28.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 487/41

Zpravodaj:

Ioannis VARDAKASTANIS

Spoluzpravodajka:

Jarmila DUBRAVSKÁ

1.1.

Přijetí Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 představuje historický posun směrem k novému paradigmatu, neboť se snaží odstranit hospodářské a sociální rozdíly a rozdíly v oblasti životního prostředí všeobecným a integrovaným způsobem. Agendu musí převést a provádět všechny země bez ohledu na svou úroveň příjmů. Tato nebývalá agenda plně odráží evropské hodnoty sociální spravedlnosti, demokratické správy věcí veřejných a sociálně-tržního hospodářství, jakož i ochranu životního prostředí. EU má tudíž velkou příležitost umocnit tyto hodnoty a přistoupit k provádění této agendy zastřešujícím způsobem. EHSV vyzývá EU, aby v tomto velmi náročném procesu šla celému světu příkladem.

1.2.

EHSV vítá závazek Evropské unie k provádění cílů udržitelného rozvoje. EHSV je však znepokojen, že od přijetí Agendy OSN 2030 již uplynul rok a EU dosud nepodnikla konkrétní a progresivní kroky k začlenění cílů udržitelného rozvoje do svých politik a programů, ani nezahájila širší konzultaci s občanskou společností.

1.3.

EU čelí skutečně zásadním politickým, sociálním, hospodářským a strukturálním výzvám ve všech oblastech hospodářství a společnosti. Nerovnosti, nezaměstnanost, zejména nezaměstnanost mladých lidí, sociální vyloučení a chudoba, nerovnosti mezi muži a ženami, diskriminace a marginalizace zranitelných skupin v evropských společnostech rozrušují základy, na nichž stojí samotná EU. Kvůli finanční krizi se tento problém v mnoha členských státech ještě více vyostřil a mění se v krizi lidských a sociálních práv.

1.4.

Agenda OSN 2030 by se měla přeměnit na proaktivní, transformační a pozitivní narativ Evropy a tento proces musí řídit pevná politická vůle a odhodlání utvářet udržitelnou Evropu tak, že se naše ekonomiky nasměrují na odolný a konkurenceschopný nízkouhlíkový rozvoj účinně využívající zdroje a podporující začlenění. Tento progresivní narativ by rovněž pomohl překonat bezprecedentní nedostatek důvěry občanů EU v projekt EU a především pro něj získat podporu mladých lidí. EU by tímto způsobem měla využít Agendy OSN 2030 k tomu, aby občanům EU představila novou vizi pro Evropu: společenskou smlouvu pro 21. století.

1.5.

EHSV žádá o zastřešující a integrovanou strategii pro udržitelnou Evropu do roku 2030 a na období poté, která by Agendě OSN 2030 poskytla potřebný dlouhodobý horizont, koordinaci politik a soudržnost provádění. Tato strategie by měla být založena na interinstitucionální dohodě mezi Komisí, Radou a Parlamentem, aby se vytvořil pevný základ pro další politickou činnost. Současné evropské strategie, jako je strategie Evropa 2020, jež vytlačila evropskou strategii pro udržitelný rozvoj z roku 2001 coby předchozí zastřešující strategii, a 10 priorit předsedy Junckera nenabízejí podle názoru EHSV způsob, jak úplně řešit výzvu spočívající v provádění cílů udržitelného rozvoje v EU.

1.6.

Výše uvedená zastřešující strategie musí obsahovat konkrétní úkoly při plnění cílů udržitelného rozvoje, mechanismy přezkumu a sledování, akční plány obsahující nezbytné legislativní a politické nástroje, osvětové činnosti (např. průzkum Eurobarometr týkající se cílů udržitelného rozvoje) a plán mobilizace finančních zdrojů. Proces přípravy této strategie by měla Komise zahájit svým nadcházejícím sdělením a ve fázi tvorby návrhu strategie by měla proběhnout širší konzultace s občanskou společností, vládami, parlamenty a místními orgány. EHSV je ochoten tento proces usnadňovat a podporovat.

1.7.

Nezbytným krokem je mapování vnitřních a vnějších politik EU na základě 17 cílů udržitelného rozvoje, které provádí Komise. EHSV vyzývá Komisi, aby toto mapování doplnila o podrobnou analýzu slabých míst, pokud jde o plnění 17 cílů udržitelného rozvoje, s cílem určit oblasti, v nichž by EU měla okamžitě přijmout prioritní opatření.

1.8.

EHSV identifikoval v souvislosti s transformační změnou ve prospěch udržitelného rozvoje následující klíčové oblasti politiky a doporučuje Komisi, aby stanovila vhodné stěžejní iniciativy včetně transparentních akčních plánů a mezníků a zohlednila přitom doporučení v odstavci 4.3 tohoto stanoviska:

1.9.

