Oznámení Komise

Předběžný seznam odvětví ohrožených únikem uhlíku na období 2021–2030

(Text s významem pro EHP)

(2018/C 162/01)

1.   Úvod

Obecnou metodou přidělování emisních povolenek společnostem, které se účastní systému EU pro obchodování s emisemi (dále jen „systém EU ETS“), je dražba.

Bezplatné přidělování emisních povolenek je výjimkou z tohoto pravidla, která se uplatňuje pouze po přechodné období. Podíl povolenek, které jsou takto přidělovány, se neustále snižuje. Účelem tohoto dočasného bezplatného přidělování emisních povolenek není poskytovat dotace dotčeným producentům, ale omezit hospodářský dopad toho, že Evropská unie bezprostředně a jednostranně zřídila trh s emisními povolenkami.

Bezplatné povolenky jsou poskytovány přesně vymezeným odvětvím jako ochranné opatření proti závažnému riziku úniku uhlíku, dokud ostatní země nepřijmou v oblasti klimatu srovnatelná politická opatření. Únik uhlíku označuje situaci, jež nastane, jestliže z důvodu nákladů souvisejících s politikami v oblasti klimatu podniky v jistých průmyslových odvětvích nebo pododvětvích převedou svou výrobu do jiných zemí, kde platí méně přísná omezení emisí. V důsledku toho by se mohly zvýšit jejich celkové celosvětové emise, což by omezilo účelnost opatření EU zaměřených na zmírňování změny klimatu a zároveň by se tím snížila hospodářská produkce energeticky náročných podniků v EU z důvodu ztráty podílu na trhu.

Bezplatné přidělování povolenek tak řeší oprávněné obavy ohledně konkurenceschopnosti. Snižuje totiž skutečné náklady spojené s emisemi uhlíku pro průmyslová odvětví a pododvětví, která pak mohou takto ušetřené finanční prostředky využít na investice do nízkouhlíkových technologií.

Nedávno revidovaná směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi (1) (dále jen „směrnice o EU ETS“) stanoví pravidla pro systém přidělování bezplatných povolenek pro období 2021–2030 a uděluje Evropské komisi pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým by směrnici doplnila, pokud jde o odvětví a pododvětví ohrožená rizikem úniku uhlíku.

Byly podniknuty přípravné kroky k sestavení seznamu odvětví ohrožených únikem uhlíku (dále jen „seznam úniku uhlíku“), který bude platit po celých deset let od roku 2021 do roku 2030. Průmyslová odvětví tak získají vysokou úroveň bezpečnosti a jistoty ohledně svých dlouhodobých investic. Účelem tohoto sdělení je zveřejnit výsledky posouzení prvního stupně (dále jen „předběžný seznam úniku uhlíku“), aby měla dotčená průmyslová odvětví a pododvětví dostatek času na přípravu svých žádostí v souladu s kritérii způsobilosti, která jsou vysvětlena v oddíle 4.2, a v dostatečném předstihu před lhůtou stanovenou v revidované směrnici o EU ETS (tj. 30. června 2018 pro žádosti podávané prostřednictvím členských států).

2.   Systém EU pro obchodování s emisemi pro období 2021–2030

Seznam úniku uhlíku je předpokladem pro další právní akty (2) k provedení reformy systému EU ETS na období po roce 2020 a bude sloužit k určení přídělů bezplatných povolenek, jež odvětví obdrží, aby se chránila před rizikem úniku uhlíku. Aby byly uvedené právní akty připraveny na začátku čtvrtého obchodovacího období, tj. 1. ledna 2021, musí být přijaty postupně a je třeba vyhradit dostatek času na zapojení zúčastněných subjektů. Seznam úniku uhlíku na období 2021–2030 musí být zveřejněn dříve, než průmyslová odvětví prostřednictvím členských států předloží údaje nezbytné pro aktualizaci technických referenčních úrovní a pro určení přídělů bezplatných povolenek.

