jít nad rámec starých obchodních modelů a vytvořit nový model, který bude ekonomicky odolný, ekologičtější, sociálně udržitelný a odpovědný.

1.4

Důležitou roli při zvyšování povědomí o provádění obchodní politiky EU hraje občanská společnost. Může pomáhat při vysvětlování jejích přínosů a má zásadní význam pro upozorňování na obavy a nedostatky. EHSV proto vyjadřuje velké politování nad tím, že práce a názor interních poradních skupin se ve zprávě o provádění téměř nezohledňují. Příspěvek pracovních programů interních poradních skupin a společných prohlášení s interními poradními skupinami v partnerských zemích by se měl v budoucích zprávách více odrazit.

1.5

V příštích dohodách budou interní pracovní skupiny sledovat celou oblast působnosti dohody, zvláštní pozornost by nicméně měla být věnována dopadu na obchod a udržitelný rozvoj. Je zapotřebí, aby byl dopad doporučení interních poradních skupin výrazně posílen zejména, ale nikoli výlučně, v oblasti vyšetřování případů porušování ustanovení v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje. Skupina odborníků s členskými státy pro obchod a udržitelný rozvoj, nový vrchní úředník pro dodržování obchodních dohod a příslušné orgány EU by měli s interními pracovními skupinami navázat strukturovanou následnou výměnu a jednání o dohodách by se měla stát předmětem pravidelných společných zasedání interních pracovních skupin.

1.6

Dohody o volném obchodu vytvářejí rámec, který podnikům umožňuje rozvíjet dlouhodobé vztahy s novými zákazníky a dodavateli, využívat příležitostí v nových zemích a budovat místní kapacity odpovídající jejich požadavkům. Základem musí být ambiciózní dvoustranná a mnohostranná obchodní agenda odrážející výše zmíněná ponaučení a důsledné plnění stávajících dohod EU o volném obchodu.

1.7

Výroční zpráva o provádění dohod o volném obchodu poskytuje ucelený a viditelný přehled obchodní sítě EU. Měří pokrok a výkon dosažený v rámci jednotlivých dohod o volném obchodu a upozorňuje na nedostatky v jejich provádění. Je nicméně nutné zvýšit její informační potenciál a zlepšit její provázanost s minulými zprávami a s celkovým životním cyklem politiky v oblasti hodnocení obchodu. Jako zdroj informací by měla sloužit zejména posouzení dopadů na udržitelnost. Při vypracování budoucích zpráv by měla Evropská komise (EK) vést konzultace přednostně s občanskou společností.

1.8

Největší výzvou je patrně zabezpečení a rozčlenění dat. Zpráva by měla důsledněji využívat údaje z členských států, aby ukázala, jak se od sebe liší situace v jednotlivých členských státech nebo regionech EU, a v případě potřeby by se mělo investovat do aktivního sběru údajů. Aby srovnání byla co nejurčitější, je třeba stanovit určitá kritéria. Výsledný obraz by měl zahrnovat i další, doplňující zdroje, jako jsou zprávy Mezinárodní organizace práce (MOP) o porušování pracovněprávních předpisů.

1.9

Budoucí zprávy by se měly soustavněji zabývat obchodem se službami a jeho vývojem. Je třeba získat podrobnější údaje o jednotlivých odvětvích a způsobech zásobování, aby bylo možné posoudit, v jaké míře podniky různých velikostí využívají příležitostí, které jim dohoda EU o volném obchodu nabízí. Revidovaná databáze o přístupu na trh by s ohledem na potřeby vývozců služeb měla obsahovat jednotně zpracované údaje o službách a jako její doplnění by měl být vytvořen průvodce EU pro evropské vývozce služeb a investory.

1.10

Výroční zpráva by měla věnovat více pozornosti konkrétním oblastem a skupinám, což by bylo přidanou hodnotou pro všechny zúčastněné strany. Spotřebitelé by měli vidět, jak se zvyšování obchodních toků může projevit v podobě konkrétních přínosů. Data by měla vykazovat větší symetrii mezi ambiciózními spotřebitelskými cíli prosazovanými v rámci vyjednávání a jejich pozdějším naplňováním.

1.11

Důležitým ukazatelem plnění dohody o volném obchodu je míra využívání preferencí. Zpráva ukazuje, že v oblasti vývozu z EU do partnerských zemí je míra využívání preferencí obecně nižší než v oblasti dovozu do EU. Evropská komise a členské státy by měly přijmout společná opatření, která povedou k lepšímu využívání obchodních preferencí a která zvýší povědomí o přínosech obchodu, zejména mezi malými a středními podniky. Ve spolupráci s podnikatelskou sférou EU by měly dohody o volném obchodu propagovat v jejich národním jazyce a pro každou dohodu o volném obchodu by měly vypracovat vnitrostátní akční plány jejího provádění. Informační činnosti musí také zohlednit dovozce v partnerských zemích.