EHSV vyzývá Komisi, aby systematicky zohledňovala cíle udržitelného rozvoje ve všech příslušných politikách. K tomuto účelu by se měly využít přezkumy v polovině období, jež se mají provést v období 2014–2020. Budoucí období víceletého finančního rámce nabídnou vynikající příležitost k úplnému začlenění cílů udržitelného rozvoje do výdajových programů EU.

1.10.

Obzvláště důležité je systematicky zohledňovat Agendu OSN 2030 ve vnější činnosti Evropské unie. Komise by měla plně přizpůsobit oblasti klíčového významu, jako jsou obchodní a rozvojová politika, globální environmentální politiky a opatření v oblasti klimatu, humanitární pomoc, snižování rizika katastrof, transfer technologií a podpora lidských práv, a proaktivně prosazovat provádění Agendy OSN 2030. EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby Agendu OSN 2030 plně začlenila do Evropského konsensu o rozvoji a využívala ji v něm, a lituje, že nebyla v dostatečné míře zahrnuta do globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

1.11.

EHSV žádá Komisi, aby posoudila a zlepšila horizontální a vertikální koordinaci politik pro účely účinného provádění Agendy OSN 2030. Klíčovým faktorem umožňujícím udržitelný rozvoj je lepší veřejná správa. Evropský semestr by se měl stát vhodným rámcem správy pro účely vertikální koordinace plnění cílů udržitelného rozvoje s členskými státy. EHSV zdůrazňuje, že mezi hlavní rysy a znaky lepší správy věcí veřejných by měly patřit účast, transparentnost, monitorování a přezkum, zodpovědnost a odpovědnost občanů.

1.12.

Eurostat by měl sestavit a používat soubor ukazatelů a referenčních hodnot, jež vyvinula OSN, aby se usnadnil přezkum, sledování, zodpovědnost a transparentnost procesu plnění cílů udržitelného rozvoje a orgány EU, členské státy a všechny zainteresované strany měly k dispozici nezpochybnitelné statistické údaje rozčleněné podle jednotlivých cílů udržitelného rozvoje a úkolů.

1.13.

EHSV bere s potěšením na vědomí, že čtyři členské státy EU byly mezi prvními 22 zeměmi, které na politickém fóru OSN na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji v roce 2016 předložily dobrovolný přezkum plnění cílů udržitelného rozvoje. EHSV vyzývá EU, aby šla příkladem a byla prvním regionem, který na politickém fóru na vysoké úrovni v roce 2017 předloží dobrovolný přezkum. EHSV by byl schopen zajistit příspěvek od občanské společnosti.

1.14.

EU by měla při plnění cílů udržitelného rozvoje přejít na přístup zahrnující více zainteresovaných stran a na základě zásad účasti, zodpovědnosti a partnerství zapojit všechny subjekty a organizace občanské společnosti. EHSV již navrhl konkrétní iniciativu – Fórum evropské občanské společnosti pro udržitelný rozvoj, zahrnující více zainteresovaných stran. Komise by měla proaktivně prošetřit a vytvořit iniciativu v podobě charty cílů udržitelného rozvoje, a podpořit tak vytváření pevných partnerství na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni.

2.1.

V září 2015 přijali světoví lídři agendu OSN Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, jež zavádí soubor cílů udržitelného rozvoje zaměřených na skoncování s chudobou, ochranu planety, zajištění ochrany lidských práv a zaručení prosperity pro všechny. Pro každý takový cíl byly stanoveny konkrétní úkoly, které mají být naplněny v příštích 15 letech.

2.2.

Při provádění cílů udržitelného rozvoje v Evropě bude hrát klíčovou roli EU. Evropská komise ve svém pracovním programu na rok 2016 oznámila novou iniciativu nazvanou Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti, jejímž účelem je plnit cíle udržitelného rozvoje ve vnitřních a vnějších politikách EU (1).

2.3.

Jako první krok provádí Komise interní mapování situace s cílem určit, které z existujících politik EU již řeší výzvy stanovené cíli udržitelného rozvoje. Komise požádala Výbor, aby k tomuto procesu přispěl tímto průzkumným stanoviskem. Výbor zvážil za účelem zohlednění širší diskuse v evropské občanské společnosti výsledky dvou významných konferencí o provádění cílů udržitelného rozvoje, které se konaly v EHSV v roce 2016, jakož i výsledky dalších důležitých konferencí (2).

3.1.

