26.4.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 126/26

1.

vítá zprávu (1) o pokroku v provádění sdělení z roku 2009 (2), jež obsahovalo harmonogram opatření k nápravě nerovností v oblasti zdraví; uznává, že zpráva je připravena pečlivě a že jde o zprávu předběžnou, domnívá se však, že by bylo užitečné připomenout míru úspěšnosti jednotlivých opatření a postavit do popředí ta z nich, jež zasluhují další pokračování a dokončení;

2.

domnívá se, že zdraví a dobré životní podmínky jednotlivců i populace jako celku jsou jejich nejcennějšími statky; domnívá se, že i přes znění článku 35 Listiny základních práv EU představuje rozsah nerovností v oblasti zdraví mezi členskými státy i uvnitř jednotlivých států problém ve světle závazků EU týkajících se solidarity, sociální, hospodářské a územní soudržnosti, lidských práv a rovných příležitostí;

3.

uznává, že mezi determinující faktory zdravotního stavu patří široké spektrum osobních, sociálních, ekonomických a environmentálních vlivů, jejichž vzájemné vazby určují zdraví jednotlivce i populace. Nerovnosti v oblasti zdraví do značné míry vyvstávají na pozadí sociálně-ekonomického znevýhodnění; na zdraví a dobré životní podmínky přímo působí také politická rozhodnutí orgánů na všech úrovních, volba způsobu života jednotlivce, jeho účast na životě komunity, biologické faktory i hlediska zeměpisná;

4.

zdůrazňuje, že vzhledem k těmto rozmanitým faktorům nelze nerovnosti v oblasti zdraví řešit výhradně na poli zdravotnictví; zapojit se musejí všichni ti, kteří pracují ve prospěch zdraví a dobrých životních podmínek, a to formou integrovaných a koordinovaných plánů činnosti na všech úrovních správy, přístupem „Otázky zdraví ve všech politikách“ a širším zapojením společnosti; poukazuje na skutečnost, že klíčovým předpokladem úsilí o zahájení a realizaci tohoto plánu je politické a organizační vedení se zřetelným důrazem na strategické řešení nerovností v oblasti zdraví;

5.

je si vědom rozmanitosti zdravotnických systémů v EU a současně zdůrazňuje, že regionální a místní orgány jsou významnými poskytovateli veřejných zdravotnických služeb, organizátory zdravotnické osvěty a garanty prevence chorob; místní a regionální orgány rovněž zajišťují politiky v oblasti zaměstnanosti, bydlení, dopravy, plánování, životního prostředí a veřejné bezpečnosti a další, které se také podílejí na podpoře veřejného zdraví a snížení nerovností v této oblasti; domnívá se, že v mnoha případech je místní a regionální správa tou úrovní, kde lze formulovat a cíleněji a účinněji realizovat mezioborové přístupy, které jsou zásadní pro snížení nerovností v oblasti zdraví, a demonstrovat jejich výsledky;

6.

obává se, že současné hospodářské klima představuje vážnou hrozbu, neboť škrty v rozpočtu na zdravotnictví probíhají spolu s prokázanými problémy stárnutí obyvatel, a to dále komplikuje financování zdravotnických služeb. Snížení nerovností v oblasti zdraví je třeba považovat za jeden ze zásadních úkolů, neboť řada orgánů v členských státech je nucena reformovat zdravotnické systémy tak, aby dosáhly vyšší účinnosti a udržitelnosti;

7.

konstatuje, že zpráva pouze uvádí, že „některé nerovnosti v oblasti zdraví souvisejí s rozdíly v kvalitě a účinnosti zdravotnických služeb v EU“ (3); domnívá se, že na podporu tohoto tvrzení bylo možno současně zveřejnit Marmotovu Zprávu o nerovnostech v oblasti zdraví v EU  (4), která by také možná prospěla zacílení závěrů zprávy, která je předmětem tohoto stanoviska;

8.

vyjadřuje politování nad skutečností, že dle zprávy přetrvávají značné, rozsahem nepřijatelné nerovnosti v oblasti zdraví v členských státech i mezi nimi. U několika ukazatelů se míra nerovností v posledních letech snížila, u jiných však k žádné změně nedošlo a některé se dokonce zhoršily; Výbor upozorňuje zejména na velmi vysoké rozdíly v počtu let prožitých ve zdraví mezi členskými státy, dosahující téměř 19 let – ačkoli tedy dochází k prodlužování naděje dožití, žijí lidé delší dobu s chronickými onemocněními;

9.

vítá skutečnost, že došlo k poklesu úmrtnosti a prodloužení naděje dožití. Tato zlepšení však ohrožují sílící nepříznivé trendy týkající se obezity, cukrovky a nedostatku tělesné aktivity; nezakročíme-li, čeká nás vlivem předpokládaného rostoucího výskytu chronických onemocnění nezdravá a nákladná budoucnost;

