8.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 164/11

1)

Je za takových okolností, jako jsou okolnosti projednávaného případu, kdy se zdá, že existuje zjevný rozpor s unijním právem, který bude mít důsledky do budoucna, a kdy si účastnící řízení vyměnili v průběhu správního řízení své názory ohledně použitelnosti článku 14 nařízení č. 343/2003, ale k této otázce se již v řízení před soudem nevrátili, přičemž se žalobce před soudem již ani výslovně tohoto bodu nedovolával, s unijním právem neslučitelné, že soud tento bod nezohlední z důvodu zákazu přezkoumat jej z úřední moci?

2)

Lze hovořit o závislosti ve smyslu čl. 15 odst. 2 nařízení č. 343/2003 již za okolností projednávaného případu, to znamená, když se v případě rodinných příslušníků jedná o mladou ženu z Afganistánu bez jakéhokoliv vzdělání doprovázenou dvěma dětmi, nyní ve věku 5 a půl let a 3 roky, vůči kterým má vyživovací povinnost a při péči o ně a při jejich výchově se nemůže obrátit na nikoho jiného než na žalobce jako jejího manžela a otce dětí, přičemž dále žalovaný zamítl její žádost o azyl, protože její výpověď považoval za zcela nehodnověrnou, zatímco tato výpověď je potvrzena vysvětleními žalobce a (kopiemi) dokumentů, které přinesl?