Výbor vítá iniciativu v rámci pracovního programu Komise na rok 2016 nazvanou Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti , která představuje nový přístup s cílem zajistit v Evropě po roce 2020 hospodářský rozvoj a sociální a environmentální udržitelnost a integrovaně začlenit provádění cílů udržitelného rozvoje do evropských vnitřních a vnějších politik (3). Panují však obavy, že by mohla chybět politická vůle a odhodlání, jelikož dosud nebylo učiněno moc pro realizaci agendy v praxi.

3.2.

V situaci, kdy je projekt EU pod tlakem a mnoho občanů EU v něj ztrácí důvěru, by EU měla cílů udržitelného rozvoje využít k vypracování pozitivního transformačního narativu udržitelné Evropy, jenž by provázal dlouhodobou perspektivu s konkrétními politickými opatřeními v krátkodobém a střednědobém výhledu. Udržitelnost je „evropská značka“ (4) a Agenda OSN 2030 je výrazem evropských hodnot a evropského modelu sociální spravedlnosti a demokratické správy věcí veřejných. Nabízí tudíž výbornou příležitost k vymezení nového, pozitivního a přesvědčivého narativu a vize EU.

3.3.

Agendu OSN 2030 schválily všechny členské státy EU a EU jako celek. Nyní nastal čas na to, aby byl na nejvyšší politické úrovni přijat jasný politický závazek, potvrzující, že EU přijala tuto novou agendu jakožto vizi a zastřešující rámec pro přechod na Unii udržitelného rozvoje (5).

3.4.

Provádění cílů udržitelného rozvoje se netýká pouze rozvoje či životního prostředí. Tyto cíle také reagují na hlavní výzvy spojené s transformací našeho hospodářství a společnosti, a to i v rozvinutém světě. Jejich plnění v EU vyžaduje nový model rozvoje, jenž bude ekonomicky udržitelnější, ze sociálního hlediska bude více podporovat začlenění a z environmentálního hlediska bude trvale životaschopný, přičemž bude rovněž zaručovat spravedlivé sdílení zdrojů naší planety rostoucí světovou populaci. Je nezbytné zcela změnit naše ekonomiky (6). Nová koncepce rozvoje by měla zahrnovat novou definici prosperity pro EU a nový soubor ukazatelů. Cíle udržitelného rozvoje by měly být využívány jako nástroje, které umožní a zrychlí dlouhodobý přechod na odolné a konkurenceschopné hospodářství EU účinně využívající zdroje a podporující sociální začlenění.

3.5.

Skutečnost, že Komise zahájila plán na obnovu evropského konsensu o rozvoji, budí dojem, že má v úmyslu zaměřit se v prvé řadě na začlenění nové agendy do rozvojových politik. Takové stanovení priorit není v souladu s integrovaným přístupem cílů udržitelného rozvoje, jenž vyžaduje zastřešující a integrované strategie provádění vztahující se na vnější i vnitřní politiky.

3.6.

Za účelem vytvoření rámce správy pro provádění těchto cílů bude EU muset prodloužit svůj horizont plánování i na období dlouho po roce 2020. Zastřešující a dlouhodobá strategie pro udržitelnou Evropu na období do roku 2030 a po tomto roce (7) by měla cíle udržitelného rozvoje přenést do vnitřních a vnějších politik EU, měla by se konkrétně zabývat evropskými výzvami a měla by být doplněna transparentními plány postupu a akčními plány pro legislativní a politické iniciativy a podrobným harmonogramem do roku 2030. K podobnému přístupu vyzval i Evropský parlament (8).

4.1.1.

Vymezení politické strategie EU a plánu pro naplnění cílů udržitelného rozvoje vyžaduje více než jen mapování stávajících politik EU. Na základě zařazení stávajících politik EU ke každému jednotlivému cíli udržitelného rozvoje není možné posoudit, zda lze těchto cílů v EU dosáhnout bez dalších opatření. Stávající politiky nemusí být účinné, mohou být oslabovány jinými politikami nebo by se mohly vyskytnout další překážky. Z toho důvodu musí být mapování politik kombinováno s analýzou slabých míst, jež určí skutečné nedostatky politiky EU, pokud jde o 17 cílů Agendy OSN 2030 a souvisejících úkolů.

4.1.2.

EHSV v této souvislosti vítá strategické zprávy „Sustainability Now!“ vypracované pod záštitou dřívějšího generálního ředitele GŘ pro životní prostředí Karla Falkenberga, které již na příkladu několika málo politických oblastí jednoznačně popisují nutnost reforem, jež pro EU plyne z Agendy OSN 2030.

4.1.3.

