21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 393/5

1.

2.

3.

4.

5.

1.

V nařízení (EU) č. 1169/2011 (dále jen „nařízení“) je stanovena povinnost uvádět množství určitých složek nebo skupin složek používaných při výrobě nebo přípravě všech balených potravin (čl. 9 odst. 1 písm. d) a článek 22 nařízení).

2.

Požadavek uvádět údaj o množství složek (QUID) se netýká potravin, které sestávají z jediné složky, protože množství jediné složky bude vždy 100 %.

3.

Uvedení údaje o množství složek se nevyžaduje ani v dalších zvláštních případech balených potravin (příloha VIII nařízení). Kromě toho se uvedení údaje o množství složek nevyžaduje u „nebalených potravin“ (potravin, které se nabízejí bez obalu nebo jsou zabaleny v místě prodeje na žádost spotřebitele nebo zabaleny pro účely přímého prodeje), nepřijaly-li členské státy vnitrostátní pravidla, podle nichž je údaj o množství složek vyžadován i u těchto potravin (článek 44 nařízení).

4.

Jelikož se zkratkou QUID rozumí uvádění údaje o množství složek, netýká se součástí, které se v potravinách vyskytují přirozeně a které nebyly přidány jako složky, např. kofein (v kávě) a vitaminy a minerální látky (v ovocných šťávách).

5.

Čl. 22 odst. 1 nařízení stanoví, že: „Množství složky nebo skupiny složek použité při výrobě nebo přípravě potraviny se uvede, pokud je dotčená složka nebo skupina složek:

6.

Pokud jde o čl. 22 odst. 1 písm. a) nařízení, toto ustanovení stanoví povinnost uvádět údaj o množství složky, pokud je složka uvedena v názvu potraviny, jako je například „pizza se šunkou a houbami“, „jahodový jogurt“„lososová pěna“, „čokoládová zmrzlina“. V těchto případech je třeba uvést množství podtržené složky uvedené v názvu potraviny.

7.

Čl. 22 odst. 1 písm. a) nařízení též stanoví povinnost uvést údaj o množství složky, pokud je v názvu potraviny uvedena skupina složek, jako jsou například zeleninové pirohy, rybí prsty, ořechový chléb, ovocný koláč. V těchto případech by se údaj o množství složek měl týkat celkového podílu zeleninové, rybí, ořechové nebo ovocné složky v dané potravině.

8.

Pokud jsou složky směsné  (3), použije se následující ustanovení:

9.

Čl. 22 odst. 1 písm. a) nařízení rovněž stanoví povinnost uvádět údaj o množství složek, pokud nějakou složku nebo skupinu složek spotřebitelé s názvem dané potraviny obvykle spojují. Tato povinnost se nejčastěji týká případů, kdy jsou potraviny popsány svým vžitým názvem (4) bez dalších popisných názvů (5). V těchto případech lze jako vodítko pro rozhodování o tom, které složky budou pravděpodobně spojovány s potravinou označenou výlučně vžitým názvem, zvážit popisný název dané potraviny. Údaj o množství složek by pak měl uvádět určené hlavní nebo přínosné složky, protože ty jsou obvykle spotřebiteli spojovány s názvem potraviny.

Příklady:

Toto ustanovení by však nemělo být vykládáno v tom smyslu, že každý název, pod nímž se potravina prodává, je v konečném důsledku spojován s určitou konkrétní složkou, což by mělo za následek, že je třeba pro tuto složku uvést údaj o jejím množství. Je třeba posoudit každý případ individuálně. Například není nezbytné uvádět množství jablek použitých při výrobě cideru. Obdobně toto ustanovení nestanoví automatickou povinnost uvádět množství masa ve výrobcích, jako je sušená šunka.

10.

Čl. 22 odst. 1 písm. b) nařízení stanoví, že: „Množství složky nebo skupiny složek použité při výrobě nebo přípravě potraviny se uvede, pokud je dotčená složka nebo skupina složek: […] b) v označení zdůrazněna slovy, vyobrazením nebo grafickým znázorněním, […].“

11.

Podle čl. 22 odst. 1 písm. b) nařízení se povinnost uvádět údaj o množství složek týká:

12.

U některých způsobů uvádění informací by se nemělo mít za to, že spadají do působnosti tohoto ustanovení. Například:

13.

Čl. 22 odst. 1 písm. c) nařízení stanoví, že: „Množství složky nebo skupiny složek použité při výrobě nebo přípravě potraviny se uvede, pokud je dotčená složka nebo skupina složek: […] c) důležitá pro charakterizaci potraviny a pro její odlišení od výrobků, s nimiž by mohla být zaměněna kvůli svému názvu nebo vzhledu.“

14.