Revidovaná směrnice o EU ETS obsahuje ustanovení k zajištění toho, aby seznam úniku uhlíku byl cílenější (kratší) než předchozí rozhodnutí ohledně úniku uhlíku, čímž by se mělo zajistit, aby odvětví, která jsou vysoce ohrožena únikem uhlíku, obdržela přiměřený počet bezplatných povolenek. Zajistí se tím rovněž, že EU splní povinnosti stanovené WTO. Konkrétně se v revidované směrnici o EU ETS podrobně stanoví, jak se mají zavést pravidla přidělování bezplatných povolenek a sestavit seznam úniku uhlíku.

Zařazení odvětví nebo pododvětví na seznam úniku uhlíku znamená, že každému zařízení v tomto (pod)odvětví bude udělen 100 % počet bezplatných povolenek, jenž pro ně byl vypočítán na základě referenčních úrovní (3), zatímco odvětví nebo pododvětví, které na seznamu nebudou, obdrží 30 % (až do roku 2026) a tento podíl se bude do roku 2030 postupně snižovat. Seznam úniku uhlíku bude mít tedy hospodářský význam, neboť bezplatné povolenky mají značnou finanční hodnotu.

3.   Proces

Během konzultace, která probíhala on-line od listopadu 2017 do února 2018, byly zúčastněné subjekty vyzvány, aby vyjádřily své názory na výběr metod pro sestavení seznamu úniku uhlíku. Svou odpověď zaslaly odvětvová sdružení (102), jednotlivé společnosti (43), nevládní organizace (5), vládní instituce (5) a jeden občan. Celkem Komise od zúčastněných subjektů obdržela 156 odpovědí. Respondenti se vyslovili ve prospěch posouzení druhého stupně, během nichž se bude usilovat o dosažní stejné míry spolehlivosti, spravedlnosti, transparentnosti a rovnosti podmínek, které vykazovala kvantitativní posouzení prvního stupně. Vyjádřili podporu pro jednotný rámec hodnocení, který bude vycházet ze zapojení zúčastněných subjektů. Průmyslová odvětví si přála být konzultována dříve, než bude posouzení dokončeno.

Proces úniku uhlíku a další kroky ohledně nezbytných posouzení, jež je třeba provést, byla rovněž diskutována s členskými státy na zasedáních ad hoc k sestavení seznamu úniku uhlíku dne 22. února a 22. března 2018.

Dne 2. března 2018 bylo uspořádáno pracovní setkání, jehož cílem bylo poskytnout zúčastněným subjektům přehled o revidovaném právním rámci a procesu provádění systému EU ETS, pokud jde o přidělování bezplatných povolenek a únik uhlíku. Hlavním tématem diskuze byl proces, obsah a kritéria související s posuzováním při sestavování seznamu úniku uhlíku na období 2021–2030. Na 16. května 2018 je plánováno další setkání, na kterém se budou se zástupci průmyslových odvětví a dalšími zúčastněnými subjekty (členskými státy, nevládními organizacemi, expertními týmy atd.) diskutovat výsledky předběžného seznamu úniku uhlíku na evropské úrovni.

4.   Kritéria pro vymezení seznamu úniku uhlíku (2021–2030)

K tomu, aby Komise určila míru vystavení riziku úniku uhlíku, musí provést posouzení všech relevantních průmyslových odvětví a pododvětví s použitím kritérií stanovených ve směrnici o EU ETS.

Posouzení úniku uhlíku se provádí ve dvou následných krocích:

4.1   Posouzení prvního stupně

Kvantitativní posouzení prvního stupně se provádí s využitím statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství. U činností v sekcích B (Těžba a dobývání) a C (Zpracovatelský průmysl) byla posouzena všechna výrobní odvětví, protože všechna zařízení zapojená do systému EU ETS jsou zařazena v těchto dvou sekcích. Jako výchozí bod bylo použito rozčlenění na úrovni čtyřmístného číselného kódu NACE-4.

Ukazatel úniku uhlíku je definován v článku 10b směrnice o EU ETS jako součin intenzity obchodu daného odvětví se třetími zeměmi a intenzity jeho emisí. Odvětví a pododvětví, u nichž je ukazatel úniku uhlíku vyšší než 0,2, se považují za ohrožená únikem uhlíku.

