Stanovisko Evropského výboru regionů Sdělení o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství

(2018/C 461/05)

Zpravodaj: André VAN DE NADORT (NL/SES), starosta obce Weststellingwerf Odkaz: sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství COM(2018) 28 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

A.   Obecné připomínky

Výbor regionů:

1.

vítá sdělení Evropské komise o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství a stanovené úkoly a stěžejní opatření a zdůrazňuje, že je třeba zaujmout ambiciózní přístup s cílem uskutečnit přechod na oběhové hospodářství a řešit společenské a environmentální výzvy a praktické problémy spojené s plasty. V této souvislosti bere na vědomí legislativní návrhy Evropské komise zaměřené na deset druhů plastových výrobků na jedno použití, které nejčastěji končí na plážích a v mořích EU a které společně s opuštěnými lovnými zařízeními tvoří 70 % všech odpadků v mořích;

2.

uznává, že plasty – jelikož jsou hygienickým a levným materiálem s velmi dlouhou životností – mají řadu výhod, je však hluboce znepokojen současnou nízkou mírou sběru a recyklace plastů a je přesvědčen, že stávající postupy, které se s tímto problémem snaží vypořádat, jsou příliš soustředěné na řešení v poslední fázi procesu (sběr, třídění, zpracování);

3.

vyzdvihuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů a jejich zájem na rozvoji a provádění řešení zaměřených na plasty v oběhovém hospodářství. Povinnosti místních a regionálních orgánů týkající se nakládání s odpady a ochrany životního prostředí zahrnují například předcházení vzniku odpadu, jeho sběr, přepravu, zužitkování (mj. třídění, opětovné použití a recyklaci), odstraňování odpadu a odklízení odpadků v ulicích, na pobřeží, v jezerech a v moři, jakož i podporu rybolovu a cestovního ruchu a zvyšování informovanosti občanů o záležitostech souvisejících s odpady, znečišťováním odpadky a recyklací;

4.

klade důraz na oběhovou budoucnost plastů z místního a regionálního hlediska. To znamená méně plastů, lepší plasty, lepší sběr, lepší recyklaci a lepší trhy;

5.

je pevně přesvědčen, že pro účinná řešení má zásadní význam lepší spolupráce a přístup založený na řetězci materiálů propojujícím všechny zúčastněné subjekty v hodnotovém řetězci v oblasti plastů. Opatření musí být zaměřena na všechny články hodnotového řetězce, mj. na navrhování výrobků, výrobu plastů, nákup, spotřebu, sběr a recyklaci;

6.

zdůrazňuje úlohu inovací a investic v oblasti oběhových řešení při prosazování společenských změn a změn v chování, jež jsou nezbytné pro přechod na oběhové hospodářství coby zásadní krok směrem k plnění cílů udržitelného rozvoje OSN na úrovni EU, členských států a na regionální a místní úrovni. Žádá proto Evropskou komisi a členské státy EU, aby během svých jednání o příštím VFR v plném rozsahu prozkoumaly možnosti navýšení finančních prostředků EU vyčleněných na zavedení oběhového hospodářství v oblasti plastů;

B.   Méně plastů

Prevence je při snižování množství plastového odpadu nejvyšší prioritou

7.

zdůrazňuje, že prevence vzniku plastového odpadu by měla být nejvyšší prioritou v souladu s celkovou hierarchií způsobů nakládání s odpady v EU. Plasty, které neskončí jako odpad, není třeba třídit, zpracovávat ani spalovat. Předcházení vzniku odpadu začíná omezením používání plastů a také při navrhování výrobků;

8.

připomíná, že existuje mnoho způsobů, jak zamezit zbytečnému používání plastů jako výrobků na jedno použití a jako dodatečných obalů pro výrobky. Je nutné posílit základní kritéria pro obaly, aby se zabránilo zbytečným a dodatečným obalům a aby se pravidelně ověřovalo, zda klíčové výrobky na trhu EU tato kritéria splňují;

9.

požaduje, aby byl realizován další výzkum ohledně vztahu mezi obaly a uchováváním potravin na základě životního cyklu a případných alternativních přístupů, které zabrání potravinovému odpadu bez používání (složitých) plastových obalů;

Prevence znečišťování odpadky a tzv. „plastové polévky“ a snižování množství výrobků na jedno použití

10.

zdůrazňuje velký problém, který představují plastové odpadky – jejich odklízení je pro místní a regionální orgány velmi nákladné a prevence výskytu odpadků na souši i v moři má tudíž zcela zásadní význam;

