EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013C1220(01)

Prohlášení Komise (rámcový program)

OJ C 373, 20.12.2013, p. 12–15 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/12


Prohlášení Komise (rámcový program)

2013/C 373/02

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Pokud jde o rámcový program Horizont 2020, Evropská komise navrhuje, aby se k rozhodování o etické otázce financování výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk ze zdrojů EU přistupovalo stejně jako v sedmém rámcovém programu.

Evropská komise navrhuje tento etický rámec zachovat, neboť se jí díky němu podařilo na základě zkušeností vypracovat odpovědný přístup k této velmi slibné oblasti vědy. Zároveň se tento přístup osvědčil v kontextu výzkumného programu, jehož se účastní výzkumní pracovníci z mnoha zemí s velice odlišnými právními předpisy.

1.

Rozhodnutí o rámcovém programu Horizont 2020 výslovně z financování ze zdrojů Společenství vylučuje tři oblasti výzkumu:

výzkumné činnosti za účelem klonování lidí k reprodukčním účelům,

výzkumné činnosti zaměřené na změny genetického dědictví člověka, která by mohla učinit tyto změny dědičnými,

výzkumné činnosti zaměřené na vytvoření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.

2.

Nebude financována žádná činnost, která je zakázána ve všech členských státech. Činnost, která je v některém členském státě zakázána, v něm rovněž nebude financována.

3.

Rozhodnutí o programu Horizont 2020 a ustanovení o etickém rámci pro financování výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk ze zdrojů Společenství v žádném případě nechtějí hodnotit regulační či etický rámec pro tento výzkum v členských státech.

4.

Výzvami k předkládání návrhů Evropská komise výslovně nepodněcuje k používání lidských embryonálních kmenových buněk. Případné použití lidských kmenových buněk, ať už se jedná o buňky dospělých jedinců nebo o buňky embryonální, závisí na posouzení vědců s ohledem na cíle, kterých chtějí dosáhnout. V praxi je zdaleka největší část finančních prostředků Společenství určených pro výzkum lidských kmenových buněk věnována použití kmenových buněk dospělých jedinců. Není důvod, proč by se tento přístup měl v rámcovém programu Horizont 2020 výrazně změnit.

5.

Každý projekt navrhující použití lidských embryonálních kmenových buněk musí být úspěšně podroben vědeckému hodnocení, v jehož průběhu nezávislí vědečtí odborníci posoudí nezbytnost používání těchto kmenových buněk pro dosažení daných vědeckých cílů.

6.

Návrhy, které úspěšně projdou vědeckým hodnocením, jsou poté předmětem přísného etického přezkumu organizovaného Evropskou komisí. V rámci tohoto přezkumu se zohlední zásady uvedené v Listině základních práv Evropské unie a v příslušných mezinárodních úmluvách, jako je Úmluva Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsaná v Oviedu dne 4. dubna 1997 a její dodatkové protokoly a Všeobecná deklarace o lidském genomu a lidských právech přijatá organizací UNESCO. Etický přezkum rovněž slouží k ověření toho, že návrhy dodržují předpisy platné v zemích, v nichž bude výzkum prováděn.

7.

V určitých konkrétních případech může být etický přezkum proveden rovněž během doby realizace projektu.

8.

Každý projekt navrhující použití lidských embryonálních kmenových buněk musí být před zahájením schválen příslušnou vnitrostátní nebo místní etickou komisí. Je třeba dodržet veškerá vnitrostátní pravidla a postupy, včetně pravidel a postupů týkajících se otázky rodičovského souhlasu, absence finančních pobídek atd. Bude prověřeno, zda projekty obsahují odkazy na licenční a kontrolní opatření, jež mají být přijata příslušnými orgány členského státu, ve kterém bude výzkum prováděn.

9.

Návrhy, které úspěšně projdou vědeckým hodnocením, vnitrostátním či místním etickým přezkumem a evropským etickým přezkumem, budou na individuálním základě předloženy ke schválení členským státům zasedajícím jako výbor, který jedná v souladu s přezkumným postupem. Projekt předpokládající použití lidských embryonálních kmenových buněk, který nebyl schválen členskými státy, nebude financován.

10.

Evropská komise bude i nadále usilovat o to, aby výsledky výzkumu kmenových buněk financovaného Společenstvím byly snadno přístupné pro všechny výzkumné pracovníky, tak aby byl přínos pro pacienty ve všech zemích maximální.

11.

Evropská komise bude podporovat činnosti a iniciativy, které přispívají ke koordinaci a racionalizaci výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk v rámci odpovědného etického přístupu. Komise bude zejména dále podporovat vytvoření evropského registru linií lidských embryonálních kmenových buněk. Podpora tohoto registru umožní sledovat existující lidské embryonální kmenové buňky v Evropě, přispěje k maximalizaci jejich využití ze strany vědců a může pomoci zabránit zbytečným derivacím nových linií kmenových buněk.

12.

Evropská komise bude pokračovat v současném postupu a nebude výboru, který jedná v souladu s přezkumným postupem, předkládat návrhy projektů zahrnujících výzkumné činnosti, při kterých dochází ke zničení lidských embryí, včetně případů, které slouží ke získávání kmenových buněk. Vyloučení této fáze výzkumu z financování neznamená, že Společenství nebude financovat následné fáze výzkumu předpokládající použití lidských embryonálních kmenových buněk.

Prohlášení o energii

„Komise uznává, že pro budoucnost má zásadní úlohu energetická účinnost u koncového uživatele a obnovitelné energie, uznává význam lepších sítí a skladování při maximalizaci jejich potenciálu a nutnost přijmout opatření pro uvádění na trh s cílem budovat kapacitu, zlepšovat řízení a překonávat tržní překážky, aby se mohla rozvíjet řešení v oblasti energetické účinnosti a obnovitelné energie.

