—

Koncentrace skleníkových plynů v ovzduší se nadále zvyšují. I když se podaří uskutečnit všechny vládní závazky, stále tu bude zbývat 11–13 mld. tun ekvivalentu CO2 (3). K odstranění tohoto zbývajícího množství mohou napomoci krátkodobá státní i nestátní opatření v oblasti klimatu, jež jsou zcela zásadní, aby se předešlo radikálnějším a nákladnějším opatřením.

—

Dopady změny klimatu se dostavují již nyní a jsou citelné po celém světě. Patří mezi ně rostoucí počet extrémních povětrnostních jevů, narůstající ztráty a škody a měnící se chod počasí a tyto fenomény jsou zároveň katalyzátorem přesídlování a migrace zranitelných společenství (4).

—

Současné politické turbulence – například ve Spojených státech – a nedostatek veřejných zdrojů ohrožují důsledné plnění vládních závazků. I některé evropské země, které se v plném rozsahu zavázaly k plnění Pařížské dohody, stále ještě nedostačují ambicím, které jsou nezbytnou podmínkou omezení globálního oteplování dost pod úroveň 2 oC.

—

Vlády stanoví politický rámec, ale opatření v praxi provádějí nestátní subjekty a subjekty na nižší než celostátní úrovni, z nichž mnohé jsou skutečnými průkopníky inovativních a účinných opatření, zejména menší, nově vznikající subjekty uplatňující přístup zdola nahoru a působící v oblasti klimatu.

—

Nestátní opatření by mohla vést k přijetí ambicióznějších politik v oblasti klimatu, protože by vládám dokázala, že je stanovení ambicióznějších cílů v oblasti klimatu reálné.

—

Nestátní opatření by mohla vládám pomáhat s prováděním jejich národních politik a přispívat k plnění celostátních požadavků vyplývajících z vnitrostátně stanovených příspěvků EU k dohodě.

—

Nestátní subjekty by mohly pomoci s hledáním možností posilování regulačního prostředí (6).

—

EU vystupuje na podporu iniciativ mezinárodní spolupráce mnoha zúčastněných stran, které se zabývají zmírňováním změny klimatu v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC).

—

Přispěla k rozsáhlým iniciativám v oblasti klimatu, na nichž se podílelo velké množství zúčastněných stran (9).

—

Jednotlivé členské státy podporují mezinárodní akční program v oblasti klimatu. Francie například stála v čele rozsáhlého mobilizačního úsilí, které vedlo k Pařížské dohodě. Severské země a Nizozemsko přispěly k rozvoji platformy pro iniciativy v oblasti klimatu (v současnosti pod záštitou organizace OSN pro životní prostředí).

—

Subjekty usazené v Evropě řídí podle odhadu 54 % iniciativ pro spolupráci v oblasti opatření týkajících se klimatu, které jsou registrovány na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (10).

—

Mikropodniky, malé a střední podniky a sociální podniky (včetně družstev) mají v současnosti v iniciativách podporovaných ze strany EU i v kontextu UNFCCC nedostatečné zastoupení (11).

—

Opatření, která v oblasti klimatu přijímají venkovská společenství a menší a středně velká města, mají ve srovnání s opatřeními, která přijímají velkoměsta, nedostatečné zastoupení (12).

—

příznivé politické/legislativní prostředí;

—

finanční potřeby: přístup k veřejným finančním prostředkům a daňové pobídky;

—

technická podpora: usnadnění vzájemného učení, budování kapacit, výměna znalostí a osvědčených postupů a zlepšování informovanosti;

—

větší důvěryhodnost, viditelnost, pochopení a uznání jejich přispění;

—

lepší spolupráce mezi jednotlivými subjekty ve veřejné a soukromé sféře.

—

Může být prvním krokem na cestě k začlenění nestátních opatření do provádění politik v oblasti klimatu na úrovni jednotlivých států a EU.

—

Hloubkové studie týkající se konkrétních opatření v oblasti klimatu mohou být užitečné při vytváření koncepce veřejných politik a odhalování regulačních překážek, řešení umožňujících uplatnění v různém měřítku a okolností, za jakých jsou ta která opatření efektivní.

—

Může se stát zdrojem praktických poznatků, které nestátním subjektům umožní účinnější zapojení do opatření v oblasti klimatu.

—

veřejné uznávání nových a stávajících závazků prostřednictvím online platformy;

—

umožnit novým subjektům působícím v oblasti klimatu prezentovat se na akcích (na vysoké úrovni), a to jak na evropské úrovni, tak v rámci mezinárodních jednání;

—

udělování cen obzvláště vydařeným opatřením v oblasti klimatu, například v konkrétních tematických okruzích.

—

Rostoucí počet nových závazků nestátních subjektů v oblasti klimatu. K urychlení iniciativ by dialog měl – pokud možno ve spolupráci s UNFCCC a dalšími partnery – přispívat tím, že bude nové závazky uveřejňovat.