10.

v některých členských státech brání přístupu ke zdravotnickým službám velice výrazné bariéry (včetně nákladů, vzdálenosti a čekací doby), navíc se druh a kvalita poskytované lékařské péče často odvíjí od služeb dostupných v místě bydliště pacienta; Výbor poukazuje na společenskou prospěšnost pobídek motivujících lékaře a zdravotnická zařízení k výkonu činnosti ve znevýhodněných a izolovaných oblastech;

11.

s ohledem na sociální gradient, jenž existuje v souvislosti se zdravotním stavem, se domnívá, že hlavním požadavkem při řešení nerovností v oblasti zdraví je to, aby bylo uplatněno spíše pojetí spočívající v dosažení stejné vyšší úrovně než čistě statistické vyrovnání, aby se tak zdraví všech skupin obyvatel zlepšilo na úroveň, které se těší zdravější část populace;

12.

vítá společnou akci pro boj proti nerovnostem v oblasti zdraví, která za účasti 15 členských států probíhá v letech 2011–2014; z důvodu kontinuity potřebné k zařazení této problematiky mezi priority a ve snaze navázat na dosavadní výsledky podporuje rozšíření iniciativy posílením její podpory a zacílení; dle názoru Výboru by atraktivitě společné akce mohlo také prospět nasazení pružnějších nástrojů spolufinancování;

13.

podporuje zavedení a realizaci náležitě financovaných zastřešujících mezioborovým strategií na odpovídajících úrovních správy, neboť snižování nerovností v oblasti zdraví bude nutně vyžadovat závazky řady ministerstev a úrovní správy, jež často soupeří o zdroje a začasté také mají zúžené vidění problému vlastní optikou; celostátní strategie se mohou stát základem pro přípravu strategií regionálních a místních a opačně;

14.

podporuje probíhající programy zaměřené na šíření poznatků z úspěšných projektů, jež mají překonat propast mezi výzkumem, politikou a praxí a podněcovat další podobné projekty; vzhledem k záplavě informací plynoucích k politickým činitelům a lékařům se vyslovuje pro jejich prezentaci přístupnou a stručnou formou; zvláště pak žádá výstižnější informace doložené úspěšnými příklady; dále doporučuje vytvořit a propagovat klíčový portál k získání informací;

15.

vítá příklady významné spolupráce mezi Evropskou komisí, mezinárodními agenturami a veřejnými zainteresovanými subjekty a doporučuje partnerství nejvyššího řádu s evropskou větví Světové zdravotnické organizace při koordinaci politik, sdílení zdrojů a podpoře iniciativ, jako jsou Zdravá města, síť WHO Regiony pro zdraví a globální síť Města a obce pro každý věk; podporuje též pokročilou spolupráci v podobě pracovních programů příslušných agentur EU;

16.

pokrok se velmi obtížně měří bez potřebných dat, a proto Výbor naléhavě vyzývá všechny orgány, aby dále pracovaly na přípravě standardizovaných základních evropských zdravotních ukazatelů, které by měly být vypracovány v úzké spolupráci s místními a regionálními zástupci; dle možností by to mělo usnadnit snahy o řešení nerovností v oblasti zdraví na subnárodní úrovni; Výbor zdůrazňuje, že s ohledem na různé vnitrostátní a mezinárodní ohlašovací povinnosti je zapotřebí předcházet při sběru dat duplicitní administrativní zátěži;

17.

vítá program EU zkoumající nerovnosti v oblasti zdraví a navrhuje, aby mezi témata vhodná pro další výzkum byla zařazena účinnost opatření ke snížení nerovností v oblasti zdraví, faktory související s rozdíly v počtu let prožitých ve zdraví, podrobnější analýza dlouhodobých studií s cílem lépe pochopit, co ovlivňuje nerovnosti v oblasti zdraví, ukazatele duševního zdraví, a odpověď na otázku, proč některé regiony s relativně nízkým HDP mají dobré zdravotní ukazatele a naopak;

18.

znovu připomíná, že zásadním předpokladem řešení nerovností v oblasti zdraví je plnění cílů strategie Evropa 2020, a poukazuje na spojitost zdravého obyvatelstva a produktivní, udržitelné ekonomiky; nutné je též proměnit cíle přijaté na vysoké úrovni ve hmatatelné měřitelné výsledky na úrovni místní a regionální;

19.

klade důraz na skutečnost, že zásadním předpokladem zdravé populace je návrat lidí do práce a zajištění zdravých pracovišť; zdůrazňuje, že prvořadou podmínkou snižování nerovností v oblasti zdraví je snížení dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých; se znepokojením pozoruje současné i dlouhodobé dopady na tělesné a duševní zdraví těch, kteří se cítí vyloučeni z možnosti přispět svým dílem k životu společnosti;