Komise bude usilovat o to, aby nejméně 85 % rozpočtu programu Horizont 2020 určeného na řešení výzvy v oblasti energetiky bylo vynaloženo v oblastech, které nevyužívají fosilní paliva, a aby v rámci těchto prostředků bylo nejméně 15 % celkového rozpočtu pro řešení výzvy v oblasti energetiky vynaloženo na činnosti týkající se uvádění na trh stávajících technologií v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti v programu Inteligentní energie – Evropa III. Program bude prováděn prostřednictvím zvláštní řídící struktury a bude rovněž zahrnovat podporu provádění politiky udržitelné energie, budování kapacit a mobilizaci financování pro investice, jak tomu bylo doposud.

Zbývající část bude věnována na technologie a možnosti rozvoje založené na fosilních palivech, které jsou považovány za nezbytné pro dosažení cílů pro rok 2050 a pro podporu přechodu na udržitelný energetický systém.

Pokrok při plnění těchto cílů bude monitorován a Komise bude pravidelně o dosaženém pokroku podávat zprávy.“

Prohlášení o čl. 6 odst. 5

„Aniž je dotčen roční rozpočtový proces, Komise hodlá v rámci strukturovaného dialogu s Evropským parlamentem o roční zprávě o plnění rozpočtu předložit přehled uvedený v příloze II Horizontu 2020, který bude rozdělený podle priorit a specifických cílů v rámci těchto priorit, včetně uplatňování čl. 6 odst. 5.“

Prohlášení o článku 12

„Komise na žádost předloží příslušnému výboru Evropského parlamentu přijaté pracovní programy.“

Prohlášení o známce vysoké kvality

„Činnost na úrovni Unie umožňuje pořádat celounijní výběrová řízení, v nichž jsou vybrány nejlepší návrhy. Tím se zvyšuje kvalita a zajišťuje známost v rámci špičkového výzkumu a inovací.

Komise má za to, že pozitivně vyhodnocené návrhy Evropské výzkumné rady, opatření Marie Sklodowska-Curie, týmové akce, nástroj pro MSP druhé fáze nebo návrhy projektů spolupráce, které nemohly být financovány z rozpočtových důvodů, splňují kritérium špičkové kvality v rámci programu Horizont 2020.

Se souhlasem účastníků mohou být tyto informace poskytovány odpovědným orgánům.

Komise proto vítá veškeré iniciativy na financování těchto projektů ze státních, regionálních nebo soukromých zdrojů. V této souvislosti hraje klíčovou úlohu také politika soudržnosti, a to budováním kapacit.“

Prohlášení o šíření špičkové kvality a rozšiřování účasti

„Komise se zavázala, že v rámci „šíření špičkové kvality a rozšiřování účasti“ přijme a realizuje opatření, jejichž cílem bude odstranit rozdíly v úrovni výzkumu a inovací v Evropě. Výše finančních prostředků na tato opatření nebude nižší než částka vynaložená v sedmém rámcovém programu na akce týkající se „rozšiřování účasti“.

Nové činnosti COST prováděné v kontextu „rozšiřování účasti“ by měly být podporovány z rozpočtu na „šíření špičkové kvality a rozšiřování účasti“. Ostatní činnosti COST, které do tohoto kontextu nespadají a které by si měly vyžádat stejný objem prostředků z rozpočtu, by měly být podporovány z prostředků vyčleněných na cíl „6. Evropa v měnícím se světě: inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“.

Hlavní část činností týkajících se Nástroje na podporu politiky a nadnárodních sítí vnitrostátních kontaktních míst by měly být rovněž podporovány z rozpočtu pro cíl „6. Evropa v měnícím se světě: inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“.“

Prohlášení o nástroji pro malé a střední podniky (MSP)

„Podpora MSP v programu Horizont 2020 má velký význam a je jeho klíčovou částí z hlediska dosažení cíle podpory inovací, hospodářského růstu a vytváření pracovních příležitostí. Komise proto zajistí vysokou viditelnost podpory MSP v programu Horizont 2020, zejména prostřednictvím nástroje pro MSP v pracovních programech, pokynech a komunikačních činnostech. Bude učiněno vše pro to, aby MSP dokázaly snadno rozpoznat příležitosti, které jim nabízí oblasti „společenské výzvy“ a „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ (LEIT).

Nástroj MSP bude prováděn prostřednictvím jediné centrální řídící struktury odpovědné za hodnocení a řízení projektů, včetně společných IT systémů a obchodních procesů.

Nástroj MSP by měl přilákat nejnáročnější inovační projekty malých a středních podniků. Měl by být prováděn primárně postupem zdola nahoru prostřednictvím průběžně probíhajícího výběrového řízení uzpůsobeného potřebám MSP dle specifického cíle „inovace v MSP“. Současně by měl zohledňovat priority a cíle oblastí „LEIT“ a „společenských výzev“ a akceptovat návrhy spadající do více oblastí v souladu s přístupem zdola nahoru. Výběrové řízení může být revidováno/obnovováno každé dva roky, aby bylo možné zohlednit půlroční strategické programy. Kromě výběrových řízení uvedených výše budou ve vhodných případech pořádána výběrová řízení týkající se specifických témat strategického zájmu. V těchto řízeních bude využívána koncepce a postupy nástroje MSP, jediné vstupní místo pro žadatele a doprovodné poradenské a vzdělávací služby.“


Top