Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52018AE3220

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie [COM(2017) 772 final – 2017/0309 (COD)]

EESC 2018/03220

OJ C 62, 15.2.2019, p. 231–237 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.2.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 62/231

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

[COM(2017) 772 final – 2017/0309 (COD)]

(2019/C 62/37)

Zpravodaj:

Dimitris DIMITRIADIS

Konzultace

Evropská komise, 18. 6. 2018

Právní základ

články 196 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

 

 

Rozhodnutí předsednictva

26. 6. 2018

 

 

Odpovědná specializovaná sekce

Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí

Přijato ve specializované sekci

5. 10. 2018

Přijato na plenárním zasedání

18. 10. 2018

Plenární zasedání č.

538

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

205/2/1

1.   Závěry a doporučení

Závěry

1.1.

 Vzhledem k novým podmínkám, které vznikají v důsledku jevů spojených se změnou klimatu, neustále se vyvíjejí a mají značný vliv na činnost a existenci člověka, EHSV vyzývá evropské orgány a instituce, aby zavedly nová společná opatření a politiky.

1.2.

 Abychom byli schopni uvedeným jevům čelit, je třeba být obezřetnější a v duchu solidarity vypracovat nejen plány, ale i konkrétní řešení. Právě tímto směrem se ubírá návrh na přezkum mechanismu civilní ochrany rescEU, který vůbec poprvé bude zahrnovat i letecké prostředky k hašení lesních požárů, jakož i kapacity pro provádění pátracích a záchranných akcí v městském prostředí, pro polní nemocnice a pohotovostní lékařské týmy.

1.3.

 EHSV se domnívá, že je důležité, aby návrh stanovil, že kromě čtyř uvedených kapacit by Komise mohla prostřednictvím přenesené pravomoci definovat i další kapacity, kterými by měl být systém rescEU vybaven, a aby byla zaručena jeho nezbytná pružnost.

1.4.

 EHSV je toho názoru, že návrh Komise bere v potaz pojetí evropské solidarity, ale žádným způsobem členské státy neosvobozuje od plnění jejich povinností a úlohy, která jim náleží.

1.5.

 Díky novému mechanismu civilní ochrany budou mít EU jako celek i každý jednotlivý členský stát společně užitek z kapacit struktury, která bude mít k dispozici své vlastní prostředky, ale také další prostředky, kterými budou přispívat členské státy.

1.6.

 EHSV soudí, že předložením tohoto návrhu Komise nejen pochopila, že je nutné šířit informace řádným způsobem, ale také, že znalosti je třeba zainteresovaným stranám sdělovat ve strukturované podobě, pokud chceme, aby byly využity.

1.7.

 Základní pilíř společné civilní ochrany – jež je prováděna ve spolupráci s členskými státy a se třetími zeměmi, které se podílejí na společných akcích, a za aktivní spolupráce s regionálními a místními orgány – musí jednoznačně spočívat ve vzdělávání obyvatel a jejich následné přípravě na to, aby byli schopni na katastrofy reagovat.

1.8.

 Nicméně je-li civilní ochrana záležitostí všech stejně jako každého zvlášť, není individuální odpovědnost jediným faktorem, díky němuž je možné reakci na výzvy zlepšit. Velkou úlohu v tomto ohledu hraje společné úsilí a uvědomění. V této souvislosti je nezbytné zmobilizovat občanskou společnost, nevládní organizace, dobrovolníky a nezávislé subjekty, aby se podíleli na vypracování i na provádění zásahových plánů pro stav nouze v případě přírodních katastrof.

1.9.

 Společnými akcemi mohou podnikové odvětví a osoby, které v něm pracují, pomoci společnosti přizpůsobit se nežádoucím dopadům změny klimatu, či jim čelit, jakož i v co největší možné míře snížit dopady přírodních katastrof nebo souběžně i příčiny těch, které jsou způsobeny člověkem, a to např. co se týče emisí plynů a emisí pevných částic.

1.10.