11.

podporuje iniciativu Evropské komise spočívající v legislativním návrhu týkajícím se plastů na jedno použití, v jehož rámci jsou navrhovány cíle omezující používání plastů na jedno použití, neboť většina plastových odpadků na ulicích pochází právě z plastů na jedno použití. V této souvislosti považuje nedávné návrhy zaměřené na deset druhů výrobků na jedno použití, jež nejčastěji končí na plážích a v mořích, za významný první krok, ale očekává, že budou přijata další ambiciózní opatření s cílem řešit také znečišťování dalšími druhy jednorázových plastových výrobků, a to i na pevnině;

12.

očekává, že budou vytyčeny ambiciózní cíle v oblasti sběru plastů používaných ve výrobcích na jedno použití a přenosných obalech v rámci systému rozšířené odpovědnosti výrobce, například aby výrobce nesl odpovědnost za plastové obaly na nápoje v zájmu omezení znečištění odpadky;

13.

zdůrazňuje plnou odpovědnost výrobců a dovozců za negativní dopad jejich výrobků, když se z nich stane odpad. Výrobci a dovozci proto musí nést veškeré náklady na sběr a zpracování svého odpadu;

14.

zdůrazňuje rozličné obtíže konkrétních komunit a regionů EU, jako jsou nejvzdálenější regiony, komunity žijící podél řek, na ostrovech, na pobřeží a v přístavech, při boji proti odpadu v mořích, a vyzdvihuje zvláštní význam zapojení zúčastněných subjektů z těchto komunit s cílem zajistit, aby byly při hledání pozitivních a prakticky použitelných řešení zohledněny jejich postoje;

15.

podporuje pořádání osvětových kampaní informujících o znečištění odpadky a akcích zaměřených na jejich odklízení. Vyslovuje se pro zapojení místních a regionálních orgánů do akcí, jako je kampaň „Let’s Clean Up Europe“ (Ukliďme Evropu) a Evropský týden snižování množství odpadu, vybízí místní a regionální orgány, aby navrhly další iniciativy, a hodlá prozkoumat možnosti zapojení dobrovolníků prostřednictvím Evropského sboru solidarity;

16.

v tomto kontextu jednoznačně podporuje zásadu obsaženou v návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí (COM(2018) 33), že se poplatky za využití přístavních zařízení pro příjem odpadu sníží, jsou-li konstrukce, vybavení a provoz lodě takové, že loď vytváří menší množství odpadu a se svým odpadem nakládá udržitelným a ekologicky vhodným způsobem;

Prevence mikroplastů

17.

zdůrazňuje, že mikroplasty jsou problematickým a stále rozšířenějším jevem, na nějž lze v současné době narazit téměř ve všech částech každého ekosystému včetně lidské stravy. Účinky mikroplastů na zdraví zvířat a lidí a na naše ekosystémy jsou do značné míry stále neznámé;

18.

doporučuje, aby byl realizován další výzkum, co se týče hlavních zdrojů a tras mikroplastů, jako je například opotřebení pneumatik, textilie a odpadky, včetně vztahu mezi recyklací plastů a mikroplasty a účinků mikroplastů na zdraví zvířat a lidí a na ekosystémy. Z tohoto důvodu zdůrazňuje také potřebu zavést spolehlivou a účinnou měřicí technologii a procesy a vyzývá Evropskou komisi, aby podporovala výzkumné a vývojové činnosti v této oblasti;

19.

požaduje, aby byly zakázány oxo-rozložitelné plasty a záměrně přidávané mikroplasty u všech výrobků, kde z hlediska lidského zdraví nejsou potřeba, jako jsou například přípravky pro péči o pleť a čisticí prostředky. Kromě toho žádá, aby byly stanoveny minimální požadavky ohledně neúmyslného uvolňování mikroplastů z výrobků, jako jsou pneumatiky a textilie, a aby byla přijata opatření ke snížení ztrát plastových pelet;

C.   Lepší plasty

Lepší navrhování plastů

20.

je pevně přesvědčen o naléhavé potřebě lepšího navrhování plastů, při němž budou vzaty v úvahu možnosti budoucího odděleného sběru, třídění a recyklace plastů a plastových výrobků, aby se plasty staly udržitelným prvkem oběhového hospodářství, a zdůrazňuje, že je zcela nezbytné zavádět v této oblasti inovace;

21.