20.

zdůrazňuje potřebnost silných sítí sociální podpory, neboť podpora rodiny, přátel a místní komunity má příznivý vliv na zdraví včetně zdraví duševního, zvláště pak u starších občanů trpících izolací, sníženou pohyblivostí a komunikačními potížemi;

21.

jelikož z reklamy na spotřební zboží a služby jsou z rozpočtových důvodů vytěsňovány zdravotní informace a protože zlepšení zdraví vyžaduje účast širší veřejnosti, považuje za zcela nezbytné zapojit soukromý sektor, a to buď pomocí iniciativ z okruhu sociální odpovědnosti podniků, nebo pomocí legislativních či fiskálních opatření tak, abychom dosáhli příznivějších výsledků, co se týče zdraví společnosti, tedy např. omezením vyhazování čerstvých potravin, jasnějším označováním, cenami energie atd.;

22.

podporuje analýzu možného využití finančních opatření k odrazování od spotřeby tabáku, zneužívání alkoholu a přílišného množství nasycených tuků, cukru a soli v některých zpracovaných potravinách, aby byly lépe zohledněny jejich náklady pro oblast veřejného zdraví a jiné veřejné služby. Zároveň podporuje obdobná opatření k podnícení zdravějších potravin a zdravějšího životního stylu, aby se stimulovala změna chování;

23.

domnívá se, že příslušné koncepce správy by se měly prostřednictvím posouzení dopadů na zdraví posunout k tomu, aby vyhovovaly zdravotním požadavkům, a zajistilo se tak, že konečný výsledek veřejné politiky povede ke zlepšení zdravotního stavu a dobrých životních podmínek obyvatel a současnému snížení nerovností v oblasti zdraví;

24.

domnívá se, že zásadně důležité je umožnit co nejlepší start dětem, neboť snižování nerovností v oblasti zdraví a jeho zlepšování je nejúčinnější před narozením a v raném dětství. Doporučuje věnovat zdraví dětí zvláštní pozornost v programech zaměřených na snížení nerovností v oblasti zdraví a poukazuje na nutnost dostupné kvalitní péče o děti; tato opatření vykazují lepší návratnost než pozdější zásahy;

25.

upozorňuje na úspěchy ověřených a nákladově efektivních programů na podporu rodičovství (5) s praktickými strategiemi, které pomáhají zvládat chování dětí i rodičů, a doporučuje další šíření podobných programů, především pak ve prospěch ohrožených dětí a rodičů;

26.

domnívá se, že mezi nejvážnější současné problémy patří dětská obezita. Vzhledem k sociálně-ekonomickému rozdělení patrnému již v útlém věku přechází dětská obezita značnou měrou do dospělosti a je zdrojem vzniku a zhoršování chronických onemocnění a škodí jak ekonomice zdravotnictví, tak osobnímu zdraví; Výbor proto s nadějí očekává návrh akčního plánu Evropské komise na toto téma;

27.

vzhledem k tomu, že WHO přisuzuje téměř 60 % nemocí v Evropě sedmi hlavním rizikovým faktorům (6), se domnívá, že klíčem ke snížení nerovností v oblasti zdraví je věnovat pozornost těmto rizikovým faktorům a zvýšit zdravotní očekávání zejména formou vzdělávání. Výbor doporučuje posílit cílené zaměření na konkrétní skupiny pomocí IKT, sociálních médií a osobních vzorů tak, aby informace o zdraví a zdravém životním stylu byly k dispozici v přístupné a důvěryhodné podobě, neboť dlouhodobé zdravotní dopady nemusejí být pro každého bezprostřední prioritou;

28.

vyzývá Komisi, aby dále zlepšovala výměnu zkušeností se zdravotní osvětou, podporou zdravého životního stylu a prevencí, včasnou diagnózou a léčením u alkoholismu, kouření, výživy, obezity a drog; dále vyzývá orgány v členských státech k podpoře tělesné aktivity, zdravého životního stylu a programů zaměřených na základní dovednosti potřebné pro život (zdravotní gramotnost, základní věda, schopnost vyhledávat informace, počítání potřebné k rozpočtování atd.) se zvláštním zřetelem k mladým lidem a ohroženým skupinám;

29.

vzhledem k tomu, že starší občané mohou čelit souběhu několika faktorů včetně nižších příjmů, chronických onemocnění, izolace a snížené pohyblivosti, a to v době, kdy se lidé dožívají vyššího věku, zdůrazňuje význam plnění cílů evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí a podporuje široké provádění souvisejících akčních plánů; rád by též podpořil Dublinskou deklaraci o městech a obcích pro každý věk v Evropě 2013  (7);

30.