 Dnešní inovační technologie a digitální nástroje (internet věcí) musí sloužit silám, které řídí cyklus činností v oblasti civilní ochrany, a to na každé úrovni. Ať už jsou na místě přítomné kapacity použity při prevenci, nebo při dohledu, řízení či poskytování informací, tyto nástroje mohou, jsou-li použity správně, nebezpečí odrazit.

1.11.

 EHSV se domnívá, že Komisí navrhovaný mechanismus rescEU je schopen:

a)

vyslat evropským občanům silný signál o evropské solidaritě v této době, kdy ho EU obzvláště potřebuje,

b)

posunout směrem kupředu spolupráci, pokud jde o země přistupující k EU, ale i vznik příslušné mentality založené na solidaritě, která musí mezi členskými státy EU panovat,

c)

zajistit, aby země, které takto spolupracují v rámci evropských institucí, investovaly do citlivých a důležitých oblastí, a uvědomily si tak konkrétní význam toho, že unie států, jako je EU, přesahuje rámec témat, která jsou obvykle projednávána,

d)

podpořit regionální spolupráci prostřednictvím dvoustranných dohod a přispívat ke snížení napětí v citlivých oblastech politiky, jak to již prokázala řada příkladů z minulosti, kdy se proti velkým přírodním katastrofám bojovalo společně.

1.12.

 EHSV upozorňuje na to, že vedle údajů prezentovaných Komisí ohledně rozsahu, jehož přírodní jevy a katastrofy dosáhly do roku 2017, ukazuje i léto tohoto roku, že je nezbytné přezkoumat a doplnit rámec, kterým se v současné době mechanismus civilní ochrany EU řídí. Požáry, vlny horka či záplavy, které dosáhly na celém území EU nebývalé intenzity – a to i v oblastech, jež byly až do tehdy považovány za oblasti, jimž se takovéto pohromy vyhýbají – a které souvisejí se změnou klimatu, ale také silné a často se opakující otřesy, jež nepředvídatelně přinášejí ohromnou destrukci a ztráty, dokládají, že je nezbytné přijmout iniciativy, jako jsou ty, jež Komise navrhuje v rámci rescEU.

1.13.

 EHSV je přesvědčen, že v příštích letech bude třeba, aby přístup k otázkám civilní ochrany byl čím dál tím globálnější a zahrnoval zásahové politiky na všech úrovních lidské činnosti. Poznamenává, že co se týče civilní ochrany, je nezbytné v rámci EU neprodleně přijmout rozsáhlejší politický a regulační rámec.

Doporučení

1.14.

 Výbor bere na vědomí problémy a povinnosti, které pro Komisi vyplývají z platných evropských právních předpisů, zejména v rámci primárního práva, domnívá se však, že je třeba vyvinout veškeré možné úsilí k tomu, aby se členské státy připojily k myšlence společného přístupu k otázkám civilní ochrany, zejména v oblasti prevence, reakce a obnovy.

1.15.

 Vypracování studií, jež se týkají vnitrostátního posouzení rizik, a akčních plánů prevence a reakce na místní, regionální a celostátní úrovni, je sice dobrovolné, ale spojené s financováním, by mělo pro členské státy Unie představovat pobídku k maximalizaci výhod, jež systém rescEU přináší.

1.16.

 Komise by ve spolupráci s členskými státy měla vypracovat obecné zásady a hlavní směry pro úpravu vnitrostátních právních předpisů, díky nimž by státy měly společný evropský právní rámec, který by byl moderní a vyznačoval se slučitelností, pokud jde o otázky, jako je – abychom uvedli alespoň několik příkladů – včasné varování, dobrovolnictví a jeho institucionalizované zapojení do všech úrovní akčního cyklu v oblasti civilní ochrany nebo i povinnost členských států věnovat určité procento svého rozpočtu na preventivní opatření.

1.17.

 EHSV se domnívá, že díky vytvoření společných administrativních postupů by v členských státech v této oblasti vznikla „společná řeč“, která by maximalizovala výhody mechanismu rescEU a zajistila žádanou pružnost a efektivnost pro to, aby se jich plně využilo, zejména u pohotovostních operací.