zdůrazňuje, že v oběhovém hospodářství bychom v zásadě neměli akceptovat uvádění nerecyklovatelných výrobků či materiálů na trh EU. Proto by do roku 2025 měly být všechny plasty, plastové výrobky a plastové obaly uvedené na trh EU přinejmenším recyklovatelné nákladově efektivním způsobem. Rovněž je třeba, aby z plastů a plastových výrobků byly do roku 2025 zcela odstraněny látky, které jsou nebezpečné a škodlivé pro životní prostředí;

22.

zdůrazňuje, že oběhové hospodářství je také bezfosilním hospodářstvím. Proto je nutné vypracovat solidní inovační program a následně podpořit zavedení bezfosilních plastů ve velkém měřítku, aby bylo možné přejít ze současných plastů z fosilních surovin na plasty, jež jsou inovativní, udržitelné a šetrné k životnímu prostředí;

23.

je přesvědčen, že při výrobě plastových výrobků je nezbytné omezit množství různých dostupných polymerů na polymery, které jsou vhodné k danému účelu a je snadné je oddělit, vytřídit a recyklovat, zejména pak u výrobků na jedno použití. Za tímto účelem může být nezbytné stanovit na úrovni EU průmyslové normy pro tato použití;

24.

požaduje, aby byla podrobněji prozkoumána potřeba harmonizace a případného omezení příměsí používaných v plastech, které ovlivňují a zlepšují fyzikální vlastnosti plastů, a to s cílem dále zjednodušit recyklaci plastů a používání recyklovaných materiálů. Za tímto účelem může být nezbytné stanovit na úrovni EU průmyslové normy pro tyto příměsi;

25.

mimoto se domnívá, že riziko vzniku odpadků představují i výrobky, které nejsou obaly, ale jsou vyrobeny z plastu, a které by proto měly být navrhovány tak, aby se tomuto riziku předcházelo, a výrobci musí zajistit nezbytné systémy pro likvidaci těchto výrobků po skončení jejich životnosti;

26.

připomíná, že systémy rozšířené odpovědnosti výrobce mohou sehrát významnou úlohu při prosazování ekodesignu, a to prostřednictvím úpravy poplatků v závislosti na míře oběhovosti daného výrobku, včetně možností opětovného použití, odděleného sběru, zpracování a recyklace, a podle obsahu recyklovaného materiálu. Právní předpisy týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce tudíž musí zahrnovat odpovědnost za ekodesign. Měly by rovněž obsahovat průmyslové normy na úrovni EU pro používání polymerů a příměsí ve výrobcích na jedno použití;

27.

zdůrazňuje, že v nadcházejících desetiletích musí být vyvinuty materiály, které nemají škodlivé dopady na životní prostředí a na zdraví jako všechny plasty v současnosti a které mohou plasty zcela nahradit. Proto žádá, aby bylo vyvinuto úsilí v oblasti výzkumu a byly zavedeny nástroje, jež budou schopny podpořit bezplastovou budoucnost, v níž se budou používat moderní nové materiály;

Biologicky rozložitelné plasty

28.

uznává, že současná generace biologicky rozložitelných plastů není řešením problému s plastovými odpadky a s tzv. plastovou polévkou, neboť u těchto plastů nedochází k biologickému rozkladu v přirozeném prostředí ani ve vodních systémech;

29.

zdůrazňuje, že informace o tom, že některé plasty by měly být tříděny jako plasty a některé jako bioodpad, je pro spotřebitele matoucí. Ztěžuje to komunikaci se spotřebiteli a vede k omylům při třídění běžných plastů a biologicky rozložitelných plastů;

30.

upozorňuje na to, že biologicky rozložitelné plasty, které se dostanou do toku recyklovaných plastů, brání recyklaci běžných plastů. Proto by používání biologicky rozložitelných plastů mělo být omezeno na použití, při nichž má biologická rozložitelnost zvláštní účel, jako je například používání biologicky rozložitelných pytlů na sběr bioodpadu;

31.

zdůrazňuje, že jsou potřebné lepší definice a/nebo normy pro různé formy biologické rozložitelnosti. Měly by se vztahovat ke zpracování odpadu, včetně norem pro kompostovatelnost a stravitelnost, a měly by zohledňovat obvyklou praxi v evropských zařízeních pro zpracování odpadu. Díky tomu se zlepší či zjednoduší označování, sníží se znečištění odpadky a zajistí se správné třídění a rovněž to podpoří inovace v oblasti biologicky rozložitelných plastů;