1.12

Pro zajištění lepšího přístupu evropských podniků na trh s veřejnými zakázkami v partnerských zemích, s nimiž jsou uzavřeny dohody o volném obchodu, má zásadní význam transparentnost. Zveřejňování nabídkových řízení probíhajících ve třetích zemích ve vyhrazené části databáze EU Tenders Electronic Daily by výrazně zvýšilo schopnost evropských podniků všech velikostí využívat kapitoly o zadávání veřejných zakázek. EU by kromě toho měla podporovat osvědčené postupy, pokud jde o uplatňování environmentálních a sociálních kritérií při zadávání veřejných zakázek.

1.13

Dohody o volném obchodu nabízejí značný potenciál pro vývoz zemědělských produktů z EU a zeměpisná označení zase zvyšují konkurenceschopnost unijních zemědělsko-potravinářských výrobců v EU i mimo ni. Zdá se však, že provádění zemědělsko-potravinářských ustanovení neodpovídá ambicióznosti cílů. Klíčem k zaručení dobré kvality potravin a jejich bezpečných a zajištěných dodávek je sledovatelnost výrobků a schopnost prosazovat zásadu předběžné opatrnosti. Pro účinné monitorování sanitárních a fytosanitárních norem je nezbytné provádění inspekcí s odpovídajícím zajištěním zdrojů.

1.14

V případě některých partnerských zemí jsme i roky po uzavření dohod o volném obchodu stále svědky nedostatečného pokroku v plnění závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje. EHSV plně podporuje, že Evropská komise konečně podnikla právní kroky v pracovněprávním sporu s Koreou, avšak vzhledem k tomu, že kapitoly týkající se obchodu a udržitelného rozvoje v současné době neobsahují žádné závazné nástroje pro vymáhání jejich plnění, vyjadřuje obavy ohledně reálného dopadu zprávy skupiny odborníků. EHSV proto požaduje jasný pokrok v rámci přezkumu účinné vymahatelnosti pracovněprávních a environmentálních ustanovení Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) (4). Procesu přezkumu by se měly v co největší míře účastnit interní pracovní skupiny obou stran a měly by s nimi být vedeny konzultace.

1.15

EHSV velmi vítá nedávné iniciativy Evropské komise a členských států, jejichž cílem je zvýšit úsilí v oblasti obchodu a udržitelnosti. Při jednáních se Spojeným královstvím se EU vydává na novou cestu odrážející jedinečný vztah obou stran, která umožní zajistit udržitelné rovné podmínky a uplatňování kapitoly o obecném postupu pro řešení sporů s možností použití opravných prostředků. Sdělení o Zelené dohodě obsahuje požadavek, aby se základním prvkem všech budoucích komplexních obchodních dohod stala Pařížská dohoda, což je pozitivní krok, který by měl následně zahrnout i základní a novelizované úmluvy MOP ratifikované všemi členskými státy EU. Jako uznávaný orgán na mezinárodní úrovni by se MOP měla podílet na sledování provádění úmluv MOP v dohodách o volném obchodu. EHSV s potěšením očekává zahájení nové diskuse mezi členskými státy, která se zaměří na otázku, jak posílit kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, aby bylo zajištěno důsledné dodržování právních závazků, které jsou v nich obsaženy (5). V této diskusi je třeba dbát na to, aby byla environmentálním a pracovněprávním normám v rámci agendy provádění a prosazování těchto závazků přikládána stejná důležitost.

2.   Obecné připomínky

2.1

Ve svém sdělení nazvaném Obchod pro všechny z roku 2015 se Evropská komise zavázala, že každoročně podá zprávu o provádění nejvýznamnějších obchodních dohod EU. Nyní byla zveřejněna třetí zpráva na toto téma a EHSV poprvé vydal svá doporučení.

2.2

Dohody o volném obchodu mají stále významnější podíl na obchodu EU. V roce 2018 se 31 % obchodu se zbožím mezi EU a zbytkem světa uskutečnilo v rámci preferenčních obchodních dohod a vzhledem k tomu, že od té doby byly uzavřeny další dohody o obchodu, se očekává, že toto číslo vzroste nad 40 %.

2.3

V současné době má EU největší obchodní síť na světě: jejích 44 preferenčních obchodních dohod zahrnuje 76 zemí. Výroční zpráva o provádění zahrnuje různé typy dohod EU o obchodu: — dohody „první generace“, sjednané před rokem 2006, které se zaměřují na odstranění cel, — dohody „nové generace“, které se vztahují i na další oblasti, mezi něž patří služby, investice, veřejné zakázky, hospodářská soutěž, dotace, regulační otázky a udržitelný rozvoj, — prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, které vytvářejí silnější hospodářské vazby mezi EU a jejími sousedními zeměmi, — dohody o hospodářském partnerství, které jsou zaměřeny na rozvojové potřeby afrických, karibských a tichomořských regionů.