1.18.

 EHSV je toho názoru, že by bylo vhodné využívat nástroje, jako je evropské uskupení pro územní spolupráci (ESÚS), aby v oblasti civilní ochrany byl na přeshraniční úrovni zajištěn společný postup členských států.

1.19.

 EHSV je přesvědčen, že bude vhodné spustit iniciativu, která by inovativní a začínající podniky přiměla ke zdokonalení, vyvinutí nebo vytvoření nových nástrojů využívajících vyspělé technologie v oblasti prevence a reakce, jako jsou mimo jiné mechanismy předvídání, varování či zásahu.

1.20.

 Lesní požáry jsou jedním z dokladů nutnosti takové systémy vypracovat a současně při tom využít předností evropského průmyslu v oblasti letectví, informatiky, automobilového průmyslu, systémů boje proti požárům a v dalších odvětvích.

1.21.

 EHSV se domnívá, že Komise bude muset do svého postupu zapojit kruhy vědců a výzkumných pracovníků, aby prodiskutovali opatření, která mají být provedena v různých fázích cyklu civilní ochrany.

1.22.

 Pro umožnění výměny osvědčených postupů, informací o nových možnostech, které technologie nabízí, či projednání dalších otázek, by bylo vhodné ujmout se iniciativy a vytvořit výroční evropské fórum, které by mohlo být pod záštitou EHSV a jehož by se účastnili členové vědecké obce a vedoucí činitelé odpovědní za záležitosti civilní ochrany.

1.23.

 Je nezbytné, aby Komise členským státům doporučila soubor osvědčených postupů, zejména v oblasti prevence a obnovy, přičemž by zavedla modely, které zajistí životaschopnost a udržitelnost.

1.24.

 EHSV považuje hnutí dobrovolníků, a tudíž občanskou společnost, za jednu z hlavních hybných sil mechanismů civilní ochrany. Považuje rovněž za nezbytné stanovit, že toto hnutí bude podpořeno zdroji a vybavením na evropské úrovni a že bude institucionálně zahrnuto do nového mechanismu rescEU.

1.25.

 Otázkou, již by bylo bez pochyby vhodné prodiskutovat v orgánech EU za účelem vytvoření jednotného rámce pro její řešení, je zajištění toho, aby ti pracovníci, kteří si to přejí, byli zapojeni do řad týmů dobrovolníků, přičemž je třeba přijmout vhodná ustanovení pro zaručení jejich základních práv, jako je pojištění a právo na dovolenou, kterou nelze zamítnout, v každém případě tehdy, účastní-li se operací civilní ochrany na místě.

1.26.

 Pro týmy dobrovolníků civilní ochrany a používané prostředky by bylo vhodné vytvořit společný evropský systém certifikací, který by doplňovala ad hoc školení na místní, regionální, celostátní nebo evropské úrovni.

1.27.

 EHSV připomíná Komisi, že je třeba evropským strukturálním a investičním fondům přímo zajistit potřebnou pružnost pro financování činnosti zaměřené na obnovu a ozdravení po katastrofách, a podtrhuje, že je nezbytné, aby v rámci tohoto úsilí byly vypracovány studie, aby se napomohlo udržitelnému rozvoji, ale také aby se podpořil každodenní život obyvatel postižených oblastí, zejména venkovských, s cílem zabránit jejich vylidnění.

1.28.

 Bylo by vhodné, aby „kapacity“, které by mohly být zakoupeny či pronajaty, jak je plánováno v rámci nového mechanismu rescEU, zahrnovaly případně různé způsoby využití tak, aby byla zajištěna co nejlepší návratnost dané investice. Například letadla mohou být použita pro hašení lesních požárů, provádění pátracích a záchranných akcí, sledování hranic v případě přeshraničních katastrof a samozřejmě i k preventivním opatřením.

1.29.