32.

považuje za zvláště důležité to, aby byly plasty prodávané jako kompostovatelné fakticky biologicky rozložitelné, aniž by bylo zapotřebí průmyslového kompostování. Takové vymezení může výrazně snížit riziko šíření mikroplastů, jelikož hrozí, že se spotřebitelé budou mylně domnívat, že plasty v současnosti označované jako kompostovatelné jsou biologicky rozložitelné a nevyžadují další zpracování;

D.   Lepší sběr

33.

zdůrazňuje, že účinné systémy pro oddělený sběr plastového odpadu jsou zásadním předpokladem pro oběhové hospodářství v oblasti plastů. Proto musí být systémy sběru odpadu pro uživatele jednoduché a logické;

34.

upozorňuje na to, že stávající systémy sběru odpadu v členských státech EU obvykle nejsou zaměřené na neobalové plasty, které tudíž nejsou sbírány zvlášť a končí na skládkách nebo ve spalovnách jako součást zbytkového odpadu nebo dokonce jako odpadky v životním prostředí (v moři). To má za následek škody na životním prostředí, ztrátu hodnotných recyklovatelných materiálů a zmatení spotřebitelů, kteří nechápou, proč některé plasty mají být tříděny k recyklaci a jiné nikoliv; Lepší informační kampaně a jednotnější pravidla pro tříděný sběr v jednotlivých členských státech by umožnily zvýšit množství recyklovaného odpadu a jak místní obyvatelstvo, tak turisté by díky nim více respektovali instrukce ohledně nutnosti recyklace tohoto odpadu;

35.

uznává, že v těchto situacích, kdy je sběr plastů a plastových výrobků založen na rozšířené odpovědnosti výrobce, musí být stanoveny účinné cíle, a to takovým způsobem, aby výrobci měli motivaci tyto cíle překračovat, pokud je to možné;

Účinný oddělený sběr plastů

36.

vyzývá Komisi, aby zapojila všechny zúčastněné subjekty, včetně těch, které se aktivně angažují v prevenci vzniku odpadu a nakládání s neplastovými materiály, do zlepšení odděleného sběru odpadu;

37.

zdůrazňuje, že systémy sběru odpadu by měly být zaměřené spíše na plasty jako materiál než na plasty jako obalový produkt. Tím by se výrazně zjednodušila komunikace se spotřebiteli a zvýšila by se míra sběru. K řešení otázky neobalového plastového odpadu v rámci dialogu s výrobci a dovozci bude nutné zlepšit koordinaci mezi místními a regionálními orgány a systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Tuto skutečnost je rovněž třeba zohlednit při revizi směrnice o obalech a obalových odpadech;

38.

vítá vypracování pokynů k oddělenému sběru a třídění odpadu a žádá Evropskou komisi, aby zajistila, že budou místní a regionální orgány zapojeny do procesu přípravy a šíření těchto pokynů, s ohledem na důležitou roli, kterou v mnoha členských státech hrají;

39.

upozorňuje na to, že místní a regionální strategie pro nakládání s odpady by se měly zaměřit na hierarchii způsobů nakládání s odpady, tedy na prevenci vzniku odpadu, oddělený sběr a minimalizaci zbytkového odpadu. Existuje mnoho dobrých příkladů a zkušeností, co se týče strategií tohoto druhu. Je třeba stimulovat inovace v oblasti odděleného sběru a důrazně podporovat výměnu osvědčených postupů a znalostí mezi místními a regionálními orgány, například prostřednictvím nástrojů, jako jsou nástroj TAIEX nebo městská agenda EU;

40.

zdůrazňuje nutnost zabránit tomu, aby byl plastový odpad v důsledku toho, že Čína zakázala jeho dovoz, ve větší míře ukládán na skládky, (nelegálně) skládkován nebo spalován. Dále zdůrazňuje, že je zapotřebí investovat do moderních recyklačních kapacit;

Povědomí veřejnosti a změna chování

41.

zdůrazňuje, že pro vytvoření úspěšných strategií pro nakládání s odpady je nezbytné, aby si Evropská komise, členské státy i místní a regionální orgány uvědomovaly propojení na místní a regionální úrovni mezi infrastrukturou, komunikací a vnímáním ze strany veřejnosti a nástroji, s jejichž pomocí lze podpořit změny chování;

42.