Intenzita obchodu se třetími zeměmi je v revidované směrnici o EU ETS definována jako součet celkové hodnoty vývozu do třetích zemí a hodnoty dovozu ze třetích zemí vydělený celkovým objemem trhu za Evropský hospodářský prostor (roční obrat spolu s celkovým dovozem ze třetích zemí).

Intenzita emisí se měří v kg CO2 na euro hrubé přidané hodnoty a vyjadřuje se jako součet přímých a nepřímých emisí pro dotčené odvětví vydělený hrubou přidanou hodnotou (HPH).

Pro výpočet přímých emisí jednotlivých odvětví byly použity údaje z protokolu transakcí Evropské unie (EUTL), neboť ten se považuje za nejpřesnější a nejtransparentnější zdroj údajů o emisích CO2 na úrovni zařízení. Zařízení byla rozdělena do odvětví podle klasifikace NACE-4 na základě informací, které o zařízení poskytují členské státy v rámci vnitrostátních prováděcích opatření podle rozhodnutí 2011/278/EU (6).

Pokud jde o posouzení spotřeby elektrické energie použité k výpočtu nepřímých emisí, vzhledem k tomu, že údaje na úrovni EU-28 nebyly k dispozici, byly za nejspolehlivější dostupný zdroj považovány údaje získané přímo od členských států (7). Spotřeba elektrické energie se převádí na nepřímé emise s použitím emisního faktoru elektrické energie. Výpočet je stejný jako u dvou minulých seznamů úniku uhlíku, kde průměrná celková skladba zdrojů výroby elektřiny je referenční úroveň založená na průměrné intenzitě emisí z elektřiny vyrobené z celkové skladby zdrojů energie v EU se započítáním všech zdrojů energie v Evropě vydělené odpovídajícím objemem výroby elektřiny.

Emisní faktor elektrické energie Komise aktualizovala s přihlédnutím k dekarbonizaci energetického systému a rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů energie. Pro hodnotu použitou ve dvou předchozích seznamech úniku uhlíku se jako referenční rok použil rok 2005, zatímco nová hodnota se odkazuje na rok 2015, což je v souladu s „údaj[i] za tři poslední dostupné kalendářní roky“ (2013–2015), jak to stanoví čl. 10b odst. 5 směrnice o EU ETS. Na základě toho se aktualizovaná hodnota stanoví jako 376 gramů oxidu uhličitého na kWh.

4.2   Způsobilost k žádosti o posouzení druhého stupně

Revidovaná směrnice o EU ETS stanoví podrobná pravidla pro způsobilost specifických odvětví a pododvětví k druhému posouzení v případě, že nesplní hlavní kritérium ohledně úniku uhlíku pro zařazení na seznam úniku uhlíku.

V revidované směrnice o EU ETS se jasně uvádí, že o zařazení odvětví a pododvětví na seznam úniku uhlíku na základě posouzení druhého stupně rozhoduje Komise. Směrnice o EU ETS vskutku jasně rozlišuje mezi způsobilostí k žádosti o posouzení druhého stupně, procesem posuzování a jeho kritérii na jedné straně a zahrnutím odvětví na seznam na straně druhé. Tento předběžný seznam se týká způsobilosti k žádosti.

V případech, kdy je hodnota ukazatele úniku uhlíku v rozmezí mezi 0,15 a 0,2, je možné požádat o provedení kvalitativního posouzení podle kritérií uvedených v čl. 10b odst. 2, a to předložením důkazů o potenciálu pro snižování emisí nebo spotřeby energie, vlastnostech trhu a ziskových maržích.

Odvětví a pododvětví s intenzitou emisí (jak je použita pro výpočet ukazatele úniku uhlíku, viz oddíl 4.1) přesahující 1,5 jsou způsobilá požádat buď o kvalitativní posouzení, nebo kvantitativní posouzení na podrobnější úrovni (úroveň členění PRODCOM-6 nebo 8).