 Určení možností použití různých kapacit najednou, kdy by současně byla pokryta oblast bezpečnosti (safety) i ochrany (security), je možná i způsobem, jak nejen ušetřit zdroje, ale také podpořit využití integrované zásahové činnosti prováděné EU, a přispět tak k cíli doplňkovosti činností.

1.30.

 Rozptýlené rozdělení kapacit, jehož zavedení se v rámci mechanismu rescEU předpokládá, musí být předmětem samostatné studie, která zohlední nejen zeměpisné, geologické a finanční faktory, ale především s ohledem na vzniklá rizika zváží i přímé možnosti reakce a pokrytí oblastí v EU podle jednotlivých druhů nebezpečí.

1.31.

 EHSV navrhuje, aby obecně, a přinejmenším v případech, kdy je spuštěn a kdy zasahuje evropský mechanismus, založil odpovědný členský stát nebo region spis o katastrofě – přičemž model tohoto spisu by mohla vypracovat Komise –, aby bylo možné vybudovat know-how a zlepšit postupy při dalších zásazích, a vytvořit tak databázi zahrnující celou Evropu. Stejně tak se doporučuje zavést ukazatele pro měření doby zásahu nástroje rescEU a jeho konkrétní dopad.

1.32.

 EHSV příznivě hodnotí názor, že provedení ustanovení o plánování týkajících se posouzení rizik a jejich řízení představuje předběžnou podmínku v rámci politiky soudržnosti a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Upozorňuje však na to, že by bylo třeba před takovou akcí uspořádat rozsáhlou informační kampaň, aby nebyl narušen produktivní proces.

1.33.

 EHSV považuje za nezbytné zvýšit účast členských států na Evropské rezervě v oblasti civilní ochrany. Nicméně by bylo vhodné, aby přípravná opatření, která členské státy pro tuto účast přijmou, zahrnovala také investice z jejich strany určené na dodatečné vybavení, aby se na jedné straně předešlo oslabení jejich prostředků a na druhé straně dosáhlo posílení operační kapacity celé Unie.

1.34.

 EHSV považuje za vhodné připomenout, že ve fázi obnovy po všech druzích katastrof musí být zvláštní pozornost věnována odvětví malých a středních podniků, neboť toto odvětví představuje hybnou sílu v každodenní hospodářské a sociální realitě.

2.   Obecné připomínky (souvislosti)

2.1.

 Mechanismus civilní ochrany Unie stanoví rámec pro spolupráci a poskytování pomoci v závažných a mimořádných situacích, které vzniknou uvnitř EU či mimo ni. Příslušný právní rámec byl zaveden rozhodnutím Rady 2001/792/ES, Euratom o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany.

2.2.

 V následujících letech bylo původní rozhodnutí postupně pozměněno rozhodnutím Rady 2007/779/ES, Euratom o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství (přepracovaná verze) a poté rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie.

2.3.

 V současné době se na mechanismu podílí 28 členských států EU, země Evropského hospodářského prostoru (EHP), kterými jsou Island a Norsko, a dále Černá hora, Srbsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Turecko. EHSV je toho názoru, že by bylo velmi prospěšné, kdyby se na něm podílely i další země, aby se tak zvýšila jeho pružnost a rychlost zásahů, ale také efektivita využívání jeho zdrojů.

2.4.

 Dne 23. listopadu 2017 přijala Komise návrh spolu s připojeným sdělením, jehož cílem je změnit právní rámec mechanismu civilní ochrany Unie. Navrhovaný text vychází z poznatků získaných z dosavadních zkušeností a stanoví následující cíle:

a)

vytvořit zvláštní rezervu kapacit (prostředků) EU v oblasti civilní ochrany,

b)

zajistit rychlejší poskytnutí pomoci a omezit byrokracii,

c)

přijmout dodatečná opatření v oblasti prevence a připravenosti.

2.5.

 Hlavním zdrojem financování byl až doposud Fond solidarity Evropské unie (FSEU), který byl zřízen v roce 2002 nařízením (ES) č. 2012/2002.

2.6.