upozorňuje na to, že informovanost občanů o nakládání s odpady je předpokladem pro správné fungování účinných systémů sběru. Lepší povědomí veřejnosti vede k podpoře odděleného sběru a prevence a k organizování místních iniciativ, avšak samo o sobě ke změně chování nutně vést nemusí. Z tohoto důvodu je nezbytné lépe porozumět mechanismům, které mohou přispět k pozitivní změně v chování. VR proto zdůrazňuje, že je třeba stimulovat další vytváření strategií, jež podněcují ke změně chování jak klasickými prostředky, jako jsou pobídky a sankce, tak prostřednictvím inovativních metod, a důrazně podporovat výměnu osvědčených postupů a znalostí mezi místními a regionálními orgány;

43.

vybízí všechny místní a regionální zúčastněné subjekty, aby přispívaly ke zvyšování povědomí o výhodách recyklovaných plastů;

V evropském měřítku je třeba zvážit využití harmonizovaného zálohového systému pro nápojové obaly

44.

uznává, že zálohové systémy prokazatelně umožňují dosáhnout vysoké míry sběru a vysoce kvalitní recyklace a jsou velmi účinné také při prevenci znečišťování odpadky a tzv. „plastové polévky“;

45.

bere na vědomí, že rostoucí počet zemí EU zavádí zálohové systémy, což někdy vede k negativním přeshraničním účinkům v regionech s jinými zálohovými systémy;

46.

navrhuje zvážit harmonizovaný přístup na úrovni EU nebo alespoň maximální koordinaci pro ty členské státy, které nyní uplatňují zálohové systémy nebo které plánují rozvoj nových systémů v budoucnu, aby se předcházelo negativním přeshraničním dopadům a usnadnil se volný pohyb zboží;

Je třeba prozkoumat alternativy kvantitativních cílů

47.

konstatuje, že cíle týkající se odděleného sběru a recyklace plastů stanovené v různých směrnicích EU (směrnice o obalech a obalových odpadech, směrnice o vozidlech s ukončenou životností, směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)) jsou stejné pro všechny členské státy, ačkoli skutečné výsledky členských států se mohou značně lišit. To má za následek situaci, kdy některé členské státy ještě musejí vyvinout velké úsilí, zatímco jiné již těchto cílů dosahují snadno a nejsou nijak motivovány k tomu, aby je překračovaly;

48.

naléhavě požaduje, aby byly cíle stanovené v různých směrnicích přezkoumány s cílem vytvořit silnější pobídky a podpořit kvalitnější recyklaci, a to na základě následujících možných přístupů: — zavedení bonusu při překročení cílů, — rozšíření finanční odpovědnosti výrobců na úplné náklady spojené s nakládáním s odpady z jejich výrobků, včetně nákladů na odklízení odpadků nebo nákladů na sběr a zpracování jejich výrobků, které nebudou sbírány odděleně a skončí ve zbytkovém odpadu;

E.   Lepší recyklace

Rozvoj technologií pro třídění a recyklaci

49.

důrazně podporuje výzkum a inovace, pokud jde o nové technologie pro třídění a recyklaci, včetně depolymerizace. Tím by se teoreticky mohlo vyřešit mnoho současných problémů spojených s tříděním a recyklováním plastů;

50.

vyzdvihuje potenciál regionů a měst, pokud jde o rozvoj a podporu iniciativ vycházejících zdola prostřednictvím živých laboratoří, středisek inovací a dalších přístupů založených na spolupráci a inovacích s cílem prosazovat inteligentní design a využívání druhotných surovin;

51.

podporuje navrhované dodatečné investice do prioritních opatření v oblasti výzkumu a inovací prováděných v rámci strategie a nabízí Evropské komisi spolupráci při přípravě nového strategického plánu výzkumu a inovací v oblasti plastů. Tato spolupráce by měla zajistit, aby byl při určování nejdůležitějších problémů, které je třeba řešit, i při odpovídajícím šíření vzniklých inovací zohledněn místní a regionální rozměr;

52.

podporuje činnost, jejímž cílem je vypracovat kvalitativní normy pro třídění plastového odpadu a recyklovaných plastů;

Energetické využití má přednost před skládkováním

53.

připomíná, že v krátkodobém výhledu by měly být nerecyklovatelné plastové odpady nebo plastové odpady obsahující nebezpečné látky zpracovávány v nejúčinnějších a nejčistších zařízeních pro energetické využití odpadů, v nichž lze vysoký energetický obsah plastového odpadu využít k výrobě tepla a elektrické energie;

F.   Lepší trhy

Mělo by být důrazně podporováno využívání recyklovaných materiálů v nových výrobcích