2.4

Od roku 2015 dokončila EU hodnocení ex post svých obchodních dohod s Mexikem, Chile a Jižní Koreou. V současné době probíhají hodnocení ex post dohod s fórem CARIFORUM a šesti středomořskými zeměmi, jakož i hodnocení dohod mezi EU a Moldavskem, Gruzií, Kolumbií, Ekvádorem a Peru a dohody mezi EU a Střední Amerikou.

2.5

Zpráva z roku 2019 předkládá aktuální informace o provádění 35 významných obchodních dohod se 62 partnery, včetně první zprávy za celý kalendářní rok o dohodě CETA. Zpráva navíc popisuje činnost vykonávanou před vstupem dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem v platnost a obsahuje zvláštní kapitoly zaměřené na malé a střední podniky, služby a obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty.

2.6

Zpráva si klade za cíl prozkoumat dopad ustanovení obsažených ve zvláštních kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji, které jsou součástí všech obchodních dohod EU nové generace, a informovat o opatřeních k vymáhání práva přijatých na základě obchodních dohod EU. Obsáhlý pracovní dokument útvarů Komise přináší podrobné informace o každé jednotlivé dohodě.

3.   Pandemie COVID-19 a celosvětový a unijní obchod

3.1

COVID-19 bude mít na náš globalizovaný obchodní svět hluboký a bezprecedentní dopad. Podle dosavadních odhadů Evropské komise dojde v roce 2020 k rekordnímu poklesu světového obchodu o 9,7 %, k možnému snížení vývozu zboží a služeb do zemí mimo EU-27 o 9,2 % a ke snížení dovozu ze zemí, které nepatří mezi EU-27, o 8,8 % (6). Jsme svědky rozsáhlého narušení dodavatelských řetězců, ad hoc přijímaných vývozních omezení na zboží, které je v krizové situaci potřebné, jako jsou například zdravotnické potřeby, zpřísnění celních a hraničních kontrol a omezení volného pohybu pracovníků a dodavatelů služeb. Tato krize odhalila znepokojivou křehkost a rizika spojená s vysoce roztříštěnými a nediverzifikovanými dodavatelskými řetězci. Zdůrazňuje také, že je důležité, aby hospodářství byla podepřena dobře fungujícími a po finanční stránce dobře zajištěnými veřejnými službami, jako jsou zejména služby veřejného zdravotnictví, které jsou předpokladem „zdravého“ a čilého obchodního styku.

3.2

Tato krize podtrhla význam globální spolupráce a názorně ukázala, že vnitrostátní a jednostranná řešení nenabízejí potřebnou odpověď, a to ani na evropské, ani na celosvětové úrovni. Musí proto pokračovat proces reforem WTO, aby byla zajištěna silná a účinná organizace, schopná vystupovat proti protekcionismu a unilateralismu. Nastal čas, aby WTO začala hrát svou roli v oblasti aktivní podpory základních pracovních norem a Pařížské dohody (7).

3.3

EHSV uznává, že obchod zasazený do správného politického rámce může být účinnou hnací silou růstu, tvorby pracovních míst a udržitelného rozvoje. V roce 2017 záviselo na vývozu jedno ze sedmi pracovních míst v EU, což odpovídá 36 milionům pracovních míst a 15,3 % zaměstnanosti v EU. Názorným dokladem důležitosti jednotného trhu pro obchod EU a jeho kladných vedlejších účinků je skutečnost, že se jedna pětina pracovních míst, která existují díky vývozu, nacházela v jiném členském státě (8).

3.4

Obchod bude hrát klíčovou úlohu jako způsob podpory udržitelného hospodářského oživení a jako cesta k tomu, aby podniky mohly znovu vybudovat a znovu uspořádat narušené hodnotové řetězce. Plán oživení EU, který musí být ambiciózní, sociální, udržitelný a inkluzivní, nabídne podnikům příležitosti k posílení jejich postavení v mezinárodním obchodě a k zajištění důstojných pracovních míst. Tento plán by měl být financován pomocí eurobondů nebo jiného společného evropského dlouhodobého zadlužení.

3.5

V nadcházejících zprávách za rok 2020 a 2021 by mělo být provedeno komplexní politické posouzení obchodního prostředí po skončení koronavirové krize a rovněž posouzení otázky, jak zajistit, aby bylo přínosem pro všechny. Své budoucí zprávy o provádění dohod o volném obchodu by měla Evropská komise přednostně konzultovat s občanskou společností a EHSV je připraven přispět svými zkušenostmi z terénu. Nová obchodní strategie zaměřená na oživení po koronavirové krizi a posílení světového obchodu by měla zohlednit následující faktory – faktory, které jsou důsledkem krize, ale také závazku EU budovat uhlíkově neutrální hospodářství. Evropská průmyslová politika musí posílit průmyslovou suverenitu v klíčových odvětvích, jako jsou léčivé přípravky a zdravotnické vybavení. To se musí stát na úrovni EU.

