Kasační opravný prostředek podaný dne 21. listopadu 2014 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 11. září 2014 ve věci T-425/11, Řecko v. Komise

(Věc C-530/14 P)

(2015/C 026/23)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: A. Bouchagiar, P.-J. Loewenthal, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Řecká republika

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek je založen na jediném důvodu kasačního opravného prostředku: Tribunál nesprávně vyložil a použil čl. 107 odst. 1 SFEU, když rozhodl, že sporné opatření neposkytuje výhodu veřejným kasinům. Tento jediný důvod kasačního opravného prostředku Komise se dělí na tři části.

Zaprvé v bodech 52 až 58 napadeného rozsudku Tribunál porušil čl. 107 odst. 1 SFEU, když rozhodl, že veřejná kasina nezískala výhody z placení nižších odvodů za každého vstupujícího zákazníka na základě sporného opatření, jelikož odváděné částky představovaly 80 % ze stanovených cen vstupenek, které vybrala veřejná a soukromá kasina.

Zadruhé v bodech 59 až 68 napadeného rozsudku Tribunál porušil čl. 107 odst. 1 SFEU, když rozhodl, že nestačí, aby Komise posuzovala výhodu poskytnutou sporným opatřením jako přímou daňovou diskriminaci de iure, ale že Komise měla založit existenci zvýhodnění na ekonomické analýze účinků sporného opatření.

Zatřetí v bodech 74 až 80 napadeného rozsudku Tribunál porušil čl. 107 odst. 1 SFEU, když rozhodl, že praxe volného vstupu nemůže posilovat zvýhodnění vyplývající ze sporného opatření, neboť toto opatření neposkytuje výhodu, a dále že aby bylo možno přijmout tento argument, Komise byla povinna prokázat, že v praxi byl počet umožněných volných vstupů příliš vysoký ve srovnání s cíli řeckých právních předpisů, které takovou praxi povolily, a že v důsledku toho byly porušeny podmínky stanovené předmětnou vnitrostátní právní úpravou.