54.

je pevně přesvědčen, že je třeba stimulovat poptávku koncových uživatelů po recyklovaných materiálech prostřednictvím finančních pobídek, čímž by se vytvořila skutečně finančně přitažlivá alternativa k původním materiálům a plastům z fosilních surovin a odstranily by se překážky bránící vzniku jednotného trhu pro druhotné suroviny;

55.

připomíná, že stále existují dotace na fosilní paliva, jež činí původní plasty levnějšími než recyklované plasty nebo bioplasty, což je hlavní ekonomická překážka pro rozvoj oběhového hospodářství v oblasti plastů. Proto trvá na tom, že je třeba tyto nesprávné pobídky odstranit. Kromě toho by výrobci či dovozci plastů z fosilních surovin nebo plastových výrobků měli nést finanční odpovědnost za snížení emisí CO2 vzniklých při konečném zpracování jejich plastového odpadu;

56.

zdůrazňuje, že do roku 2025 by výrobci plastových výrobků měli při výrobě nových plastů používat nejméně 50 % recyklovaných materiálů, pokud nebudou používání recyklovaných materiálů bránit zákonná omezení týkající se konečných výrobků; zdůrazňuje, že je nezbytné uplatňovat přístup založený na hodnotovém řetězci, který by sladil zájmy výrobců, spotřebitelů, místních a regionálních orgánů a recyklačního průmyslu, aby se zvýšila kvalita recyklování a využití druhotných surovin;

57.

proto podporuje iniciativu EU týkající se dobrovolných závazků pro společnosti a průmyslová sdružení a vyzývá místní a regionální orgány, aby o závazcích zúčastněných subjektů ze svých oblastí informovaly, čímž by propagovaly osvědčené postupy a pobídly ostatní k jejich následování, přičemž by také kontrolovaly, jaké kroky jsou v návaznosti na přijaté závazky podnikány, a aby v případě potřeby zdůrazňovaly i neúspěchy s cílem zajistit, že dobrovolné závazky nebudou jen prázdné sliby využívané pouze ke klamavé ekologické reklamě (tzv. „green-washing“) na určité výrobky či sektory;

Zadávání veřejných zakázek

58.

zdůrazňuje potenciál, který mají pro evropské veřejné orgány v oblasti prevence vzniku odpadu zelené veřejné zakázky (GPP), neboť veřejné orgány díky nim mohou využít svou kupní sílu a záměrně zvolit zboží, služby a práce, jež jsou šetrné k životnímu prostředí, čímž jdou rovněž příkladem dalším organizacím. Vyzývá tudíž všechny místní a regionální orgány, aby přispívaly k recyklovatelnosti plastů prostřednictvím svých politik v oblasti zadávání veřejných zakázek, a to tím, že budou požadovat uplatňování zásad ekodesignu a používání recyklovaných materiálů ve výrobcích, na něž se tyto zakázky vztahují;

59.

v této souvislosti vítá pokyny, které v oblasti GPP vypracovala Evropská komise a řada evropských zemí v podobě vnitrostátních kritérií GPP (1), žádá však Komisi, aby navrhla podrobnější dokumenty s pokyny obsahující informace o typu recyklovaných plastů, jejich možném využití a o environmentálních a případných hospodářských přínosech plynoucích z využívání recyklovaných plastů pro regionální a místní orgány;

60.

zdůrazňuje, že většina plastů, jež končí v oceánech, pochází z Asie a že celosvětově se recykluje pouze 9 % plastů. V tomto kontextu spatřuje velký potenciál, pokud jde o zlepšení udržitelnosti a sledovatelnosti v globálních dodavatelských řetězcích, v provádění nové obchodní strategie EU „Obchod pro všechny“, jejímž cílem je využívat obchodní dohody a preferenční programy jakožto nástroje k prosazování udržitelného rozvoje na celém světě. V této souvislosti podporuje „stěžejní iniciativu EU pro oděvní průmysl“, kterou v březnu 2017 navrhl Evropský parlament (2). Zdůrazňuje, že takovéto iniciativy budou rovněž záviset na podpoře ze strany místních a regionálních orgánů při jejich propagaci a měly by usměrňovat místní a regionální opatření v rámci decentralizované spolupráce pro rozvoj.

---

(1)  http://ec.europa.eu/environment/gpp/pubs_en.htm.

(2)  http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+TA+Plipova8-TA-2017-0196+0+DOC+PDF+V0//CS.