14.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 212/5

—

článek 2 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin,

—

pařížské prohlášení přijaté dne 17. března 2015 (1), ve kterém je zdůrazněno, že je důležité „u dětí a mladých lidí posilovat schopnost kritického myšlení a uplatnění vlastního úsudku, aby zejména v prostředí internetu a sociálních médií byli schopni uchopit realitu, odlišovat fakta od názorů, rozpoznat propagandu a odolat veškerým formám indoktrinace a nenávistným projevům“;

—

společnou zprávu ET2020 ze dne 15. prosince 2015 (2), která kroky navazující na pařížské prohlášení, jež budou mít podobu „společné analýzy, vzájemného učení, pracovních jednání, šíření osvědčených postupů a konkrétních opatření podpořených finančními prostředky“, označuje za hlavní prioritu nového pracovního cyklu (2015–2020);

—

usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 24. února 2016 o prosazování socioekonomického rozvoje a inkluzívnosti v EU prostřednictvím vzdělávání (3), jež obsahuje závazek „zlepšit digitální a mediální gramotnost mladých lidí, jakož i jejich schopnost kritického myšlení, spolu se sociálními dovednostmi a občanskými kompetencemi“,

—

doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (4), které jako klíčové schopnosti, které by měli všichni občané získat, určuje: „schopnost práce s digitálními technologiemi“, jež vyžaduje „kritický a reflexívní postoj k dostupným informacím a odpovědné používání interaktivních médií“; „sociální a občanské schopnosti“, mezi něž patří schopnost „chápat různá stanoviska a připravenost respektovat hodnoty druhých“; a „kulturní povědomí a vyjádření“, které zahrnuje „smysl pro identitu jakožto základ úcty a otevřeného postoje k rozmanitosti“;

—

závěry Rady z listopadu roku 2012 o Evropské strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem, ve kterých je zdůrazněno (5), že „odvětví vzdělávání i rodiče by měli hrát významnou úlohu, pokud jde o pomoc dětem při přínosném a tvořivém využívání možností internetu, jakož i pokud jde o rozpoznávání a zvládání rizik, s nimiž se na internetu setkávají, a že sami učitelé a rodiče potřebují podporu a odbornou přípravu, aby mohli držet krok s rychlými a nepředvídatelnými změnami ve virtuálním životě dětí a s neustále se rozvíjejícími novými technologiemi“;

—

sdělení Komise z ledna roku 2014 o předcházení radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu (6), ve kterém je mezi hlavními opatřeními, jež mají být přijata k předcházení radikalizaci, zdůrazněna potřeba „úžeji spolupracovat s občanskou společností a soukromým sektorem při řešení internetových hrozeb a intenzivněji povzbuzovat mladé lidi ke kritickému přemýšlení o extremistických názorech“;

—

závěry Rady z listopadu 2014 o evropské audiovizuální politice v digitální éře (7), ve kterých se Komise a členské státy vyzývají, aby „prosazovaly osvědčené postupy a výzkum ohledně začleňování mediální gramotnosti do formálního vzdělávání a odborné přípravy, jakož i do neformálního a informálního učení“;

—

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o úloze odvětví mládeže v integrovaném a meziodvětvovém přístupu k předcházení násilné radikalizace mladých lidí a boji proti ní, ve kterých jsou členské státy a Komise vyzývány k tomu, aby mladé lidi podpořily „v boji proti extremistickým vlivům na internetu a v sociálních médiích a v rozvoji kritického myšlení a příslušných znalostí, dovedností a kompetencí, aby se uměli orientovat v jednotlivých zdrojích a chápali, co se skrývá za poskytovanými informacemi, včetně propagandy a nenávistných projevů“ (8),

1.

vybízely k tomu, aby byla rozvíjení mediální gramotnosti a kritického myšlení věnována dostatečná pozornost na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné v rámci výchovy k občanství a mediální výchovy;

2.

usilovaly o zvýšení úrovně digitálních kompetencí mezi žáky a studenty všech věkových kategorií, a to v perspektivě celoživotního učení, neboť se jedná o důležitý předpoklad pro posílení jejich schopnosti aktivně se podílet na demokratickém životě našich moderních společností, jakož i předpoklad zlepšení jejich zaměstnatelnosti;

3.

kromě vnitrostátních rámců a nástrojů zvážily i využití evropského rámce digitálních kompetencí pro občany, rámce kompetencí pro demokratickou kulturu vypracovaného Radou Evropy a globálního rámce pro posuzování mediální a informační gramotnosti, který vytvořilo Unesco;

4.

vybízely k vytváření sociálně bezpečného vzdělávacího prostředí, jak na internetu, tak mimo něj, ve kterém lze otevřeně diskutovat o kontroverzních otázkách a ve kterém je respektována svoboda slova, a vybízely pedagogické pracovníky, aby tyto diskuze podněcovali a vedli.