Účelem tohoto ustanovení je splnit požadavky spotřebitelů v členských státech, kde je složení určitých potravin regulováno a/nebo kde spotřebitelé spojují určité názvy s konkrétním složením.

Spektrum potravin, které budou pravděpodobně tímto ustanovením dotčeny, je velmi úzké, jelikož záměrem tohoto ustanovení je zahrnout výrobky, jejichž složení by se mohlo v různých členských státech výrazně lišit, ale které jsou obvykle uváděny na trh pod tímtéž názvem.

Mezi případy, které byly až dosud zjištěny během proběhnuvších diskusí s odborníky členských států, patří:

Aby vznikla povinnost uvádět údaj o množství složek, musí být kumulativně splněny dvě podmínky. Složka nebo skupina složek musí být důležitá:

15.

V příloze VIII nařízení jsou stanoveny případy, kdy není nutné uvádět údaj o množství složek.

16.

Bod 1 písm. a) podbod i) přílohy VIII nařízení stanoví, že: „1. Uvedení množství se nevyžaduje: a) u složky nebo skupiny složek: i) jejichž čistá hmotnost po odkapání je uvedena v souladu s bodem 5 přílohy IX, […]“.

Bod 5 přílohy IX nařízení stanoví, že: „U pevných potravin v nálevu se při označování uvádí též čistá hmotnost této potraviny po odkapání. V případě potravin s glazurou se uvádí čistá hmotnost potraviny bez glazury.

Pro účely tohoto bodu se ‚nálevem‘ rozumí následující výrobky, popřípadě jejich směsi a rovněž tyto výrobky ve zmrazeném a hluboce zmrazeném stavu, pokud je kapalina při této úpravě pouze doplňkem základních složek, a není tedy rozhodujícím faktorem pro koupi: voda, vodné roztoky solí, lák, vodné roztoky potravinářských kyselin, ocet, vodné roztoky cukrů, vodné roztoky jiných látek se sladivým účinkem, ovocné nebo zeleninové šťávy v případě ovoce či zeleniny.“

Proto v souladu s výše uvedenými ustanoveními nařízení je každý výrobek, u něhož je třeba uvést na etiketě čistou hmotnost po odkapání a čistou hmotnost podle bodu 5 přílohy IX, osvobozen od povinnosti uvádět samostatný údaj o množství složek. Množství složek nebo skupiny složek lze vypočítat z údaje o čisté hmotnosti po odkapání.

Příklady: tuňák ve vlastní šťávě, ananas ve sladkém nálevu.

Obdobně se týž princip jako ve výše uvedeném případě může uplatnit také tehdy, pokud jsou na etiketě výrobku v tekutině (nálevu), která není zahrnuta v bodě 5 přílohy IX (např. slunečnicový olej), dobrovolně uvedeny údaje o čisté hmotnosti po odkapání. Množství složek nebo skupiny složek lze vypočítat z údaje o čisté hmotnosti po odkapání. Proto by v těchto případech nemělo být nutné uvádět údaj o množství složek.

Tato výjimka neplatí v případě, že čistá hmotnost a čistá hmotnost po odkapání je uvedena pro výrobky obsahující směs složek, přičemž jedna nebo více složek je uvedena v názvu nebo nějak zdůrazněna. Množství každé složky nelze spočítat z již uvedených hmotnostních údajů.

Příklady: olivy a papriky v (tekutém) nálevu. V tomto případě je nutné uvést údaj o množství složek pro olivy a papriky zvlášť.

17.

Bod 1 písm. a) podbod ii) přílohy VIII nařízení stanoví, že: „1. Uvedení množství se nevyžaduje: a) u složky nebo skupiny složek: […] ii) jejichž množství již musí být na etiketě uváděno podle předpisů Unie; […]“.

Předpisy Unie, na něž se v tomto bodu odkazuje, jsou uvedeny v tabulce níže. Údaj o množství složek není nutný, pokud právní předpisy již vyžadují uvedení množství dotčené složky nebo skupiny složek na etiketě. Avšak v případě nektarů a džemů vyrobených ze dvou či více druhů ovoce, které jsou každý zvlášť zdůrazněny na etiketě pomocí slov nebo obrázků nebo které jsou každý zvlášť součástí názvu potraviny, je rovněž nutné uvést množství nebo procentuální podíl těchto složek.

18.