Odvětví a pododvětví, pro něž se množství přidělených bezplatných povolenek vypočítává na základě referenčních úrovní rafinérií, jsou rovněž způsobilá požádat o pro oba typy posouzení.

Odvětví a pododvětví, která jsou na seznamu úniku uhlíku na období 2015–2020 (8) uvedena podle členění na úrovni PRODCOM-6 nebo 8, jsou způsobilá k podání žádostí o kvantitativní posouzení na podrobnější úrovni.

Kritéria způsobilosti pro posouzení druhého stupně jsou stanovena v revidované směrnici v čl. 10b odst. 2 a 3 a shrnuta v tabulce č. 1 níže:

Tabulka 1

Přehled kritérií způsobilosti k žádosti o posouzení „druhého stupně“

5.   Předběžný seznam úniku uhlíku na období 2021–2030

Výsledkem posouzení prvního stupně, které zahrnuje všechna průmyslová odvětví, je předběžný seznam úniku uhlíku. Na seznamu jsou uvedena odvětví, kterým hrozí značné riziko úniku uhlíku na období systému EU ETS v letech 2021–2030 a která jsou uvedena v tabulce č. 2 v příloze tohoto oznámení. Odvětví a pododvětví, která se považují za způsobilá k žádosti o další posouzení podle čtyř kritérií způsobilosti stanovených v revidované směrnici o EU ETS (podrobněji popsaná výše v oddíle 4.2), jsou uvedena v tabulkách č. 3, 4 a 5 v příloze tohoto oznámení.

6.   Další kroky

Odvětví a pododvětví způsobilá k žádosti o posouzení druhého stupně podle kritérií A, B či C mohou Evropské komisi předložit žádosti nejpozději tři měsíce po zveřejnění tohoto předběžného seznamu úniku uhlíku. Žádosti spolu s příslušnými důkazy se předkládají elektronicky na adresu CLIMA-CARBON-LEAKAGE@ec.europa.eu

Členské státy mohou navíc do 30. června 2018 na základě žádostí, které jim předložila odvětví a pododvětví způsobilá k posouzení druhého stupně podle kritéria D, požádat o zařazení dotčených odvětví a pododvětví na seznam úniku uhlíku, pokud jejich ukazatel úniku uhlíku přesahuje prahovou hodnotu 0,2. Tato odvětví a pododvětví mohou předložit členským státům žádosti, jež budou obsahovat řádné doložené, úplné, ověřené a zauditované údaje za posledních pět let, a měly by zahrnovat i jakékoli další relevantní údaje. Komise zveřejní další rámcové pokyny.

Komise na základě výsledků těchto hodnocení a přiměřeného posouzení dopadů, jež sama provede, hodlá seznam úniku uhlíku na období 2021–2030 schválit do konce roku 2018.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814.

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1524212020040&uri=CELEX%3A32018L0410

(2)  Dalšími právními akty se: revidují pravidla pro přidělování bezplatných povolenek, aktualizují referenční úrovně o pokroku v průmyslových zařízeních, zavádějí pravidla pro úpravy přídělů bezplatných povolenek v důsledku změn činnosti, určují příděly bezplatných povolenek pro každé zařízení.

(3)  Příděl bezplatných povolenek = referenční úroveň x historická úroveň činnosti x faktor ohrožení únikem uhlíku x opravné koeficienty; pro více informací viz Pokyn č. 5 – pokyny k úniku uhlíku: https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/ets/allowances/docs/gd5_carbon_leakage_en.pdf

(4)  Eurostat, statistická klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství, NACE Revize 2.

(5)  Podrobnější úrovní se rozumí úroveň nižší než NACE-4, například PRODCOM-8.

(6)  Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2011, s. 1).

(7)  Údaje o spotřebě elektřiny na úrovni čtyřmístného číselného kódu NACE, které se použily pro výpočet nepřímých nákladů pro každé odvětví, bylo nutné shromáždit ad hoc. Údaje byly takto shromažďovány i pro předchozí seznamy úniku uhlíku v roce 2009 a 2014.

(8)  Rozhodnutí Komise 2014/746/EU.