V EU stále chybí komplexní analýza slabých míst při plnění cílů udržitelného rozvoje. Nicméně nedávno zveřejněný rejstřík a přehled cílů udržitelného rozvoje a další hodnocení provedená v členských státech EU ukazují, že cíle udržitelného rozvoje jsou velmi obtížně dosažitelné i pro země s vysokými příjmy (9), zejména kvůli způsobu, jakým se v těchto zemích vyrábějí, dodávají a spotřebovávají výrobky a služby, a souvisejícímu negativnímu dopadu na životní prostředí. Hlavními výzvami jsou pro země EU cíl č. 12 týkající se odpovědné spotřeby a výroby, cíl č. 13 týkající se opatření na boj se změnou klimatu, cíl č. 14 a cíl č. 15 týkající se ochrany ekosystémů, úkoly pro udržitelné zemědělství a výživu uvedené v cíli č. 2 a cíl č. 9 týkající se průmyslu, inovací a infrastruktury, kde byl identifikován nedostatek investic.

4.1.4.

Dalšími výzvami jsou cíle udržitelného rozvoje „zaměřené na lidi“, zejména cíl č. 10 týkající se snížení nerovností, cíl č. 8 týkající se důstojné práce a zaměstnanosti, cíl č. 1 týkající se chudoby, cíl č. 5 týkající se genderové rovnosti a cíl č. 4 týkající se vzdělávání.

4.1.5.

Mnoha zemím OECD se nedaří dosáhnout cíle č. 17. týkajícího se finančních příspěvků na rozvojovou spolupráci.

4.1.6.

Jakožto obecná agenda usilují cíle udržitelného rozvoje rovněž o snižování škodlivých sociálních a environmentálních dopadů ekonomik zemí s vysokými příjmy ve třetích zemích. Tento aspekt se dosud měřil méně, ale je pro země EU velkou výzvou.

4.2.1.

Výbor se domnívá, že by se mapování politik EU mělo zaměřit především na politické nástroje, jež mají strategický význam pro tvorbu politik EU a jejich provádění. První hodnocení ukazují, že tyto nástroje nejsou pro výzvu v podobě provádění cílů udržitelného rozvoje v EU dostatečné (10). Žádná z těchto strategií nemá časový horizont Agendy OSN 2030.

4.2.2.

Strategie Evropa 2020 byla za Barrosovy Komise vyhlášena zastřešující strategií EU, čímž nahradila strategii EU pro udržitelný rozvoj. Teoreticky sice hovoří o třech rozměrech udržitelného rozvoje, je však spíše krátkodobou strategií s jasně evropským zaměřením. Neřeší mezinárodní rozměr ani nepopisuje dopady vnitřních politik EU na jiné oblasti světa a vnější politiky, např. na rozvojovou spolupráci. Nemohla tudíž nikdy dostát očekáváním, že nahradí dřívější strategii pro udržitelný rozvoj. Nejsou v ní pokryty dva cíle udržitelného rozvoje: cíl č. 2 týkající se potravin a zemědělství a cíl č. 16 týkající se správy; jiné cíle jsou pokryty pouze částečně: např. cíl č. 6 týkající se vody a cíl č. 11 týkající se měst.

4.2.3.

V rámci deseti priorit předsedy Junckera se vůbec nevyskytují dva cíle udržitelného rozvoje (cíl č. 14 týkající se oceánů a cíl č. 15 týkající se biologické rozmanitosti) a jiné cíle jsou pokryty pouze v omezené míře (cíl č. 4 týkající se vzdělávání, cíl č. 6 týkající se vody, cíl č. 11 týkající se měst a cíl č. 12 týkající se udržitelná spotřeby a výroby).

4.2.4.

Zpráva pěti předsedů se zaměřuje na užší soubor priorit, a sice na hospodářské, finanční, měnové a fiskální otázky, přičemž pátým tématem je správa. Zpráva obsahuje několik odkazů na oblasti cílů udržitelného rozvoje, jako jsou energetika, zaměstnanost, sociální začlenění a zdravotní systémy.

4.2.5.

Evropský fond pro strategické investice (EFSI) přilákal projekty v oblastech, které zjevně odpovídají určitým výzvám v provádění cílů udržitelného rozvoje: energetika (40 %), životní prostředí a účinné využívání zdrojů (12 %), sociální infrastruktura (3 %) (11).

4.2.6.

Řada cílů udržitelného rozvoje, zejména cíl č. 3 týkající se zdraví, cíl č. 5 týkající se genderu, cíl č. 10 týkající se nerovnosti a cíl č. 11 týkající se měst, se dostatečně neřeší v rámci tematických investičních priorit evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).

4.2.7.