 EHSV již dříve vyjádřil svůj postoj k otázkám týkajícím se civilní ochrany, přírodních katastrof a Fondu solidarity, a sice ve svých stanoviscích NAT/314 (2006) (1), ΝΑΤ/375 (2008) (2), ΝΑΤ/438 (2009) (3), ECO/355 (2013) (4) a ECO/426 (2017) (5).

2.7.

 Hlavními složkami, o něž se mechanismus civilní ochrany EU při svém současném fungování opírá, jsou: středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC, Emergency Response Coordination Centre) v Bruselu, společný komunikační a informační systém pro mimořádné události (CECIS, Common Emergency Communication and Information System), zásahové týmy, moduly civilní ochrany a týmy pro technickou pomoc, spolu s prostředky, které mají k dispozici, jakož i vzdělávací program a program výměny odborníků.

3.   Současné nastavení mechanismu

3.1.

 Lisabonská smlouva definovala nové oblasti pravomocí, v nichž může Evropská unie zasahovat. V oblasti civilní ochrany mají tyto nově přidělené pravomoci především podpůrný charakter.

3.2.

 Cílem Lisabonské smlouvy je především zlepšit schopnost EU reagovat na přírodní či člověkem způsobené katastrofy. Článek 196 jí tedy uděluje možnost přijmout opatření, která se týkají předcházení rizikům, přípravy osob zabývajících se civilní ochranou, zásahu v případě přírodních nebo člověkem způsobených pohrom, operativní spolupráce mezi vnitrostátními útvary civilní ochrany a soudržnosti akcí podnikaných na mezinárodní úrovni.

3.3.

 Tato ustanovení týkající se civilní ochrany se navíc kombinují s imperativem solidarity podle článku 222 Smlouvy, který Unii zmocňuje poskytnout členskému státu pomoc v případě teroristického útoku nebo v případě, že je obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy.

3.4.

 Dnes je zřejmé, že extrémní povětrnostní jevy, které jsou důsledkem změny klimatu, zasahují i Evropu. EHSV se stejně jako Komise a Evropský parlament domnívá, že z pohledu přírodních katastrof byly roky 2017 a 2018 pro evropský kontinent velmi náročné a vybraly si svou daň v podobě lidských životů a zničení rozsáhlých lesních ploch, majetku i infrastruktur. Výrazně postižena byla i zemědělská, lesnická, obchodní a průmyslová činnost, přičemž jevy, jako jsou lesní požáry, nabyly znepokojivých rozměrů v severních oblastech EU, které až doposud byly, v každém případě co se tohoto jevu týče, považovány za bezpečné.

3.5.

 EHSV se domnívá, že v novém prostředí, které se vytváří, je evropský mechanismus civilní ochrany ve své současné podobě přežitý, neboť se ukazuje jako nedostatečný, pomalý a neefektivní, pokud k přírodním katastrofám dojde v různých oblastech najednou. Další velkou nevýhodu představují zdroje, které má k dispozici, neboť jsou obzvláště omezené a vystačí pouze na přepravní náklady a nepokryjí operační či jiné výdaje, které jsou často mnohem vyšší.

3.6.

 Současně se dnes ukazuje, že členské státy nejsou schopny čelit případné závažné katastrofě pouze vlastními prostředky, neboť náklady, které by každý členský stát musel vynaložit na nákup či pronájem veškerého zařízení potřebného pro zásah, by byly neúnosné, a proto je třeba, aby členské státy mohly počítat se zásahem na evropské úrovni.

3.7.

 Jako symbolický příklad lze uvést kupní cenu moderního a výkonného vodního bombardéru typu Canadair, hojně používaného v členských státech, která se pohybuje kolem 30 milionů eur. Výroba těchto strojů je navíc přerušena, a i kdyby se objevily nové objednávky, společnost, která ho vyrábí, může dodat pouze jeden či dva nové stroje ročně.

3.8.