5.

podporovaly pedagogické pracovníky a vedoucí pracovníky škol na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy v tom, aby rozvíjeli své vlastní digitální kompetence prostřednictvím počáteční odborné přípravy a dalšího profesního rozvoje a aby rovněž rozvíjeli své pedagogické dovednosti, které jsou nezbytné k používání nových technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů v rámci výuky a k tomu, aby při práci s účastníky vzdělávání všech věkových kategorií pocházejícími z různých prostředí mohli přistupovat k problematice mediální gramotnosti a kritickému myšlení efektivním způsobem;

6.

pracovaly s rodiči a dalšími příslušnými aktéry působícími ve společnosti v širokém slova smyslu s cílem snížit digitální propast mezi generacemi a podpořit společnou kulturu založenou na dialogu a vzájemném porozumění;

7.

posilovaly dialog, spolupráci a partnerství mezi odvětvím vzdělávání a odborné přípravy a mediálním odvětvím – mimo jiné novináři –, jakož i se všemi dalšími příslušnými aktéry, včetně občanské společnosti a mládežnických organizací, neboť účinný rozvoj mediální gramotnosti a kritického myšlení vyžaduje multidisciplinární přístup, přičemž je třeba připomenout důležitou úlohu, kterou v tomto ohledu mohou hrát neformální a informální učení;

8.

podněcovaly inovativní, tvůrčí a participativní způsoby rozvoje mediální gramotnosti a kritického myšlení v procesu vzdělávání a odborné přípravy, například prostřednictvím rešerší a prozkoumáním potenciálu, který mohou nabídnout kultura a umění, přístupy založené na mezikulturních výměnách a tvorba mediálních produktů ve školním prostředí, jakožto prostředek k posílení otevřenosti vůči jiným kulturám a aktivního občanství,

1.

v kontextu strategického rámce ET2020 pokračovaly v podpoře vzájemného učení, mimo jiné prostřednictvím shromažďování a šíření osvědčených postupů v oblasti mediální gramotnosti a kritického myšlení, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována účinnému šíření informací mezi znevýhodněnými účastníky vzdělávání, jakož i těmi, kterým hrozí marginalizace;

2.

zajistily soudržnost politik prováděných na úrovni EU v oblasti mediální gramotnosti tak, aby se činnosti vyvíjené odborníky v nejrůznějších relevantních oblastech politik, jako je vzdělávání, mládež, kultura a audiovizuální politika, jakož i v oblasti boje proti terorismu vzájemně doplňovaly, a současně zohlednily specifické aspekty odvětví vzdělávání a odborné přípravy;

3.

podpořily úsilí o vybavení pedagogických pracovníků dovednostmi a nástroji, které potřebují k tomu, aby při práci s účastníky vzdělávání všech věkových kategorií pocházejícími z různých prostředí mohli k problematice mediální gramotnosti a kritického myšlení přistupovat efektivním způsobem, mimo jiné využitím platformy School Education Gateway a podporou vzájemného učení prostřednictvím platformy e-Twinning;

4.

pokračovaly ve spolupráci s dalšími vícestrannými fóry, jako jsou Rada Evropy (12), Unesco a OECD, a zohlednily činnost, kterou tato fóra vyvíjejí, neboť výzvy nejsou omezeny hranicemi a mají dopad na země Evropské unie i mimo ni;

5.

za účelem podpory tohoto úsilí vybízely k využívání možností financování, které nabízejí všechny příslušné fondy a programy EU, zejména Erasmus+, Nástroj pro propojení Evropy, evropské strukturální a investiční fondy, Horizont 2020 a programy Kreativní Evropa a Evropa pro občany.