Bod 1 písm. a) podbod iii) přílohy VIII nařízení stanoví, že: „Uvedení množství se nevyžaduje: a) u složky nebo skupiny složek: […] iii) jež jsou použity v malém množství pro účely aromatizování; […]“

Tuto výjimku je třeba chápat tak, že se netýká pouze „aromat“ ve smyslu definice uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 (10): týká se veškerých složek (nebo skupin složek), které jsou užity v malém množství za účelem aromatizování potraviny (např. česnek, byliny, koření).

Nařízení neurčuje definici „malého množství“. Je třeba provést posouzení v každém jednotlivém případě.

Příklady: česnekový chléb, bramborové lupínky s příchutí krevetového koktejlu, bramborové lupínky s příchutí kuřecího masa.

19.

Bod 1 písm. a) podbod iv) přílohy VIII nařízení stanoví, že: „Uvedení množství se nevyžaduje: a) u složky nebo skupiny složek: […] iv) které nejsou takové povahy, aby jejich uvedení v názvu potraviny mělo vliv na volbu spotřebitele v zemi prodeje, neboť rozdílné množství není podstatné pro charakterizaci potraviny nebo potravinu neodlišuje od podobných potravin; […]“.

Toto ustanovení stanoví výjimku z povinnosti uvádět údaje o množství složek, pokud množství složky uvedené v názvu potraviny neovlivňuje rozhodnutí spotřebitele, zda potravinu koupí.

Výjimka se použije pouze tehdy, pokud se název složky nebo skupiny složek uvádí v názvu potraviny. Použije se také tehdy, pokud se na různých stranách obalu uvádí doslovné opakování znění použitého v názvu potraviny. Neměla by se použít, pokud je název složky zdůrazněn, a zejména pokud se daný název uvádí jinde než v názvu potraviny a v informacích, které upozorňují kupujícího na přítomnost složky.

Mezi druhy potravin, které podléhají této výjimce, může orientačně patřit:

20.

Bod 1 písm. b) přílohy VIII nařízení stanoví, že: „Uvedení množství se nevyžaduje: b) pokud zvláštní předpisy Unie přesně stanoví množství složky nebo skupiny složek, aniž by stanovily jeho uvádění na etiketě; […]“

Právní předpisy Unie neobsahují ustanovení, která by stanovila přesná množství složek, aniž by stanovila jejich uvádění na etiketě. V bodu 1 písm. b) přílohy VIII nařízení se vyžaduje „přesné množství“. Proto by tedy nemělo být považováno za důvod pro výjimku podle tohoto ustanovení stanovení minimálního množství složky.

21.

Bod 1 písm. c) přílohy VIII nařízení stanoví, že: „Uvedení množství se nevyžaduje: c) v případech uvedených v části A bodech 4 a 5 přílohy VII.“

22.

Část A bod 4 přílohy VII nařízení stanoví, že: „Směsi ovoce, zeleniny nebo hub použitých jako složky potraviny, ve kterých výrazně nepřevládá hmotnostní podíl žádné ze složek směsi a podíly složek se mohou měnit, smějí být uvedeny v seznamu složek společně pod označením ‚ovoce‘, ‚zelenina‘ nebo ‚houby‘, s dovětkem ‚v různém poměru‘, po němž bezprostředně následuje seznam přítomného ovoce, zeleniny nebo hub. V takovém případě se směs uvede v seznamu složek v souladu s čl. 18 odst. 1 v pořadí podle celkové hmotnosti přítomného ovoce, zeleniny nebo hub.“

V tomto případě není nutné uvést údaje o množství složek pro každou složku dané směsi, ve kterých výrazně nepřevládá hmotnostní podíl žádné ze složek a podíly složek se mohou měnit.

23.

Část A bod 5 přílohy VII nařízení stanoví, že: „Směsi koření nebo bylin, ve kterých hmotnostní podíl žádného z nich výrazně nepřevládá, smějí být uvedeny v různém pořadí, pokud je spolu se seznamem složek uveden např. výraz ‚v různém poměru‘.“

V tomto případě není nutné uvádět údaje o množství složek pro každou složku dané směsi, ve kterých hmotnostní podíl žádné ze složek výrazně nepřevládá.

24.