 Navíc i když je v současné době stanoveno, že mechanismus uvolnění zdrojů lze aktivovat v případě, že je členský stát ohrožen závažnou katastrofou, nejčastěji dochází k tomu, že ostatní členské státy EU nejsou schopny poskytnout žádnou pomoc, a to buď proto, že jim k tomu zjevně chybí prostředky, nebo protože v těch několika zemích, které prostředky mají, jim vývoj situace zakazuje podniknout jakoukoli operaci v jiném členském státě.

3.9.

 Vzhledem k prostředkům, s nimiž může mechanismus civilní ochrany v současné době počítat, je výše zmíněné ustanovení článku 222 Lisabonské smlouvy často neúčinné, neboť zdroje jsou omezené, byrokratická zátěž brzdí jakoukoli okamžitou reakci a rychlý zásah a propojení v oblasti znalostí a výměny osvědčených postupů zůstává pouze v teoretické rovině.

4.   Obecné připomínky k návrhu Komise

4.1.

 EHSV opakuje, že je nezbytné mechanismus civilní ochrany EU zlepšit, pozměnit a dále rozvíjet a přeměnit jej na integrovaný evropský prostředek, který se zaměřuje na zvládání katastrof, přičemž cílem musí být to, aby pokrýval celý cyklus opatření v oblasti civilní ochrany, který začíná prevencí a končí obnovou po katastrofě.

4.2.

 Evropská unie a její členské státy mohou tímto návrhem na posílení své schopnosti zvládání katastrof prostřednictvím mechanismu rescEU nejen ukázat lidskou tvář, a to v rovině zásad i v praxi, ale rovněž – v této době, kdy je nutné vrátit se ke kořenům Evropy – demonstrovat jednotu a solidaritu, které jsou hlavními zásadami jak jejích zakládajících smluv, tak dohod, které z nich vyplývají.

4.3.

 Je nutné zdůraznit, že v praxi dosud neexistují seriózní evropská ustanovení, která by pobízela k vypracování solidnějších návrhů a k uzavírání pevných aliancí pro zvládání těchto katastrofických událostí, a že spontánní úsilí se v tomto smyslu často ukazuje jako marné a neúčinné. Stále vzrůstá naléhavost potřeby zvýšit četnost cvičení mezi zeměmi, které jsou vystaveny společným nebezpečím a mají společné hranice, přičemž by se těchto cvičení měli účastnit i dobrovolníci a tito dobrovolníci by měli být školeni, a také potřeby přijmout opatření na podporu společenství (tak, že budou zproštěna povinností, jako je např. rezerva, nebo že jim tyto povinnosti budou zmírněny), aby se v nich zvýšil počet dobrovolníků.

4.4.

 EHSV souhlasí s posílením mechanismu prevence a připravenosti v kombinaci se zvýšením odolnosti infrastruktur a ekosystémů. Vedle toho, že dojde ke snížení ztrát na lidských životech, že společnost bude chráněna a že díky menší potřebě reagovat na katastrofy vznikne přímý finanční zisk, zajistí tento krok lepší ochranu činností zemědělské výroby, neboť sníží rizika katastrof způsobených požáry a záplavami, které uštědřují těžké rány primárnímu sektoru.

4.5.

 Konstatování Komise, že nebezpečí – ať již přirozená, jako jsou záplavy, požáry či zemětřesení, nebo způsobená člověkem, jako technologické havárie, teroristické útoky atd. – nabývají v současnosti různých a nových podob, zcela odpovídá formám rizik v dnešní době i úloze změny klimatu coby multiplikátoru. Koncepce „odolnosti“, která byla zavedena v oblasti řízení rizik katastrof, odráží způsob, který je obecně vhodný pro provádění veškeré hospodářské činnosti, ale také, a především, pro oblast infrastruktur. Pro posouzení a posílení jejich odolnosti je třeba využít nejmodernější digitální nástroje a nejinovativnější technologie.

4.6.