3.6

Přezkum původní obchodní strategie by měl brát v úvahu doporučení EHSV, která byla předložena v řadě nedávných i současných klíčových stanovisek k obchodu EU (9). V rámci probíhajících dvoustranných jednání i jednání na půdě WTO by měly být urychleně zjištěny všechny dopady koronavirové krize, aby bylo možné řešit související výzvy, zejména pokud jde o vývozní omezení a udržitelnost dodavatelských řetězců, a měl by proběhnout celkový přezkum obchodních oprávnění.

3.7

Třebaže rozsáhlá unijní síť preferenčních obchodních pravidel je pro podniky v EU důležitou zárukou předvídatelnosti a jistoty, současná krize ukazuje naléhavou potřebu účinnějších nástrojů, které budou zohledňovat i udržitelnost obchodu ve všech jeho rozměrech, zejména v hospodářské, sociální a environmentální oblasti. V této souvislosti by EHSV rád poukázal na to, že v současnosti se pracuje na přípravě zvláštního stanoviska k udržitelnosti dodavatelských řetězců (10), které má být přijato v září 2020.

3.8

Globální dodavatelské řetězce budou muset být odolnější a odpovědnější. Důležitým prvkem ekonomické udržitelnosti jsou diverzifikované obchodní vztahy, protože slouží jako pojistka proti narušování obchodu v určitých zemích a regionech. Zásadní úlohu v tomto ohledu hraje obchodní politika EU. Dohody o volném obchodu vytvářejí rámec, který podnikům umožňuje rozvíjet dlouhodobé vztahy s novými dodavateli, začít působit v nových zemích a budovat místní kapacity odpovídající jejich požadavkům.

3.9

Oživení obchodních toků musí být postaveno na pevných závazcích k sociálním a pracovněprávním normám a jejich účinném prosazování. Přerušení dodavatelských a výrobních procesů jasně ukázalo, že je důležité zavádět a účinně prosazovat opatření na ochranu zdraví a bezpečnost při práci a dbát o bezpečnost a zdraví pracovníků, aby mohli světu dodávat zboží a služby. Ratifikace, provádění a prosazování základních úmluv MOP o svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání jsou spolu se všemi základními a novelizovanými úmluvami MOP klíčovým předpokladem pro zajištění bezpečných a důstojných pracovních podmínek.

3.10

V rámci velmi rozsáhlých finančních opatření, která mají být za účelem oživení přijata v EU i v celosvětovém měřítku, nesmí dojít k tomu, že Zelená dohoda bude odstavena na vedlejší kolej. Tato dohoda by se naopak měla urychleně stát prioritou, aby v zájmu zajištění sociálně a environmentálně spravedlivé transformace začala být co nejdříve uplatňována ve stávajících i budoucích obchodních vztazích EU. Opatření vyplývající z této dohody se musí uplatňovat ve všech dílčích oblastech dohod o volném obchodu, včetně podpory osvědčených postupů, pokud jde o uplatňování environmentálních a sociálních kritérií při zadávání veřejných zakázek.

4.   Obecné poznámky k výroční zprávě

4.1

EHSV obecně vítá výroční zprávu o provádění dohod o volném obchodu, kterou Evropská komise začala zveřejňovat v roce 2017, protože poskytuje ucelený a viditelný přehled obchodní sítě EU. Zpráva umožňuje měřit pokrok a výkon dosažený v rámci jednotlivých dohod o volném obchodu. Z tohoto důvodu by zpráva měla upozorňovat na nedostatky v provádění, včetně těch, které nejsou jako v případě kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji měřitelné za pomoci ekonomické statistiky. Budoucí zprávy by proto měly jasněji navazovat na závěry minulých zpráv a stanovit následná opatření, jejichž plnění je možné sledovat.

4.2

Důležitým faktorem provádění a měření výkonnosti dohod o volném obchodu je čas. V tomto ohledu jsou výroční zprávy pouze záznamy aktuálního stavu zachycující stálejší trendy, které se mohou v průběhu času zhmotnit v podobě reálných výsledků, anebo mohou vyžadovat další zkoumání, a které by měly být zpracovávány na základě lépe provázané politiky hodnocení. Každá obchodní dohoda je v různých okamžicích svého životního cyklu předmětem rozsáhlého hodnocení. EHSV proto navrhuje přistupovat k budoucím zprávám s uplatněním širší perspektivy, která umožní prověřit závěry předchozích posouzení dopadů, která byla provedena před zahájením jednání i v jejich průběhu. Posuzování dopadů na udržitelnost by mělo sloužit zejména jako zdroj informací a mělo by se porovnávat s prováděním dohody.

4.3

Pro doladění obchodní a investiční politiky EU a dosažení co největších výhod jsou zcela zásadní informace. Největší výzvou je patrně zabezpečení a rozčlenění dat. EU by tak měla důsledněji využívat údaje z členských států, ze kterých je zřejmé, jak se od sebe liší situace v jednotlivých členských státech nebo regionech EU, a v případě potřeby by měla investovat do aktivního sběru údajů. Stanovení určitých kritérií by mohlo přispět k větší názornosti porovnávaných závěrů. Pokud jde o obchod a udržitelný rozvoj a zejména o situaci v oblasti pracovněprávních norem v zemích, je třeba tento obrázek doplnit na základě dalších zdrojů dat, jako je MOP.