Bod 2 přílohy VIII nařízení stanoví, že: „Ustanovení čl. 22 odst. 1 písm. a) a b) se nepoužije v případě: a) složky nebo skupiny složek, na něž se vztahuje označení ‚se sladidlem (sladidly)‘ nebo ‚s cukrem (cukry) a sladidlem (sladidly)‘, pokud je toto označení připojeno k názvu potraviny podle přílohy III, nebo b) veškerých přidaných vitaminů a minerálních látek, pokud se na tuto látku vztahuje uvedení výživových údajů.“

Podle téže zásady by uvádění údaje o množství složek v souvislosti s čl. 22 odst. 1 písm. a) a b) nemělo být povinné pro jakékoliv přidané živiny nebo jiné látky s výživovým a fyziologickým účinkem, které jsou složkami doplňků stravy, pokud jsou uvedeny informace o živinách v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (12).

25.

Bod 3 písm. a) přílohy VIII nařízení stanoví, že: „Údaj o množství složky nebo skupiny složek: a) se vyjádří jako procentní podíl, který odpovídá množství složky nebo složek v okamžiku jejich použití […]“.

Uvedené množství složky se vypočítá na základě výrobního postupu v okamžiku přidání složek, tj. podle stejné metody, která se použije k určení pořadí na seznamu složek (čl. 18 odst. 1 nařízení).

26.

Bod 4 přílohy VIII nařízení uvádí řadu výjimek ze zásady uvedené v bodě 3 písm. a), které jsou významné zejména pro potraviny, které ztratily po úpravě vlhkost, pro těkavé složky a pro koncentrované a dehydratované potraviny a složky.

27.

Bod 4 písm. a) přílohy VIII nařízení stanoví, že: „Odchylně od bodu 3 a) se v případě potravin, které ztratily po tepelné nebo jiné úpravě vlhkost, uvedené množství vyjádří jako procentní podíl odpovídající množství použité složky nebo použitých složek v hotovém výrobku, pokud toto množství nebo celkové množství všech složek uvedených na etiketě nepřekračuje 100 %. V tom případě se uvede množství na základě hmotnosti složky nebo složek použitých k přípravě 100 g konečného výrobku;“.

Údaj o množství složek u potravin, které po výrobě ztratily vlhkost (např. dorty, sušenky, koláče, sušené maso), musí vycházet z množství složky před úpravou, vyjádřeno jako procentní podíl množství konečného výrobku. Například:

V případě „butter cookie“ (máslových sušenek), kde se vyžaduje uvedení množství složky pouze u másla, musí být použit následující výpočet:

Hmotnost složky:

Mouka: 100 g

Cukr: 40 g

Máslo: 50 g

Vejce: 10 g

Celková hmotnost složek před úpravou: 200 g

Celková hmotnost konečného výrobku po pečení: 170 g

Výpočet pro účely uvedení údaje o množství másla v procentuální hodnotě: (50/170)*100 = 29,4 % másla.

Jelikož výsledek výpočtu pro uvedení údaje o množství másla nepřesahuje 100 %, musí být údaj o množství másla vyjádřen jako procentní podíl konečného výrobku (tj. 29,4 %).

Avšak v případě, že údaj o množství složky přesahuje ve vztahu ke konečnému výrobku 100 %, je třeba jej uvést na základě hmotnosti složky či složek použitých při výrobě 100 g konečného výrobku. Například:

U výrobků ze sušeného masa (salámů) vyrobených z vepřového masa, kde by bylo třeba uvést údaj o množství složky pouze u vepřového masa, musí výpočet vypadat takto:

Hmotnost složky:

Vepřové maso: 120 g

Sůl: 4,1 g

Sušené mléko: 3 g

Jiné složky: 2,9 g.

Celková hmotnost složek před úpravou: 130 g

Celková hmotnost konečného výrobku: 100 g

Výpočet pro účely uvedení údaje o množství vepřového masa, vyjádřeno v procentuální hodnotě: (120/100)*100 = 120 % vepřového masa.

Jelikož výsledek výpočtu údaje o množství vepřového masa přesahuje 100 %, musí být procentní poměr nahrazen údajem vycházejícím z hmotnosti vepřového masa použitého k výrobě 100 g salámu (např. údaj o množství složky by mohl být vyjádřen takto: „Na výrobu 100 g salámu bylo použito 120 g vepřového masa“).

28.

Bod 4 písm. b) přílohy VIII nařízení stanoví, že: „Odchylně od bodu 3 […] b) se množství těkavých složek uvádí v závislosti na jejich hmotnostních podílech v konečném výrobku;“.

Uvedení údaje o množství složek týkajícího se těkavých složek (např. brandy v dortu nebo v pudinku) musí vycházet z množství složky před úpravou, vyjádřeno jako procentní podíl hmotnosti konečného výrobku.

29.