—

Rychlé uskutečňování řešení a uplatňování zkušeností vznikajících na základě opatření nestátních subjektů v oblasti klimatu na evropské úrovni. V zájmu tohoto urychlení by se v rámci dialogu mohla pořádat regionální setkání technických odborníků po vzoru obdobných setkání, která se konají při zasedání UNFCCC a která by z uvedených setkání mohla čerpat podněty.

—

Partneři podílející se na organizaci dialogu mohou příležitostně sjednávat nová partnerství a opatření týkající se klimatu v obzvláště slibných nebo naléhavých oblastech, přičemž by mohli využívat svých vlastních možností navazování vztahů i možností, které by v tomto směru dialog nabízel.

—

Není-li stanoven a podporován správný přístup k podpoře spolupráce, může se někdy stát, že si odvětvové nebo územní iniciativy budou vzájemně konkurovat. K odhalení mezer a možností spolupráce a vyjednání nového partnerství je nutný pohled z „ptačí perspektivy“.

—

vytvoření sítě, která bude sloužit jako příznivé prostředí pro sjednávání nových partnerství mezi státními a nestátními subjekty;

—

usnadňování vzájemného učení a sdílení poradenství mezi nestátními subjekty, které jim pomůže překonávat regulační překážky;

—

zajišťování vzdělání a učení a podněcování inovací, například prostřednictvím hromadných otevřených online kurzů (MOOC), internetových seminářů a workshopů zaměřených na konkrétní témata (17);

—

usnadňování přístupu k financování, například prostřednictvím mapování existujících kanálů, seznamování s inovativními nástroji financování (včetně vzájemného a skupinového financování a mikrofinancování), navrhování zjednodušení fiskálních pravidel a vytváření nových časově omezených finančních příležitostí – například za účelem usnadnění přístupu k soukromým, mezinárodním a mnohostranným zdrojům financování.

—

Již zavedené schůzky odborníků Střediska EHSV pro sledování udržitelného rozvoje by mohly nabýt nového významu, kdyby se v podobě „setkání technických odborníků“ staly součástí procesu plnění UNFCCC nebo součástí tematických a regionálních dialogů s cílem seznamovat se s existujícími opatřeními v oblasti ochrany klimatu.

—

V rámci Evropského dne udržitelných společenství, který organizuje ECOLISE ve spolupráci s EHSV, by bylo možné zaměřit pozornost na místní společenství a ocenit jejich přínosy k opatřením v oblasti klimatu.

—

Během výročních akcí pořádaných s podporou orgánů EU (např. Zelený týden, Evropský týden udržitelné energie, Evropský týden udržitelného rozvoje atd.) by mohla probíhat zasedání věnovaná opatřením nestátních subjektů v oblasti ochrany klimatu.

—

mapování možností financování;

—

poradenství zaměřené na financovatelné plány;

—

analyzování současného dialogu a konzultačních postupů s nestátními subjekty s cílem zavést nové metody a osvědčené postupy, jejichž účelem by bylo rozsáhlejší využívání stávajících evropských a mezinárodních fondů;

—

snaha o to, aby příští víceletý finanční rámec EU sloužil vyšším ambicím nestátních subjektů v oblasti klimatu a stimuloval jejich činnost;

—

zjišťování možností inovativního financování (vzájemné financování, skupinové financování, mikrofinancování, zelené dluhopisy atd.).

—

pro účely funkce „posuzování“ by se iniciátoři dialogu měli spojit s existujícími výzkumnými skupinami, iniciativami sledujícími opatření v oblasti klimatu a datovými platformami;

—

pro účely funkce „uznávání“ by se mělo usilovat o spolupráci se stávajícími iniciativami zaměřenými na udělování cen, jako je cena Momentum for Change (Impuls ke změně) udělovaná UNFCCC, ocenění SEED (19), Cena EHSV pro občanskou společnost atd.;

—

pro účely funkce „zlepšování správy“ a „urychlování“ by měly být vytvořeny komunikační kanály, které budou například usnadňovat dialog a odborné technické postupy v oblasti UNFCCC nebo které budou využitelné v rámci příslušných postupů na úrovni EU a jejích členských států, například v rámci evropských poradních orgánů pro životní prostředí a udržitelný rozvoj (EEAC);

—

co se týče podpůrné funkce, měly by být vytvořeny vazby se stávajícími programy. Přístup ke zdrojům financování a osvědčeným postupům lze například koordinovat s programem EU LIFE, nástrojem pro financování opatření v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, s grantovou podporou a půjčkami EIB či s dalšími evropskými programy. Dialog může zároveň mezi svými účastníky šířit souhrnné výsledky výzkumů prováděných v rámci programu Horizont 2020, které se týkají nestátních subjektů.