4.4

Důležitým ukazatelem provádění je míra využívání preferencí. Tento ukazatel však analyzuje pouze obchod se zbožím, přičemž některé přínosy, jako například přístup na trh s veřejnými zakázkami, nejsou ve skutečnosti vyjádřeny prostřednictvím celních preferencí. Průměrná míra využívání preferencí pro dovoz do EU z partnerských zemí, s nimiž má EU preferenční obchodní vztahy, dosahovala v roce 2018 hodnoty 87 %; v oblasti vývozu z EU do partnerských zemí byla obecně nižší. Přesný výpočet průměrné míry využívání preferencí však není k dispozici, protože EU se spoléhá na údaje, které sbírá dovážející země, a tyto statistiky nejsou harmonizovány. Pro získání ucelenějšího obrazu je třeba vyvinout další ukazatele, které umožní vyhodnocovat, v jaké míře podniky různých velikostí využívají příležitostí, které jim dohoda EU o volném obchodu nabízí.

4.5

V roce 2018 tvořil vývoz služeb 32 % celkové hodnoty vývozu EU a téměř 59 %, pokud se započítal jako obchod s přidanou hodnotou (11). Část zprávy věnovaná obchodu se službami svým rozsahem nicméně odpovídajícím způsobem neodráží vysokou hodnotu, jakou má obchod se službami pro EU (25,2 % jejího HDP), a není dostatečně podrobná. Budoucí zprávy by se měly soustavněji zabývat obchodem se službami a jeho vývojem, a to nejen souhrnně, ale také na odvětvové úrovni a podle způsobu dodávek. Předmětem obchodních dohod se například stává stále větší část profesionálních služeb. Svobodná povolání, jako jsou právníci, inženýři nebo architekti, poskytují vysoce specializované služby, které jsou často spjaty s dalšími službami a zakázkami, ale ve zprávě se tato skutečnost neodráží.

4.6

EHSV žádá, aby byla v budoucích zprávách věnována větší pozornost konkrétním oblastem a skupinám, jimiž se tato zpráva téměř nezabývá. Náležitě jsou v ní již nyní vyzdviženy přínosy obchodních dohod EU pro malé a střední podniky a pro obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty. V oblasti zemědělství je důležité vidět kumulativní dopad dohod o volném obchodu na konkrétní odvětví, který by měl být zohledněn před zahájením nových jednání. Zejména pro spotřebitele by se zvyšování obchodních toků mělo projevit v podobě konkrétních přínosů. EHSV z tohoto důvodu vyzval k tomu, aby „rámec pro obchod a udržitelný rozvoj zahrnoval i spotřebitelsky zaměřenou kapitolu o ‚obchodu a spotřebitelích‘, jejíž součástí by byly příslušné mezinárodní spotřebitelské normy a posilování spolupráce v oblasti vymáhání práv spotřebitelů“ (12).

4.7

EHSV se staví jednoznačně za to, aby zpráva obsahovala zvláštní kapitolu o provádění ustanovení týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje. Tato kapitola by se neměla zaměřovat pouze na realizované činnosti, nýbrž by měla konkrétně představit jejich výsledky, vyslovené názory a stanoviska i následná opatření. EHSV vyjadřuje velké politování nad tím, že práce a názor interních poradních skupin v oblasti monitorování dopadů dohod v souvislosti se závazky, jež se týkají obchodu a udržitelného rozvoje, se ve zprávě o provádění téměř nezohledňují, a to navzdory jejich institucionální účasti v rámci všech dohod nové generace. Příspěvek pracovních programů interních poradních skupin a společných prohlášení s interními poradními skupinami v partnerských zemích by se měl v budoucích zprávách více odrazit.

5.   Konkrétní připomínky k provádění dohod o volném obchodu

5.1

Důležitou roli při zvyšování povědomí o provádění obchodní politiky EU hraje občanská společnost, která může pomáhat při vysvětlování jejích přínosů a má zásadní význam pro upozorňování na obavy a nedostatky. EHSV se na celém tomto procesu aktivně podílí prostřednictvím svých stanovisek a jako člen interních pracovních skupin. Rozšíření oblasti působnosti budoucích interních pracovních skupin tak, aby zahrnovala i sledování všech aspektů dohody s důrazem na obchod a udržitelný rozvoj, by mohlo vhodným způsobem doplňovat úsilí Evropské komise o podporu lepšího provádění budoucích dohod EU o volném obchodu. EHSV proto takové rozšíření podporuje (13).