Zcela nová globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku představuje pro EU širší rámec, jehož prostřednictvím může zavést Agendu OSN 2030 v oblastech, jako je obchod, rozvoj, demokracie, lidská práva, humanitární pomoc, snižování rizika katastrof, transfer technologií a opatření v oblasti klimatu. Tato strategie se do určité míry zabývá cíli udržitelného rozvoje, které se týkají potřeby zajistit globální sdílení prosperity. Dále se v ní uvádí, že cíle udržitelného rozvoje budou základem budoucí dohody na období po skončení platnosti dohody z Cotonou, a že jsou hnací silou pro přezkum evropského konsensu o rozvoji.

4.3.1.

Na základě analýzy skutečných nedostatků a trendů ve výkonnosti EU při naplňování cílů a úkolů by Komise měla určit oblasti politik rozhodujícího významu, v nichž je třeba provést požadované transformační změny. Politická opatření by se na tyto klíčové oblasti měla zaměřit prostřednictvím vhodných stěžejních iniciativ, včetně transparentních akčních plánů a mezních cílů. EHSV, i s ohledem na svou předchozí činnost v těchto oblastech, považuje za zásadní následující klíčové oblasti politiky.

4.3.2.1.

Jedním z klíčových záměrů cílů udržitelného rozvoje je udržet cesty rozvoje v mezích možností naší planety, ať již jde o klima, využívání zdrojů, kvalitu ovzduší a vody nebo ochranu suchozemské a mořské biologické rozmanitosti. K tomu je potřeba, aby rozvinuté regiony jako Evropa podstatně snížily environmentální stopu svého hospodářství a za tímto účelem učinily přechod výroby, spotřeby a společnosti na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství. Tento přechod představuje pro EU příležitost, jak modernizovat své hospodářství, a zvýšit tak jeho konkurenceschopnost a odolnost, a zlepšit kvalitu života a blahobyt svých občanů.

4.3.2.2.

Prostřednictvím 7. akčního programu pro životní prostředí, rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a akčního plánu pro oběhové hospodářství byly zavedeny plány postupu, pokrok na tomto poli je však zjevně třeba urychlit (12). Je nutné zlepšit soulad s jinými oblastmi politiky a řešit nedostatky v provádění v mnoha členských státech, a sice prostřednictvím plného začlenění přechodu na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství do evropského semestru (13). 7. akční program pro životní prostředí a akční plán pro oběhové hospodářství potřebují důrazné prováděcí mechanismy a musí se aktivně koordinovat s dalšími oblastmi politik v rámci Komise, aby se zajistil skutečný výsledek (14). Pro učinění pokroku je potřeba zlepšit dialog a spojenectví s občanskou společností, včetně podniků, odborových svazů. Aktivní politiky zaměstnanosti musí zajistit spravedlivý přechod (15). Politika v oblasti klimatu musí být založena na zásadě „klimatické spravedlnosti“ a zajistit, aby břemena a přínosy změny klimatu – z hlediska jejích dopadů na lidská práva, chudobu a rovnost – byly rozděleny spravedlivě a aby netrpěly nejzranitelnější skupiny.

4.3.2.3.

Musí se zajistit, aby trhy podporovaly přechod hospodářství a ceny odrážely skutečné externí náklady emisí ovlivňujících klima a využívání přírodních zdrojů (16). Musí se realizovat stávající závazky k odstranění dotací, jež škodí životnímu prostředí, a důrazněji podporovat reforma environmentální daně. Musí se rozšířit nové formy decentralizovaných trhů s čistou energií, kde se spotřebitelé stávají rovněž producenty. Decentralizovaná ekonomika sdílení podobně spotřebitelům umožňuje přejít k modelu oběhového hospodářství. Vznikající ekonomika sdílení znamená koncepční posun v oblasti práce a bude významným zdrojem pracovních míst. Bude nutné zajistit v tomto novém sektoru práva spotřebitelů a pracovníků a spravedlivou hospodářskou soutěž (17).

4.3.3.1.

Hlavními účely cílů udržitelného rozvoje je vymýtit chudobu a zajistit, aby mohl každý člověk plně uplatnit svůj potenciál v podmínkách důstojnosti a rovnosti. V tomto ohledu jsou tyto cíle výrazem evropských hodnot a evropského sociálního modelu. Rozdíl mezi bohatými a chudými v Evropě však v posledních desetiletích narůstá a během posledních osmi let trvající recese a finanční krize, úsporných opatření a v některých oblastech i chybějících strukturálních reforem vzrostla nezaměstnanost a míra chudoby, prohloubily se další nerovnosti a vzrostl tlak na sociální ochranu, což mělo největší dopad na nejzranitelnější skupiny.

4.3.3.2.