Bod 4 písm. c) přílohy VIII nařízení stanoví, že: „Odchylně od bodu 3 […] c) může být množství složek použitých v koncentrované nebo dehydratované formě a rekonstituovaných během zpracování uvedeno na základě jejich hmotnostních podílů před koncentrací nebo dehydratací;“.

Výše uvedenou výjimku je třeba chápat ve spojení s bodem 2 části A přílohy VII nařízení, která stanoví, že: „Složky používané v koncentrované nebo sušené podobě a rekonstituované během výroby/Tyto složky mohou být uvedeny v pořadí podle jejich hmotnosti stanovené před koncentrací nebo sušením“. Pokud tedy v této souvislosti provozovatel potravinářského podniku uvede složky za použití ustanovení bodu 2 části A přílohy VII, musí rovněž uvést údaj o množství složky v souladu s ustanovením bodu 4 písm. c) přílohy VIII.

30.

Bod 4 písm. d) přílohy VIII nařízení stanoví, že: „Odchylně od bodu 3 […] d) může být v případě koncentrovaných nebo dehydratovaných potravin, které mají být rekonstituovány přidáním vody, množství složek uvedeno na základě jejich hmotnostních podílů v obnoveném výrobku.“

Výše uvedenou odchylku je třeba číst ve spojení s bodem 3 části A přílohy VII nařízení, která stanoví, že: „Složky koncentrovaných nebo sušených potravin, které mají být rekonstituovány přidáním vody/Tyto složky mohou být uvedeny v pořadí podle jejich poměru v rekonstituovaném výrobku, pokud je spolu se seznamem složek uveden např. výraz ‚složky rekonstituovaného výrobku‘ nebo ‚složky hotového výrobku‘.“ Pokud tedy v této souvislosti provozovatel potravinářského podniku uvede složky za použití ustanovení bodu 3 části A přílohy VII, musí rovněž uvést údaj o množství složky v souladu s ustanovením bodu 4 písm. d) přílohy VIII.

31.

Údaj o množství složek by se měl týkat složek, které jsou uvedeny na seznamu složek. Množství složky označené např. jako „kuřecí maso“, „mléko“, „vejce“, „banán“ by mělo být uvedeno v syrovém stavu/nezpracované, jelikož použité názvy nijak nezmiňují zpracování, a tudíž implikují syrové, nezpracované potraviny. Množství složek určených názvy, z nichž vyplývá, že byly použity v jiném než syrovém/nezpracovaném stavu, např. „pečené kuře“, „sušené mléko“, „kandované ovoce“, by mělo být uvedeno podle užitého názvu.

32.

Bod 1 části A přílohy VII nařízení stanoví, že přidaná voda a těkavé látky musí být uvedeny v seznamu v pořadí podle své hmotnosti v konečném výrobku. To však neplatí pro přidanou vodu v případě, že její množství nepřesáhne 5 % hmotnosti konečného výrobku. Tato výjimka se nevztahuje na maso, masné polotovary, nezpracované produkty rybolovu a nezpracované mlže.

Množství přidané vody nepřesahující 5 % však musí být zohledněno při výpočtu údaje o množství složky v případě složek potraviny, do které byla voda přidána.

33.

Množství uvedené na etiketě označuje průměrné množství složky nebo skupiny složek, které je třeba uvést. Průměrným množstvím se rozumí množství složky nebo skupiny složek, které se získá dodržením výrobního postupu a osvědčených výrobních postupů se zohledněním běžné odchylky při výrobě na straně výrobce.

34.

Údaj o množství složek je povinný údaj uvedený v čl. 9 odst. 1 nařízení a musí být uveden na etiketě v souladu s pravidly stanovenými v článku 13 s názvem „Způsob uvádění povinných údajů“.

35.

Bod 3 písm. b) přílohy VIII nařízení stanoví, že: „Údaj o množství složky nebo skupiny složek: […] b) uvede se buď v názvu potraviny, nebo bezprostředně vedle tohoto názvu, nebo v seznamu složek společně s danou složkou nebo skupinou složek.“

36.

V případě skupin složek, které nejsou zahrnuty v části B přílohy VII, a které tudíž nemohou být uvedeny samostatně na seznamu složek, musí být údaj o množství těchto skupin složek uveden buď v názvu potraviny, nebo bezprostředně vedle tohoto názvu.

37.

V případě potravin, které jsou v současnosti vyňaty z povinnosti uvádět seznam složek, musí být údaj o množství složek uveden buď v názvu potraviny, nebo bezprostředně vedle tohoto názvu, není-li seznam složek uveden na etiketě dobrovolně. V takovém případě pak údaj o množství složek může být uveden na seznamu složek.