zdůrazňuje, že programy na podporu veřejného zdraví, jež snižují nerovnosti v oblasti zdraví, mohou být nákladově efektivní – např. screening, určení a léčba rizikových skupin, kde dědičné předpoklady zvyšují pravděpodobnost výskytu některých onemocnění; těmto programům může být dána přednost (např. zlepšením přístupu žen s nízkým příjmem ke screeningu rakoviny děložního čípku) z důvodu efektivity;

31.

poukazuje na nutnost řešit nerovnosti v oblasti zdraví prostřednictvím orgánů a služeb na místní úrovni a aktivních organizací na podporu komunitního rozvoje, jež nejlépe rozumí potřebám místních ohrožených skupin a dokáží zajistit nejprospěšněji účast na programech;

32.

domnívá se, že i když organizace a poskytování zdravotnických služeb spadá do pravomoci orgánů v členských státech, lze zprávu a činnost Komise na podporu činnosti členských států a k její koordinaci považovat za vyhovující zásadám subsidiarity a proporcionality; oceňuje, že různé politiky EU a její programy financování v oblastech, jako jsou sociální věci, výzkum a inovace, vzdělávání, energetika, rozvoj venkova a regionální politika, mají potenciální dopad na zdraví a zdravotní faktory a přispívají ke snižování nerovností v oblasti zdraví;

33.

vítá soubor tematických cílů Komise jako způsob zaměření výdajů a zařazení snižování nerovností v oblasti zdraví mezi investiční priority EFRR; domnívá se, že zařazení zdravotních aspektů do různých programů a proudů financování z prostředků EU je dalším podnětem k budování meziodvětvových strategií na vysoké úrovni; schvaluje příslušné předběžné podmínky dle nařízení o společných ustanoveních a domnívá se, že k dosažení požadovaných výsledků je třeba provádět veškeré následné strategické politické rámce na odpovídající operační úrovni;

34.

vyjadřuje znepokojení nad uvedenou nedostatečnou schopností zdravotnických systémů realizovat investice do snížení nerovností v oblasti zdraví (8); zdůrazňuje, že je třeba postavit do popředí budování kapacit za účelem získání fondů EU na tyto investice; na podporu tohoto záměru se vyslovuje pro širší propagaci zdrojů, jako je Zpráva o využití strukturálních fondů EU organizace Equity Action (Health Equity and Regional Development in the EU – Applying EU Structural Funds) a znovu připomíná nutnost vybudovat síť široce známých kontaktních míst v členských státech;

35.

zdůrazňuje, že ve všech fázích programového období evropských strukturálních a investičních fondů je zásadním požadavkem usnadnění účasti místních a regionálních systémů zdravotnictví, díky níž bude možno zajistit odpovídající důraz na zlepšení v oblasti zdraví, především při využití prvků operačních programů, jež jsou na volném uvážení, neboť ve všech regionech se často vyskytují lokální ložiska problémů;

36.

vyjadřuje zklamání nad zjištěním, že snižování nerovností v oblasti zdraví není specifickým cílem v rámci programu Zdraví pro růst; obecněji podporuje vyrovnané investice do infrastruktury a preventivní zdravotní péče; podporuje vyrovnané investice do infrastruktury mezi rozvojem velkých nemocnic (dle výskytu) a přístupnější, integrovanou komunitní péčí; rovněž poukazuje na nutnost vyhodnotit výdaje EU se zřetelem k účinnosti, udržitelnosti a návratnosti investic;

37.

podporuje větší míru využití nástroje evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) příslušnými úřady a orgány při rozvíjení partnerství, aby se usnadnily přeshraniční projekty ke snížení nerovností v oblasti zdraví, například pokud jde o infrastrukturu a přístup k nejmodernějšímu zdravotnickému zařízení;

38.

v době rostoucího demografického a rozpočtového tlaku vítá širší iniciativy EU na pomoc orgánům v členských státech v úsilí o rozvoj udržitelných a efektivních systémů zdravotnictví, zejména prostřednictvím investic do preventivní zdravotní péče s cílem snížit budoucí dlouhodobé náklady, a dále ve snaze o restrukturalizaci systémů zdravotnictví tak, aby poskytovaly rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči;

39.

vítá pokrok v opatřeních Komise zaměřených na nerovnosti v oblasti zdraví a zdůrazňuje, že je třeba dále konat na všech úrovních správy; možnosti řešení nerovností v oblasti zdraví v členských státech existují např. v rámci evropského semestru, místní a regionální orgány mají také možnost zavádět strategie ke snížení nerovností na subnárodní úrovni pomocí ověřených a nákladově efektivních opatření zaměřujících prostředky na nejohroženější skupiny;

40.

vzhledem k odpovědnosti místních a regionálních orgánů by se VR rád účastnil příslušných iniciativ Evropské komise a nabízí k tomu vlastní zdroje; Výbor by též uvítal, kdyby Evropská komise v nadcházejících třech letech předložila další zprávu o pokroku.