Plnění cílů udržitelného rozvoje vyžaduje, aby EU učinila posun v hospodářském paradigmatu směrem k inkluzivnějšímu modelu rozvoje, v němž dochází ke spravedlivějšímu rozdělení stávajícího bohatství a rovněž se zvyšuje hospodářská a finanční stabilita (18). EU musí vytvořit příznivé investiční prostředí a zajistit dobře fungující vnitřní trh, mezinárodní konkurenceschopnost a zvýšenou domácí poptávku, aby posílila udržitelný hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.

4.3.3.3.

Cíle udržitelného rozvoje by měly být důvodem k opětovnému potvrzení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a snížení chudoby a ke zvážení účinnějších způsobů jejich dosažení. V rámci evropského semestru musí být klíčové sociální cíle, jako jsou důstojná pracovní místa, vymýcení chudoby, snižování nerovností a sociální investice, postaveny na stejnou úroveň jako makroekonomické aspekty (19). První návrh Komise týkající se evropského pilíře sociálních práv neobsahoval vůbec žádnou zmínku o cílech udržitelného rozvoje. V další přípravě evropského pilíře sociálních práv by se mělo o zahrnutí těchto cílů uvažovat. Výbor právě připravuje stanovisko k tomuto pilíři, v němž patřičně uvede svůj názor.

4.3.3.4.

EU by měla investovat do ucelenějšího a systematičtějšího přístupu k boji proti sociálnímu vyloučení, marginalizaci a chudobě, který se zaměří na zranitelné skupiny, bude založen na lidských právech a bude rovněž řešit diskriminaci na základě pohlaví. Musí se přijmout směrnice o rovném zacházení (20).

4.3.3.5.

Kromě výzev, jako je nezaměstnanost a stárnutí populace, musí být systémy sociálního zabezpečení přizpůsobeny novým výzvám, zejména těm, které vznikají v důsledku nových forem zaměstnávání, jež sice nabízí nové pracovní příležitosti, ale mohou vést k nejisté práci a chudobě pracujících. Musí se využít potenciál, který pro tvorbu pracovních míst nabízí klíčové ekonomické přechody, jako je digitální, nízkouhlíková a oběhová ekonomika (21). Pracovní normy a evropský minimální příjem přispějí k zajištění územní a sociální soudržnosti a spravedlivého přerozdělování bohatství a příjmů (22), přičemž se zohlední pravomoci členských států a EU v těchto otázkách. Veřejné i soukromé subjekty by měly využít obrovský potenciál sociálních investic v oblasti zaměstnanosti (23). Aby „nikdo nezůstal stranou“, je potřeba investovat kvalitativního a inkluzivního vzdělávání a do kvalitních, cenově dostupných a integrovaných služeb na podporu osob v nouzi.

4.3.3.6.

Sociální podniky podporují integraci do trhu práce a zároveň dodávají cenově dostupné výrobky a služby pro společenské účely, např. služby v decentralizované nízkouhlíkové a oběhové ekonomice. Měly by se podporovat prostřednictvím pobídek pro začínající podniky v sociální ekonomice a vstřícného regulačního prostředí (24).

4.3.4.1.

Potraviny (a způsob, jakým se pěstují, vyrábí, spotřebovávají, jakým se s nimi obchoduje, jakým se přepravují, skladují a prodávají) představují zásadní spojení mezi lidstvem a planetou a cestu k udržitelnému hospodářskému růstu podporujícímu začlenění (25). Cíle udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 2 a 12, představují rozhodující rámec pro společná opatření, jejichž cílem je do roku 2030 zajistit, aby bylo možné udržitelným způsobem nasytit celý svět. Je velmi potřebné přejít k udržitelnějším potravinovým systémům zahrnujícím všechny fáze od výroby po spotřebu. Výrobci musí produkovat více potravin s nižším dopadem na životní prostředí a spotřebitelé musí být vybízeni k tomu, aby upřednostňovali výživnou a zdravou stravu s menší uhlíkovou stopou.

4.3.4.2.

Reforma společné zemědělské politiky přinesla kombinaci opatření, kterou lze považovat za krok správným směrem (26). Přechod na udržitelné potravinové systémy však vyžaduje nejen zemědělskou politiku, ale i komplexní potravinovou politiku spolu s rozsáhlou strategií v oblasti biohospodářství. Musí se uznat vzájemná provázanost výroby a spotřeby potravin a na základě tohoto uznání vypracovat vhodný přístup evropské politiky, jenž nastíní cestu k udržitelnosti, zdraví a odolnosti (27).

4.3.4.3.

Při tom je mimo jiné třeba zodpovědět otázku, kterou pokládá „Falkenbergova zpráva“, a sice zda je např. to, že se evropské zemědělství orientuje na vývoz, v souladu s cílem posílit produkci potravin v rozvojových zemích.

4.3.4.4.