 Koncepce, která byla vytvořena v zájmu posílení schopnosti v oblasti prevence katastrof, připravenosti a reakce na ně, ale i obnovy poté, co k nim doje, poprvé zdůrazňuje základní pilíře, na nichž je založena zásada udržitelného rozvoje. EHSV zcela souhlasí s úplným vysvětlením pojmu celého cyklu civilní ochrany, neboť to zdůrazňuje, že v sociální, hospodářské a environmentální oblasti je třeba obezřetnosti. Tento globální přístup zaručuje, že se do celého cyklu a i do šíření a předávání know-how a postupů zapojí celá škála odpovědných subjektů. Aby byl tento krok úspěšný, bude třeba využít programů a cvičení či školení vedených společně skupinami zemí, jež jsou vystaveny stejným rizikům.

4.7.

 Tento mechanismus zapadá do kontextu programu 20/20 Organizace spojených národů a světové strategie pro řízení rizik katastrof, jak ji vymezuje sendajský rámec pro snižování rizika katastrof a konkrétně jeho první priorita, kterou je porozumět riziku katastrof.

4.8.

 EHSV rovněž souhlasí s obecnou zásadou vytvořit síť znalostí a odborné přípravy, jak popisuje Komise. Nicméně upozorňuje, že je nutné, aby do ní byla institucionálně zapojena i vědecká a akademická obec, jež by měla mít na starosti vedení výzkumných činností v podobě prací a studií, které budou popisovat a posuzovat možná rizika, zranitelnost z nich vyplývající a nebezpečí, jimž jsou komunity vystaveny. Je nezbytné zajistit spolupráci mezi soukromými subjekty, podniky a občanskou společností, a to vzhledem k jejich značným zkušenostem a vědomostem, které nashromáždily, ale také proto, aby struktury společenství mohly být na místní úrovni snadněji a přímo mobilizovány v případě, že dojde ke katastrofě. Významnou a vysoce prioritní záležitostí se navíc jeví to, aby občané byli informováni a proškoleni, pokud jde o různá nebezpečí, jimž musejí čelit.

4.9.

 EHSV souhlasí se zvláštními kapacitami, které Komise navrhuje vytvořit v rámci rescEU, přičemž jde o vytvoření rezervy vodních bombardérů, čerpadel s vysokým průtokem, pátracích a záchranných prostředků ve městech, jakož i operační kapacity, které je třeba vyvinout v oblasti veřejného zdraví, a to zajištěním jednotek polních nemocnic a pohotovostních lékařských týmů, jak popisuje kapitola 3.1 druhý pododstavec sdělení. EHSV se domnívá, že je nezbytné zajistit, aby tyto prostředky byly interoperabilní a bylo možné je používat flexibilně, a dosáhnout tak úspor z rozsahu, a to v zájmu udržitelného rozvoje. Bylo by například možné zvážit nákup leteckých prostředků, které by současně soužily k a) hašení požárů ze vzduchu, b) provádění letecké ostrahy a hlídek s cílem poskytovat včasná varování, c) provádění pátracích a záchranných akcí a d) převozu nemocných z oblastí se špatnou dostupností nebo z odlehlých ostrovů. Tím by bylo umožněno prospěšné využívání těchto leteckých kapacit po celý rok, takže by byly amortizovány rychleji a za finančně výhodnějších podmínek.

4.10.

 EHSV navrhuje vytvořit regionální struktury v oblastech, v nichž existuje větší riziko, pro případ, že bude zapotřebí okamžitý zásah. Mimoto je třeba posílit místní komunity tím, že jim budou přiděleny nezbytné prostředky pro prvotní reakci a že na této úrovni budou sestaveny dobře proškolené týmy, které budou disponovat systémy včasného varování. Mimoto se zdá naprosto nezbytné vypracovat a šířit společné certifikované příručky obsahující pokyny.

4.11.

 EHSV vítá, že byly rozšířeny oblasti financování akcí civilní ochrany ve prospěch členských států – jde např. o přizpůsobení, obnovu, ale také o navýšení procenta spolufinancování v oblasti dopravy. Pokud například zemětřesení způsobí rozsáhlé škody, je spolufinancování mezi EU a daným členským státem zcela odůvodněné v případě přepravy a instalace malých obytných jednotek a provedení nezbytných prací s cílem zajistit na vhodném místě infrastrukturu a vybavení užitečné pro všechny (např. elektřinu, přívod vody, komunikace, kanalizaci), aby mohla být co nejrychleji obnovena socioekonomická činnost a aby byla zajištěna sociální soudržnost.