5.2

Interní pracovní skupiny jsou klíčovým úspěchem dohod o volném obchodu nové generace, avšak mají-li úspěšně plnit své monitorovací úkoly, zejména v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje a v budoucích dohodách EU o volném obchodu i v jiných oblastech, musí dojít k jejich posílení. Skupina odborníků s členskými státy zabývající se obchodem a udržitelným rozvojem a nový vrchní úředník pro dodržování obchodních dohod by měli být důkladně obeznámeni s činností interních pracovních skupin a za tímto účelem by měly vzniknout struktury pro podávání zpráv a vzájemnou výměnu. To by mělo být doplněno o výměnu informací s MOP o provádění ustanovení v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje, která se týkají pracovněprávních otázek. Za účelem zvýšení viditelnosti zprávy a zajištění následných interinstitucionálních kroků by měl být zahájen strukturovaný dialog mezi interními pracovními skupinami EU, Evropskou komisí, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ), Evropským parlamentem (EP) a členskými státy. V zájmu dosažení co největších přínosů plynoucích z dialogu s občanskou společností v partnerských zemích je nezbytné pořádat společná zasedání interních pracovních skupin a zahrnout je do jednání o znění dohody. Příspěvek interních pracovních skupin v podobě společných projektů a společných doporučení by mohl mít reálný užitek. S rostoucím počtem dohod o volném obchodu, a tedy i interních pracovních skupin, vzniká naléhavá potřeba zavedení systémových řešení, na něž budou poskytnuty odpovídající lidské i finanční zdroje. Žádné univerzální řešení vhodné pro všechny neexistuje. Veškeré možné nové přístupy, jako je regionalizace interních pracovních skupin, budou muset zaručit své účinné fungování, aby bylo možné řešit výzvy spojené s prováděním konkrétní dohody, a na vytváření jejich koncepce se musejí podílet samy interní pracovní skupiny.

5.3

EHSV velmi vítá řadu nových snah, jejichž cílem je zlepšit provádění a prosazování dohod o volném obchodu. Jmenování vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod je signálem jasného politického závazku a strategie. Výsledkem by mělo být účinnější provádění a prosazování všech článků dohody o volném obchodu a posílení úlohy občanské společnosti při provádění dohod, a to i prostřednictvím podávání stížností. Nedávný neoficiální dokument ministrů obchodu Francie a Nizozemska (14) je vítanou iniciativou, která umožňuje zahájit novou debatu o tom, jak zajistit důsledné dodržování právních závazků, které jsou obsaženy v kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji. V této diskusi je třeba dbát na to, aby byla environmentálním a pracovněprávním normám v rámci agendy provádění a prosazování těchto závazků přikládána stejná důležitost. Unijní návrh znění budoucí obchodní dohody se Spojeným královstvím, odrážející jedinečnost jejich vzájemných vztahů, otevírá novou cestu, kde je hlavní důraz kladen na rovnost podmínek a udržitelnost, přičemž pro případ jakéhokoli porušení dohody je stanoven obecný postup pro řešení sporů, který umožňuje použití opravných prostředků (15). Podle sdělení o Zelené dohodě (16) by se jedním z hlavních požadavků všech budoucích komplexních obchodních dohod mělo stát dodržování Pařížské dohody, což je pozitivní krok, který by měl následně zahrnout i požadavek na dodržování základních a novelizovaných úmluv MOP ratifikovaných všemi členskými státy EU. V souladu se svou novou iniciativou by se MOP měla podílet na sledování provádění úmluv MOP v dohodách o volném obchodu, neboť je mezinárodně uznávána, pokud jde o monitorování, asistenci, vyšetřování jejich porušování a navrhování řešení.

5.4

V případě některých partnerských zemí jsme i roky po uzavření dohod o volném obchodu stále svědky nedostatečného pokroku v plnění závazků v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje. V prosinci 2018 vyzvala EU k vytvoření panelu odborníků, který by měl vést vyšetřování sporu mezi EU a Koreou o pracovních právech, zejména pokud jde o to, že nebyly ratifikovány základní a novelizované úmluvy MOP. EHSV vítá toto vůbec první použití postupů pro řešení sporů v souvislosti s kapitolou o obchodu a udržitelném rozvoji (17); lituje pouze zdlouhavosti tohoto postupu, protože dohoda byla ratifikována před osmi lety. EHSV proto doporučil další posílení monitorovacích mechanismů občanské společnosti tím, že bude umožněno, aby tyto mechanismy „v případě porušování jednoznačných závazků přijatých v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje dávaly nezávislé podněty k zahájení vyšetřování“ (18). Do působnosti tohoto panelu bohužel nespadala četná další legislativní ustanovení a porušování práva na svobodu sdružování, kde MOP Koreu požádala o zjednání nápravy (19). Nedílnou součástí slyšení na zasedání panelu by měl být kromě písemných podání amicus curiae také ústní projev aktérů občanské společnosti. Výsledek, k němuž zpráva panelu odborníků povede, a její závazný dopad nejsou zatím zřejmé, protože ve stávajících kapitolách týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje chybí nástroje pro prosazování, které by měly větší dosah. EHSV proto požaduje jasný pokrok v rámci přezkumu účinné vymahatelnosti pracovněprávních a environmentálních ustanovení dohody CETA (20). Procesu přezkumu by se měly v co největší míře účastnit interní pracovní skupiny obou stran a měly by s nimi být vedeny konzultace (21).