EU bude mít klíčovou roli při plnění cíle č. 12.3, tedy snížit celkové množství potravinového odpadu na obyvatele na polovinu. Zatímco téměř 800 milionů lidí na světě trpí hladem, údaje ukazují, že se v celosvětovém měřítku nevyužije nebo vyplýtvá třetina potravin vyrobených k lidské spotřebě – jen v EU je to 100 milionů tun (28). EHSV vítá záměr Komise vytvořit platformu zainteresovaných stran, která pomůže koncipovat nezbytná opatření a sdílet osvědčené postupy v oblasti prevence a omezení plýtvání potravinami (29).

4.3.5.1.

Transformace hospodářství na udržitelnější model bude vyžadovat velkou změnu v investicích. Odhaduje se, že dosažení cílů udržitelného rozvoje v celosvětovém měřítku by vyžadovalo investice z veřejných a soukromých zdrojů ve výši přibližně 3 biliony USD (30). Je zapotřebí komplexní plán pro uvolňování finančních prostředků na úrovni EU a členských států. Různé programy a iniciativy EU týkající se financování se musí spojit.

4.3.5.2.

EU musí efektivněji zaměřit veřejné investice v rozvojových zemích na dosahování integrovaného udržitelného rozvoje a musí začlenit ukazatele cílů udržitelného rozvoje do veřejného financování rozvojových projektů. Ještě důležitější je, aby EU stimulovala a zvýšila investice soukromého sektoru v těchto oblastech.

4.3.5.3.

Plnění cílů udržitelného rozvoje však vyžaduje značné investice do modernizace infrastruktury a udržitelných podniků také v rámci EU. První hodnocení provádění cílů udržitelného rozvoje v EU ukazuje vážné nedostatky investic do průmyslu, inovací a infrastruktury (31).

4.3.5.4.

Udržitelnost má jasné ekonomické opodstatnění. K plnému využití této příležitosti by EU měla vytvořit příznivé podnikatelské prostředí podporující inovace, podnikání a udržitelné investice. Některé podniky již začaly, ale je prvořadé, aby se úspěšné udržitelné obchodní zkušenosti rozšiřovaly a napodobovaly. Vhodně mohou k tomuto přechodu přispět dobrovolné přístupy, jako je sociální odpovědnost podniků. Musí být doplněny dalšími opatřeními, jako jsou opatření ke zvýšení transparentnosti, k rozvoji dovedností, k usnadňování partnerství a k podporování podniků při podávání zpráv. Komise by měla posoudit, zda by na úrovni EU byly užitečným nástrojem mnohostranné aliance se soukromým sektorem.

4.3.5.5.

Programy financování EU musí být uzpůsobeny cílům udržitelného rozvoje. Rozhodující úlohu budou hrát iniciativy jako Junckerův plán a také finanční instituce a veřejné investiční banky. Výzvou je zde přerozdělení kapitálu. Unie kapitálových trhů nabízí vhodnou příležitost k podpoře udržitelných investic (32). Přezkum víceletého finančního rámce v polovině období bude příležitostí k začlenění cílů udržitelného rozvoje do hlavních fondů EU. Musí být stimulovány dlouhodobé investice a odstraněny překážky (33).

4.3.6.1.

V globalizované ekonomice má obchod zásadní vliv na udržitelný rozvoj v EU i na celém světě. Obchod je tedy v různých cílech udržitelného rozvoje považován za důležitý prostředek provádění Agendy OSN 2030. Komise svým sdělením Obchod pro všechny zahájila ambiciózní akční plán pro odpovědnější obchod a investice s cílem chránit sociální a environmentální normy v obchodu a podporovat udržitelný rozvoj (34). Plnění cílů udržitelného rozvoje bude muset být systematicky a účinně navázáno na tento akční plán a výsledky se budou muset monitorovat.

4.3.6.2.

Všechny obchodní a investiční dohody, jež uzavře EU, by měly obsahovat ambiciózní kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, které by měly být účinně prováděny a vymáhány. Musí se posílit rozměr udržitelného rozvoje v rámci WTO (35). Nejlepším způsobem, jak zaručit zahrnutí sociálních, pracovních a environmentálních norem do dohod o volném obchodu, je zajistit mnohem větší zapojení občanské společnosti do celého vyjednávání a do procesu provádění a monitorování (36).

4.3.6.3.

Komise by měla přijmout strategii na podporu důstojné práce v rámci globálních dodavatelských řetězců (37). Musí se podporovat mnohostranné iniciativy na propagaci náležité péče v rámci globálních dodavatelských řetězců.

4.4.1.

Na podporu činností v klíčových oblastech politik musí EU posoudit a zlepšit horizontální a vertikální koordinaci politik pro účely účinného provádění Agendy OSN 2030. Klíčovým faktorem umožňujícím udržitelný rozvoj (38) je lepší správa věcí veřejných, přičemž zásadním přístupem k zajištění soudržnosti politik je lepší koordinace.