4.12.

 EHSV není proti tomu, aby byly zohledněny i provozní náklady, pokud jde o spolufinancování, přitom však poukazuje na nutnost zavést mechanismus objektivního odhadu, a především mechanismus posouzení výše nákladů, aby prostředky byly využívány náležitým způsobem. Dále se pak domnívá, že je nezbytné využít všech alternativních zdrojů financování, jako jsou strukturální fondy nebo spolufinancování ze strany Evropské investiční banky.

4.13.

 EHSV v celé řadě stanovisek vždy zastával názor, že je nezbytné snížit byrokratickou zátěž postupů a zajistit nezbytnou pružnost při využívání evropských fondů, aniž by byla oslabena transparentnost procesu a jeho nezávislá kontrola, což jsou naprosto nezbytné podmínky pro to, aby byly zaručeny legální a účinné postupy pro příspěvky evropských občanů.

4.14.

 EHSV souhlasí s tím, že Komise odkazuje na boj, který je třeba vést proti dopadům terorismu, a domnívá se, že je nezbytné mít jasně určený rámec pro opatření prevence, reakce (na úrovni dopadů) a obnovy. V blízké budoucnosti by v tomto ohledu mohla vypracovat i plán pro vytvoření souboru rezervních prostředků určených k reakcím na přírodní katastrofy způsobené chemickými, biologickými, radiologickými či jadernými haváriemi, aniž by podniky působící v těchto odvětvích byly osvobozeny od své odpovědnosti či od svých povinností. Výbor je toho názoru, že pokud se na takové nehody nereaguje včas, může být fatálně zasažena výroba primárního sektoru, a tudíž to může mít v dlouhodobém hledisku obrovské dopady na zásobování a zdraví celé populace.

4.15.

 EHSV se domnívá, že v rámci mechanismu rescEU je nezbytné mobilizovat občanskou společnost prostřednictvím toho, že bude institucionálně uznána, a to tak, že bude zapojena do vypracovávání politik a do prevence, ale i do reakce na katastrofy, kdykoli je to možné. Stejně tak by do tohoto procesu měl být zapojen Evropský sbor solidarity.

5.   Konkrétní připomínky

5.1.

 EHSV rovněž považuje za nezbytné posílit úlohu regionálních a místních orgánů v oblasti civilní ochrany a v rámci nového mechanismu Unie, a sice prostřednictvím toho, že:

a)

budou zahrnuty do fáze prevence a koncipování a provádění opatření v oblasti řízení rizik a jejich zvládání, ať jsou přírodní, či způsobena člověkem,

b)

jejich konkrétní kapacity budou podporovány a zařazeny do navrhovaného mechanismu, vzhledem k tomu, že regionální a místní orgány budou v případě katastrofy k zásahu povolány jako první,

c)

se využije kompetencí, které mají k dispozici pro všechny druhy činností, které budou zahájeny s cílem zajistit koordinaci operací a jejich rozvoj a za účelem zamezení zdvojování v maximální možné míře a podpory interoperability,

d)

se posílí jejich úloha v souvislosti s přeshraniční spoluprací, a to tak, že budou realizovány společné plány, programy a školení.

V Bruselu dne 18. října 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1)  Úř. věst. C 139, 11.5.2001, s. 27.

(2)  Stanovisko EHSV Zlepšení mechanismu civilní ochrany Společenství – reakce na přírodní pohromy (Úř. věst. C 204, 9.8.2008, s. 66).

(3)  Stanovisko EHSV Přístup Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem (Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 97).

(4)  Stanovisko EHSV Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 45).

(5)  Stanovisko EHSV Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zvláštní opatření k poskytnutí dodatečné podpory členským státům zasaženým přírodními katastrofami (Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 38).

Top