5.5

Dohody o volném obchodu nabízejí značný potenciál pro vývoz zemědělských produktů z EU a zeměpisná označení zase zvyšují konkurenceschopnost unijních zemědělsko-potravinářských výrobců v EU i mimo ni. S kombinovaným dovozem a vývozem v hodnotě 254 miliard EUR zůstává EU v roce 2018 celosvětově nejvýznamnějším obchodníkem se zemědělsko-potravinářskými produkty (22). Ale třebaže obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty je během jednání zkoumán často velmi podrobně, nezdá se, že by provádění příslušných ustanovení dosahovalo svých ambiciózních cílů. Klíčem k zaručení dobré kvality potravin a jejich bezpečných a zajištěných dodávek je sledovatelnost výrobků a schopnost prosazovat zásadu předběžné opatrnosti. Pro účinné monitorování sanitárních a fytosanitárních norem je nezbytné provádění inspekcí s odpovídajícím zajištěním zdrojů.

5.6

I přesto, že dohody o volném obchodu poskytují podnikům značné příležitosti, povědomí o jejich přínosech bývá nízké, zvláště pak v prvních letech jejich provádění. Komise a členské státy by ve spolupráci s podnikatelskou sférou EU měly tyto dohody propagovat v příslušných národních jazycích mezi potenciálními vývozci, aby se tyto mezery ve znalostech zaplnily, zvláště pak u malých a středních podniků. V rámci takových opatření by mohly být pro každou dohodu o volném obchodu vypracovány ještě před jejím vstupem v platnost akční plány jejího provádění.

5.7

Dovozci v obchodních partnerských zemích mají přímý prospěch z úspory na clech, a jsou proto klíčovými aktéry, pokud jde o využívání celních preferencí, které dohoda o volném obchodu poskytuje. EU by je měla mít na zřeteli v rámci veškerých svých snah o zvyšování míry využívání preferencí. V rámci informačních činností by měly být pořádány semináře seznamující s příležitostmi, které daná dohoda o volném obchodu nabízí, a o způsobu podávání žádostí o celní preference. Informační činnost EU v partnerských zemích, s nimiž jsou dohody o volném obchodu uzavřeny, by měla probíhat v úzké spolupráci mezi delegacemi EU, zastupitelskými úřady jednotlivých států a obchodními zástupci, včetně obchodních komor.

5.8

Služby jsou v moderních dohodách o volném obchodu předmětem velké části jejich ustanovení, jejich výhody jsou však ve srovnání s nižšími celními sazbami obtížněji rozpoznatelné. Klíčovým faktorem usnadnění obchodu je zde transparentnost regulačních požadavků na trzích třetích zemí. Chystané sloučení databáze o přístupu na trh EU a asistenční služby pro obchod vytváří příležitost, jak jednotným způsobem poskytovat informace nejen o zboží, ale i o službách. Měl by vzniknout nový portál, kde bude možné získat informace o přístupu na trh a tržních omezeních podle způsobu dodání pro každý kód CPC (23), ale také informace o dokumentaci, certifikaci, licenčních podmínkách, testování a dalších požadavcích platných v daném odvětví. Pomoci by mohl také průvodce pro evropské vývozce služeb a investory, který by zahrnoval nejdůležitější obchodní partnery, s nimiž má EU preferenční vztahy v oblasti služeb, jako je Japonsko nebo Kanada.

5.9

EU má nejotevřenější trh s veřejnými zakázkami na světě a dohody o volném obchodu obsahují komplexní pravidla a významné příležitosti pro přístup na trh s veřejnými zakázkami, kterých mohou evropské podniky v partnerských zemích využívat. Stále však chybí transparentnost a jednotná opatření, jimiž by se řídilo uvádění pracovněprávních doložek ve smlouvách o veřejných zakázkách a v rámci pravidel a postupů v této oblasti (24), což by se v dohodách o volném obchodu mělo odrazit. Zveřejňování nabídkových řízení probíhajících ve třetích zemích ve vyhrazené části databáze Tenders Electronic Daily by výrazně zvýšilo schopnost evropských podniků všech velikostí využívat kapitoly o zadávání veřejných zakázek. K překonání jazykové bariéry by mohl pomoci specializovaný nástroj pro automatický překlad zveřejňovaných nabídek do všech jazyků EU.

5.10

Podmínkou využívání preferenčních cel v rámci dohody o volném obchodu je zajistit, aby výrobky byly v souladu s pravidly původu. Snížení administrativních nákladů na podávání žádostí o preferenční celní sazby je třeba považovat za klíčový faktor zvyšování míry využívání preferencí, zejména u transakcí s nízkou hodnotou. Zásadním krokem by v tomto ohledu bylo zjednodušení a harmonizace pravidel původu v různých dohodách o volném obchodu. Nový přístup k ověřování původu, který je součástí dohody o volném obchodu s Kanadou a s Japonskem, kde o tom, zda výrobky splňují požadavky týkající se původu, rozhoduje dovozní orgán, může navíc od vývozce fakticky vyžadovat, aby předával komerčně citlivé údaje.