4.4.2.

EU musí zlepšit soudržnost svých politik a důsledně je zaměřit na vyvážený udržitelný rozvoj. Je potřeba přezkoumat, upevnit a nově koncipovat stávající mechanismus pro systematické zohledňování aspektů rozvojové politiky v dalších oblastech (tzv. „soudržnost politik ve prospěch rozvoje“), aby se stal nástrojem zajišťujícím „soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje“, a provázat jej s dalším úsilím o horizontální koordinaci.

4.4.3.

Komise by také měla zvážit, jak lze využívat nástrojů „zlepšování právní úpravy“ tak, aby přispívaly k naplňování cílů udržitelného rozvoje. Odpovídajícím způsobem by měly být přezkoumány pokyny pro posuzování dopadů (v posouzení dopadů u nových právních předpisů by např. mělo být zavedeno kritérium udržitelnosti).

4.4.4.

Komise by za účelem systematického zohledňování cílů udržitelného rozvoje ve všech příslušných oblastech politik měla hlavní zásady Agendy OSN 2030 využít jako rámec pro přezkum právních předpisů EU a tvorby politik, zejména pokud jde o přístup založený na lidských právech a zásadu „nenechat nikoho stranou“.

4.4.5.

EU musí na základě globálních ukazatelů cílů udržitelného rozvoje doplněných o vhodné evropské ukazatele vytvořit systém pro sledování a přezkum těchto cílů, jenž by byl koordinován se sledováním v členských státech EU a byl by provázán s globálním sledováním na úrovni politického fóra na vysoké úrovni.

4.4.6.

Tyto ukazatele by rovněž měly být začleněny do stávajících procesů monitorování a hodnocení politik. Jedná se především o evropský semestr, jenž je ústředním mechanismem EU v oblasti správy a který musí být přizpůsoben naplňování cílů udržitelného rozvoje.

4.4.7.

Důležitým nástrojem pro realizaci udržitelného rozvoje by bylo posílení významu ukazatelů udržitelnosti v legislativním procesu přidělování rozpočtových prostředků. Kritéria podmíněnosti uplatňovaná v evropských strukturálních a investičních fondech by měla být přizpůsobena naplňování cílů udržitelného rozvoje.

4.4.8.

Je třeba podporovat iniciativu Evropské sítě udržitelného rozvoje (ESDN) k vytvoření platformy členských států pro vzájemné učení.

4.4.9.

EU by se měla ujmout iniciativy a jako první regionální organizace předložit na zasedání politického fóra na vysoké úrovni v roce 2017 dobrovolný přezkum. Kromě toho by měla EU vydávat výroční zprávy popisující to, jak vnitřní a vnější činnost EU přispívá k plnění cílů udržitelného rozvoje v rámci ročního tematického zaměření politického fóra na vysoké úrovni (39). Do přípravy a prezentace dobrovolného přezkumu a tematických zpráv by měla být prostřednictvím Evropského fóra pro udržitelný rozvoj plně zapojena občanská společnost.

5.1.

Agenda OSN 2030 vyžaduje, aby se přešlo k modelu správy zahrnujícímu více zainteresovaných stran, přičemž občanská společnost by měla hrát větší úlohu. Cíle udržitelného rozvoje lze naplňovat pouze tehdy, pokud občanská společnost a další zainteresované strany budou hrát aktivní úlohu a přijmou odpovědnost. Občanská společnost musí být zapojena do všech fází až po provádění, a to na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a dále i na úrovni EU a politického fóra na vysoké úrovni.

5.2.

EU a jejím členským státům EHSV doporučuje, aby vytvořily Evropské fórum pro udržitelný rozvoj s cílem zapojit nejrůznější organizace občanské společnosti a zainteresované strany do naplňování cílů udržitelného rozvoje v EU a jeho průběžného monitorování a přezkumu (40). Prvním úkolem tohoto fóra by bylo usnadnit dialog s občanskou společností v rámci procesu, jehož výsledkem by byla zastřešující strategie EU pro udržitelný rozvoj.

5.3.

Komise by měla zavést zvláštní program a rozpočtovou linii na podporu budování kapacit organizací občanské společnosti, aby se mohly do tohoto procesu plně zapojit. Stávající programy budování kapacit musí být explicitněji otevřeny organizacím občanské společnosti zabývajícím se vnitrostátními otázkami, jejichž činnost je „překlenovací“ ve vztahu k vnitřním a vnějším složkám, při systematickém zohledňování cílů udržitelného rozvoje a v záležitostech veřejné správy.