5.11

Investiční kapitoly dohody o volném obchodu poskytují právní jistotu pro přímé zahraniční investice směřující ze zahraničí i do zahraničí a odstraňují investiční bariéry. V oblasti dlouhodobých udržitelných investic zaujímají evropské podniky v celosvětovém měřítku přední postavení. Přilákat takové investice je nicméně i nadále obtížné. Plán vnějších investic EU (EIP), který se zaměřuje na udržitelný rozvoj a zaměstnanost a růst, je v tomto ohledu slibným krokem, po stránce geografické a tematické a z hlediska dostupných finančních prostředků je však velmi omezený. EU by tuto strategii mohla podpořit tím, že v koordinaci se svými členskými státy a podnikatelskou sférou EU bude příslušné otázky týkající se udržitelných investic zařazovat mezi hlavní body politické agendy oficiálních návštěv, setkání na vysoké úrovni a misí v těchto zemích.

5.12

Evropské podniky působící ve třetích zemích představují klíčové hnací síly, které prosazují odpovědné chování podniků. EHSV konstatuje, že obchodní a investiční dohody obsahují stále větší počet ustanovení týkajících se odpovědnosti podniků, která sledují nejrůznější cíle (25). Vzhledem k tomu, že evropské společnosti zaujímají v této oblasti celosvětově vůdčí postavení, EU má ideální pozici k tomu, aby se stala lídrem v oblasti náležité péče; EHSV proto vítá skutečnost, že Evropská komise se řídí jeho doporučením, aby navrhla evropskou legislativu v této oblasti (26).

---

(1)  Obchodní prognóza WTO, duben 2020.

(2)  Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 15.

(3)  Nedávná stanoviska jsou uvedena v Úř. věst. C 47, 11.2.2020. REX/529 „Mimořádná situace po pandemii COVID-19 – návrh nové multilaterální struktury“ (viz strana xx v tomto čísle Uředního věstníku), Probíhající práce NAT/791 „Slučitelnost obchodní politiky EU se Zelenou dohodou pro Evropu“ a REX/532 „Udržitelné dodavatelské řetězce a důstojná práce v mezinárodním obchodě“.

(4)  Společný nástroj k výkladu dohody CETA, říjen 2016.

(5)  Non-paper from the Netherlands and France on trade, social economic effects and sustainable development (Neoficiální dokument z Nizozemska a Francie o obchodu, socioekonomických dopadech a udržitelném rozvoji), květen 2020.

(6)  „The impact of the COVID-19 pandemic on global and EU trade (Dopad pandemie COVID-19 na celosvětový obchod a obchod EU)“, tým hlavního ekonoma, GŘ pro obchod, duben 2020.

(7)  Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 15.

(8)  Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 38.

(9)  Viz poznámka pod čarou 3.

(10)  Stanovisko REX/532 „Udržitelné dodavatelské řetězce a důstojná práce v mezinárodním obchodě“ (očekává se v září 2020).

(11)  Služby mají rovněž významný podíl v oblasti vývozu konečných výrobků, kde tvoří 34 %. Všechny údaje pocházejí z databáze Trade in Added Value (TiVA), 2016.

(12)  Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 27.

(13)  Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 28.

(14)  Viz poznámka pod čarou 5.

(15)  Návrh znění dohody o novém partnerství se Spojeným královstvím, 18. března 2020.

(16)  COM(2019) 640 final.

(17)  Bere na vědomí dva případy řešení sporů zahájené v roce 2019 za pomoci obecného mechanismu pro řešení sporů v oblasti dohod o volném obchodu, a to konkrétně s Ukrajinou a Jihoafrickou celní unií.

(18)  Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 27–34.

(19)  Amicus curiae určený panelu odborníků posuzujících dodržování kapitoly o udržitelnosti ze strany Korejské republiky, leden 2020.

(20)  Viz poznámka pod čarou 4.

(21)  Společné prohlášení interních pracovních skupin EU–Kanada, listopad 2019.

(22)  Agri-food trade in 2018 (Obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty v roce 2018), GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, 2019.

(23)  Kód Centrální klasifikace produkce v seznamu odvětvové klasifikace služeb Světové obchodní organizace (WTO).

(24)  Obecný průzkum MOP 2008, Pracovněprávní ustanovení ve smlouvách o veřejných zakázkách. Zohledňování sociálního rozměru v pravidlech a postupech zadávání veřejných zakázek.

(25)  Business Responsibilities and Investment Treaties, Consultation paper by the OECD Secretariat (Odpovědnost podniků a investiční smlouvy, konzultační dokument sekretariátu OECD), leden 2020.

(26)  Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 38–49.